Landmarq - Science Of Coincidence (1998)

02.05.2019 horyna | #

Vidím, že se tu nikdo z přítomných ještě nevěnoval druhé vývojové etapě britských Landmarq, kdy v jejich čele stála žena Tracy Hitchings. Ta tak trochu netypicky přebrala pěvecký post po odejitém Damianu Wilsonovi, a i když právě on kdysi patřil ke špičce tamější prog-rockové pěvecké scény, výměna za Tracy kapele nikterak neublížila, ba právě naopak.

Tři roky po nedostižné, a pro mnohé i vlajkové lodi celých Landmarq, nahrávce Vision Pit, vychází skrze nesnadno identifikovatelný obal deska Science Of Coincidence. Tu opásal producent Arena Mike Stobie křišťálově průzračným zvukem, dychtícím zachytit v sobě i ty nejdrobnější nuance a nejjemnější detaily. Hudebně se výraz kapely i díky Tracyinému oduševnělému a líbeznému projevu posunul do ještě hmatatelnější vzdušnosti, která za předpokladu velké variability, sehranosti a detailní prokomponovanosti, tedy vlastností, jež byly s Landmarq vždy spjaty a podařilo se je vkomponovat i do tohoto materiálu, pasuje dílo mezi to nejlepší, co bylo v letech devadesátých na britských ostrovech v prog ranku sestrojeno.

Deska nabízí osmero vyšlechtěných progrockových briliantů, z nichž tři atakují hranici deseti minut. Střední tempo, vyvážená aranžérská zručnost, stejně jako na minulých počinech nepřeberné bohatství v oblasti nápadů a nepodbízivých melodií, no a navrch Tracyin příjemný vokál – to je deska Science Of Coincidence. Jeden z nejpozoruhodnějších art-rockových pokrmů věčně utajených Landmarq, jež byl ukuchtěn spolu s netypickým zástupcem něžného pohlaví na postu zpěvačky.

A nejlepší kusy? Rozhodně epická záležitost pojmenovaná typicky dle poslední nahrávky, tedy The Vision Pit. Pozitivní a melodicky nakažlivá Summer Madness, další mega věc Lighthouse, ve které Trycy jasně dokazuje, jak fenomenální je zpěvačkou a jistě i totální landmarqovský kus plný "točitých" kytarových brejků a klouzajících kláves - More Flames For The Dancer. Jako bonus je ve skladbě usazený vymazlený dětský sbor - radost poslouchat.

Skvělá, a dost možná i nejlepší deska invenčně zajímavé kapely devadesátých let. Okoštujte.
reagovat

john l @ 02.05.2019 08:23:05
Kdysi jsem etapu s Tracy Hitchings testoval, ale nějak mě to nechytilo. O to víc mě překvapuje, že ji tolik vychvaluješ. Podle mě ženská do progrockové kapely nepatří. Nehodí se tam. Tady je potřeba silnej mužskej hlas. Dám tomu další šanci.

pinkman @ 02.05.2019 10:51:59
Holky že nepatří k muzice? A na takové krávovině jsi byl kde? Spousta kvalitních rockových kapel zejména v sedmdesátých letech, mělo ve svém středu dámský protějšek. A jak skvěle jim to šlapalo.

john l @ 02.05.2019 12:47:52
pinkman:nenapsal jsem, že do muziky ženský nepatří, ale že nepatří do progrocku. Nebudu se tu dohadovat, jak a komu to kde slušelo, myslím hlasově.

Mayak @ 02.05.2019 14:56:06
... iste je v tom aj faktor nostalgie, ale Markova recenzia mi je nepochybne podstatne bližšia, ako Jirkova...
A ono to bolo takto: Karl Groom po albume "The Vision Pit" zlanáril Damiana Wilsona ku druhej spoločnej epizóde s jeho najdôležitejšou a hlavnou kapelou (samozrejme Threshold), lebo v zámere bola dlhodobejšia perspektíva, ako nakoniec iba nahrávanie albumu "Extinct Instinct". Tandem Groom/Nolan v tej dobe produkoval spústu neoprogových kapiel (aj tých s krátkou dobou životnosti, či bez nejakého väčšieho poslucháčskeho ohlasu).
Ale komunita neoprogových hudobníkov nie je (teda vtedy nebola) až taká široká a keďže Karl Groom, Clive Nolan a Tracy Hitchings už v rokoch 1990-93 spolupracovali v podstate ako trio v projekte STRANGERS ON A TRAIN (mal som obidva ich albumy), práve Karl Groom navrhol členom Landmarq za "ukradnutého" Damiana Wilsona, aby to skúsili s Tracy ... a ono to nakoniec (môj názor) krásne fungovalo (viď aj "Turbulence - Live in Poland ").
.. a na záver - osobne nepochybujem, že ešte jedna štúdiovka Landmarq s Tracy Hitchings za mikrofónom na svetlo sveta dorazí ...

jirka 7200 @ 02.05.2019 15:09:33
to Mayak: rozumím tomu, že je ti bližší recenze přívětivější pro Landmarq, ale řekl bych, že ani ty nedáš rovnítko v kvalitě mezi deskami The Visions Pit a Science.....

