Platypus - When Pus Comes To Shove (1999)

Chcete slyšet parádní jazz-rock, sežeňte si desku od ptakopyska. Dvourázový projekt Platypus (v překladu opravdu poukazuje na zvláštního živočicha nazvaného ptakopysk) je skutečnou lahůdkou pro hrstku zasvěcenců a znalců kapel Dream Theater, King´s X, nebo Planet X. Jejich muzika nezná hranic, bezbřehá a sólující, ne přeumělkovaná, nápaditá ale ne onanistická. Derek není svazován konvencemi jako v Dream Theater, nikdo mu nenakazuje jak hrát (pravda na Falling Into I. předvedl kus svýho já a hlavně díky němu je deska tak špičková, tak jiná), John tu řádí a předvádí ekvilibristický bass výkon, Rod jazz umí a je to sakra znát, no a Ty, Ty je prostě Beatlefil a velký melodik.

Skladby v sobě mají šťávu, nápaditost a slušnou porci muzikálnosti, působí svěže a záměrný propojení rock-jazz jim padne jako dobře ušitej kabát. A proto když vyzhvihnu, tak právě tyhle instrumentální pecky Rock Balls/Destination Unknown (hlavní slovo Derek a Rod), Platt Opus ( Derek a Ty), melodická Blue Plate Special malebná Chimes, nebo poslední What About The Merch? (jeď Myungu, jeď) celkem pět výborných kousků.
Ani vokální čísla nejsou špatná, Nothing To Say vychází z Beatles a podobá se Taborově domácí kapele, v I'm With You používá zpěvák zkreslovač hlasu a tvrdší kytarové kudrlinky, Willie Brown opanuje chytlavá šestistruna a vyleze z ní roztomilé fusion a Bye Bye je melancholická utahaná cíťárna.

Chcete slyšet parádní jazz-rock, sežeňte si desku od ptakopyska.

reagovat

Platypus je podmorský živočích,pravdepodobne lastúrnik,žijúci niekde pri brehoch Austrálie.Takýto názov si dala aj zvláštna kapela,hudobnymi kritikmi považovaná za bočný projekt skupiny Dream Theater.Skutočne,zakladajúcimi členmi nie je nikto iný ako klávesový "Caligula" Derek Sherinian (ex-Dream Theater,ex-Alice Cooper,Planet X ...) a basgitarista John Myung(Dream Theater).Potom sa pridal vynikajúci hráč na bicie Rod Morgenstein (Dixie dregs,Jordan Rudess...) a gitarové party a vokál obstaral Ty Tabor (Kings-X).Už úvodná "vypalovačka" Standing in line začína vo velkom štýle.Vysokým tempom a nasadením pripomína párplovskú Highway star.Druhá Nothing to say je už z iného súdka.Pokojná ,pohodová skladbička okorenená krásnym "gilmourovským" gitarovým solom a-la Pink Floyd.A teraz sa pripravte všetci skalni priaznivci progresívneho rocku!V dvojskladbe Rock balls/Destination unknown prichádza ozajstný progrokový uragán !Rod Morgenstein sa za svojimi bicími riadne vyšantil.Platňa plynule pokračuje dalej striedaním pokojnejšich nálad a rezkejších,údernejšich plôch.Výnimku tvorí najtvrdšia skladba-hardrocková Willie Brown.Text je o chlapíkovi,ktory precestoval celú krajinu hladajúc pokoj svojej duše.Nikde ho však nenašiel.Záver v podobe skladieb Bye Bye a What about the Merch? sa nesie už v pokojnom duchu.Všetci členovia kapely podali nadštandardné výkony.Album je vydarený,veľmi dobre sa počúva.Citiť tu vplyvy domovských kapiel jednotlivych inštrumentalistov,ale nechýba tu ani jednoduchá a hravá melodičnosť The Beatles.Preto má tento projekt svojou pestrosťou šancu osloviť aj širšie publikum.
reagovat