Greta Van Fleet - Anthem Of The Peaceful Army (2018)

Oživit ducha starého dobrého hard rocku ze 70. let se snažil už kdekdo. A jakmile se taková nová retro kapela vycházející z odkazu Black Sabbath, Deep Purple a Led Zeppelin objevila, pisálkové se slétli jako vosy na cukrkandl a začali slintat blahem nad tím, jakáže ta a ona deska je úžasná a čeho všeho se od jejích tvůrců v budoucnu dočkáme. Většinou se očekávání do těchto spolků kladená tak úplně nenaplnila. Je celkem jedno, zda se tak stalo tlakem vydavatelských firem novou ovečku okamžitě vydojit, ztrátou tvůrčí invence samotných hudebníků či snad kombinací obojího. Výsledek byl bohužel stejný. Nadějný potenciál vyšuměl a kdysi zajímavá skupina se pomalu stala parodií sebe samé.

Nelze se tedy divit, že jsem k současné vlně tzv. retro rocku zaujal docela negativní postoj a veškeré další hledání jsem hodil za hlavu se slovy, že mi stejně asi nic zajímavého neuteče. A to až do doby, než mi svěží hardrockový větřík přivál do ouška jméno Greta Van Fleet. Musím se přiznat, byl jsem poněkud skeptický, navíc nálepka kopírky Led Zeppelin mohla spíš odpuzovat, ale zvědavost byla nakonec silnější. Pořídil jsem si jejich desku Anthem Of The Peaceful Army a již po pár posleších jsem se nestačil divit tomu, co čtveřice mladíků odněkud z Michiganu v desítce skladeb zde prezentovaných předvádí.

Valil se na mě hard rock té nejvyšší kvality, já nevěřícně seděl s otevřenou hubou a snad i slintal blahem. Kolem svištěly ostré kytarové riffy a sóla, které sice mohou připomínat něco, co už tu kdysi bylo, ale zahrané s takovým mladistvým zápalem a zaujetím pro věc, že jsem okamžitě veškeré pochyby odhodil stranou a plně propadl kouzlu bratří Kiszků. A ti dobře ví, co dělají. Jelikož si uvědomují, že nevystačí jen s vyvoláváním ducha Led Zeppelin, hledají i v jiných inspiračních vodách. To je patrné hned u první skladby Age of Man, u níž mám pokaždé vtíravý pocit, že vzdáleně slyším Jona Andersona a Yes. Ale i z této skladby se nakonec vyklube parádní hard rock, stejně jako z velice ostré kompozice When the Curtain Falls. Za ten riff by se nemusel stydět ani Jimmy Page.

Vynikající zde jsou pomalé baladické skladby. Zde má zpěvák Joshua Kiszka šanci předvést, co v něm vězí. Možná se narodil do špatné doby, neboť v sedmdesátých letech by určitě měl tisíce obdivovatelů a asi by se stal jedním z výrazných hlasů své generace. Když slyším skladbu You're the One, tak mám pocit, že jsem se přenesl do doby, kdy jsem se teprve narodil, je mi zrovna sedmnáct, já prožívám první lásku a společně s ní posloucháme tuto píseň.
Mou srdcovkou je píseň The New Day. Beru ji jako připomínku zeppelinovské trojky a čtyřky, ale věřím, že takhle to chlapci nezamýšleli, prostě jim to tak vyšlo. To spojení akustických nástrojů, Joshuova hlasu a Jacobovy sólující kytary je prostě kouzelné. A co teprve závěrečná paráda Anthem, ta se dá poslouchat do nekonečna a neomrzí se.

