Camel - A Nod and a Wink (2002)

Tracklist:
01. A Nod And A Wink (11:16)
02. Simple Pleasures (5:31)
03. A Boy's Life (7:20)
04. Fox Hill (9:19)
05. The Miller's Tale (3:34)
06. Squigely Fair (8:02)
07. For Today (10:40)

(total time- 55:42)



Obsazení:

Andrew Latimer: guitars, flute, keyboards, vocals
Colin Bass: bass guitar, backing vocals
Guy LeBlanc: keyboards, backing vocals
Denis Clement: drums
Terry Carelton: drums (tracks 2,6), percussion, backing vocals (track 7)
JR Johnston: backing vocals (track 7)

 
28.07.2020 horyna | #
5 stars

Na otázku, kterou kapelu si recenzně zvolit jako nejvhodnější pro návrat na stránky Progboardu, jsem našel odpověď velice rychle a snadno. Celkem jednoznačně padla volba na mou velmi velmi oblíbenou partu Camel. Tuto skupinu sice neposlouchám nějak závratně dlouhou dobu, zato velice často a s patřičnou vervou. Tak nějak sám sebe za ta léta pasuji do role věrozvěsta jejich hudby. Ve svém okolí jsme s ní pár známých už „nakazil“, a jelikož teprve nedávno přišel ten správný okamžik na rozbalení jejich posledního cd, které jsem doposud jako jediné ještě neměl to potěšení slyšet, nepřestanu ani teď. Camel si dle mého propagaci zaslouží jako málo kdo jiný.


Zanedlouho tomu bude dvacet let, které uplynou od tohoto posledního alba Camel, které Andi Latimer vydal v roce 2002 a které ve svém erbu nese název A Nod and a Wink. Jde o čtrnácté studiové album a vydáno bylo na labelu Camel Productions. Album bylo věnováno Peteru Bardensovi, který zemřel v lednu téhož roku. A i když za těch mnoho let, které uplynuly od jeho vydání do éteru čas od času pronikla zpráva o možném chystaném nástupci tohoto díla, dnes už asi jen málokdo předpokládá, že k nějaké podobné události kdy dojde. Přesto, že má Andy za tu dlouhou dobu dle jeho slov materiálu dostatek, možná už není ta pravá chuť k jeho realizaci a možná už skrze Andyho vleklou nemoc ani potřebná síla.



Každopádně jestli má být A Nod and a Wink tou poslední studiovou tečkou této kapely, stále jde o rozloučení ve velkém stylu. Jsou to totiž ti nejsprávnější Camel, jaké si člověk jen umí představit. Nechybí tu žádný z jejich rozpoznávacích znaků. Atmosféra alba je znovu velice intimní a melancholická. Jednotlivé písně mají opět dar přikrýt posluchače svým snovým oparem a velice něžně jej zpoza tlumených, nikam nepospíchajících tónů čechrat a konejšit. Intenzivní skupenství emocí a nepřeberné množství srdce hladících melodií, podpírá nápaditá instrumentální práce, jež nepostrádá pestrost a dostatečný počet nosných nápadů a myšlenek. Pokud bych měl tuto nahrávku umístit do nějakého žebříčku tvořeného čtveřicí posledních alb Camel, bude ona nahrávka figurovat na místě druhém, hned za nedostižným Rajaz.



Osobně vnímám kapelu Camel jako art-rockového mohykána druhého sledu. Oni nikdy nepatřili mezi nejužší okruh stylově podobných gigantů, kteří čerpali dosaženou slávu největšími doušky. V oblíbenosti a prodejních číslech nikdy neatakovali souputníky Yes, Pink Floyd, nebo King Crimson. Ovšem jejich kompoziční dar a unikátní charisma by je do podobné role snadno dokázalo pasovat. Asi jako většina posluchačů takto orientované muziky, jsem i já Camel objevil až dlouho po výše jmenovaných kapelách a dalších, médii do popředí zájmu tlačených souborech. Jejich škatulka snese nápis soft-art-rock a spolu s Caravan, Barclay James Harvest, Moody Blues a Strawbs, patří mezi největší šampiony emocemi nasáklé, úchvatně atmosférické muziky. Camel Forever.
reagovat

