Rolling Stones, The - Blue & Lonesome (2016)

Přiznám se, že už jsem nečekal, že skupina Rolling Stones ještě vydá desku, vždyť poslední studiový počin A Bigger Bang spatřil světlo světa již v roce 2005. Po velkolepých oslavách 50. výročí vzniku skupiny to spíš vypadalo, že kapele bude stačit dožívat jen ze své slávy. Jistě, Jagger a spol. svůj významný podíl rockové hudbě předali již v prvních dvou desetiletích své dlouhé existence, a teď by mohli z pozice rockových ikon pozorovat snažení svých mnohem mladších následovníků, ale určitě tady zapracovala touha dokázat, že stále ještě neřekli své poslední slovo.

Na desce Blue & Lonesome je mi sympatických několik věcí, především to, že nahrávka vznikla během pouhých tří dnů. Také se mi líbí vybraný hudební materiál. Někoho možná zklamalo, že se nejedná o původní stounovské skladby. Mně to nevadí, dokonce si myslím, že po všech těch žánrových kotrmelcích a nasávání všemožných hudebních vlivů musel zákonitě přijít návrat k tomu, z čeho pánové vyšli, a tím je blues. A to Rolling Stones vždy uměli interpretovat na výbornou.

Hudba obsažená na desce vrací posluchače někam do dávných dob, v nichž se chicagské blues stalo jedním ze zdrojů, z nichž kvasilo to úžasné hudební podhoubí počátku 60. let. Pánové přistupují k vybraným skladbám s pokorou, ale na druhou stranu s přehledem zkušených mazáků, kteří již nikomu nepotřebují nic dokazovat. A když zjistí, že shodou náhod natáčí ve stejném studiu nový materiál sám Eric Clapton, druhdy jeden z hlavních věrozvěstů bluesové hudby v Anglii, tak slovo dá slovo a o zajímavého hosta ve dvou písních je postaráno.

Samotná hudba je velice příjemná a ve mně, fanouškovi mnohem mladšímu než nejmladší člen skupiny, vyvolává pocit, že takhle nějak to mohlo vypadat v počátcích jejich hudebního snažení. Těžko vyzdvihovat nějakou ze dvanácti písní, ale určitě jisté kouzlo pro mě má titulní kousek Blue And Lonesome a samozřejmě Dixonovo I Can't Quit You Baby, a to nejen pro spojitost s mými oblíbenými Led Zeppelin. A vysloveně si užívám táhlá blues All Of Your Love a Little Rain.

Problém je, jak desku ohodnotit. Příjemně se poslouchá, neobsahuje žádný rušivý prvek, ale přesto ve svém hodnocení zůstanu před branami absolutoria. Vyšší hodnocení si nechám na novou desku s původním materiálem. Snad se ještě dočkám.

reagovat

horyna @ 29.01.2017 20:55:32
Martin H: dík za recenzi posledního alba kamenů. Rád jsem si ji přečetl, sice mě to nenakopne ji pořídit, to ani náhodou😀,ale alespoň mám motivaci připomenout si starší kusy.

Martin H @ 30.01.2017 06:54:42
horyna: dík za ohlas. Já jsem si tuto desku nadělil k Vánocům a zatím nelituji, takové výlety do minulosti můžu.

luk63 @ 21.02.2017 12:13:43
Před chvílí mi kamarád půjčil toto CD v tzv. luxusním balení. V takové modré krabici je CD v knížečce a obálka s několika koncertními fotografiemi starých pánů. Muzika samotná se tváří jako dřevní elektrické blues a snaží se znít hodně staře. Nic jiného od tohoto alba nečekejte. Já se k němu po tomto jediném poslechu už asi nikdy nevrátím, což je můj celoživotní postoj k partě Micka Jaggera. Výjimku tvoří výběrové LP Stone Age, které miluju.

adam @ 21.02.2017 16:54:21
Ale obal to ma vskutku odporny.

Zdeněk @ 21.02.2017 17:10:16
ad adam/ ???

tykeww @ 21.02.2017 19:42:49
Mně obal přijde úplně v pohodě, naprosto logická variace stouního loga a jednoduchý šedesátkový font

adam @ 22.02.2017 06:28:03
zdenek: myslel som tym ze hudba prijemna, ale obal grc. bigger bang bol super obal, sticky fingers, exile, let it bleed,... ale tento je ozaj ozaj zly.