McLaughlin, John - "Mediterranean" Concerto (1990)

V roce 1974 vychází skupině Mahavishnu Orchestra patetické album pod názvem Apocalypse. John McLaughlin propojil tehdá dva rozdílné hudební světy - klasickou hudbu a jazzrock. John si pozval na natáčení Londýnský symfonický orchestr pod aranžerským vedením Michaela Gibbse a dirigenta Michaela Tilsona Thomase. Geniální zvuk zařídil producent George Martin. O zhruba patnáct let pozěji, John spolupracuje opět s tímto kombem. Aranží se ujímá opět M.Gibbs a taktovku vede apokalyptystycký M.T.Thomas. Label CBS vydává v roce 1990 John McLaughlin - "Mediterranean" Concerto.

Album je složeno ze dvou dílů a je celé akustické. První díl - Concerto for Guitar & Orchestra je složen ze tří vět o délce přes 35 minut. První věta - Rhythmic /11:58/ začíná melodickým úvodem, pak přechází v krátký, sólo kytarový medajlonek a končí gradiozním závěrem. Druhá věta - Slow & Sad /15:34/už podle názvu smutná, snivá, krásná a pomalá suita ...a... kolem dvanácté minuty, nastupuje orchestr v plné živočišnosti. Třetí věta - Animato/8:36/začíná něčím, co bych přirovnal k tomu, jako když kopnete do úlu plného včel. Začíná organizovaný chaos. Melodicky nepřímo navazuje na první větu. Kombinaci klasického kytarového pojetí hry s orchestrem = opět novátorstí v diskografii J.McL. Už se opakuju, ale nemůžu jinak. Johna McLaughlina jsem tímto způsobem ještě neslyšel hrát.

Pro druhý díl - Duos for Guitar & Piano, John vyzval ke spolupráci francouzskou pianistku a klávesistku Katiu Labeque, se kterou spolupracoval v letech 1981 až 1982, když se připojil ke skupině The Translators, kde Katia hrála na klávesy. John nahrál s touto formací dvě, velmi kvalitní studová alba - Belo Horizonte a Music Spoken Here. Na Mediterranean spolu s Katiou nahráli pět skladeb. Úžasná symbioza dvou hudebníků, propojující klasický a jazzový feeling. Ve skladbě Montana a Two Sisters jsem zaregistroval nenápadnou koketaci s elektronikou, takže moje tvrzení o celoakustickém albu ze začátku recenze, není až tak pravda. Jinak album je na 99% čistě akustické.

Album Mediterranean mě zaujalo až po letech. Jsem rád, že ho mám a pro poslech používám jen ty nejlepší sluchátka. Je to malý hudební svátek. Tuhle desku nebudu hodnotit hvězdama. Stejně jako u Steva Vaie - Sound Theories vol. I & II, jedná se o specifické dílo.
reagovat