Mayak @ 28.07.2020 13:27:07
... úprimne, Marku - vitaj opäť "doma" a začal si krásne, aj mojou ťažko srdcovou záležitosťou, kapelou, ktorá ma v hudobnom živote mimoriadne ovplyvnila, ale to Ty vieš ...

horyna @ 28.07.2020 13:51:24
Miro upřímně... nejspíš právě tobě vděčím za svůj nynější obdiv k Camel. Kdysi dávno jsi je tu propagoval s podobnou intenzitou jako teď já a některé stylově obdobně situované spolky jsi odsoudil do role pouhých "posluhovačů". Asi i na ten popud jsem je začal podrobně studovat a nakonec ti v mnoha případech dal za pravdu.
Camel jsou především o emocích, které v muzice stavím rozhodně víš než nějakou techniku, nebo přehnanou invenci.

EasyRocker @ 28.07.2020 17:26:40
No vida, nádherné vyznání ke kapele, která pro mě, stejně jako pro Mayaka a řadu dalších, znamená víc než málo. Shodou okolností jsem teď o víkendu sjel vlastně všechno, co od nich mám a je neskutečné, že ani mezi tou hromadu nenajdu nic, za co by se Andy musel stydět.

Horyna´ll be back!!

Jarda P @ 28.07.2020 18:41:12
Mám japonskou verzím tohoto skvostu obohacenou o bonus After All These Years, při kterém mi vždy běhá mráz po zádech. Pokud bych si měl vybrat věc, kterou by mi měli hrát na pohřbu, byla by to tahle.

Jarda P @ 28.07.2020 18:44:34
Co s týče popularity jsou množná Camel o patro níž, u mě jsou ale v nejužší špičce nejlepších kapel všech dob.

Tomáš Rojt @ 28.07.2020 18:55:27
Tak dnes je dvojnásobná radost , vypadá to že mě čeká další poznávací jízda s kapelou, která by mě asi minout neměla , protože jména jako Hackett , Gilmour nebo třeba i Marillion budou zřejmě stejnou krevní skupinou. Možná je to divné , ale prozatím jsem muzikou Camel nepolíben. Poraďte mi jen chlapci, kde v tak obsáhlé diskografii začít ? Třeba zrovna zde, nebo to vzít hezky chronologicky ?
No a ta druhá radost.., vždyť víte , bez Marka to tu nebylo ono .
Mimochodem tip pro vás , poslední týden sjíždím po delší době po večerech sólová alba Marka Knopflera, mého oblíbence a je to hodně velká pohoda ! Na prvních dvou sólových CD je ještě samolepka “ kytara a hlas Dire Straits”, ale pak už nic , jen Mark Knopfler a jeho hlas a kytara .....

pinkman @ 28.07.2020 18:56:12
Camel vnímám už od konce sedmdesátých let velmi silně. Vždy se drželi na špici a je jenom škoda, že to zazdili tak brzo. Pocitově čistá recenze, co mě přivedla k nápadu si desku zase připomenout.

Brano @ 28.07.2020 19:25:35
Asi budem za barbara(čo aj som:-))),ale v zbierke mám iba prvé štyri albumy Camel a tie ostatné po Rain Dances fakticky nepoznám.Neskôr som sa orientoval skôr na neo-prog a Camel išli mimo môjho záujmu.Ale je možné,že keď zastaraný koronavírus Covid-19 vystrieda modernejší Covid-20 alebo 21(uvidíme čo čínski súdruhovia zase vymyslia) a príde ďalšia karanténa,tak bude času aj na spoznávanie rozsiahlej diskografie skupiny Camel.

john l @ 28.07.2020 19:26:44
Horyno vítej nazpět v té nejlepší společnosti.

gandalf @ 28.07.2020 20:26:57
Ať si u Camel vybereš cokoli z první etapy, nemůžeš sáhnout vedle. Požehnání dávám Moonmadness.

