Queensrÿche - Operation Mindcrime (1988)

Každá hudební nahrávka má svůj autentický příběh. Ať už se to týká procesu tvorby, nahrávací činnosti, nebo jejího uvedení na trh a zpětné odezvy u publika, pokaždé se jedná o jedinečný dokument. Ovšem příběh osobní, si každý posluchač vytvoří se spoustou nahrávek svůj vlastní a ten si dokáže uchovávat po několik desetiletí. Já vám jeden takový teď nabídnu: souvisí s albem Operation Mindcrime, kdysi velké naděje, později velikánů stylu, dnes už jen vlastního stínu, kapely Queensÿche z amerického Seattlu.

Tuto, jejich dodnes nejslavnější nahrávku, jsem si pořídil někdy v mezidobí alb Empire a Promised Land, tipnul bych si rok 1993. Z velice osobitého pojetí progresivního rocku/metalu této kapely jsem byl okamžitě uchvácen a ta, v té době nejpopulárnější prog metalová squadra, se rázem vyhoupla v mém žebříčku hudebních hodnot na přední příčky. V oné době, ovšem svět ovládal grungeový boom a ten postupně semlel i mé hodnoty. Po několika letech vlastnitví, jsem tohle cd vyměnil za (dnes upřímně napíšu) nějaký trendový odpad. Před nástupem nového milénia postupně zájem o podobnou muziku opadal a já se ke Queensrÿche opět rád navrátil. Jenže tehdy, už byl na trhu remasterovaný katalog jejich děl z roku 2003 a tak jsem znovu O. M. zakoupil, aniž bych tušil, jak moc jsem si remasterem v tomto případě pohoršil. V dnešní době je fůra výborně znovu upravených nahrávek, je ovšem i několik těch, jímž zmasterovaný proces zrovna nepomohl. Případ O. M. je ovšem jeden z nejhorších, jaké jsem měl možnost slyšet. Zvuk naprosto (omlouvám se za to slovo) zkurvený, hlasitost vytažená nad běžný rámec, dynamika nulová, nahrávka v přidaných stopách (hlavně sólech) nepříjemně praská a lupe, soustředěný poslech (především ve sluchátkách) dovede maximálně znepříjemnit a otrávit. Hodnoty DR- originál rok 88-13, remaster rok 2003-7. Což není na první pohled tak propastné (nejhorší nahrávka, u které jsem se setkal s (ne)poslouchatelností měla hodnoty 03-šlo o Metallicu a jejich Death Magnetic), poslechově ale nanejvýš znepříjemňující.
Sehnat v dnešní době ještě původní originální verzi není snadné, když na trhu leží skoro 15 let vydání nové. Léta jsem to neřešil a poslech "nějak" přežíval, až v posledních měsících a po změně aparatury, začal pátrat důkladněji. Pokud tedy nevezmete nahrávku z druhé ruky (tam o původní verzi jít samozřejmě může), zbude vám štěstí, sehnat ji z nějakého stařičkého, nebo zaniklého shopu s muzikou, podobně, jako se to nakonec poštěstilo mě. A tak příběh opusu O. M. je u konce a ten se po dlouhých, skoro pětadvaceti letech, ale hlavně v originální verzi (za zanedbatelný peníz) vrátil nazpět mezi svoje kolegy z let 90 a 94.

O nějaký den nazpět, (v době obědu) zazvonil pošťák u našeho domu a v ruce držel onen dlouho očekávaný balíček, jehož součástí byl i disk DeGarmovi party. Rychle dojíst, poslat ženu i s malým prďolínem na poobědovou siestu, tak aby nic nemohlo rušit váš připravovaný zážitek se znovunalezeným synem, tedy vlastně cédem. Rozbalit, šup do přehrávače, sluchátka na uši, volume doprava aaaa... Ten slastný a čistý zvuk, který se náhle linul, učinil mne opět šťastným :-) Opravdu výborně zachycená nahrávka Petrem Collinsem a dalšími slavnými osobnosmi- James Barton mix, zvukový inženýr Paul Northfield a orchestraci měl na starosti Michel Kamen (samozřejmě, mohlo být vytaženo víc basů), ale na ročník 1988 jde pořád o slušný nadstandard. V poměru k produkcím velkých kapel oné doby, vezměme například zvuk desek Wildest Dreams (Saga), A Momentary Lapse of Reason (Pink Floyd), nebo In the Spirit of Things (Kansas), či projektu Anderson Bruford Wakeman Howe, většinou šlo o čistou syntetiku. Lépe snad dopadli jen Rush a jejich Hold Your Fire, produkované rovněž P. Collinsem.

