Di Meola, Al - Vocal Rendezvous (2006)

Al Di Meola a pop ? Ani ve snu by mě tohle spojení nenapadlo. Jistě, máme tu už jeden hudební nesmysl pod názvem Cosmopitan Life z roku 2005, ale na rozdíl od CL musím trochu přibrzdit a tohle album pochválit. Sice se nejedná o žádnou hudební revoluci typu Santana - Supernatural /1999/ , ale album potenciál má. Na rozdíl od Carlose, Al Di Meola zůstal pouze u tohoto titulu a tím pádem se vyhnul faktu že, opakovaný vtip už není vtipem / narážka na následující Santana - Shaman /2002// a dústojně pokračuje dál ve své produkci. Následná kolekce desek ubezpečuje příznivce ADM o tom, že se jednalo o jakési vybočení z diskografie. Tím vybočením nemám na mysli tohle album, spíše prokletý Cosmopolitan Life.

Vocal Rendezvous je pohodová hudba, je zpěvná, nenáročná, melodická, na první poslech uchopitelná /díky Judith za tento termín/ . Album je narvané hosty ze světa rapu , RnB, funky, soulu, skoro celá deska je zpívaná, de facto, co song - to někdo jiný. Di Meolovy kytary nijak nedominují, podřizujíse dramaturgii a koncepci. Mojí nejoblíbenější skladbou je That's the Truth featuring Andie Stone.

Kdybych měl Vocal Rendezvous v kostce shrnou do několika slov : kvakitní popina a geniální kytary. ***z*****

PS : I když je jako autor skladeb uveden Al Di Meola a hosté jsem přesvědčen, že po melodické stránce jsou autoři jeho hosté. Ale to je jedno - důležitý je finální produkt.


reagovat

stargazer @ 20.12.2024 17:28:08
Pokaždé, když si tohle album pustím, čekám, kdy se mi už omrzí. Zátím se tak nestalo a opravdu bez nějakého přesvědčování sebe sama, slyším tady mnohem víc, než třeba u podobných Santanových desek. Myslím, že fůze Di Meolových kytarových běhů a moderní hudby se povedla, ale jedno takovéto album fakt stačí. Dobrá práce. Dokonce mě ani nesere ten závěr s Leonidem Agutinem - song Cuba Africa. Když je to pouze jedna píseň a ještě ta nejlepší z nejhorších /myslím tím album Cosmopolitan Life/, tak se to dá poslouchat.