Bittová, Iva - At Home (Iva Bittová & Čikori) (2016)

Nebudu psát douhé oslavné statě o jedné z našich nejlepších a nejrespektovanějších multižánrových umělkyň, desítky recenzí na netu velebily toto dílo přede mnou. Tedy jen zkratovitě.

Iva Bittová se na tomto CD po předchozích pro mnohé velmi obtížně hudebně vstřebatelných projektech experimentálního a free jazzového charakteru navrátila někam do období přístupnějšího Bílého inferna. Křehké skladby jsou tvořeny jasně rozpoznatelnou, matematicky přesnou kytarou dlouholetého spoluhráče Vladimíra Václavka a výborně sekundujícího konrabasisity Jaromíra Honzáka s trumpetistou Oskarem Torokem – neboli kapelou Čikori.

Vedle meditativních novinek v duchu alternativního folku s doteky jazzu i rocku je tu oprášena i skladba Rukama z prvního alba Dunaje, nyní v něžnějším provedení pod názvem Břízy.

Je poznat, že hudebníci tvořili v klidu po dobu dvou let a aranže všech skladeb vypilovali do nejmenších detailů. Z alba sálá pozitivní a uklidňující energie, takovou, jakou cítím z posledních desek Laurie Anderson.

Pro plné vychutnání takovéto nahrávky je třeba nekompromisní kvality zvuku, která tu byla dosažena.Skvělé natočený záznam ze Zlína zmástroval v New Yorku věhlasný Dave Cook (Laurie Anderson, David Bowie, A. Morrisette).

Teď nic nestojí v cestě k mimořádnému hudebnímu zážitku.

P.S. : Vůbec jsem si nevšimnul recenze od alienshora, proto jen doplním svůj názor. Ty starší písně se do koncepce této desky hodily, dostaly nový kabátek a zní odlišně. Málokdo asi vlastní od Ivy vše, co kdy vydala - já také ne. Krom toho, Iva starší skladby přepracovává v jiném provedení běžně, ať již na koncertech, či na deskách. Viz úpravy pro symfonický orchestr, či znovunatočení první desky.

Každý posluchač Ivy Bittové také nemusí být nutně příznivcem náročnějších alternativních směrů a právě pro ty, kteří upřednostňují tu klidnější a meditativnější polohu, je určena tato kolekce.

reagovat

PaloM @ 28.02.2018 07:16:12
Iva Bittová je svetový unikát. Bol som na dvoch jej koncertoch, Bílé Inferno a s Mucha Quartet.
Okrem špičkovej umelkyne je to výnimočne skromná a priama žena.

Len nedávno vydaný album At Home od hviezdneho zoskupenia Iva Bittová & Čikori poteší asi každého priaznivca tejto jedinečnej umelkyne. Aj kritická obec ho vlastne hodnotí veľmi dobre. V každom prípade je to na českej i slovenskej scéne hudobná udalosť, keďže tu máme dočinenia s hráčskou elitou. Či to však zaručuje zážitok, aký niekedy očakávame je otázne. Nuž, ako pre koho ...

Treba sa pozrieť na to, čo toto dielo vlastne prináša. Máme tu tradične inštrumentálne aj vokálne do detailu premyslenú hudbu so silnými vplyvmi folku, jazzu a world music. Minimalistický prístup je pre Bittovú aj Václavka sebe vlastný. Neznamená to však, žeby sa tu hralo málo alebo nebodaj nezaujímavo. Aranžmány majú vyšší princíp a slúžia k vytvoreniu pôsobivého celku. Opakovanie brilantne vytvorených nosných motívov dopĺňajú ďalšie nápadité sekvencie a vsuvky. Bittová spieva krátke texty a vytvára svojim hlasom atmosféru plnú rôznorodých pocitov, farieb a nálad.

Občas zaznie z jej úst aj angličtina. Nepôsobí to rušivo, ale čeština jej sedí ďaleko lepšie. Prvé tri skladby "Noc", "At Home" a "One Heart" patria medzi najlepšie veci. Majú pôsobivú štruktúru, melódiu a Bittová do nich prilieva kopec emócií. Problém začínam mať so zaradením "Paper Cone", čo je skladba z o rok staršieho projektu Nayive. Podobne je to vlastne aj so songom "Tichý pláč", ktorý mal pôvodný názov "Kind Of". Prerobenia sa dočkala aj "Rukama", toť klasika z dôb Dunaja a dostala tentoraz názov "Břízy". Zopár rokov stará skladba "Větvička" patrí medzi Bittovej obľúbené a dostala priestor v novej podobe ako "Je mi zima". Spracovanie dotyčných piesní je síce fajn, ale uniká mi trochu zmysel ich zaradenia. Najviac mi imponuje "Tichý pláč", ktorý sa na konci prehupne do krásneho motívu, ktorý naberá na intenzite. Na pretras zostávajú "Želé" a orientálna "Anděl". Viac u mňa boduje rockovejšie formulovaná "Želé" s drsnejším hlasovým prejavom Ivy Bittovej.

Môj pocit z albumu At Home je skôr zmiešaný. Ako jej fanúšik sa cítim byť ochudobnený o prísun novej hudby, keďže sú tu až štyri skladby z minulosti a jedna voľná adaptácia (Anděl). Celkove to znie pekne, milo, komfortne. Práve tá komfortná zóna mi však u Ivy Bittovej trochu nesedí a občasné expresívne nálady tu pôsobia naozaj nevinne. S komplet novými songami by tento počin dopadol u mňa ďaleko lepšie. Myšlienky a nápady tu vytvorené však majú svoj šarm aj atraktivitu. Možno stačilo ešte rok počkať a dopracovať veci bez vzývania dôb minulých.
reagovat