Jarda P @ 29.07.2020 04:13:11
Já bych klidně začal prvním albem, jedním z nejlepších debutu co znám.

EasyRocker @ 29.07.2020 12:25:51
Mńo to by bylo.... pro mě dokonalá Camel No.1 Nude, Moonmadness, I Can See Your House from Here s geniální Ice na závěr, Breathless, Snow Goose, Rain Dances... z nových Rajaz, Harbour of Tears. s krásnou reckou tady od Majáka... :-)

steve @ 29.07.2020 14:57:24
Nazdar stracený synu) Horyno doufám, že tvůj návrat nebude jen epizodní. Během tvé přestávky se recenzí chod Progboardu výrazně zpomalil. Mimo pár Jirkových pravidelných příspěvků a několika zajímavých rychlokvašek, lidi moc nepíšou. Okurková sezóna se táhne spolu s koronou už pěkně dlouho. A podle posledních zpráv to lepší nebude.
Můj tip je album Mirage.

Mayak @ 29.07.2020 15:18:23
... mohol som to dať skôr do "posluchového vlákna", ale tu si to všimne možno viac milovníkov Camel-ovskej nádhernej melanchólie.
Nedávno vyšiel album Colin Bass & Daniel Biro - Still, z ktorého krehkosť a jemná melanchólia materskej kapely Colina Bassa tečie celými potokmi ...

>> odkaz

Brano @ 29.07.2020 18:34:57
Kto má rád Camel,tomu sa určite bude páčiť aj Lady Lake-No Pictures(1977),info >> odkaz
Celý album sa dá vypočuť na youtube.

horyna @ 30.07.2020 04:38:46
Maximální díky všem dobrým lidem na těchto stránkách. Opravdu si vašich slov velmi vážím.
Co se týče doporučení tvorby Camel: začal bych přeśně tím, co nabídl Jarda. Debut této kapely osobně řadím snad do desítky najlepších "jedniček" všech dob. Pak už je celkem jedno co a v jakém pořadí bude člověk "sosat". Sedmdesátky jsou nesmírně kvalitní a vyrovnané celé. K mým předním favoritům patří trojice alb z let osmdesátých v čele se Stationary Traveller.

31.01.2014 b.wolf | #
4 stars

Dnes se tady poměrně intenzívně diskutuje o Camel, tak se přidám s albem, které právě poslouchám. Od '73, kdy Camel vydali debutní album, uplynulo při vydání A nod ... celých 29 let, což je více než úctyhodné, a přesto je A nod and a wink stále výborné, má co nabídnout a posluchače opět nezklame a to od úvodního cvrlikání, supící lokomotivy, přes A boy's life až po After of all years jako bonusovku. Jak píše Mayak u Breathless, to hvězdičkování je spíše orientační, ale dnes se mně tímhle albem Camel přesně hodili, takže poctivé 4/5.
reagovat

alienshore @ 31.01.2014 15:41:38
už dlhší čas rozmýšľam že si zaobstarám aj toto dielo, asi to aj naozaj spravím ..., dík za pripomenutie b.wolf!

15.09.2007 zdenek3 | #
3 stars

Nemohu než plně souhlasit s JM.Ano,mnohdy člověk pozvedne obočí,nad podobou s PF,ale při té vší hrůze,co dnes na nás "hraje" odevšad,je to opět camelovský ostrůvek,co přináší pohodu a klid a nebojím se říci i radosta hudby.
Je to jistě mnohem popovější,než by si člověk od takové art rockové legendy přál a čekal,ale zaplať pB alespoň za to.
***+1/2
reagovat



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 1x
horyna
4 hvězdičky - hodnoceno 2x
kaktus, b.wolf
3 hvězdičky - hodnoceno 2x
zdenek3, luk63
2 hvězdičky - hodnoceno 0x
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0487 s.