Ghost B.C. - Opus Eponymous (2010)

Debutové album skupiny Ghost vyšlo sice už v roce 2010, ke mně se však jejich tvorba donesla až díky brněnskému vystoupení, kdy zde jako předkapela Iron Maiden zahráli zhruba třicetiminutový set. Tihle occult rockoví specialisté mají přesně tu magickou esenci, která způsobí, že si ji zamilujete hned na první poslech, respektive pohled. V té době už byl na scéně sice Papa Emeritus II, ale kouzlo právě objeveného zapůsobilo na sto procent. Ghost mě tenkrát dostali více než samotní maideni. Možná právě proto mi obal jejich eponymní desky, chcete-li Opus Eponymous, připomíná mou večerní cestu na nádraží napříč Mendlovým náměstím s dominantou Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. V jejím pozadí Papa Emeritus jakoby říkal vše, co tu noc mohlo být vyřčeno.

Album otevírají kostelní varhany, krátká pasáž a už víme, na čem jsme. Je vždy trochu jednoduché psát recenzi zpětně, protože si můžeme povšimnout určité charakteristiky vůči následujícím deskám. Eponymní album je ze všech nejtemnější, nejokultnější a nejsataničtější. Nasvědčuje tomu nejenom vizáž kapely, tehdy jejich masky připomínaly spíše výrobky ze školní družiny, ale i texty. Prvotina jim přinesla pověst satanistů, domnívám se neprávem. Jedná se veskrze o popový okultní žánr zapadající víceméně do kategorie metalového mainstreamu. Skladba "Ritual" se snad musí líbit všem a pokud ne, jednou přijdete na to, že jste se v ní zmýlili; jednoduše popovka. Ghost se snaží především šokovat. Skladba "Elizabeth" nám zase přináší příběh Alžběty Báthoryové. Její život a osud snad nepřestane nikdy inspirovat kapely podobného střihu - "You're still alive, Elizabeth." Těžko říci čím Ghost přitahují tolik lidí. Jedná se snad o vizáž podobně jako u Kiss, nebo jsou to temné texty v popovém hávu? Opravdu nevím, ale u Ghost vše funguje na jedničku. Desku zakončuje instrumentálka "Genesis" a ta jakoby volně navazuje na narození Antikrista v druhém albu Infestissumam. Berte desku trochu s nadhledem, nepřistupujte k ní s předsudky a zkuste jí dát alespoň šanci, možná budete překvapeni, jakým talentem tihle Švédi disponují.

reagovat

Snake @ 15.10.2015 07:43:08
Nu, recka mě zaujala a tak jsem si chtěl aspoň kousek alba poslechnout. Nakonec jsem to zvládnul celé, poslouchá se dobře i pro svou sympatickou délku 38 minut i s bonusem. Asi nejvíc se mi zamlouvala trojice skladeb "Ritual", "Elisabeth" a hlavně "Stand by Him". Není to sice moje flaška píva a cd kupovat určitě nebudu, ale nic proti. Co říkáš na tvorbu podobně zaměřeného Kim Bendix Petersena, známého jako King Diamond ?

Psychedelic Rider @ 15.10.2015 21:54:56
Ahoj, zaujali mě v tomto směru spíše mercyful fate. Osobně ten vysoký ječák diamonda moc v oblibě nemám. :) Trochu to řeže. Ale takový album Them, výborný.

Snake @ 16.10.2015 08:44:55
...áno, Them je výborný a mám ho velmi rád. Želím jen té slabší produkce. Dík za odpověď.

b.wolf @ 20.10.2015 17:30:32
Pořídil jsem si všechny tři fošny, protože tohle prostě můžu. Velmi zajímavá, překvapivě dobrá a hlavně parádně se poslouchá. Pokud jde o King Diamond, občas, třeba Abigail nebo Them, ale Mercyful Fate mám raději.

Psychedelic Rider @ 20.10.2015 18:51:17
Taktéž jsem vlastníkem, jenom škoda, že ty limitované edice a EP či singly jsou tak brzy rozebrané. Díky za zpětnou vazbu. Jsem rád, že si recenze někdo čte. Pro více informací z tohohle okruhu hudby mě můžete najít na FB. :)

Na prvý album skupiny Ghost B.C. som narazil niekedy tesne po vydaní prvého albumu Opus Eponymous (Vtedy hrali ešte pod skráteným názvom Ghost) Myslím, že prvá skladba ktorú som od nich počul bola ritual ktorá sa riffom trocha podobala skladbe symphony of destruction od Megadeth. Veľmi ma na nich zaujala forma akú svoju tvorbu podávali. Išlo o veľmi melodickú hudbu a aj spev, ktorý akosi nekorešpondoval s obsahom textov. Celé to bolo pretavené do soundu hororov s päťdesiatych rokov avšak bez skreslenia akéhokoľvek zvuku. Takisto som bral veľmi pozitívne fakt, že svoj démonický obsah skladieb neinterpretovali growlingom alebo iným kvalitatívne nižším chrčaním alebo nepočúvateľnými kakofonickými death metalovými gitarami alebo biciími ako z guľometu. Naozaj ide o melodický rock ktorý má miestami nádych popu ? Možno ale rozhodne aj metalu, ide o nesmierne originálne dielo, neviem akoby som ho zaškatuľkoval. Asi jednoducho, Occult rock. . Ďalšia vec ktorú som si zamiloval na prvý pohľad je obal. Je s neho cítiť zatuchlosť starých hororov. A akoby nie, pozorný divák starých trashových filmov si hneď všimne, že kapela prekreslila plagát s kultového horroru Salem´s Lot z roku 1979. Neberiem im to za zlé, ide skôr o taký tribute.. Medzi kapelami nižších rankov je to bežné.

K tejto nahrávke sa vraciam relatívne často, keď si to porovnám s inými Satanistickými kapelami ktoré svoje poslanie nas*ať Krista berú trocha vážnejšie a nie ako pózu (ako Black Sabbath či Electric Wizard) Tak sa jedná o kvalitatívnu špičku medzi novými kapelami. Aspoň neznejú tak, že ich hudba je iba druhá koľaj na sprostredkovanie svojich žalmov a ód. Hudba je to v skutku chytľavá, stačí si zvyknúť na texty typu The devil's Power Is The Greatest One a tak ďalej. Za najlepšie skladby považujem Elizabeth, Ritual a Stand by him. Ale rozhodne nie je zlý ani Japonský bonus, cover verzia Beatles, Here comes the sun. S ťažkopádnym organom a pomalším tempom je to rozhodne iné ako originál

Myslím, že odkedy som spoznal, vyslancov Antkrista, Ghost tak som sa začal viac zaujímať o rockovú hudbu pochádzajúcu zo Severských krajín.. Švédsko a tak. Predtým som tam veľmi nelozil. A to vám poviem, našiel som tam iné skvosty.

reagovat

Psychedelic Rider @ 06.01.2015 22:38:02
Dobrá recenze :). Odkud máš prosím tě tu desku? Už delší dobu sháním tu edici s mojí oblíbenou cover Here comes the sun. Mám pouze LPrip z 2010 bez bonus tracku. Dokonce Vyšel i single Here comes the sun, kde za tím bubákem je jakoby japonská vlajka.

Mohyla @ 07.01.2015 06:39:04
Napríklad tu:
>> odkaz