Dire Straits - Brothers In Arms (1985)

03.04.2018 pinkman | #

Při poslechu desky Brothers in Arms Knopflerových Dire Straits pokaždé přemýšlím, nakolik má výsledný komerční dopad podobného rozměru vliv na celkové posuzování takovéto nahrávky. Úspěch této desky stojí výhradně na trojici skladeb v jejím začátku. To je celkem nezpochybnitelný fakt. Tyhle věci zná každý rocker, aniž by tušil, komu vlastně patří.

Walk of Life je středněproudá popina, až z ní uši zabolí, ale to neznamená, že stojí za pendrek. Kdo dnes dokáže napsat podobnou harmonii, no? Stingova Money for Nothing má určité kouzlo a kytarová stopa zase koule, tudíž si za nejslabší označím suchopárný cajdák So far Away. Zbytek desky je z úplně jiného těsta. Další trojice je nadýchaná známou Knopflerovou dynamickou hrou, která se stále přidržuje floydovsky plíživé linie. Nezapomenutelná je saxofonová melodie vně Your Latest Trick a harmonické ozvěny na trubku a perkuse v Ride Across the River. Následující skladby jsou živelnější, takový profesorský art-rock osmdesátých let. Textově vychází nejzajímavěji příběh titulní sentimentální skladby Brothers in Arms.

V souvislosti s tvorbou Dire Straits se často ozývají hlasy o jejím nudném akademismu a chladné atmosféře. Znám pár jedinců, kteří se dlouhodobě nedokážou ztotožnit s Markovým odměřeným vokálním výrazem. Podobný zorný úhel mně přijde přehnaně zúžený. Každý má právo na svůj názor. Já shledávám jeho projev příjemný a nezaměnitelný.

Momentální Top skladba: Ride Across the River
reagovat

PaloM @ 03.04.2018 09:00:31
Pred pol rokom som reagoval pod inou recenziou.
Akurát ma zaujalo, že ako hosť tu hral Omar Halim, bubeník - legenda jazz a fusion. Má prísť hrať s manželkou na Slovensko >> odkaz

oř @ 03.04.2018 10:11:26
Popová, nepopová, tohle je zatraceně kvalitní deska. Kecy o akademismu jsou k smíchu. Díky za připomínku.

PaloM @ 03.04.2018 10:48:59
Oprava: Omar Hakim. Ospravedlňujem sa za preklep.

EasyRocker @ 03.04.2018 11:27:42
Jedno z vrcholových děl hudby 80. let, pomník Knopflerova mistrovského umění. Ten talent mu taky seslali snad rovnou z pekla.

Petr_70 @ 03.04.2018 12:51:10
Jestli z pekla nevím, ale talent je obrovský. :))

Zatraceně kvalitní není jen tato deska, ale prakticky všechny, které v rozmezí let 1978 - 1991 natočili. Je škoda, že jsou tu dost na okraji zájmu...

PaloM @ 03.04.2018 13:44:20
EasyRocker: z pekla nič dobré nečakaj, talent sa posiela z neba :-)
Album On Every street a Knopflerove sólovky ma už nebavili. Dire Straits má aj jeden výborný live album, Alchemy.

EasyRocker @ 03.04.2018 17:04:09
Ne, nevěříte zkazce o lekcích pro Roberta Johnsona? :-)

PaloM @ 03.04.2018 17:27:25
No vidíš, skleróza. A pritom som biografiu Johnsona prekladal pre Progboard :-)

Martin H @ 03.04.2018 17:44:36
Vidím, že se řady příznivců Dire Straits zdárně rozrůstají. Ono nás tady určitě bude víc, než se zdá.

Jarda P @ 03.04.2018 18:44:41
On Every Street se mi líbí stejně jako všechny předchozí desky Dire Straits. A minimálně první 3 sólovky Knopflera mají vysokou úroveň, až později se začal opakovat a jít příliš do country.

Petr_70 @ 04.04.2018 06:56:33
Jarda P @ 03.04.2018 20:44:41
On Every Street se mi líbí stejně jako všechny předchozí desky Dire Straits. A minimálně první 3 sólovky Knopflera mají vysokou úroveň, až později se začal opakovat a jít příliš do country.

