All Them Witches - Dying Surfer Meets His Maker (2015)

19.06.2018 Voytus | #

Když se hudebníci rozhodnou natočit album mimo klasické studio, dočkáme se zajímavého výsledku. Ať už to byli Led Zeppelin, kteří svou třetí desku natáčeli na chatě ve Walesu, nebo Rainbow, s oblibou vyhledávající středověké hrady, nebo z novodobých skupin skvělá folková parta Fleet Foxes, pokaždé z těchto desek dýchalo určité uvolnění – a někdy i rozvolnění tvorby, zvláště pokud se nahrávalo opravdu někde v lesích. Najednou dostaly více prostoru akustické nástroje a jemnější či zadumanější polohy hudby (neplatí samozřejmě u Rainbow).

Podobnou cestu zvolili na svém třetím počinu i All Them Witches a celé album natočili kdesi v lesích. Zřejmě právě ono prostředí dalo vzniknout písním s až meditativní náladou, které jsou ve znamení akustických kytar. V úvodní náladovce Call Me Star si i zpěvák dává na čas a mezi jednotlivými slovy nechává dlouhé pauzy. Album není pouze akustické, takže následuje dlouhý jam El Centro s hromovými bicími, valivým riffem a pro Witches typickým zvukem fender piana. Ovšem zde narážím na první slabé místo alba – skladba je na mě až příliš dlouhá a nic moc se v ní neděje. Takový jam může fungovat na koncertech, ale na albu zabírá až příliš mnoho stopáže. Singlovka Dirt Preachers, to už je jiná! Na poměry čarodějníků začíná až v překvapivě rychlém tempu, zvláštně zahuhlané nástroje vytvářejí onu tajemnou atmosféru, pro niž jsem si tuto skupinu tolik oblíbil. Společně s morrisonovským mluvozpěvem a poměrně nejasnými texty: „Everything I see is sacred / Five point zero holds a spoil / Mother Mary, rearrange me / Help to go through southern soil“. V druhé části následuje výrazné zpomalení a kytarista spustí kvílivé sólo v duchu Elk.Blood.Heart z debutu. Výborné! This Is Where It Falls Apart je další připomínkou předchozích dvou alb. Mimořádně pomalé blues s foukací harmonikou, naschvál upozaděným vokálem a naechovanými bicími. I když ani zde se nemůžu ubránit pocitu jistého natahování.

Obracíme desku a vracíme se do akustické polohy ze samého začátku. Instrumentálka Mellowing je kytarovým rozjímáním folkového ražení. Zajímavě řazené rozkládané akordy někomu můžou připomenout i akustické náladovky Jimmyho Page. Open Passages navazuje zcela přirozeně, že klidně mohly být obě písně propojené. Opět akusticky laděná – ovšem s řádně hlasitou bicí soupravou - konečně se ozvou i housle a já tu slyším i jisté inspirace keltskou hudbou. Welcome to the Caveman Future začne sice akusticky, ale postupně narůstá do elektrického funkujícího jamu. I předposlední Talisman vyzní zpočátku folkově. Zamyšlenou píseň táhne jakési otevřené ladění, díky němuž harmonický sled akordů odkazuje snad až k Indii. Závěrečnou dvojskladbu Blood & Sand/Milk & Endless Waters nejdříve táhne výrazná kytarová melodie, v druhé části se dočkáme i houslí. Po úplně nových inspiracích je to návrat k typickému zvuku skupiny a poměrně dost střídá nálady, ač je podporována neměnným bicím doprovodem s hypnotickým účinkem – něco podobného vyvolává i rozostřená deklamace zpěváka. Pánové tady zase čarují a kupodivu mi tu určité natahování nevadí.

