Pallas - Pallas - The Dreams Of Men Special Edition (2005)

Netradiční začátek se bude týkat klasické numerologie a jejího vztahu k číslovce tři:

V případě trojky jde o číslo vyjadřující mentální schopnosti a
studijní potenciál, bystrý intelekt, energii, chápavost, vnímavost,
pojmovou představivost, originalitu, veselost, optimismus a radost ze
života.
Vyznačuje se také silou, nezávislostí, jistotou, svobodou, nadšením a
schopností postarat se sama o sebe. Trojka se ráda obklopuje lidmi.
Lidé pod vlivem trojky mají dobrý vkus na oblékání.
Projeví-li se negativní stránky trojky, budou to přílišná kritičnost, sklon k výstřelkům, klamání ostatních, vrtkavost, netečnost nebo přílišná bezstarostnost.


Jsme na hudebním fóru a tak je pochopitelné, že toto numeru budu převádět směrem k albovým triumvirátům, které jsou s některými kapelami a hudební historií pevně spjaty.

Okamžitě mne napadá slavná trojice (jména skupin z úsporných důvodů vynechám, každý je jistě zná):
The Dark Side of the Moon - Wish You Were Here - Animals - zcela zřejmá paralela (stejné desetiletí, dvouletý odstup, totožná sestava, evolučně rozvíjený hudební styl)
2112 - A Farewell to Kings - Hemispheres (podobné atributy jako v případě předešlém)
The Yes Album - Fragile - Close to the Edge (i tuhle trojici jaksi automaticky slepuji v jedno)
koho napadají další uskupení, jejichž alba má postavená v pomyslné podskupině, může je uvést do přislušné reakce níže.
Já do tohoto spektra a právě proto o něm mluvím, počítám i tři brilantní práce skotské kapely Pallas, alba Beat the Drum, The Cross And The Crucible a nahrávku recenzovanou.

V případě desky The Dreams Of Men, jde o velkolepou, místy až pompézní hudební produkci, zasazenou v neoprogresivním květináči, jejíž textová náplň poukazuje na lidské touhy a sílu, vydobít vytýčené cíle, či snahu zaujmout svá postavení na nově navštíveném území.

Celkem devět dlouhých a rozmanitých skladeb nám nabídne jak symfonické tak lyrické čtverce a fanda progresivní muziky si u takto propracované hudby spokojeně mne ruce.
Hned první skladbu The Bringer Of Dreams opanuje mohutná, klávesovo kytarová hradba, střídání nálad a sytý, strhující důraz na atmosféru.
Warrior vypráví o temnějších záležitostech, jako je terorismus a sebevražedné útoky. Posluchač pocítí nátlakové, metalovější ladění, kytara rifuje, ale dokáže vytvořit místo i pro atmosférickou vsuvku.
Úžasný je úvod a vlastně celá píseň Ghostdancerů, zabývající se masovou migrací z Evropy (konkrétně ze Skotska) do Ameriky. Texty zkoumají kontrast mezi úspěchem přistěhovalců v jejich novém domově s méně příznivým dopadem na původní obyvatelstvo. Píseň je nesmírně silná jak lyricky (pasáž s houslemi), tak hudebně. A takto bych mohl pokračovat skladbu po skladbě, jelikož každá je svým způsobem charakteristická a její jedinečnost si o to říká.

Celkově jde o pozoruhodné album, kterým Pallas dál rozvíjí svou epickou produkci a tímto třetím dílem v řadě, završují své nejplodnější údobí.



reagovat

Sajgon3 @ 28.06.2017 08:35:56
Jojo - PALLAS ! - Stále tvrdím že PALLAS je zo strany odbornej verejnosti veľmi nedocenená kapela. Veľa iných , aj keď kvalitných kapiel stále tvorí na neoprogresívnej hmote, ktorá bola vytvorená začiatkom 90-tich rokov a len ju akosi prielevajú do rôznych formičiek. Ale PALLAS je bol, a vždy bude originálny - a v tom je ich sila ! Tento album u mňa síce až za BEAT... a CROSS... ale plnohodnotné dielo . Hlavne úvodné 2 pecky to devastujú -))

Brano @ 28.06.2017 10:16:42
Presne tak,album patrí do trojice Beat...Cross...Dreams.Muzika je parádna,avšak na rozdiel od prvých dvoch menovaných je tento album zvukovo nabúšený s nízkym DR,takže pri vysokej hlasitosti sa časom dostaví únava poslucháča.Keby mal tento album zvuk ako Cross and The Crucible,tak je to dokonalosť sama.Album som mal hneď po vydaní v roku 2005,takže za tie roky ho poznám naspamäť.Akurát škoda toho skomprimovaného zvuku :-(

john l @ 28.06.2017 10:55:57
Tahle deska už není tak velkolepá jako The Cross And The Crucible, ale to nehraje roli. Skladby mají jinou intenzitu a stejně mocné kouzlo, jako věci na Beat the Drum, nebo The Sentinel.

Stran albového trojzápřahu:
pro mě je neslavnější trojicí hudbních dějin spolek In Rock, Fireball a Machine Head. Na Deep Purple by se nemělo zapomínat.

horyna @ 28.06.2017 12:59:49
Děkuji za reakce vážení kolegové. Ano, Deep Purple jsem mohl vyjmenovat jako první, ale stejně jako tuto trojku, dal bych i Burn, Storm a Taste.

Snake @ 28.06.2017 15:54:58
Mám dojem, že Brano trefil hřebíček na hlavičku a pomohl mi vyřešit jednu starou záhadu. Zrovna tuhle speciální edici jsem měl půjčenou a bonusový disk se mi svou rozmanitostí zamlouval, ale té regulérní nahrávce jsem se nemohl dostat na kobylku. Něco mi na ní vadilo a vyloženě i znervózňovalo. Možná to byl právě ten přehnanou kompresí zmrvenej zvuk, o tom jsem v roce 2005 věděl houby. Čert ví...

Ve sbírce mám jen Beat the Drum a tu čas od času protočím s opravdovou chutí a požitkem.

Snake @ 29.06.2017 18:32:49
Mi to nedalo a mrknul jsem do DR databáze, jestli nekecám a co jsem našel ?

"Beat the Drum" z roku 1998 má DR 14 (a hraje opravdu skvostně), "The Dreams Of Men" z roku 2005 DR 07, přitom to bonusové CD má DR 13. To by se z toho jeden "zvencnul"...

Historický námět si vybrali Pallas pro své monotematické album. Příliv Skotů a Irů do Nového světa, jejich sny, naděje, zklamání. Texty jsou jistě poutavé, ale pro mě je primární hudba. A ta je tu strhující! Pallas mají cit pro čarokrásné melodie, dramaticky vystavěné i dech beroucí vokální party. Celé album ladí, ale jedna píseň mě dostala absolutně-Ghostdancer: od úvodních tklivých keltských tónů až po závěrečné indiánské motivy. Muži vstoupili na americkou pevninu se svými sny... A Pallas natočili album, které naplnilo sny mnohých fandů progrocku.
reagovat