Hawkwind - Doremi Fasol Latido (1972)

04.04.2020 EasyRocker | #

Poté, co řady anglických psycho-boys Hawkwind posílil Ian Fraser Kilmister, vrhli se na své třetí album. Křivka úspěchu stoupala strmě vzhůru. Gigantický vesmírný šamanský rituál, v jehož zvrhlém jménu bylo vše dovoleno, se nemohl zastavit a Brockova parta šanci nepromarnila.

Toxickou přehlídku v režii cvokhauzu odpálí 11-minutové šamanské bušení Brainstorm, "brockovská" odpověď velvetovskému minimalismu. Space Is Deep, to je právě šéfova akustika, Turnerova subtilní flétna, vše zmutováno generátory a synthi-pazvuky Dim Mika a Dela Lettmara. Po předělu One Change vybalí halasnou riffostřelbu Lord of Light, dobarvenou ovšem zvukovými orgiemi. Po akustickém okénku Down Through the Night sem vpadne jako tlupa spratků do pajzlu čtvrté cenové Time We Left This World Today. Sborové halekání, špína a pot, vše osekáno na samu dřeň a jako lávová struska vyvrženo do prostoru. Finále obstará Lemmyho výborná akustická The Watcher, kde si i zapěl. V remasteru obnažil Hawkwind syrovou riffovou podobu. Urban Guerilla a Brainbox Pollution, ale zejména Ejection už zlehka naznačují, kam se jednou Lemmy vydá s Motorovou hlavou.

"Lemmy" Kilmister vedle unikátní prací s basou přispíval stále více i autorsky, jeho angažmá se ukázalo jako zásadní. The Watcher pak ozdobila i On Parole, studiovou prvotinu Motörhead. Doremi... je hudebně, mnohem více však lyricky i vizuální podobou show, klasikou toxické "vesmírné" rockové éry. 4/5
reagovat

jiří schwarz @ 08.04.2020 23:13:12
Easyrockře, díky za tuhle recenzi (fakt píšeš hezky). Jakkoli počátky Hawkwind spadají do mé "zlaté éry" big beatu, nikdy jsem je soustavněj neposlouchal (vlastním 1 pouhé CD Master...), tak to díky Tobě doháním, a nelituju. Tahle deska je spanilá jízda, napětí od začátku do konce. Síla. Hustý. Jen nejsem schopnej poslechnout víc takových CD v tahu, vyčerpá to a chce pak zklidnění.

EasyRocker @ 09.04.2020 05:50:30
Ahoj Jirko, díky za post i za poklonu! No snažím se, i v rodině bylo hodně psavců, takže píšu už od mala :-) Ale o hudbě se mi zdá, že to jde nějak samo. A co se Hawkwind týče, taky tedy nejsem vůbec znalcem - ba naopak, tohle je první deska, kterou mám! A nebyl jsem si ani jistý, zda mi to sedne, i když ochutnávky jsem udělal. Čekal jsem takový ten velvetovský minimalismus, ale jsou tam rockovky, akustiky, zvukový šílenosti - spokojenost :-)

22.07.2007 Mirek Kostlivý | #

Třetí deska Hawkwind byla ve znamení opětovné výměny na postu baskytaristy, kdy do kapely vstupuje bývalý "bedňák" J. Hendrixe Ian Fraiser Kilmister, jinak známý pod pseudonymem Lemmy. Na desce se to projevuje výrazně nejenom zvukem, tepavý zvuk baskytary je všudypřítomný, ale dokonce i skladatelsky, kdy je autorem a současně také zpěvákem v závěrečné skladbě "The Watcher".
Hned úvodní skladba "Brainstorm" nenechává nikoho na pochybách, že kapela pokračuje ve svých fascinujících monotónních skladbách, kterými se vyznačovaly i některé skladby na jejich předešlých deskách. Další lahůdkou je skladba "Down Through the Night", kdy po něžném začátku pískající flétny se přidává zpěvák Dave Brock stereotypním opakováním slova down, down, .... Vrcholem monotónnosti je skladba "Time We Left This World Today". Dva hlasy (každý z jedné strany posluchače) opakují stereotypem pravěkých šamanů stále stejná slova, jejichž význam je pro posluchače naprosto bezvýznamný. Asi si takhle tvůrci této výborné sklady představovali odchod z tohoto světa. Lemmyho bassa tam opakuje stále stejnou linku, a šamani zaříkávají a zaříkávají. Tahle skladba se neoposlouchá, ani kdyby jí člověk slyšel několikrát za sebou. A aby člověk po té dávce šílenosti odešel od desky v pokoji, uklidní nás Lemmy závěrečnou skladbou kombinovanou jenom jeho hlasem a kytarou.
Vynikající deska, která měla být ještě překonána dalším albem.
Hodnocení je jasné, za pět!
reagovat

kubys @ 22.07.2007 17:56:24
Naprostý souhlas...jedinečná deska, pro mě sice až druhá nejlepší po následujícím "Mountain Grilu", ale na hodnocení to nic neměni.:-)

Filozof @ 24.07.2007 12:02:12
Dík. CD Hawkwind I. a Doremi... jsem pořídil právě včera... :-) Už se těším na poslech.

Cossack @ 27.06.2010 17:32:45
Parádní album... Musím na něj mít „tu správnou náladu”, ale pak je to bomba.
(Zrovna dnes ho „sjíždím” už asi popáté...)

Filozof @ 28.06.2010 07:05:46
Cossack
Přijde Ti od nich nejlepší?

Cossack @ 28.06.2010 17:39:53
Filozof
Z těch, co znám ano... Nepatřím ale k velkým znalcům Hawkwind, díky mé oblibě Motörhead jsem si stáhl a poslechl ty s Lemmym u basy, no a z nich to „o prsa” vyhrálo "Doremi..." Ty další 2 studiovky jsou taky fajn, ale tato mi připadne drsnější. ;-)

Cossack @ 28.06.2010 17:41:37
Filozof
Ale taky zajímavější (aby to nevyznělo špatně)...

Voytus @ 28.06.2010 20:18:02
Osobně mám nejradši Warrior on the edge of time (1975), ale pak v těsném závěsu Hall of the Mountain Grill (1974) a toto album.

Cossack @ 01.07.2010 16:49:26
Voytus: Mé pořadí je přesně opačné... ;-)