Bowie, David - Pin-Ups (1973)

Já mám prostě tohle album dost ráda. Bowie ukázal, že má dobrý hudební vkus. Nečekejte od tohoto alba nějaký zázrak. David nám prostě chtěl jenom ukázat, jaká hudba ho v 60. letech ovlivnila. A že to byla hudba doopravdy kvalitní. Snad jenom jednu písničku nemám ráda a to See Emily play. No, ale vzhledem k tomu, že se mi nelíbí ani originál, těžko z toho David vykřeše nějakou zcela jinou písničku.
reagovat

Apache @ 10.04.2010 16:00:48
Za tečkou se dělá mezera, před čárkou nikoliv. Budeš-li se v budoucnu řídit tímto jednoduchým pravidlem, možná si tvé komentáře někdo i přečte.

@ 11.04.2010 08:13:22
Vida, opraveno.

Netuším, jak toto album zhodnotit. Krom floydovské See Emily Play ty písně takřka neznám, takže nemám možnost srovnání. Nicméně se k Bowiemu velice hodí. Při prvním poslechu jsem ani netušil, že to jsou všechno cover verze. Myslel jsem, že jde o původní repertoár. Za zmínku jistě stojí Anyway, Anyhow, Anywhere a I Can't Explain. Sorrow, ač to byl v Bowieho podání hit, se mi nikdy moc nelíbila.
reagovat

V zásadě od desek složených z coververzí nečekám nějaké velké dílo. Většinou spíš kapela chce vzdát hold svým vzorům, a tak nějak po svém připomenout na čem že to vyrůstali.

Pin Ups je jeden z těch případů, který rozhodně neurazí. Bowie losuje z 60. let a probírá se tvorbou poměrně známých kápel a servíruje osvědčené hitovky přetvořené k obrazu jeho.

V zásadě máme s Davidem podobný vkus (Who, Kinks, Pretty Things, Pink Floyd, Yardbirds), a tak mi vybraný materiál poměrně sedí i když nevím, jestli bych si některou skladbu pustil raději, než originál. Přiznám se však, že některé skladby v originálu neznám a je to případ i zřejmě nejlepší skladby desky, Sorrow.

Z dalších skladeb, které hodnotím vysokými čísly určitě poznamenám I Can't Explain, které saxík velice sluší a potom See Emily Play s doslova klasickým zakončením.

Celkově pohodová deska, příjemné ohlednutí za 60. lety očima Ziggyho Stardusta.

***
reagovat