Jarda P:
Naprosto přesně tak! :)

... i když ten přílišný příklon ke country by mi nevadil vůbec. Vic mi vadí na jeho posledních deskách ty poněkud otřelé "keltské" motivy. Tedy ne, že by se to jako relax dobře neposlouchalo, ale od Knopflera bych čekal víc...

22.08.2017 Martin H | #

Nikdo mi nevymluví, že většina z nás si svůj hudební vkus tříbí mezi 10. a 20. rokem věku. V té době začíná mladý člověk být schopný vymanit se z hudby, která je mu podsouvána jinými, a začíná, tu dříve, tu později, pátrat v nepřeberných hudebních možnostech po tom, co bude jeho oušku posluchačsky vyhovovat. A jelikož si svůj posluchačský úsudek teprve utváří, tak mnoho hudby, kterou je v té době schopen akceptovat a vnímat jako to nejlepší, se pro něj v pozdějším věku stává záhadou a začne si říkat, proč vlastně všechny ty Madonny a Jacksony vůbec někdy pustil přes práh svého pokoje.

Avšak to, co z tohoto hledačského období přetrvá u posluchače v oblibě, stojí skutečně za to. A nevadí, že se k některým skupinám z té doby vracím takříkajíc jednou za uherský rok. O to víc si potom jejich hudební poselství vychutnávám. To je i případ partičky sdružené kolem kytaristy Marka Knopflera, britské skupiny Dire Straits. Tu jsem prostřednictvím alba Brothers In Arms náhodou objevil asi v mých patnácti letech a do dnešní doby na ni nedám dopustit.

Na desce nám skupina předkládá svůj inteligentní rock vycházející místy z blues a country a opentlený nádhernou Knopflerovou kytarou. Někdo může podotknout, že písně Money for Nothing a především Walk of Life trošku zavánějí popovým odérem, ale zbytek alba tento pocit dokáže úspěšně zažehnat. Od čtvrté skladby Your Latest Trick ozdobené nádherným saxofonovým sólem až po závěrečný opus Brothers in Arms se jedná o přehlídku náladotvorného kytarového kouzlení plného tak jemných tónů a odstínů, že se z té krásy až tají dech.

Dnes z tvorby skupiny Dire Straits preferuji spíše desku Love Over Gold, ano, především kvůli přenádherné Telegraph Road, ale na její o tři roky mladší sestřičku také nedám dopustit. Pokud má nějaká hudba z osmdesátých let přežít, tak o tehdejší tvorbu Marka Knopflera si starosti nedělám.

reagovat

Jarda P @ 23.08.2017 05:42:30
Dire Straits patří mezi kapely, které nemají slabší desku, jen sklabší skladbu. Tou je pro mě odrhovačka Walk Of Life, kterou vždy přeskakuji. Taky Money For Nothing moc nemusím díky častému hraní v rádiu a kdysi na MTV. Jinak mají vzácně vyrovnanou diskografii počínaje debutem a konče On Every Street.

Petr_70 @ 23.08.2017 07:05:28
Souhlasím zcela s Jardou P i s autorem recenze, který ji napsal velmi pěkně a zcela odráží i mé pocity z tohoto nádherného, legendárního alba 80-tých let.
Souhlasím, že skladby z úvodu alba Money for Nothing a Walk of Life lehce sráží celkový dojem z alba, ale zase na druhou stranu ten úderný kytarový riff z MfN se stal mezi rockery nesmrtelný a vyvrací názory že Markova kytarová technika vychází jen z Country a Rockabilly..

Všechno co Dire Straits vytvořili i následná sólová tvorba Marka Knopflera patří u mne k tomu nejlepšímu, co v hudbě posledních desetiletí vůbec vzniklo. Je škoda, že Mark Knopfler tu nemá ani samostatný profil.

Martin H @ 23.08.2017 15:55:13
Pánové, díly za vaše reakce. A dotaz na Petra týkající se sólové Knopflerovy tvorby. Mohl bys mi doporučit dvě tři alba z jeho diskografie, abych mohl nějak začít. Sólový Knopfler je pro mě velká neznámá. Předem děkuji.