Oceňuji na tomto albu právě to nové, zejména v druhé části alba. Zamlouvá se mi téměř nepřetržitý tok hudby, který druhá strana představuje. Celé album je opět zajímavě vystavěné a střídá nálady zatím ze všech alb nejvíce. Ovšem poprvé se nemůžu ubránit tomu, že se místy u své oblíbené skupiny nudím. Laťka nastavená zejména předchozím albem je v mých uších prostě až moc vysoko. Ale jak už víme z desky následující, čarodějníci jdou pořád dál a na své psychedelické blues nalepují další žánry. Nicméně v hodnocení tohoto alba budu nemilosrdný a udělím pouhé tři hvězdy. Což samozřejmě neznamená, že jde o špatné album. Jen to není deska, kterou bych doporučil jako vhodnou pro seznámení se s touto partou.

reagovat

17.02.2018 northman | #

Po zajímavých recenzích a poslechu desek All Them Witches jsem si pořídil všechny jejich studiové desky na vinylu a snažím se postupně vstřebat hudbu na těchto albech. Jak už bylo řečeno první album je hodně bluesové, druhé album je hardrockové, ve třetím albu se hojně používá akustická kytara, hned v úvodu první skladby s názvem Call Me Star. Poslední album jsem ještě neslyšel, ale věřím, že bude opět nadprůměrné.

Deska s názvem Dying Surfer Meets His Maker mě zatím zaujala nejvíce. Zřejmě to bude tou akustickou kytarou a tím ve mně evokuje zeppelinovskou trojku, kterou mám hodně rád. Tahle kapela a její desky na mě působí jako živá voda po šedi různých progů a neoprogů. Pro mě je to volné pokračování kapel jako Led Zeppelin, Jefferson Airplane a grunge kapel z počátku devadesátých let Nirvana, Pearl Jam a ve skladbě Dirt Preachers slyším postupy Sonic Youth, v některých skladbách by se daly najít vlivy i takových Meat Puppets, protože jako správná americká kapela mají All Them Witches ve svých skladbách esenci country, které se ještě žádná americká kapela nezbavila. Nádherné je blues This Is Where It Falls Apart a ani ostatní skladby nejsou blbosti. Pro mě je tahle kapela objevem poslední doby a na každé jejich další album se budu těšit, jejich desky nejsou jako přes kopírák. V současné době nemůže žádná kapela přijít s něčím novým, tak jak tomu bylo na konci šedesátých let, vždycky budou slyšet vlivy jejich předchůdců.

Určitě to není album za plný počet, ale čtyři hvězdy si rozhodně zaslouží.
reagovat

Voytus @ 18.02.2018 15:15:16
Ta paralela s podobným vývojem, jakým prošli Led Zeppelin, se díky téhle poloakustické desce nabízí - ovšem s další deskou už zcela pozbývá smyslu, protože Sleeping Through the War je úplně jinde. Zajímavý pohled na jejich hudbu, slyšíš tam inspirace, které by mě třeba vůbec nenapadly - nemám naposlouchané Sonic Youth a od Meat Puppets jsem toho také moc neslyšel, snad se k nim někdy pořádně dostanu. Ten country prvek je zřejmě daný původem skupiny - Nashville, ale naštěstí to není takové to unylé a umečené country, které nemůžu ani slyšet. Moc pěkná verze Call Me Star zde >> odkaz (škoda, že ty housle nevyužívají víc)

Antony @ 18.02.2018 18:30:36
ALL THE WITCHES osobně řadím do stoner metalové líhně, která je přebohatá. Oni patří mezi to nejlepší, co v té oblasti vzniklo, loňská deska je přímo úchvatná. Mají neobyčejné charisma.

jirka 7200 @ 18.02.2018 22:37:42
Pro mne hypnotický alternativní rock. Pokud by nezařadili skladby El Centro a Dirt Preachers, tak bych chválil o něco více.

northman @ 19.02.2018 05:47:54
Voytuss: zdravím a ještě jednou díky za navedení na cestu téhle kapely. Souhlasím se vším co jsi napsal, to country je skutečně takové decentní, pro které jsem jmenoval ty Meat Puppets. Dnes si jedu pro poslední desku All Them Witches, chtěl jsem ji v provedení 2LP a nebyla v holandském skladu a musel mi ji kamarád koupit přes ebay. Desku Lighting At The Door mám se singlem, taky skvělá záležitost. Pořád je to pro mě skutečnej bigbít po letech šedi.

Antony @ 19.02.2018 06:29:16
Léta šedi neexistují. Každý rok vycházejí stovky zaznamenání hodných kapel se skvělou muzikou, jen je objevit. ALL THE WITCHES jsou super, ale jen jedni z mnoha.

