Caravan - Waterloo Lily (1972)

Waterloo Lily - utajený drahokam prog rockové minulosti? Ano i ne, určitě ne pro každého. Jelikož se nad diskografií kapely stále jako stín vznáší pro mnohé stěžejní deska In the Land of Grey and Pink, na Waterloo zbude nesměle se krčící místo kdesi opodál. Pro někoho je těžké připustit myšlenku rozvoje, potřebu kapely vydat se jinou cestou a okusit novou skladatelskou formuli.

Pro mě je to krásné, překrásné album, na němž nabírají Caravan jazzové obrátky, pohybují se ladně, prakticky po špičkách. Jejich nenucený a vysoce umělecký přednes v kombinaci s bravurní melodikou, slušnou zásobou brilantních nápadů a osvěžujícím hudebním laděním jaksi automaticky posílá jejich muziku nad rámec podobně zaměřených kapel z oné éry.

To vše a mnohem víc nabízí jejich čtvrtý společný kotouč. Nahrávka, na níž pulzuje baskytara neomylně profesorsky a zároveň ladně (nejzřetelněji především v dvojce Nothing at All/It's Coming Soon/Nothing at All (reprise) a zpěv absorbuje vášeň i citový náboj (písně Songs and Signs a The World is Yours). Melodické struktury kloubí směry fusion s rockovým zápalem (orchestrální mazec The Love in Your Eye/To Catch Me a Brother/Subsultus/Debouchement/Tilbury Kecks) tak umně, že si s každou další minutou říkáte: Hrome, ti kluci byli hudební géniové.

Waterloo Lily tedy zní nad očekávání dobře a není JEN další deskou z řady alb Caravan. Není ani lepší, ani horší než její kolegyně je prostě jiná. A Pye Hastings zde opět pěje jako bůh.
reagovat

Martin H @ 12.07.2018 09:28:33
Tak jsem po přečtení neodolal a album Waterloo Lily okamžitě vyhledal na youtube. A musím dát pisateli za pravdu: je to vydařená deska. Horyno, dík za zpříjemnění dnešního dopoledne.

steve @ 12.07.2018 11:40:03
Posluchač si navykl glorifikovat kapelu podle jednoho exempláře a dost často ji podle něj i hodnotí. Jde o zkreslenou představu, že jedno album je best a ostatní podružné ovce.

PaloM @ 12.07.2018 11:58:41
steve: rozmýšľam nad tým, čo si napísal a nedarí sa mi spomenúť si na žiadnu skupinu, ktorá by sa dala tak zhodnotiť. Pravda, taká čo vydala jeden album, by takto hodnotiť šla :-)

steve @ 12.07.2018 12:46:05
Co třeba Queen, Marillion, King Crimson, nebo Kansas. Alba si jistě každý dosadí sám. Vždyť i u Uriah Heep každý myslí na démony, u Led Zeppelin na čtyřku a kdo uzná, že Burn nebo Come Taste the Band dosahují stejné úrovně jako In Rock a Machine Head.
Kdepak, jeden favorit-kapelu dělá!

northman @ 12.07.2018 13:18:53
Queen, Marillion, Kansas jsou kapely, které neposlouchám a tak to nemůžu posoudit, ale King Crimson a Led Zeppelin jsou naprosto šapatný příklad, alespoň pro mě. Když někde vidím napsané King Crimson, tak si vybavím prvních 12 skvělých desek, a ne jak asi myslíš In The Court Of Crimson King, kterou mám rád, ale nepovažuji ji za jejich nejlepší desku. S Led Zeppelin to mám podobně a runové album taky nepovažuji za nejlepší.

horyna. zdravím pěkná recenze na skvělou kapelu i desku. Díky.

steve @ 12.07.2018 14:32:59
Každý není norťák, osm z deseti však výše popsanému faktoru podléhá. Ti se radši neozvou.

PaloM @ 12.07.2018 16:59:37
steve, ja som tak nikdy nerozmýšlal, ani moji kamaráti, ale verím ti, ak máš také skúsenosti.
Robím to tak stále. Ak mi dá niekto zaujímavý tip na konkrétny album, snažím sa napočúvať a zhodnotiť celú diskografiu. Teraz to nie je problém, dostupné je prakticky všetko. A ktoré CD ma najviac zaujmú, tak si ich kúpim.
Horšie to bolo za komoušov, človek bol vďačný za každú kúpenú alebo nahratú LP zo západu.
Ku skupine Caravan len toľko, že som do 90. rokov nemal príležitosť ich počuť a tak ma nemal ani kto ovplyvniť hodnotením Na základe informácií z Progboardu som ich vzal od začiatku, vypočul som všetko v mp3 a teraz mám asi 7 prvých štúdoviek v zbierke CD.

jirka 7200 @ 12.07.2018 17:11:12
to steve : otázkou je, proč by to posluchač dělal. Jedině snad proto, že dobře zná jen tu jedinou desku od nějaké kapely a nehodnotí potom v rámci celé její tvorby. Proto tu někdy dostávají plný počet bodů jinak průměrné desky.

steve @ 12.07.2018 19:26:59
Jsem rád za vyjimky vašeho typu pánové. Ale......... Příklad Deep Purpe je fatální ukázkou toho, jak zkresleně se dá posuzovat něčí tvorba, bez znalosti přítomnosti. Pořád dokola omýlané troj-albí a pak propast. Však mě chápete.....