Jarda P @ 24.08.2017 05:18:35
Mně se z Knopflerových sólovek nejvíce líbí Sailing To Philadelphia, Shangri-la, Golden Heart a Kill To Get Crimson. Po Get Lucky už to šlo stále víc do country a přestal jsem ho sledovat. Každopádně prvních 5-6 desek stojí za to mít.
Co ale mohu s klidem doporučit, jsou sólové desky Johna Illsleyho Streets Of Heaven a Testing the Water. Stylově podobné a výborně se poslouchají.

Martin H @ 24.08.2017 06:21:15
Jardo P, dík za doporučení. Zkusím něco poslechnout a uvidím, vlastně uslyším.

Petr_70 @ 24.08.2017 11:32:08
Pro Martina
S těmi sólovými alby Marka Knopflera to já osobně vidím následovně:

První tři, tj. Golden Heart (1996), Sailing to Philadelphia (2001) a The Ragpicker's Dream (2002) jsou naprosto skvělé, přičemž to druhé(Sailing to Philadelphia) považuji za jeho vůbec nejlepší, srovnatelné s nejlepšími alby Dire Straits, byť je stylově trochu jinde, méně rockové, více do blues a country. Tím bych ti za sebe doporučil začít.

Po natočení třetí sólové desky měl Mark nehodu na motocyklu (musel kvůli ní zrušit evropské turné) a od té doby se mi zdá, že se trochu hledá - žádná z jeho dalších sólovek už nedosáhla úrovně těch prvních tří, snad až na Get Lucky z roku 2009, která se mi také hodně líbí..
Na těch posledních deskách je hodně ovlivněn keltskou, nebo chcete-li ostrovní lidovou hudbou, proti které osobně nic nemám, ale je jí na mne už moc a u Marka Knopflera mi zrovna moc nesedí. Ale jako rodilému Skotovi, je těžké mu to mít za zlé.. :))

Takhle to mám s Markem Knopflerem já. Jsem jeho velký obdivovatel už dobře třicet let. :))

PaloM @ 24.08.2017 12:21:56
Love over gold a Brothers in arms sú jediné a celé štúdiovky, ktoré sa mi páčia od Dire Straits a mám ich v zbierke. A ešte vlastním peknú výberovku, ktorá vyšla veľmi dávno u nás na CD.

Martin H @ 24.08.2017 14:24:11
Petře, dík za tipy. Asi začnu Markovým druhým albem.

Petr_70 @ 24.08.2017 16:49:14
Správná volba, Martine.
Sailing to Philadelphia je naprosto úžasné album - nenacházím na něm jedinou slabší skladbu!
Věřím, že tě nezklame..

minirock @ 26.08.2017 18:51:24
Dire Straits a tvorba Marka Knopflera je moje hudební nej. Objevil jsem je v roce 1983 s vydáním Love over Gold v Supraphonu a mám všechny jejich desky i celou Markovu tvorbu včetně všech soundracků, chybí mi jen Comfort and Joy z roku 1984. Skvostná muzika. Díky za recenzi, vždy si o nich rád počtu a jsem šťastný že tahle hudba má pořád své příznivce.

Martin H @ 26.08.2017 19:00:42
Minirocku, dík za reakci a jsem rád, že ty moje bláboly sem tam někoho zajímají. Dire Straits mě v poslední době dost berou, shodou okolností jsem si dnes konečně pořídil jejich prvotinu, tak snad brzy zas něco napíšu.

16.04.2017 Pegas | #

Kdysi jsem měl tuhle desku na kazetě a hodně se mi líbila. Trvalo ale spoustu let, než jsm si konečně pořídil CD. Už jsem si to po těch letech zase několikrát poslechnul a zase v tom lítám. Tohle je úžasná deska a zvuková lahůdka.

