Aerosmith - Permanent Vacation (1987)
1. Heart's Done Time – 4:42
(Joe Perry, Desmond Child)
2. Magic Touch – 4:37
(Steven Tyler, Joe Perry, Jim Vallance)
3. Rag Doll – 4:25
(Steven Tyler, Joe Perry, Jim Vallance, Holly Knight)
4. Simoriah – 3:22
(Steven Tyler, Joe Perry, Jim Vallance)
5. Dude (Looks Like a Lady) – 4:24
(Steven Tyler, Joe Perry, Desmond Child)
6. St. John – 4:10
(Steven Tyler)
7. Hangman Jury – 5:33
(Steven Tyler, Joe Perry, Jim Vallance)
8. Girl Keeps Coming Apart – 4:13
(Steven Tyler, Joe Perry)
9. Angel – 5:08
(Steven Tyler, Desmond Child)
10. Permanent Vacation – 4:49
(Steven Tyler, Brad Whitford)
11. I'm Down – 2:20
(John Lennon, Paul McCartney)
12. The Movie – 4:04
(Aerosmith)
Released July 1987
Recorded March - June 1987
Length 51:40
Label Geffen
Producer Bruce Fairbairn
Obsazení:
Aerosmith:
Steven Tyler - harmonica, piano, vocals, plunger mute
Joe Perry - guitar, background vocals
Brad Whitford - guitar
Tom Hamilton - bass
Joey Kramer - drums, percussion
Additional personnel:
Drew Arnott - mellotron
Henry Christian - trumpet
Bruce Fairbairn - trumpet, cello, background vocals
Scott Fairbairn - cello
Michael Fraser - plunger mute
Tom Kennlyside - clarinet, tenor saxophone
Margarita Horns - horns
Ian Putz - baritone saxophone
Morgan Rael - steel drums
Bob Rogers - trombone
Jim Vallance - organ
Velkolepý výsledný sound nahrávek Permanent Vacation a Pump, je spolu stejně nerozlučně spjat, jako toxická dvojčata Tyler/Perry. Jen málokdo řekne, že jedna z nich je výrazně slabší, či za svou sesterkyní jakkoliv pokulhává. S Aerosmith mám léty vypiplaný návyk, který vyžaduje po poslechnu jednoho z alb, neprodleně otestovat i to druhé.
Produkční tým Farbain, Fraser, Rock, Lomas, dokázala z prachmizerného teplého zvuku osmdesátých let, vymačkat daleko víc šťávy a testosteronu, než jejich hvězdnější a pracovně vytíženější kolegové. Nejen Farbaianova záliba v žesťové sekci je kořením tohoto vynikajícího alba. Předně jsou to do puntíku dotažené, energické flákoty, útočící na první signální, jež se prakticky okamžitě uchytili jako singly a album mohlo zabodovat do hitparád.
Permanent Vacation není žádná umělohmotně nafouknutá, glamová (šminkoidní) bublina, typu Motley Crue, Kiss, nebo, nedej bože Ratt. Jedná se k sbírku neuvadajících rozkvetlých růží, ze kterých vás nejvíce popíchají trny hitovek Magic Touch, Rag Doll, překrásné Simoriah, v žebříčcích bodující Dude, nebo riffostroje Hearts Done Time a skladby titulní.
Aerosmith potkalo na jejich rockové pouti několik tvořivě významných období. Konec osmdesátých let patří společně s polovinou sedmdesátých k těm nejlepším a hudebně nejtvořivějším.
reagovat
Michálek @ 17.07.2017 10:12:01
Ahoj. Můžeš mi poslat svůj e-mail na asb_czech@volny.cz?
steve @ 17.07.2017 10:31:00
Pět bych nedal, nehledě na to, že Pump mě případá o maličko lepší. Get a Grip se ještě taky drží, ale za jeho úspěchem stojí hlavně MTV.
horyna @ 17.07.2017 18:53:53
Michálek, dík za podobný mailový hudební pohled😀
Steve, opravdu nedělám mezi těmito alby rozdíl. Get a Grip táhnou balady, osobně mám rád na desce rychlé a energické kusy. Potom už následoval sešup do komerčního bahna.
POsibr @ 17.07.2017 19:33:42
Nuž, horyna, ty vieš potešiť fanúšika! Vždy sa poteším recenziám na mojich favoritov, kde títo páni určite patria. Netajím sa tým, že Aerosmith beriem skôr v 70. rokoch, ale zhruba po Get a Grip to je ešte fajnová muzika (ak sa nemýlim, Tebe reže práve obdobie '87 - '93).
Je to dobrý, živelný album, tých 50 minút zbehne naozaj v hardrockovej smršti. Osobne to pre mňa už trochu stráca šťavu, akoby "chlapci z Bostonu" už nemali toľko energie, resp. ešte stále detoxovali po šialenstvách čo napáchali predtým. Ale, opakujem, vždy to je super muzika.
Osobní favoriti: Magic Touch, Rag Doll, Dude, Hangman Jury
V kontexte skupiny (ale zrejme aj dekády) by som to videl na poctivé 4 hviezdy.
Vďaka za pripomenutie. A keď sme už pri tých (permanentných) dovolenkách, tak ešte Ti prajem príjemný zvyšok relaxu.
horyna @ 17.07.2017 20:03:02
POsibr, ahoj a díky za blahoželanie. Už nám ta nirvána končí a vůbec se nikomu nechce domů. Tak si představ, nabalil jsem do autorádia nějakých 12 desek, s tím, že nám to na cesty bohatě vydrží a ono houbelec. Nejspíš jde o nějakou sabotáž z hůry, ale na zpáteční cestě budu muset tři hoďky přehrávat vybraná alba odznova😀 Ale třeba Home od Procol H., nebo A Trick od Gene si rádi připomnem.
- hodnoceno 5x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x