Uvědomuji si, že to Greta bude mít v dnešní době velice těžké. Doba hudebnímu průmyslu nepřeje, nové kapely mnoho šancí na dlouhodobější úspěch nemají. Doufám, že to nebude zrovna případ této sympatické rockové party. Každopádně se na příští počin Grety Van Fleet těším a doufám, že se posunou víc k současnosti a všem pochybovačům, kteří je považují za pouhou kopírku vzducholodi, konečně zacpou ústa.

reagovat

PaloM @ 23.04.2019 16:47:13
Martin, veľmi dobre. Viacerí sme nadšení z tejto mladej bandy. Dík za pozitívne ohlasy.

jirka 7200 @ 24.04.2019 07:37:52
Další deska rozhodne. Zpěvák by se však měl dát do kupy. Ve studiu je jeho hlas v nahrávkách skvěle upraven, ale to co vyšlo na zvukově neupravovaném bootlegu - live záznam z Japonska pod názvem Greta Van Fleet - Champagne And Caviar (2019), tak to je po hlasové stránce tragedie. Nechci křivdit, třeba šlo jen o indispozici po náročné šňůře koncertů, co kapela absolvovala. Muzikanty naopak chválím - skvěle své party zahráli, došlo i na zajímavé improvizace v Edge of Darkness. Nápady měli doposud skvělé, tak držím do budoucnosti palce.

Martin H @ 24.04.2019 17:55:27
Pánové, díky za vaše postřehy. Vidím, že to vnímáme podobně. Další deska rozhodne.

Kdo je Greta Van Fleetová? Jakási činovnice dobročinného spolku z městečka Frankenmuth z amerického Michiganu. Tamějším lehce post pubertálním hudebníkům přišlo toto jméno hodně zajímavé, proto jej s jejím souhlasem použili jako název pro svou kapelu, o níž se v současné době podezřele často mluví. Zdejší rodina Kiszků zásobila kapelu hned třemi členy. Podle jmen bratrů - zpěváka Joshuy, basáka Samuela a kytaristy Jakoba bych usuzoval na velkou náboženskou angažovanost jejich otce. Kapelu doplňuje v současnosti bubeník Danny Wagner. Jejich muzika prý spojuje generace. Sám zpěvák se vyjadřuje o věkovém složení jejich publika: "Pod pódiem stojí pěkný mladý holky, za nimi je ochraňuji jejich kluci. V dalších řadách stojí s pivkem jejich tátové a vzadu pokyvují hlavou do rytmu tátové těch tátů."

Čím jsou tak zajímaví a výjimeční? Úplně přesně na to nedokážu odpovědět. Hoši se v raném mládí zajímali o rock a blues, na koncertech hráli hodně převzatých věcí Led Zeppelin a Doors. Pak vydali dvě EP, která se stala malou senzací. Několik písní z nich se dostalo na přední místa US Billboardu a možná se ještě nějaké další dostanou. Hoši mají totiž krom solidního hráčského umu talent i cit napsat chytlavé rockové songy, které mají na sebe v některých písních navléknutý kabátek vnějších znaků Led Zeppelin.

To platí i o debutním LP Anthem of the Peaceful Army z loňského roku. Plant a spol. je nejvíce slyšet ve skladbách The Cold Wind, Lovel Leaver nebo When the Curtain. Velmi se mi líbí i dva střednětempé a zadumané rockové hity Age of Man a Watching Over a za mě nejlepší Brave New World se silným vnitřním napětím, kde je již znát vlastní vklad. Album doplňují tři akustické skladby ve folk rockovém duchu - You're the One, The New Day a Anthem. Ty mi připomínají hippies období písničkářů typu Joni Mitchell. Někde na pomezí stojí Mountain of Sun s implementovanou steel kytarou, kde zpěvákovi přeskakuje hlas jako Dolores O'Riordan z The Cranberries.

