Oboroh - Žalmy (1991)

Folkrockové seskupení Oboroh se pro svůj debut rozhodlo zhudebnit žalmy v moderním překladu a ačkoliv by to mohlo (zvláště ve své době) budit rozpaky ortoxních rockerů, výsledek je jednozančně povedený. A to i přes to, že pracovat s předloženým českým biblickým textem muselo být hodně obtížné (rytmicky i melodicky). Oboroh se s tím však popasoval velice nápaditě a na jedničku.

Výsledkem je, na československé rockové i duchovní poměry, originální album, které kromě jasných folkových prvků vykazuje i dávku progresivity a vyznačuje se propracovanými aranžemi se zajímavým nástrojovým obsazením.

Nadto je zde zcela konkrétní duchovní poselství, které je Oborohem předkládáno nenásilnou a hodně zajímavou formou. I proto, že nevěřící posluchači je mohou vnímat (jen) jako staroizraelskou literární záležitost.

Desku otevírá v pochodovém rytmu bicích přednesený Žalm 60. V jeho úvodu zní flétna, k níž se přidá s vlastní linkou hluboký zdvojený tón saxofonu. Pak přijde na řadu zpěv. Hodně osobní téma Žalmu 39 je zdůrazněno pomalejším tempem, jemnější melodií i podáním, dřevěné dechy nás hladí po duši. Žalm 14 nejdříve popisuje, čeho jsou lidé schopni, pak nastupuje krásné sólo na saxofon před závěrečným veršem, zaslibujícím záchranu, načež volně přechází v Žalm 126. Ten uzavírá další dlouhé príma sólo na saxofon. Říznější první část alba, vyjadřující spíše obavy a volání k Bohu o pomoc, uzavírá Žalm 12.

Druhou půlku tvoří písně více zaměřené na chválení Hospodina. Rétorice je přizpůsobena i hudba - jemnější a meditativnější. Žalm 107 je zde rozdělen do dvou písní. Ta první zní na ploše sedmi minut až poněkud unaveně a obyčejně, ve druhé však máme opět k slyšení nádherný hluboký tón saxofonu, až mi naskakuje husí kůže. Následují Žalmy 131 a pak 8, v němž celý sbor (včetně dětského, který bych já osobně vypustil) zpívá refrén. Na jeho pozadí přednese Slávek Klecandr text písně, aby se pak přidal k ostatním. Závěr CD obstará krátké vyzpívané konstatování, že je dobře tam, kde spolu umí lidé svorně žít. Těm Hospodin žehná navěky!

Deska je hudebně a zvláště duchovně laděná stejně, jako já. I to je jeden z důvodů, proč má místo mezi excelentními kousky v mé sbírce.
reagovat