Jako malý kluk jsem si zařádil mezi písněmi 1-6 s imaginárními paličkami, baskytarou i sólovkou, takový odvaz už dlouho nepamatuji:-) Bude to i tím, že tu znám každé slovo, změnu rytmu, přechod, či vyhrávku. Od The Mission a Suite Sister Mary jsem se zklidnil a nahrávku si naplno užíval v poloze ležmo. Nebudu tu teď vychvalovat každou skladbu, jelikož bych na spousty z nich složil pochvalné ódy a musel se rozplývat do aleluja. Tady mi stupnice stejně stačit nebude, rtuť jejího známkování létá nahoru tak často, jak jen Scott Rockenfield energicky a silově mlátí (krásně je to slyšet v I Dont Believe in Love) do skvostně nazvučeného činelu, jehož zvuk připomíná svištění biče, zařezávajícího se hluboko do těla egyptského otroka, při stavbě pyramid a trhajícího z jeho zad kousky masa.

Být tak Chris DeGarmo v kapele ještě nějaký ten rok, či v současnosti, věřím, že by spolu dokázali ještě spoustu velkých věcí.



reagovat

Snake @ 09.05.2017 09:51:15
Pěkně napsáno. Mám jen Empire a - shodou okolností - i nepříliš povedené album Tribe. "Operation Mindcrime" mělo takřka kultovní status, ale na originále jsem ho nikdy neměl...

Je zajímavé, jak tady poslední dobou pořád častěji řešíme zvuk nahrávek. Je vidět, že ten současný trend "vyhulit a ořezat" štve pořád víc a víc lidí. Člověk je opatrnej u nových nahrávek a ještě aby se bál koupit remaster :(
Pokřivená doba.

EasyRocker @ 09.05.2017 09:52:47
Jedno z mých nejzbožňovanějších alb všech dob. Deska, kde snad každý song je hit. 6/5

Brano @ 09.05.2017 17:13:12
Tiež mám podobnú skúsenosť.Remaster 2003 je naprostá zvuková tragédia!Som rád,že mi v zbierke zostalo to pôvodné vydanie a remaster 2003 som predal.

Pegas @ 09.05.2017 19:45:48
Ani nevím, jaké vydání mám doba, nikdy mě tahle deska ani kapela tak nenadchla. Ale mám dojem, že původní CD se běžně prodává za pár korun (jestli teda není těch reedic víc).

merhaut @ 09.05.2017 23:08:12
Deska, která byla v době vzniku naprostá bomba, na všech burzách se o ní mluvilo jako o málokteré jiné. Pink Floyd metalu.

Petr59 @ 10.05.2017 07:35:19
To Snake: Remastery nebrat!!! Porovnával jsem moje původní vydání z roku 1988 s kamarádovým remasterem z roku 2006 . . . něco tak strašného se málokdy vidí (vlastně slyší). Jen tak na okraj...DR13 - DR6. Podobně zmrčené jako RHCHP. A teď by následoval blijící smajlík...blebleble! Ať žije Loudness war.

Petr87 @ 10.05.2017 07:53:18
Mám CD CP32-5618 z roku 1988 a zvuk je naprosto vymazlený!
Žádný remaster mi zatím ušima neprošel - což je asi dobře... :)

Snake @ 10.05.2017 07:59:56
To, co si teď většinou kupuji z produkce vydavatelství AMS, nebo Vinyl Magic jsou vesměs samé remastery. Někdy z pásů, někdy i z původních vinylů. Tam si nevyberu. V DR databázi tyhle desky nenajdu, je to okrajovej žánr, ale subjektivně se mi zdá, že to hraje dobře. Ale u znovu vydávaných nahrávek z let cca. 1990 až současnost si budu dávat majzla...

horyna @ 10.05.2017 13:49:19
Hudba, kterou v poslední době skupuji, tedy ročníky 1967-1977 jsou v naprosté většine dostupné pouze v remasterovaných edicích a 9 z 10 jich hraje božsky. Vesměs remastery z let sedmdesátých i dobrá polovina z let osmdesátých jsou v pořádku. Od devadesátek to začíná silně haprovat. Všechny ty Spooky Tooth, Procol Harum, Ten Years After, Caravan a další a další zní opravdu dobře. V těchto případech bych se nebál.

