Strawbs - Deadlines (1978)

Deadlines byli mými druhými Strawbs a spíše, než z důvody muzikální dokonalosti tohoto alba, jsem je pořídil díky snadné dostupnosti i zvědavosti poznat jinou, modernější tvář této kapely. Toho starého, folk/historického stylu, toho postupem let v dalším repertoáru kapely příliš nezůstalo. Jemné kytarové předivo, akustickou vzletnost a historizující atmosféru, nahrazuje patos, mohutnější sound, zemitější aranžmá, rockovější spodek i koncentrace na přichycení k měnící se době. Hudba doznala velkých změn, prakticky jde o jinou kapelu, výraz se posouvá podobně jako u alba Drama (kolegů Yes), lyrickou zpěvnost nahradil temnější přístup a fatálnější klávesové barvy. I vokál Dave Cousinse už neputuje cestou mezi malíři, skladately a mecenáši z před pěti staletími. Přizpůsobení se, nebo zánik, vlastně obojí najednou.

Desku lze rozdělit na dvě hudební pole, přesně tak, jak je pro lp formát navržena. Ta první se pohybuje ve frivolnějším, muzikálnějším a žel bohu i komerčnějším duchu, viz "zkažený" popěvek Joey And Me. Ale není to tak, že by snad nebylo co poslouchat. Sluchovody lze nakrmit překrásnou klavírní notovinou Sealed With A Traitor's Kiss, nebo muzikální I Don't Want To Talk About It. Vlastně staří Strawbs, jen v mnohem modernějším kabátě, oškubaní od renesančních nití.

Druhá strana je dominantnější a hudebně zachutí výryzněji. Time And Life- má sílu i vzdor, New Beginnings- tak křehká a krásná, stačí zavřít oči a lenošně snít, toť velká chvíle této nahrávky. Ostatně jako její finiš, Deadly Nightshade zní velkolepě a uhrančivě, tady modernější střih kapele vyloženě sluší. Jde především o atmosféru a ta je místy pěkně strašidelná, samočině se přeleje i do poslední tajemné skladby, nazvané Words Of Wisdom.

Tohle je poslední nahrávka Strawbs před skoro deseti lety ticha a mám takový pocit, že kdyby kapela vydávala své nahrávky i během osmdesátých let, šlo by dost možná o hodně kýčovité zboží. Každopádně kapela je činna dodnes, koncertně i studiově a podle netového nástřelu nemusí být desky The Broken Hearted Bride, nebo Prognostic vůbec špatné. Ale jelikož má v sedmdesátých letech hodně žhnoucích želísek v ohni, bude jistější ubírat se tímto směrem.
reagovat

PaloM @ 25.05.2017 06:57:34
Strawbs je moja obľúbená skupina, Cousins bol skvelý aj po r.2000. Deadlines som však už nestrávil v porovnaní s vynikajúcimi albumami do r.1975.
Súhlasím s tvojim hodnotením.

Gattolino @ 06.10.2017 16:44:57
Pravda, že Strawbs už nikdy nepřekonali svá veledíla sedmdesátých let, nicméně nové věci myslím stojí za poslech. Občas mne jako jejich skalního fandu jímají rozpaky nad hyperprodukcí všemožných výběrů a živáků, která se nedá zvládnout, a je to asi trošku byznys. Chtěl bych ale zmínit velmi zajímavý pětialbový box A Taste of Strawbs, kde je spousta raritních verzí. Je zde například fantastická koláž Shine on Silver Sun a Words of Wisdom, překrásná emotivní verze Blue Angel, raná verze New Beginnings (Sweet Voices), strhující živá verze Hangman and the Papist, a další skvosty. Stojí určitě za poslech, moc hezky uděláno!

Album Deadlines zakončuje téměř desetiletou tvůrčí dráhu kapely od jejího vzniku, a to více než důstojně. Vzniklo pro novou nahrávací společnost Arista, už šest měsíců po Burning For You. Místo Coombese bubnuje Tony Fernandez, klávesy zajišťují Kirby a Mealing z minulé sestavy. Album má zcela odlišný, mnohem modernější zvuk než cokoliv předtím, s využitím elektronických klávesových nástrojů nasazují Strawbs hutný rockový sound, ne nepodobný soudobým Genesis nebo Yes. Deska je temnější, agresivnější a osudovější, zmizela někdejší akustická hravost a ornamentální zvukomalba staroanglického a renesančního folku už zmizely v mlhách mohutných mellotronových zvukových stěn. Album možná zrcadlí i nějakou vnitřní krizi, je vážné a chvílemi až strašidelné (Deadly Nightshade), naléhavé a snad i občas depresivní. Zvukově je však dokonalé, písně jsou velkolepé a ze zpěvu občas až mrazí. Perly alba jsou New Beginnings a Words of Wisdom, chladná jak noční rozvlněné moře, a přitom dunící vnitřním ohněm naděje. Poslední vzepětí legendárního souboru před rozpadem.
Od kapely totiž po turné odchází Lambert za sólovými projekty, pak i sám Cousins. Zbytek kapely zkouší s jiným zpěvákem krátce pokračovat koncertně, ale shledává, že bez Davea to nejde. Cousins se dává dohromady s bývalým kamarádem z období před založením Strawbs Brianem Willoughbym a koncertují v klubech a na festivalech jako folkové duo (viz následné album). Posléze však Dave Cousins začíná pracovat pro rozhlas a naděje na obnovu Strawbs končí na bezmála další desetiletí. Ostatní hudebníci se porůznu potkávají v jiných kapelách (např. Chas Cronk se Steve Hackettem z Genesis), též s Rickem Wakemanem, apod.
Na reunion si musíme počkat až do roku 1987.
reagovat