Jarda P @ 13.07.2018 04:44:24
Zrovna Deep Purple je zcestný příklad. Všechna alba až po Perfect Strangers jsou skvělá, ostatní pak dobrá. To, že z ní vyčnívá ono "trojalbí" jen podtrhuje velikost kapely. V podstatě ve své sbírce mám jediné interprety, od kterých se mi líbí z jejich diskografie jedniná věc, jsou Opeth a jejich Pale Communion a sólový Plant s Fate Of Nations.

steve @ 13.07.2018 05:22:08
Samozřejmě že pro nás je to zcestný příklad, ale pro ostatní, obyč fandy, kterých je 80%, ten příkladný. Mě netřeba vysvětlovat, co kapela jako DP dokázala potom a dnes, jenže někdo to nevidí a nechce vidět.

northman @ 13.07.2018 08:44:33
steve: zdravím, ono to možná bude v tom, že já jsem tebou jmenované kapely sledoval tak jak vydávaly desky. Něco jiného je když posluchač, kterému je nyní patnáct a objeví třeba King Crimson, pak to možná má spojené s deskou kterou slyšel jako první.

jirka 7200 @ 13.07.2018 08:45:18
steve, já si myslím, že lidé (krom nás, několika bláznů) nemá tolik času naposlouchávat celé diskografie kapel a logicky se vrací a vychvalují prověřené kousky, které znají z mládí.

Vem si takového Michaela Schenkera. Většina fandů glorifikuje jeho alba s UFO, ale jeho sólovou diskografii pomalu nikdo nezná, i když i tam se najdou velmi povedené alba.

Jarda P @ 13.07.2018 10:51:18
My, co jsme poslouchali desky už z kraje 70. let, jsme měli tu výhodu (či spíše nevýhodu), že přístup k nim byl omezený, takže všechno, co jsme si nahráli, jsme měli čas dokonale vstřebat. Což s dnešním neomezeným přístupem ke všemu prakticky nejde. Proto se nesnažím za každou cenu objevovat nové věci a poslouchám z 99 procent to, co mám ve sbírce. Novinky jen na doporučení z Progboardu a je jich jen pár ročně.

bullb @ 13.07.2018 13:13:46
Jarda P:
Súhlasím do písmena. Snáď len, že som naučený až vtedy dabatovať o hudobnom albume (zvyk zo starých čias, keď ... už by som sa opakoval), keď to mám napočúvané v počtoch rádovo veľa desiatok v relatívne dlhšom období. Na doporučenia PB dám, práve preto počúvam a "analyzujem".

steve @ 07.07.2023 06:41:06
Velký posun i krok do neznáma, parádní fošna 

LP Waterloo Lily, které vychází v roce 1972, se značně vymyká z předchozí tvorby Caravan, a není mezi fanoušky kapely příliš oblíbeno. Když se podíváme na sestavu, která album nahrála, je nám jasné, proč je tomu tak. Kde je Dave Sinclair? Jak to, že na klávesy hraje místo něj jazzman Steve Miller?

Takže. Dave se vydal zkusit štěstí jinam, jeho ambice ho táhly ke kapelám, které se ve své tvorbě nepřikláněly tak často k popu. Jeho účinkování v Matching Mole a Hatfield and the North bylo však jen epizodní, objevuje se už na na příští desce Caravan. Nahradit se ho pokusil bratr kytaristy Phila Millera (Matching Mole, National Health, atd.), ale tenhle úkol byl nad jeho síly.

Já ale názor většiny fandů nezastávám. Naopak si myslím, že je škoda, že Phil nevydržel u Caravan déle. V písních jako Nothing at All a The Love in Your Eye (která je mimochodem asi nejlepší věc tohohle alba), mi jeho jazzový klavír opravdu ladí a dodává dle mého názoru kapele novou šťávu.

Zbývající skladby, až na titulní Waterloo Lily, jsou opět příkladem kvalitního kultivovaného pop rocku, který učitě stojí za poslech. A mé resumé? Tohle album je podle mě to nejcanterburštější v tvorbě Caravan, níž než na čtyři hvězdy rozhodně nepůjdu.

reagovat

Mohyla @ 26.10.2016 15:29:57
Džezíky režú aj mne!