Hackett, Steve - Bay of Kings (1983)

Jedním z velkých inspiračních zdrojů tvorby Steve Hacketta byla klasická hudba.

Vliv této muziky lze vystopovat jak v nahrávkách Genesis, tak i v jeho samotné sólové tvorbě. Ať již maskované v harmonickém obsahu rockových skladeb čí napřímo. Namátkou třeba na albu Please don't Touch zazní akustická Kim, či na desce Defector uslyšíme v podobném duchu hned dvě nahrané skladby – na akustickou kytaru zahranou Two Vamps as Guests či klavírní etudu Hammer in the Sand.

Postupem let se v šuplíku Steve Hacketta nahromadilo dostatek materiálu, zároveň u něj vzrostla chuť vrátit se zpět ke kořenům. Dle jeho slov se cítil stejnou měrou koncertním hráčem na akustickou kytaru i rockovým kytaristou.

Rockových alb natočil Steve do této doby poměrně dost, proto se na desce Bay of Kings představil posluchačům poprvé v té poloze druhé. Původní vydání z roku 1983 (které vlastním) obsahuje 12 písní ve zcela akustickém hávu. Skladby instrumentálního tvaru vychází z postupů vážné hudby, některé se vznáší v barokním oparu.

Steve bravurně hraje na akustickou kytaru, v několika písních pomáhá dokreslit aranže bratr John Hackett flétnou a Nick Magnus na klávesy.

Jaké ty písně jsou? Nejvíce je asi dokáže ocenit kytarista, který pozná, že jsou bravurně zahrány a není úplně jednoduché je reprodukovat. To lze vidět i slyšet z videí, kde se o to pár hráčů snaží.

Na běžného posluchače však může deska působit po čase lehce monotónním dojmem. Některé songy mi připadají jen jako takové rozehrávání před samotným vystoupením. Zaujala však přepracovaná Kim z desky Defector s decentní flétnou a klávesy, barokní Marigold s pěknou atmosférou. Petropolis potěšila sluch souhrou dvou kytar, Cast Adrift a The Barren Land snivou náladou.

First Press této desky byl obdařen uměleckým modelem nahé ženy, jehož autorkou byla Steve Hacketta tehdejší žena Kim Poor. V reedicích však byl použit z mě neznámého důvodu portrét samotného kytaristy.

Určeno pro rozjímání za mrazivých zimních večerů u vyhřátého krbu se zapálenými svícemi.

reagovat

Snake @ 17.01.2018 10:26:08
Vida. Mám první tři a pak až "To Watch The Storms", o předmětném albu nevěděl jsem zhola nic. Nevzpomínám si, že by tady o něm někdy někdo mluvil. Díky za recenzi.

PaloM @ 18.01.2018 08:42:46
Jirka, celkom objektívne si napísal, mám nielen z tohoto albumu, ale aj z iných Hacketovych pokusov-opusov o klasickú gitarovú hudbu, podobné pocity (A Midsummer's Night Dream, Momentum).
Snake, už vieš, prečo o Bay of Kings nikto nepísal :-) Lebo málokoho zaujme.
Na druhej strane, treba Hackettovi uznať, že podáva štandardne vysoko kvalitné výkony počas mnohých rokov, až desaťročí. A to je jav veľmi zriedkavý.