Threshold - Critical Mass (2002)
01. Phenomenon (5.30)
02. Choices (8.19)
03. Falling Away (6.52)
04. Fragmentation (6.34)
05. Echoes Of Life (8.55)
06. Round And Round (5.26)
07. Avalon (4.45)
08. Critical Mass [part 1-3] (13.35
Obsazení:
Mac: vocals
Karl Groom: guitars
Nick Midson: guitars
Jon Jeary: bass
Richard West: keyboards
Johanne James: drums
Kotouč Critical Mass, je obecně považován za nejzdařilejší počin Threshold. Dokonce i několik vrstevníků z mého okolí, kteří Threshold podrobně neznají, si tohle album opatřili. Na Progarchives má největší rating a překvapivě i uvnitř Progboardu, se k němu vyjádřilo sedm přísedících.
Poslední, EasyRockerova recenze je stará už bezmála deset let, což bohužel ukazuje na fakt, že podobná hudba, tady dávno nemá zastoupení. Nebo je na vině lenost a laxnost okolí, vyjádřit svůj názor? Doba, kdy jste byli za vyčlenění z davu přibiti na pranýř, je dnes z větší části minulostí. Je to určitě škoda, Threshold na svém nejsofistikovanějším albu nastavují umělecky nejpřijatelnější a taky pro "dědečky" rockery nejpřístupnější tvář.
V případě Critical Mass, jde o syntézu křehkých, tříštivých akustických výpadů kytaristy Karla Grooma, v područí monumentální klávesové školy Richarda Westa. Tihle dva, jsou něco jako bratři, výborně se doplňují, jeden druhému pravidelně poskytují úhybné manévry pro četné sólové výstupy, které postrádají jakoukoli známku exhibicionismu a nesmrdí přeumělkovaností a zbytečným patosem. Dramatizace desky je skvěle poskládaná, na startovní čáře stojí atmosférická žula Phenomenon, za ní progrockový obr Choices, který vytřídá tempo asi nastokrát. Nejpřístupnější, akustickou polohu poodhalí Falling Away a riffmistr Karl Groom se předvede ve Fragmentation. Časový prostor písní Echoes Of Life, nebo titulní skladby, přesahuje běžný rámec, tady kapela vytasí své nejsilnější zbraně.
Ve světě technicky precizní muziky nejsou jenom Pink Floyd, Genesis a jim podobní. Nedávno jsme tu s kolegy objevili "umrlence" Landmarq a obrovskou progresivní hodnotu vykazují (k mému překvapení)i kapely z Polska.
Je každého věc, jaký nároz vyjádří a jak ho podá. Ovšem číst po stopadesáté o P.F.nebo J.T., už zavání nudou. Pořád je kvantum dobré muziky, která nejenom tady nebyla důkladně poodhalena a prozkoumáná. A deska Critical Mass k ní patří rovněž.
reagovat
Petr87 @ 28.05.2017 09:48:31
Skvělá recenze na špičkové album od mé prog metalové bandy číslo jedna!
Hrozně se už těším na novou desku.
EasyRocker @ 28.05.2017 09:53:37
Moje srdeční albová záležitost, první deska, kterou jsem od téček měl. Nádhera a souhlas!
john l @ 28.05.2017 09:57:03
Díky Petře, že by fans Threshold ještě nevymřeli??? a dokonce prog banda číslo jedna, má úcta. Na novinku se těším spíš stran staronového zpěváka, než hudební kvality. Jsem zvědavý, kam jeho hlas po dvaceti letech dorazil.
Mayak @ 28.05.2017 10:07:52
Recenzia stručná, ale fajn ... a osobne sa podpisujem pod posledné dva odstavce ...
Petr87 @ 28.05.2017 10:19:02
Ano, v rámci progresivní metly řadím tyto britské borce na absolutní vrchol!
Prvně jsem s nimi přišel do kontaktu někdy v roce 2008 s albem "Subsurface", které mne už hned na první poslech naprosto omámilo... (Už delší dobu mám na něj v plánu naklepat recku, tak snad už se brzy dokopu.)
Jasně, poslouchám i spoustu dalších prog metalových spolků, mj. SYMPHONY X, Devina Townsenda, OPETH, HAKEN, GOJIRA, THEOCRACY, STAR ONE, FATES WARNING, VISION DIVINE, DREAM THEATER (poslední dobou s velkými výhradami) aj.
