Cobham, Billy - Focused (1998)

Album Focused mě zaujalo od prvních poslechů dechovými nástroji v podání Randyho Breckera. Jestli se na nahrávce něco vyvyšuje nad ostatní produkci, tak je to trubka a flügelhorn tohoto hudebníka, který kdysi dávno v ranných sedmdesátkách spolupracoval s Billym ve skupině Dreams. I když zpočátku bylo toto album trochu poslechově komplikované, přesto jsem si k němu našel cestu. 
Jako první a celkem melodicky schůdná píseň je úvodní Mirage /autor Billy Cobham/. Otvírá ji celkem zajímavá basová linka Stefana Radermachera, do hry posléze vstupují Breckerovy dechy, a postupně se všichni předvedou svými sólovými přednesy. Jako otvírák alba je Mirage zvolen na jedničku. 
Další zajímavou skladbou, kterou doporučuji na poslech je Walking in 5 /autor opět B.C./. Skladba vznikla již dříve a je zachycena na projektu Paradox /1996/, kde má až rockový feeling, a také později byla předělána do španělštiny pod názvem Hoya, Otono y Flor a nachází se na albu Billy Cobham and Asere - De Cuba y de Panama /2008/. Na Focused se mi jeví jako nejpodmanivější ze všech verzí. Oficiální live záznam Walking in Five zatím není. Wi5 je pomalá jazzová balada s nápaditou melodiíí a je to tzv. hit alba. Carl Orr vybrnkává na španělku pomaloučké libozvučné tóny, Breckerova křídlovka je ostrá jako břitva a piáno Gary Husbenda - to je pohlazení na duši. Ten song se vznáší jako mlha nad podzimní krajinou. Prostě nádhera.
Ještě vypíchnu závěrečný Avatar /autor Gary Husband/ Jedná se o svížnou disharmonickou skldbu, kde se všichni odvážou a předvádí sóla ve vysokých otáčkách. 
Album obsahuje osm skladeb. Těch zbylých pět se nese v pohodovém jazzovém duchu, který si ale říká o pozornější a opakovaný poslech. Zbylé věci nejsou vůbec k zahození, jen cesta k nim je poslechově složitější. Každý hráč přispěl autursky svým vkladem a to se projevuje i na dramaturgii skladby. V jednom jsem si jist, a to, že se album Focused jen tak neoposlouchá. V discografii Cobhama bude patřt F. mezi tvrdé hudební oříšky, které si užívám v klidu a svátečně.

Hodnocení : Kdysi to bylo za tři, dnes bych to zvedl, ale na čtyři to furt nevidím. Dobrá jazzová práce, nemající v Cobhamově portfóliu obdoby, ale v konkurenci jiných jeho desek to je za velmi silné ***z*****
reagovat