Začátek So Far Away je ještě takový nevinný, ale už ten dobře zní. Money For Nothing je jedna z nejznámějších skladeb Dire Straits, sice notně ohraná, ale v rádiích už slyšet není, takže zase potěšila. Nejrockovější skladba na desce a dosud jsem ani nevěděl, že spoluautorem je Sting, který zpívá i doprovody. Walk Of Life je snad ještě ohranější, taková popůvka. Ale pak přichází ta lepší část desky. Your Latest Trick, typická svým saxofonem, a hned na to křehká Why Worry, která je zakončená hezkým instrumentálním závěrem. Zvukomalebná Ride Across The River je zároveň velice atmosférická, plná netypických zvuků a efektů a celkově moc příjemná skladba. Spíše akustická The Mans's Too Strong je zajímavá tím, že místo refrénu tu nastupují dramatické a proti zbytku písně výrazně hlasité výbuchy nástrojů. One World má zase tvrdší rockovou podobu a na závěr velkolepá a hodně smutná pecka Brothers In Arms.

Deska je po instrumentální, skladatelské i zvukové stránce výtečná, všemu samozřejmě vévodí charakteristická Knopflerova kytara a jeho zpěv, ale výborně zní i rytmika a klávesy. Tomuhle říkám hudební zážitek.
reagovat

Martin H @ 17.04.2017 07:38:31
Brothers In Arms byla jednou z desek formujících můj hudební vkus. Markova dokonalá kytara a jeho zpěv nezpěv mě provázely ve středoškolských letech. Dnes už bych byl k desce asi kritičtější, ale pořád se jedná o parádní muziku. Pegasi, dík za recenzi.

Balů @ 17.04.2017 08:35:07
Je to výborná deska.
Ale jsem bluesově zaměřený, a proto ještě výše hodnotím první dvě alba
a Love over gold.

Jarda P @ 17.04.2017 09:15:53
Nic jen průměrného Dire Straits nenatočili.

EasyRocker @ 17.04.2017 10:44:56
Krásná melancholická deska s fantastickou Why Worry a závěrečným hymnusem, který se skládá jednou za deset let....

Petr_70 @ 17.04.2017 15:52:44
Vynikající album vynikající legendární kapely!

Je jen škoda, že zde nemá tolik přízně a pozornosti, jak by si zasloužila a Knopfler samotný ani samostatný profil... :((

20.08.2012 EasyRocker | #

Enormně komerčně úspěšné album, které kapelu katapultovalo mezi nejprominentnější hudební umělce 80. let. První tři skladby jsou jednoznačné hity, první, na uklidňující kytarové melodii, která se v podstatě nijak nemění, postavená úvodní So Far Away, naopak na výrazném riffu a přitažlivém rytmu(rozhodně nejtvrdším na celé desce!) postavená notoricky známá Money for Nothing a dodnes neuvěřitelným způsobem ohraná odrhovačka Walk of Life, jejíž melodie byla tolikrát ukradena a vykradena, že se to asi nedá už ani spočítat, a jíž musím opravdu vždy poslouchat po hodně dlouhé době, aby ze mě pocit totální ohranosti alespoň zčásti vyčpěl... Naproti tomu melancholická a zasněná Your Latest Trick, kde přebírají hlavní slovo klávesy, předznamenává nástup do podle mě silnější a jednoznačně progresívnější druhé poloviny alba, která pro mnohé kompenzuje jednoznačně popový úvod alba. Why Worry ještě lehce ubere na tempu a prostor dostává opět melancholická nálada s precizním Knopflerem a klávesovými tónomalbami, aby se závěr přesunul až kamsi do atmosférického a náladového hájemství progresívního rocku. Pro mě nejlepší skladba alba společně se skladbou titulní... Zajímavé sólové pasáže Knopfler vyřezává také v až najazzlé Ride Across the River, i když tahle skladba mě oproti předchozí zdaleka tolik nevtahuje do děje. Z až folkové The Man´s Too Strong se občas vyloupnou ostré kytarové nájezdy, která radikálně proměňují náladu skladby. One World naproti tomu opět zrychlí ve funky rytmu a říci zde mají v souboji s Knopflerem hlavně basové tóny. Samostatným, neuvěřitelným monolitem náladového floydovského střihu pak zůstává titulní skladba, jeden ze skutečných hudebních pomníků 80. let, který je nutno vyvažovat zlatem, když se uvědomíme, co kdo ze staré gardy také v této době produkoval... Knopfler zde předvádí své mistrovství v plné kráse a je to také tato skladba, pro kterou nakonec album, v USA devětkrát platinové a sedmé nejprodávanější na britském žebříčku, hodnotím maximální náloží, i přes jednoznačně podbízivý úvod alba.
reagovat