Ale THRESHOLD budou pro mne nejspíš už asi navždy jedničkou.
Progresivní metal není jenom o tom lámat si prsty na hmatníku a soutěžit, kdo naseká více not za deset sekund... ale i o nosných nápadech, atmosféře...
john l @ 28.05.2017 11:01:14
Bál jsem se, že s Threshold dopadnu pěkně na hubu, ale nakonec jsem příjemně překvapený. Že by byli Westovci v české(československé)kotlině oblíbenější než Iq, nebo Arena? Je fakt, že třeba ve Sparku se o nich psalo častěj, než o jejich melodičtějších partnerech. Ale to už je sakra dávno.
horyna @ 28.05.2017 11:31:23
Mezi Threshold obdivovatele se počítám rovněž (myslím že i Snake). V dobách Hypothetical jsem je miloval rozhodně více než dnes, ale když je správná nálada, nemám problém si je připomenout. Tahle fošna je naprosto skvělá.
Spark jsem kdysi odebíral pravidelně, IQ tam snad nikdy nebyli (mořná recka na Subterranea), ale v té době je u nás znal málokdo.
Do jisté míry srdeční záležitost, protože to bylo někdy před 6 roky první album Threshold, se kterým jsem měl tu čest (tehdy to byla stále ještě žhavá novinka na hudebním trhu). Tahle deska se právem zařadila mezi progmetalové skvosty roku 2002 - není sice tak kytarově nabroušená jako předchůdce Hypothetical, přesto se zde dokonale snoubí průrazné metalové riffy a progresivními kytarovými a klávesovými vyhrávkami. Když si dáte tu práci a proniknete pod povrch poctivé metalové řežby, odkryjete zejména famózní práci Richarda Westa, je to právě on, kdo na mnoha místech hýbe dějem skladeb. K pochmutným, ale krásným zákoutím, jaká představují třeba Falling Away nebo Avalon, pak není co dodávat - v kontrastu s peckami jako Phenomenon nebo Fragmentation spolehlivě uspokojí každého příznivce náročnější hudby. Pomyslným vrcholem je pak více než třináctiminutový závěrečný epos, spojující v sobě - tak jako celá deska - metalovou razanci a křehčí zákoutí, která jsou hlavně v závěru skladby neodolatelná. Co říci závěrem? Mistrně odehrané, špičkově produkované progmetalové dílo, kterému z principu nemohu dát jiné než nejvyšší hodnocení.
reagovat
martin69 @ 01.11.2012 09:22:14
Také u mne to bylo první seznámení s Threshold.Výborné album.
Mohyla @ 07.01.2013 15:24:53
Vzácna zhoda recenzentov! Zo sedem recenzií je šesť 5*, jedna 4*. Plné priehrštie progrocku/metalu/ najvyššej kvality, u mňa tiež 5*****!
Mí progmetaloví miláčci z Anglie, naslapaní instrumentalisté(bubeník je fakt klasa) a neméně kvalitní skladatelé. Na ablu najdete písně všeho druhu, od krásných, tklivých balad, jako Falling Away(které je opravdu dost cítit pop-rockem, což jí ale ani trochu neubírá na kráse) nebo decentní Avalon. Threshold to umí taky pořádně rozjet, což ukazují v úvodní Phenomenon, který je otvíráčkou jak se sluší a patří, nebo hned následující Choices. Opravdová lahůdka nás čeká pod trackem číslo 8., který skrývá nejdelší skladbu v historii kapely, vynikající - Critical Mass, která je vlastně takovou esencí toho, co dělá hudbu Threshold tak užasnou a nezaměnitelnou. Takže *****
reagovat
Tak takle má vypadat progmetalový album. Threshold se tímhle albem pasovali na nejlepší evropskou skupinu svého žánru. Album nemá slábá místa a je plná silných momentů a melodií. Phenomenom, Choices, Fragmentation a Critical mass patří k mým oblíbeným. Jedna se o nejlepší desku Threshold. Musím dát 5*
reagovat
Není slabých Threshold. Toto album je pravým důkazem předchozího pravidla. Pouze silná místa a silné melodie pro silné posluchače. Důrazně se nedoporučuje poslouchat toto album slabším jedincům, vyvolává totiž neodstranitelnou srdeční závislost. Jednou uslyšíte Threshold a už je nikdy nedostanete z hlavy. Zapomeňte na kecy o naposlouchávání a nalézání hudebních kvalit po šestém či desátého poslechu. Threshold Vás udělají napoprvé. Jejich hudbu už znáte, máte ji v srdci, Threshold ji pouze hraje nahlas v pěkném rockovém kabátku. A jestli chcete hledat finesy, tak u Threshold si vždy nějakou tu novou i po desátém poslechu najdete :) Jen si zkuste pustit hezky nahlas třeba Choices a potom mi klidně napište. Pusťte si kterou chcete skladbu, protože není slabých Threshold.