Poslužte si.Namísto recenze se hádáte.Jestliže srovnávám, a to já dělám tuze rád,vychází mi,že Operation:Mindcrime je jedním z nejpropracovanějších alb rockové scény osmdesátých let.Jak po stránce hudební,respektive instrumentální,tak po stránce textové.Nemůžu upřít kvalitu spoustě heavymetalových kapel, tohoto na tento žánr snad nejbohatějšího desetiletí,ovšem Queensryche je všechny spláchnul.Pojetím rocku,kdy jsem měl poprvé pocit,že hudbu,kde to kytara dovede pořádně "vosolit",můžu směle poslouchat,aniž bych se cítil jako heavymetalový křupan s mastným hárem,který hrozí na koncertech,protože paří metál,že jo,vole. Nebudu to prodlužovat a motat se zbytečně v nějakých žabomyších vojnách. Necítím se jako blb,o rocku vím svoje a toto album řadím určitě k desítce svých nejoblíbenějších.Je to fakt dobrý,v plném slova smyslu.
reagovat

Do mesta príde zvlaštny človek.Je to šialený profesor-doktor X.Jeho cielom je šírenie zvrátenej ideologie,rozvrat a zničenie sveta...A rozpúta sa násilie.Tento scenár mi dosť pripomina návrat Lenina do Petrohradu v roku 1917,alebo tiež nástup Hitlera k moci v Nemecku v roku 1933.Queensryche si zvolili tému stále aktuálnu a nadčasovú.Tento album vyšiel v roku 1988.A aká je situácia dnes?Na svete je stále vela bláznov,ktorí vnucujú slobodomyselným ludom rôzne zvratené ideologie,pomýlené náboženstvá,škodlivé sekty...A ako prostriedok na šírenie týchto ohavností používaju násilie.Preto je Operation:mindcrime aktuálny aj dnes.Inštrumentálne výkony su bezchybné,Geoff Tate spieva velmi presvedčivo.Na tomto albume nie je žiadne slabé miesto,žiadna "vata",vsetko do seba zapadá.Dramatický dej a "uderná" hudba udržujú poslucháča stále v napätí.Všetko je to vkusne zaranžované,jednotlivé skladby na seba plynulo nadväzujú.Queensryche boli jednoznačne priekopníkmi progresívneho metalu.Jasne vytýčili cestu ktorou sa dnes uberá spústa progmetalových kapiel.Ci uz je to Dream Theater,Shadow Gallery,alebo trebárs Vanden Plas.Operation:mindcrime je naprosto dokonalý koncepčný album.Pre poslucháčov odporúčam digitálne remastrované CD z roku 2003.Má skutočne skvostný zvuk a sú pridané ešte aj dva bonusy.Tento album je majstrovské dielo,ktoré sa už zapísalo zlatými písmenami do historie hudby a pomaly sa stáva legendárne.

PS: Pred pár rokmi som sa stretol so skupinkou skalných fanúšikov skupiny Dream Theater.Vyjadril som sa v tom zmysle,že poznám album,ktorý je ovela lepší ako Metropolis pt.2,Scenes from a memory (1999).Je to album Operation:mindcrime od Queensryche!

PS 2:Aby nedošlo k nedorozumeniu.Dream Theater mam tiež rád,je to skvelá kapela...ale QUEENSRYCHE je QUEENSRYCHE!!!
reagovat

Tak, tuhle recenzi pojmu jako reakci na příspěvek páně Merhauta.
1. "A o emočním rozdílu mezi LaBriem a Tateem radší pomlčím :-)" - Jestli neslysíš ten emoční rozdíl mezi vykastrovancem Tatem a LaBriem, tak si HLUCHÝ!!! Právě Tate podle mě absolutně necítí, co zpívá. Slyšel si zpívat LaBrieho "Beyond This Life", "Fatal Tragedy", "Through Her Eyes" nebo "The Spirit Carries On" z Live Scenes From New York ??? Asi ne, protože potom by jsi nemohl psát takové bludy.
Operation Mindcrime je naprosto průměrné album, které neurazí, nic víc, nic mín. PRŮMĚR. Slyšel jsem to snad 10x a absolutně mě nenapadá, kde slyšíš tu podobnost s albem Dream Theater - Metropolis Pt.2 - Scenes From Memory, ta podobnost tam prostě není.
P.S. A jestě naprosto OKATĚ vykradli písničku od Iron Maiden - Run To The Hills, a to v písni Spreading The Disease. To je tak do uší bijící, až je to směšné(mluvím hlavně o slokách, refrén mají naštěstí vlastní).
reagovat

merhaut @ 18.09.2007 10:42:42
Příliš infantilní na to, abych se tím zabýval ...