Voytus @ 19.02.2018 12:27:10
Ale stejně je zajímavé, jak to každý slyšíme jinak, na rozdíl od Antonyho mě třeba na mysl vůbec nepřišel metal. Souhlasím ale s tím, že poslední album je opravdu úchvatné (byť mým sluchovým buňkám nejvíc zachutnalo Lightning at the Door - tu verzi se singlem mám také, přeci jen první vydání byla limitka o 500 kusech, což se dá během amerického turné s klidem prodat na koncertech).

Mimochodem, podle jejich FB profilu to vypadá, že další nová hudba ATW by mohla vyjít už letos. A jasně, pořád vychází spousta dobré hudby, ale z toho stoner rockového ranku jsou pro mě Witches výrazným osvěžením této scény, s jakousi přidanou hodnotou, určitým intelektem, který je dost odlišuje od této - dnes už obrovské - scény.

Antony @ 19.02.2018 13:58:27
Voytus: klidně tomu říkejme stoner rock, na metalu netrvám :)
A napsal jsi to přesně, s tím osvěžením stonerové scény. Vždycky hledám něco, co danou kapelu vyčlení, odliší směrem k lepšímu, osobitějšímu pojetí. ALL THEM WITCHES do kategorie výjimečných patří.
Pokud mohu doporučit, pak za podobně zajímavé v dané oblasti považuji ještě třeba DEAD KOSMONAUT (víc do metalu), HAIR OF THE DOG, LOST MOON, GALACTIC COWBOYS, HYDRO STATIC UNION, nebo HOWLING GIANT.

Voytus @ 19.02.2018 14:27:07
Antony: Hair of the Dog a Galactic Cowboys znám, to mě taky baví. Zbytek zkusím. Já můžu na oplátku z tohoto ranku doporučit spíše metalově znějící Elder, o nichž jsem tu též psal, Vista Chino (bývalí členové Kyuss) nebo Atomic Bitchwax (boční projekt členů Monster Magnet), všechno podobně postaru zaměřené party. Nebo úplně čerstvý objev King Howl (italská bluesrocková parta, která se chystá i do Čech - alespoň my je díky jednomu známému budeme mít příští měsíc v Lounech) Dost toho mám z youtube kanálu Stoned Meadows of Doom - kde se samozřejmě musí člověk proposlouchat lecčím, aby si našel to své.

Antony @ 19.02.2018 15:30:54
S ELDER bojuji už několik let. Vynikající hudba, ale s hrozným zvukem, kvůli kterému ji nedokážu poslouchat bez újmy na zdraví. ATOMIC BITCHWAX se mi vůbec nelíbili, moc obyčejná dupárna. VISTA CHINO zkusím rád, KYUSS byli samozřejmě nejlepší :). Basista z KYUSS hraje ve FIREBALL MINISTRY, taky doporučuju, i když horší zvuk.. KING HOWL taky vyzkouším, díky.

Snake @ 19.02.2018 16:01:37
Voytus - King Howl jsou bezva, cca. dva roky zpátky u nás hráli a byl to parádní koncert. Shodou okolností jsem je zrovna včera poslal Óinovi, jako jeden z tipů do hitpošky.

Voytus @ 20.02.2018 12:16:04
Antony: Vista Chino bohužel vydali jen jedno album, Garcia mezitím vydává sólovky. Já občas potřebuji něco jednoduššího a přímočařejšího na "vypláchnutí" hlavy, tak proto ti Atomic Bitchwax (ale rozumím, nemusí to tak mít každý. Zase, když to vezmu z čistě muzikantské stránky, tak chlapi fakt uměj, ty bleskurychlé běhy kytary a basy se na této scéně také neslyší). Extrém je potom ultrapomalý Electric Wizard, ale i ty si jednou za čas dopřeji. Ještě z podobně přímočarých sjíždím Red Fang, kteří mají i výborné a zábavné klipy (nejsem moc klipovej, ale když je v tom humor, tak to beru).

K těm Elder: Dovedl bys nějak specifikovat, v čem mají horší zvuk? První album opravdu není nic moc, ale od Dead Roots Stirring se jejich hudba začíná zajímavě vyvíjet (ale zase, jsem schopen poslechnout ledacos, pokud mě to hudebně zaujme, nejdu tolik po zvuku).

Podobně ještě hrají ukrajinští Stoned Jesus, ale u nich je znát, že se s tím ve studiu moc nemazlí a ty desky znějí opravdu dost syrově, až lacině.

Snake: Na King Howl naživo jsem zvědavej, tipuju, že náš malej podzemní klub doslova zbouraj.