PaloM @ 20.08.2012 17:10:17
EasyRocker to je fajn, že si napísal recenziu k tomu krásnenu albumu. Nehnevaj sa na mňa, ale mám výhradu voči jednoliatemu toku slov, mne sa to nedá normálne čítať. Akoby si to písal pre fejsbúk, je to ako jedna nekonečná veta. Trošku kultúrnejší písomný prejav s odstavcami nikoho ešte nezabil. Učí sa to na základnej škole.

PaloM @ 20.08.2012 17:12:38
Hmm, pozrel som sa na predošlé recenzie, to isté. No keď je dlhší text, fakt je problém sa v ňom orientovať.

EasyRocker @ 20.08.2012 17:34:08
Omlouvám se, Palo, po sedmi letech mého přispívání jste ale první, kdo mi tohle napsal, což je zvláštní:-) Kromě toho ani věcně nemohu souhlasit, protože tečku mám v tom textu dostkrát, dělat tečku na každém řádku je zase trochu přespříliš, nemyslíte? :) A na odstavce mi ten text zase přijde příliš krátký, třeba u Petra Gratiase to chápu, protože vypichuje každou skladbu zvlášť a hlavně mnohem podrobněji, má ještě úvod a závěr, takže tam to své opodstatnění má... a většina mých recenzí byla ještě spíš kratší... proti odstavcům nic nemám, ale až skutečně při delším textu;) Jiří

leon66 @ 20.08.2012 17:39:23
Taky se mi to čte hůř, nicméně - tohle album Dire Straits patří mezi moje nejoblíbenější, už jen kvůli tomu, že to bylo první album od Dire Straits, které jsem vlastnil na vinylu. Taky souhlasím s názorem na Walk of Life, neskutečně ohraná věc, stejně jako pozdější Cannibals. V Money for Nothing nelze nevzpomenout na Stingovu spoluúčast - jeho vokál píseň úžasně oživil.Why Worry je nádherná, pro mne je však vrchol alba úžasná Your Latest Trick - nádherný saxík.
Čili pro mne společně s Communiqué vrchol tvorby Dire Straits.

Cossack @ 20.08.2012 18:12:04
EasyRockere,
ten text je dost dlouhý na to, aby byl na odstavce rozdělen. Je to samozřejmě jen na Tobě, ale pokud to píšeš i pro jiné, pak bys měl na čtenáře myslet (a neztěžovat mu to).
Je celá řada (tzv. typografických) pravidel, jak psát správně a „čitelně”, většina lidí o mnohých nemá ani ponětí, ovšem členění textu do odstavců (ke zvýšení přehlednosti) je všeobecně známé a používané.

P. S.
Pokud je text kratší, dá se to zvládnout i bez odstavců (což je případ Tvých dřívějších recenzí), ale ani tam nejsou na škodu; naopak… ;-)

PaloM @ 20.08.2012 18:43:21
EasyRocker prosím ťa, neber to ako buzeráciu. My máme s Cossackom na to profesionálne senzory a moji kolegovia v práci si na tému písomnej úpravy tiež vypočujú odo mňa svoje. Nechcem, aby sme týmito priateľsky mienenými radami zatienili obsah recenzie.

EasyRocker @ 21.08.2012 05:25:37
To určitě ne.... ;) říkám, za 7 let mi to nikdo nenapsal. Člověk někdy taky prostě nevystihne všechno tak, jak by chtěl... :)

martin69 @ 22.08.2012 09:54:35
Prvních pět alb od Dire Straits,mám rád stejně.Nedokážu z nich vybrat své nejoblíbenější.Dík,za recenzi!