Roxy Music - Roxy Music (1972)

20.01.2010 Deadmonkey | #

Naprosto úchvatná deska. Dostal jsem se k ní (a celkově k Roxy Music) přes jeden dokument na BBC. Mluvili tam o Bryanu Ferrym a krátce pustili Remake-Remodel. Po několika tónech jsem zůstal v němém úžasu. Záznam jsem si pozděj od někoho sehnal. Jeho shlédnutí mě přineslo nový hudební objev.

Při už zmíněné skladbě jsou naprosto úchvatné výkony všech tehdejších členů Roxy Music. Ferryho naříkavý vokál, Manzarenova kytara (víte mimochodem, že to je ten stejný člověk co na Live in Gdańsk s Gilmourem? :)), vynikající Mackay a jeho dechové nástroje a... hrdina celého vystoupení: Brian Eno za mlada :) Na tom záznamu je nalíčený a navlečený do "něčeho". Vypadá jak nějaká oživlá, hudebně nadaná mrtvola. Ale jak nadaná! Jeho až avantgardní syntetizátory, nejenom že neruší jak mají občas ve zvyku třeba u Faust nebo podobných, ale výborně podtrhují atmosféru a jsou pro celkový sound nepostradatelné.

Celé album stručně vystihuje jedno slovo: Energie. Roxy Music podávají svůj osobitý art-glam-avantgarde rockový výkon s takovým zápalem že to posluchače naprosto odrovná.
reagovat

PaloM @ 21.01.2010 07:03:50
Posledné 2 vety to vystihli. K tomu mixu štýlov by som ešte opatrne dodal -pop-, s ktorým v budúcnosti dosť koketovali, nehovoriac o sólo kariére Ferry_ho (miestami, hoci výnimočne aj slabý pop). Vcelku je to ale výnimočná kapela práve umením spájania "nezlúčiteľných" žánrov.

hejkal @ 21.01.2010 11:59:13
Roxy Music a Bryan Ferry sa absolútne netriafajú do môjho vkusu, ale uznávam, že v nich musí byť niečo, pretože evidentne oslovujú širokú publikum.

Lothian @ 21.01.2010 16:39:21
Studiovky Roxy mne celkem míjejí, ale Viva! je naprosto úžasný koncert,strhující,jeden z nejlepších live záznamů vůbec.

kneekal @ 22.01.2010 12:58:15
to Hejkal: poměrně zřetelně si vybavuji, jak jsem si poprvé pustil Roxy Music a říkám si "co to má jako být?" Divný zpěv, divné aranže, vůbec hodně podivný zvuk. Jenomže jak se ti to dostane pod kůži, tak je opravdu zážitek. Taková Country Life je opravdu fascinující dílo.

Real Rael @ 05.04.2010 15:05:17
tiež obľubujem :-)

Real Rael @ 05.04.2010 15:10:30
Tiež som sledoval ten dokument a tiež som sa vďaka nemu dostal k Roxy Music. Išlo o dokument Sedem rokových vekov a myslím že toto bola druhá časť s podtitulom Art Rock - White Light/White Heat. Tiež som tam spoznal tvorbu starých Genesis, ktorých rovnako obľubujem.

jiří schwarz @ 25.03.2020 23:39:30
Hezká 10 let stará poslední recenze. Při dnešním poslechu jsem si uvědomil stylovou příbuznost se zaoceánskou kapelou, Velvet Underground. Obě bych označil (třeba tohle album a Loaded od VU) jako takový pre-punk. Mají punkovou energii. A stylotvorně tam (na rozdíl toho, co bylo cca v r. 1969 epizodicky označeno jako punk, a sice MC5 - jakkoli i ty miluju, s punkem, jak je chápán dnes, neměli nic společného), podle mého, dost seděj. Za mě 4 a půl hvězd - deska baví od začátku do konce.

13.08.2007 kneekal | #

Britský glam-rock v další ze svých podob, tentokráte na pomezí pop/rocku, prog-rocku a experimentálních syňtákových hrátek. No a to celé v čele s kabaretiérem Bryanem Ferrym, jehož lkající vokál je jasnou poznávačkou Roxy Music.

Co se týče kapely samotné, tak s ní jsem začínal právě touhle deskou a byly to tvrdé začátky.

Sice cítíte, že někde v jádru téhle muziky sedí solidní pop/rock, ale Ferryho podivný zpěv podpořený šílencem Enem, který umí hudební linky nejprve bravurně rozplést, aby je po menším elektronickém běsnění opět skloubil dohromady, je poněkud bizarní záležitost. Velká měrou se na zvuku Roxy podílí i výborný Andrew Mackay, který už tak dost zvláštní kombinaci dovede v pravý čas dodat tu správnou špetku dechové esence. (obzvlášť hoboj v Virginia Plain je pekelný). Ale i kytarista Manzanera se snaží a nejlépe jeho umění oceníte hned v první skladbě.

Desce jsem po prvních nedůvěřivých posleších přicházel čím dál více na chuť a několik jejích skladeb považuji za skvělé hity, které se směle můžou zařadit mezi to nejlepší, co Roxy vydali. Tak namátkou třeba první čtyři skladby, které začínají poněkud experimentální řežbou Re-Make/Re-Model, přes hravou Ladytron, grandiózní If There Is Something až po imho nejlepší skladbu od Roxy vůbec, kterou je famózní Virginia Plain.

Jak se dá elektronicky prznit teskná skladba nám předvedou hoši v další Enově úletu s názvem Chance Meeting, kterou následně vystřídá bizarní rock and roll Would You Believe?, kterému pro změnu zcela neskromně dominují dechy.

I další skladby jsou zajímavé a rozhodně se nedá říct, že by mě nějaká z nich nudila nebo že bych ji dokonce přeskakoval. I když na elekroběs v Sea Breezes musí mít člověk už trochu podobné muziky v uchu, jinak ho tohle může snadno spláchnout.

A závěr? Svůdná Bitters End prostě dovede vykouzlit úsměv na tváři. :)

Debut Roxy Music hodnotím jako velice pestrou a rozmáchlou desku, kde si dovedu představit, že by se takový materiál dal natočit daleko popověji. Pro někoho by možná deska Roxy Music získala na hodnotě, ale mě se prostě takhle neučasaná, neurvalá, roztřesená, podivná a kdoví ještě jaká, prostě moc líbí.

Na plný počet to sice není, ale **** s dlouhým plusem přihazuji bez mrknutí oka.
reagovat