Z té záplavy psychedelic, folk, vintage hard rockových spolků (například Rival Sons, The Vintage Caravan, Blues Pills) z posledních několika let je Greta nejvíce pohodová, svěží a zábavná. Snažím se na hochy nahlížet z trochu jiného úhlu, než jen jako na dobrou kopírku podstaty Led Zeppelin. Nedají se totiž srovnat ani songy, invence nebo hráčské schopnosti. To jsou různé levely a jiné světy. Co však porovnávat lze, to je zábavnost a uvolněnost linoucí se z jejich sametově zdrsnělého hard rocku. Ten dokáží podat zaobalený v posluchačsky příjemném a jemném balení, že tu hudbu dokážou vstřebat i osmnáctileté fanynky s rockem jen koketující. Nepřehlédnutelná je rovněž i dokonalá vizuální image štíhlých mladých muzikantů jako vystřižených z první strany módního katalogu – to také dnes dělá své, převážně u něžnější části populace. Skvělý čich na muzikanty tak projevil Jason Flom, který kluky vzal pod křídla své gramofirmy Lava Records a dnes si musí mnout spokojeností obě ruce.

Zachránila jejich produkce rockovou scénu, jak se uvádí v mnoha článcích? Toto tvrzení se mi zdá poněkud nadnesené. Ale myslím si, že pokud je halda rádců, producentů a managerů z mimorockové oblasti (kteří se na ně nyní lepí jak vosy na bonbon) nesežvýká do neposlouchatelné podoby, tak další deska Greety Van Fleet může být zajímavým rockovým počinem i bez současných berliček vnější zvukové podoby s Led Zeppelin.
reagovat

PaloM @ 28.01.2019 17:37:13
Títo chalani sú vynikajúci, akurát video na youtube ma trochu sklamalo. Dosť sa pohybmi a maniermi na javisku snažili priblížiť nedostižným vzorom LedZep. Snáď vyrastú z rockovej puberty a budú vo vizuálnom prejave viac svoji.
Ovšem samotná hudba, to je něco :-) Veď práve preto zaujali, že silno pripomínajú legendu. A podobne začínali aj Rush.
Skrátka zaujali ma už predošlými nahrávkami, a rovnako aj mojich známych. Fandím im a preto CD mám.

Martin H @ 28.01.2019 18:37:14
Tak tuto chuťovčičku jsem si pořídil a zatím si při poslechu blahem chrochtám. Ale teprve uvidíme, kam se vyvinou dál.
jirka7200: recenze je zdařilá, stejně jako hudba, jíž se týká.

jirka 7200 @ 28.01.2019 20:17:28
U Grety cítím velký skladatelský potenciál, tolik hitů ostatní kapely z alb nevymáčknou, ani kdyby se rozkrájely. Na dalším albu by však kluci mohli přijít s trochu něčím odlišným. Tam se bude lámat chleba.

yngwie3 @ 29.01.2019 07:53:26
Greta Van Fleet sú požehnaním z rockového neba a dôkazom že „rock n roll, never die“ ... vďaka za Gretu a im podobným následovníkom ...

yngwie3 @ 29.01.2019 08:18:46
Btw ... kritizovať Gretu za to že znejú ako Led Zeppelin je to isté, ako vyčítať bluesmanovi, že hrá dvanástku a a šetnástku ...
Nič lepšie ako byť pokračovateľom odkazu najväčšej kapely všetkých čias, sa im ani nemohlo stať ...

jirka 7200 @ 29.01.2019 08:45:56
Já osobně si myslím, že úplně nadšení z neustálého přirovnávání k Led Zep hoši z Grety už dnes nejsou.
Ale reklama to je dobrá, to nepopírám.

Určitý pokus o posun od tohoto zvuku je od From the Fires znát. Otevři si jakýkoliv článek, či rozhovor s kapelou, všude je 20x zmíněn Plant a spol...

yngwie3 @ 29.01.2019 10:47:08
Domnievam sa Jirko, že dokiaľ bude frontmanom Joshua Kiszka, porovnávaniu s Led Zeppelin sa nikdy neubránia ... a prečo aj ? ...
Osobne mám z ich tvorby neskutočnú radosť a pri počúvaní pocit, že som znova aspoň na pár minút omladol :o) ...

jirka 7200 @ 29.01.2019 12:11:52
Nejsem nějaký odborník na foniatrii, ale myslím si, že je to o technice zpěvu. Zaznamenal jsem názory, které uvádí, že se Joshua záměrně do podoby s Plantem stylizuje.

