Scofield, John - scoholofo : oh! /Scofield Holland Lovano Foster/ (2002)

Název jazzové superskupiny ScoHoLoFo je složen z počátečních písmen příjmení kytaristy Johna Scofielda, saxofonisty Joe Lovana, kontrabasisty Dave Holanda a bubeníka Al Fostera. Vydali instrumentální jazzové album OH! na kterém se každý prezentuje svými originál skladbami. 
Scofield a Lovano spolu hráli mezi lety 1990 - 93, kdy vydali spolu tři alba pod hlavičkou John Scofield Quartet.
Holland, Foster a Scofield si spolu zahráli na studiovce Joe Hendersona - So Near, So Far /1993/, takže muzikanti se mezi sebou znají. 

Stereo prostor si rozdělili na nahrávce tak, že John hraje na kytaru výhradně z levého kanálu, Fosterovy bicí jsou pouze napravo a kontrabas a saxofon obsadili central channel. Lovano a Scofiled se doplňují s nepředvídatelným způsobem hry a rytmická sekce podporuje jejich souhru s decentním přístupem, hlavně technicky zdatný Al Foster a jeho činelové cinkání. Pro mě nejzajímavéjší song na albu je třináctiminutový Lovanův kousek pod názvem New Amstredam. Sco zde přepnul kytaru do mírně odlišného módu a předvádí i lehce jinou techniku hry. Jakoby se s Lovanem chtěli na chvilku vrátit na začátek devadesátých let.
I když je toto album studiové, zní velmi spontáně a živě, skoro jako koncert. Pro milovníky jazzové hudby a příbuzných stylů, jako post bop, bossa nebo blues, které jsou zde okrajově promítnuty, jako dělané. Poslech je víceméně náročnější, chce to mít náladu a prostředí pro tento typ hudby. Hodnotím toto album stejně jako podobné desky ve Scofieldově diskografii ***z*****. I když ScoHoLoFo není přímo Johnova sólovka a jedná se jazzovou supeskupinu, mě se líbí spíše jeho jiné práce. V neprospěch hovoří i stopáž alba - 76 minut, podobné to má i titul před tímto - Works for Me, ktery je mimochodem velmi podobný tomutu dílu. To je na mě moc. Třetinu ubrat anebo přidat, ale pak to vydat jako dvě alba. 
reagovat