Antony @ 20.02.2018 13:16:51
Z ultrapomalých stonerů poslouchám polské BITCHCRAFT, ti jsou fakt dokonale hororoví.
A pokud se jedná o reinkarnaci KYUSS, tak ve Francii působí DEADLY VIPERS, jsou skoro k nerozeznání.

Zvuk bývá v tomto stylu problematický, a i když právě tady bývám tolerantní, tak některá alba se prostě nedají. U ELDER jsou to prasácké bicí, které jsou tak zachrchlané, že zvuk působí dojmem špatně naladěného rádia. Zkoušel jsem je vícekrát, ale nešlo to. Mluvím o albu z 2017.

Voytus @ 20.02.2018 14:08:03
Antony: Jasně, na Bitchcraft jsem také narazil (opět Stoned Meadows of Doom na youtube). Pouštím poslední Elder, soustředím se na bicí a říkám si, že to jistě šlo udělat jinak. Našel bych sice horší případy, ale přeci jen, mají to pánové takové zahuhlané. Lámu si hlavu, zda je to laděním, ale asi je to věc mixáže, umím si představit průraznější a konkrétnější kopák i rytmičák, činely také znějí dost hluboko a zvuk se dost slévá. Ale dokážu se s tím srovnat, až tak mi to nevadí - nicméně rozumím, že s tím můžeš mít problém. Pro mě je problém u bicích na spoustě nahrávek z 80. let, také si spoustu hudby z té doby neužiju právě kvůli bicím.

Antony @ 20.02.2018 14:35:46
Voytus: Pocit ze zvuku je pro mne součást posluchačského hudebního zážitku. Těžko se sdělují jednotlivosti, není to jen o těch bicích, ale celkově je ta nahrávka nepříjemně nátlaková, plochá, deformovaná, chybí tam vzduch mezi notami, všechno je slité a rozmazané. Poslech unavuje už po minutě. Tohle může vnímat každý jinak, ovšem.
Jako nemuzikant vždycky rád čtu muzikantské postřehy, ať už co se týká instrumentální zručnosti, odlišnosti, specifičnosti, tak třeba věcí týkajících se detailů nazvučení nástrojů, práce ve studiu. To rozšiřuje obzory.
Když mám chuť na současnou bigbítovou oddechovku, nějaký retro rock (a že jich dneska je), sahám často po američanech BITERS. Připomínají trochu T.REX, a je to dupárna, kterou si užívám..

Voytus @ 20.02.2018 15:14:51
Antony: Rozumím. Znám spoustu nahrávek - hlavně těch novějších - které mě také doslova ubily. Nezapomenu, když jsem před několika lety katalogizoval nová CD pro knihovnu a udělal jsem si v kanclu rockové odpoledne (nikde nikdo, pátek odpoledne, tak aby to trochu odsejpalo). Přesně si pamatuji, jak to šlo za sebou (takže zážitek dostatečně silný) - Soundgarden - King Animal, Kiss - Monster, Aerosmith - Another Dimension, Black Country Communion - Afterglow, kterou už jsem nedoposlouchal, z ničeho nic jsem to musel vypnout, protože se mi normálně udělalo fyzicky blbě. A ne, že bych to kdovíjak tavil, normální zvuková kulisa. Jenže s tím dnešním trendem "všechno doprava" dokáží ty nahrávky ubít i potichu. Fakt divnej stav, nerad bych si něco podobného zopakoval.

northman @ 21.02.2018 05:43:24
Voytus: zdravím, včera jsem si dovezl poslední album All Them Witches, a je to úplně jiné album než ty předchozí, a výborné. Ty kytary ve druhé skladbě jsou podle mě jako od Thurstona Moora. Není to tak syrové, ale tak jak už jsem napsal pro mě je to po letech šedi pořádnej bigbít.

Voytus @ 21.02.2018 07:58:30
northman: Když jsem poslední desku poprvé slyšel celou, tak mi jen proběhlo hlavou: Jim Morrison, John Bonham, David Gilmour a Rick Wright :-). Možná, že nějak takhle by zněla imaginární deska, kterou by spolu mohli natočit. Kytarista si pořídil delay a zkouší, co z něj dostane. Já jsem rád, že nedělají desky, jak přes kopírák. Ale zároveň to pořád zní jako oni.