Mohyla @ 29.01.2019 12:38:31
Ja počujem skôr Planta, šľahnutého Geddym Leem z Rush!

yngwie3 @ 29.01.2019 12:43:42
Samozrejme že to možné je, ale ak dovolíš budem Ťa citovať a v tom prípade sú tieto dve vyjadrenia v dosť ostrom protiklade ...

Citujem, „úplně nadšení z neustálého přirovnávání k Led Zep hoši z Grety už dnes nejsou“ a „Joshua se záměrně do podoby s Plantem stylizuje“ ...

Pritom akceptujem, že prvé je Tvoj názor a druhé názor zaznamenaný ...

jirka 7200 @ 29.01.2019 13:02:39
to mohyla : já v jeho hlase slyším něco křehkého, až ženského - aniž bych na cokoliv narážel

Voytus @ 29.01.2019 13:31:32
Srovnání s Led Zeppelin se dá samozřejmě vystopovat v celkovém zvuku skupiny a samozřejmě v momentech, kdy zpěvák zaječí "oooooooooh mama!", ovšem co do skladatelských postupů jsou už od začátku sví, čímž si mě získali celkem snadno.

Na další vývoj jsem zvědav, doufám, že je vydavatel nezpracuje tak, jako třeba Blues Pills, jejichž debut je naprostá bomba a druhé album je takové nemastné neslané, úplně jiné, kytarová sóla nikde atd atd. Prostě jim totálně obrousili hrany - tak snad to nečeká i Gretu.

A pokud tahle skupina probudí v mladých lidech zájem o tento typ hudby, pak je vše v pořádku. Přeci jen je Gretu oproti "androši", který nacházím třeba já, víc vidět.

kaktus @ 29.01.2019 17:41:16
Led Zeppelin bez jakékoliv přidané hodnoty.

horyna @ 31.01.2019 08:07:50
Tak se tu našel i jeden, který není Gretou okouzlen ani z poloviny co vy ostatní. Možná proto, že LZ nejsou moje top kapela, možná proto, že mi nejsou chalani vůbec sympatičtí, možná proto, že je média až moc tlačí - a za co, že kopírujou zepíky:-)
Ale to je fňuk, užijte si je, já si místo nich koupím stejně něco jiného :-) :-)

jirka 7200 @ 02.02.2019 10:09:45
to horyna: nezlobíme se na tebe, že nejsi okouzlen Gretou, ani že Cepelíni nejsou tvou top kapelou. Také kolikrát nejsme nadšeni různými prog rockovými soubory, které také ve velké míře kopírují věrozvěsty této scény :-)

Ale dost škádlení. Já osobně s tvými výtkami plně souhlasím a z mé recenze to také vyplívá. Jejich hudbu rovněž raději poslouchám, než se na ně koukám. Kvalitu díla však neposuzuji, jak je firma tlačí či nikoliv, to je mi jedno.
Nicméně něco mi říká, že jejich skladatelský talent je nevšední a pokud jim nedojdou nápady, tak by mohla být další deska peckou, která třeba osloví i tebe :-)

northman @ 03.02.2019 06:22:00
Pěkná recenze na desku, kterou jsem si koupil navzdory negativním reakcím. Od nákupu jsem ji slyšel nejméně desetkrát celou. Největší podobnost s Led Zeppelin je ve vokálu, písně Grety nevycházejí z blues, jako většina písní Led Zeppelin, takže v tomto směru bych je nesrovnával. Jestli to má podnítit zájem mládeže o bigbít, tak je to jedině dobře. Když mladá kapela, tak mnohem více se mi líbí All Them Witches.