reagovat
Lubo @ 16.05.2007 00:00:00
Na zaklade tvojej recenzie som si zohnal CD Critical mass, vela vela krat som si ho vypocul a potom nasledne dalsie Cd a pri vsetkej ucte k tvorcom metalu, je to opakujuca jednotvarna produkcia kde kazda skladba zacne 20 s. motivom musim uznat ze aj zaujimavym s vynikajucim spevom ,,,ale bohuzial tu to konci.Ako povedal rockovi klasik- ta ista pesnicka ale s inym nazvom.sorry.
S Tresholdy jsem se setkal někdy koncem roku 2001,poté co se mi dostala do ruky deska Hypothetical,a tak,ačkoliv jsem byl zvyklý na muziku kvalitní a nadčasovou (pro ilustraci:základem mého hudebního cítění,to jsou Pink Floyd,Marillion,Asia,Genesis,Deep Purple,Yes,Van Halen,atd.,a tak jsem si do oného dne r.2001 myslel,že už mě nic nepřekvapí a nenadchne),ale když jsem slyšel Tresholdy,zcela mě to pohltilo,jejich muzika je úžasná,nadčasová a říkám s klidem,že už se stala tou nejlepší klasikou progressiv rocku.Později,s deskou Critical Mass se mi to jen potvrdilo.Jsem rád,že taková kapela jako je Treshold hraje s takovým mistrovstvím,zaujetím i lehkostí,a když se to všechno potrhne Macovým fantastickým zpěvem,není co řešit.Critical Mass bylo u mne zcela jistě mezi Top Five hudebními alby r.2002!
reagovat
Koncem roku 2002 jsem začal bilancovat co se mi nejvíce líbilo v tento rok. Probíral jsem se hudebními časopisy a objevil jsem tam velice zajímavou recenzi pro mě doposud neznámé kapely. Začal jsem se o ni zajímat více, sehnal jsem i nějaké články na českých hudebních servrech, zjistil, že také dokonce v roce 2001 hráli v Rock Café před uplně prázdným sálem. Nedalo mi to a cd s názvem Critical Mass jsem si zakoupil. Ovšem to co následovalo, bych přirovnal hudební lasce na první poslech. Do této desky jem se skutečně zamiloval. Geniální aranže kytar a zvuků, melodické vokály propracované do největších detailů. Samotné vychytávky zpěvu, přes různé efekty, jsou vůbec možná to nejzajímavější co na desce najdete. Tím vůbec nesňižuji práci obou kytaristů.Rytmická část je ůderná a vede jí černošský mistrbubeník pan Johanne James.Jednotlivé skladby nemají jedinou chybičku.Již dnes pro mě naprosto zásadní vypalovačka v historiri progmetalu věc s názvem -Phenomenon, s nádhernou křišťálovou akustikou uprostřed skladby, podmaněnou dojemným zpěvem Maca. Choices - úderná kovadlina , která nutí stále poslouchat a být na pozoru, vygradovaná fantastickými sbory v refrénu.Dojímavá tvrdá balada Falling Away , která patří určitě k vrcholu celého alba.Fragmentation - droga ,která chytne a nepustí .A tak by se dalo pokračovat až dokonce.Deska je mimořádná a zaslouží pozornost. Doporučuji všem kteří mají rádi progresivní metal s tuny molediemi a hledají jeho střídmější formu. .Mistrovské dílo a určitě zásadní ,který mám ve své sbírce. Vřele doporučuji.
reagovat
Fantastická doska, na ktorej niet slabého miesta. Strhne každého fanúšika progmetalu svojou energiou a originalitou. Začína vynikajúcou skladbou, vrchol: Fragmentation. Pozor: vyvoláva nebezpečnú závislosť! Už dnes je to klasika.
reagovat
- hodnoceno 13x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x