Candlemass - Epicus Doomicus Metallicus (1986)

Nášivku debutní desky této kultovní skupiny jsem nosil na džíze léta. Z temné černi zářila bílá lebka s rudým názvem, paráda.
Byla to vůbec první fošna, kterou jsem poslechl, doom metal par excellence. Od té doby mám v oblibě i další takové skupiny, ke působili či působí členové Candlemass, např. Krux, The Doomsday Kingdom, ale Candlemass byli a zůstanou první.
Řeklo by se "pouhých" šest songů na ploše necelé třičtvrtěhodiny, ale v nich je ukrytá epická temnota severu.
Začátek rozjíždí skvělá skladba Solitude, přecházející v mou nejoblíbenější, devítiminutovou Demon's Gate. Temnota pokračuje přes Crystal Ball až po závěrečnou, opět téměř devítiminutovou A Sorcerer's Pledge; těch 43 minut uběhne jako nic...
Samozřejmě další desky mám taky, ale debut je pro mě naprostá jednička.
reagovat

Antony @ 31.05.2023 13:25:53
Tohle album je pro mne odjakživa symbolem doom metalu.
Messiah Marcolin is King! I při svém posledním účinkování u skupiny, tedy na albu Candlemass (2005) je prostě dokonalý.
Docela mne baví také současná éra CANDLEMASS, kdy sypou jedno EP za druhým. Je to vždy krátké a poslechuhodné..