Petrucci @ 18.09.2007 15:32:22
Proč jsou mazány mé příspěvky? Nikoho neuráží, nejsem vulgární, ani nic podobného!!!

merhaut @ 18.09.2007 15:40:36
Nebudu tu tolerovat osobní výpady, takže máš utrum. A nebudu s tebou hrát tvoje hry, kdy mi nejdříve drze nadáš do puberťáků a pak si myslíš, že budu odpovídat na tvé takzvaně slušné dotazy. Ani omylem. Zde jsi skončil.

Petrucci @ 18.09.2007 15:43:28
Bože, skončil, ale Ty by jsi měl ve vší své trapnosti skončit taky.

kubys @ 18.09.2007 15:50:51
Vůbec. Album vynikající, k tomu hlasu a slyšel jsi ty Revolution Calling?!?!?!

Petrucci @ 18.09.2007 15:54:31
Ano, celé album jsem slyšel tak 10x, mám originál, který jsem někde zlevněný neuváženě koupil. Mně se Tateův hlas nelíbí, podle mě je spousta lepších zpěváků. A celé album, jak jsem řekl - pro mě průměr, to, že se líbí někomu jinému, to už je jiná věc:)

Petrucci @ 18.09.2007 15:54:32
Ano, celé album jsem slyšel tak 10x, mám originál, který jsem někde zlevněný neuváženě koupil. Mně se Tateův hlas nelíbí, podle mě je spousta lepších zpěváků. A celé album, jak jsem řekl - pro mě průměr, to, že se líbí někomu jinému, to už je jiná věc:)

kubys @ 18.09.2007 19:45:06
Ok, nemůžu přeci jen brát něčí názor:)

Petrucci @ 18.09.2007 19:52:03
100 lidí, 100 chutí:)

...až sa divím, že sa doteraz nikto nevyjadril k tomuto albumu, ktoré je bez nadsázky ?otcom progresívneho metalu?, navyše koncepčného charakteru a skupinu QUEENSRŸCHE postavil na piedestál tohoto subžánru v čase, keď Dream Theater (ako kapela) boli ešte len v plienkach a Fates Warning hľadali svoju hudobnú tvár...
Viem, popísalo sa vo svete o ňom hodne. O dejovej línii ? akomsi psychologickom (psychiatrickom) trileri s prvkami sci-fi a s dávkou mystiky sa zmieňovať nebudem, ale tá muzika... Stále budem vnímať ?Operation: Mindcrime? ako styčný bod medzi metalovou scénou (najmä špičkou NWOBHM: Iron Maiden, Judas Priest, Saxon,... a US thrash metalovou scénou: Metallica, Anthrax, Slayer, Testament...), art rockom a nastupujúcou vlnou kapiel, pohybujúcich sa vo vodách , kde sa mieša hard rock, progresívny rock a náročnejšie formy heavy metalu.
Nesmierne množstvo hudobných nápadov, motívov, akordov, v podstate splývajúce skladby s dramatickými textovo ? ruchovými vsuvkami, razantné zmeny tempa, rytmiky, nálad, dynamiky, to všetko okorenené vrcholnými výkonmi hlavých protagonistov albumu , ktorými sú spevák Geoff Tate a gitarista Chris DeGarmo a kompozície, ktoré už vošli do dejín rockovej hudby navždy: takmer 11 minútový opus ?Suite Sister Mary?, skladby ?Revolution Calling?, titulná ?Operation: Mindcrime?, ?The Mission?, ?Breaking The Silence?, ?I Don't Believe In Love? a hlavne záverečná, pre mňa geniálna ?Eyes Of A Stranger?...
Už som tu raz spomínal, že metalová hudba (včetne prog metalu) je pre mňa v podstate len okrajovou záležitosťou.
?Operation: Mindcrime? je však jedna z najväčších výnimiek ? 16 rokov staré album, ku ktorému sa vždy budem vracať s radosťou i s nostalgiou. Opus Magnum kapely zo Seattlu, ku ktorému sa už vlastne ani nepriblížila (sorry, vyznavači "Empire" a "Promised Land)...
...a na natáčanie comebacku s Chris DeGarmom s bombastickým názvom ?Operation: Mindcrime 2.? sa pozerám po predchádzajúcich produktoch QUEENSRŸCHE v súčasnosti značne skepticky...

reagovat