Mayak @ 02.05.2019 15:22:18
... asi budeš prekvapený Jiří, ale to rovnítko tam celkom v pohode dám!
Tracy Hitchings je pre mňa osobne mimo nedostižnej Annie Haslam (Renaissance) v ženských nielen "progerkách", ale celkove v "rockerkách" spolu s Kate Bush ex aequo jasná svetová dvojka ...

horyna @ 02.05.2019 15:55:23
Nepochybuji o tom, že tyto Landmarq slyší Jiří téměř zcela opačně než já. To je ta názorová pluralita:-) Všechny jejich desky jsem poznal takřka současně a o dost později než vycházeli. Což znamená, že k žádné z nich nemám vybudovaný nějaký specifický vztah prvního poslechu, nebo že jsem některou točil 10x častěji. Science je trochu veselejší a pozitivnější než předchozí trojice, což může někomu malinko vadit, ale hubenější nápaditost v tomto případě zcela odmítám. Landmarq laťku kvality nikdy nepodlezli a při pohledu na Progarchives (jen tak pro zvědavost), dokonce obě desky s Tracy v oblíbenosti u fans zvítězili. Ta poslední skončila na prvním místě-s čím bych tedy úplně nesouhlasil, ale budiž...

Na rozdíl od Jiřího osobně Damiana nijak přehnaně nezbožňuji (čímž nechci jeho kvality zpochybňovat), zkrátka to není žádný osobní černý kůň a tak mě výměna za Tracy vůbec nebolí.

jirka 7200 @ 02.05.2019 17:02:52
to Horyna and Mayak : Ve své recenzi jsem uvedl, že s Tracy na postu zpěvačky nemám problém, takže má adorace Damiana nemá v tomto případě na výsledné hodnocení vliv. Oproti předešlým deskám mi vadí u několika skladeb jednodušší stavba kompozic a v některých případech natahování skladeb, jako by se nedostávalo nápadů. I nový zvuk (i když je plně dynamický) mi k této kapele nesedí. Proto ji nemohu ocenit tak vysoko. Odvolávat se na Progarchives je velmi ošemetné, někdy třeba Horyno jsou v souladu s tvou recenzí, někdy však v přímém rozporu...

Mayak @ 02.05.2019 17:14:03
Pohoda, Jirko, rôznorodosť názorov, vnímania a cítenia je práve úžasná, teda prípadná názorová uniformita by bola vlastne "blvajz", takže je to takto O.K.

jirka 7200 @ 02.05.2019 17:53:16
to Mayak : přesně tak, vždyť i má trojka je vlastně nadprůměr :-)

02.05.2019 jirka 7200 | #

Já osobně se snažím alba hodnotit v kontextu celé diskografie kapely. Nejinak tomu bylo i u Landmarq. Po naprosto výjimečných prvních třech albech je toto s názvem Science Of Coincidence sestupem o několik tříd směrem dolů. Chybí tu Wilsonův skladatelský vklad i hlas. Kapela rovněž přišla o producentský dohled Clive Nolana a Karla Grooma, kteří s Landmarq tvořili nerozlučný tým. Proti Tracy nic nemám, kde je však méně nápadů, ani dobrá zpěvačka to nezachrání.

V krátkosti prolétnu obsah alba. Titulní skladba je kolovrátkovou parafrází na hit od Van Halen - Jump. Desku zachraňuje následující The Vision Pit a částečně navazující Heritage, kde mi zpěvačka svým frázováním připomíná další prog rockovou amazonku - Aleenu z Kaipy. Summer Madness míří do pop rockových vod, na Lighthouse se mi líbí jen druhá polovina skladby, kde mezi sebou hudebně zápasí klávesista Leigh s kytaristou D'Rosem. Po něžné, klávesami orámované Between Sleeping And Dreaming přichází průměrná More Flames For The Dancer s dětským sborem. U závěrečné The Overlook slyším, že došly nápady a byla potřeba zaplnit album, proto se zde ve tří čtvrtinách skladby jen sóluje, i když výsledek není nepříjemný.

Více jak tři hvězdy dát nemohu.
reagovat