Alice Cooper - Trash (1989)

Překvapuje mě, že tu není ani jedna recenze, a to je Trash nejúspěšnějším Aliceovým albem od Welcome To My Nightmare...

Trash mám na originální desce a patří k prvním kouskům, co jsem na vinylu slyšel. A bylo to magické, něco jako "pozor, je tu Alice Cooper, kazitel mládeže". Přizval si jakéhosi Desmonda Childa (je úspěch alba také jeho zásluhou?) a stvořil legendární kousek, jaký se mu nepovedl od WTMN.

Bude v tom ale něco víc. Alice Cooper band, jak dokazují jejich alba, to bylo něco nového. Když jsem viděl živák z roku 1973, další z 1975 a nakonec DVD z turné Trash, jsou vidět pokroky, jaké Alice zaznamenal od začátku až do současnosti. Přes rané, experimentální období, temné a hutné zvuky, k propracovanému a různorodému Welcome To My Nightmare k druhořadým albům vydělávajícím především na jméně (která pro mě nejsou moc zajímavá, až na kontroverzní DaDu).
Následuje protialkoholové léčení a pak nová éra. Když srovnám Trash třeba s Raise Your Fist And Yell, méně úspěšným předchůdcem, rýsují se znatelné rozdíly. Trash je stále tvrdý, ale více komerční. Jednodušší melodie, hostující hudebníci, balady, zapamatovatelnější zvuk.

Hned úvodní hitovka Poison, to je předem daný jednoznačný úspěch, gradující rock, od první až do poslední sekundy důmyslná, silná skladba.

Spark In The Dark je rockový vypalovák na diskotéku, mě se líbí.

Co napsat o House Of Fire a Why Trust You... je to prostě Aliceův rock.

Only My Heart Talkin' je vydařená balada, ale ten náznak komerce mi vadí.

pak se deska otočí a přijde Bed Of Nails, ponurý začátek a pak skvělá, chytlavá a prostě úžasná písnička.
hned za ní příšerná a strašná This Maniac's In Love With You

Titulní Trash je klasika, učebnicový riff, dobrá píseň

Hell Is Living Without You je spolu s Bed Of Nails vrchol druhé strany. Gradující temná balada, nádhera.

A všechno končí vypalovačkou I'm Your Gun, která mě moc neoslovila, ale nevadí mi.

Když přihlédnu k citovým vazbám k tomuto albu... jak jehla dopadne na černý kotouč a Alice začne zpívat... Nemůžu jinak než 5 hvězd
reagovat

Co napsat k jedné z nejúspěšnějších desek Alice Coopera . Deska plná hostů zvučných jmen a hitů, ke kterým přispěl hitmaker Desmon Child . Pro mně je tvorba Coopera od alba Constrictor mnohem zajímavější a líbí se mi více než desky ze 70 let ,což je asi kacířský názor ,ale je to tak .Z celé řady hitů se mně nejvíce líbí úvodní Poison ,House of Fire a Only My Heart Talkin' . V mých uších výborná deska ,pro mne asi od Alice Cooper nejlepší .
reagovat

Apache @ 27.12.2009 14:48:06
Moje dvě nejoblíbenější na Trash vždycky byly (od prvního poslechu) Poison a Hell Is Living Without You. Dodnes mi není jasné, proč nebyla druhá jmenovaná nasazena na singl. Imho měla potenciál stát se velkým hitem. Ale "aerosmithovská" Only My Heart Talkin' byla určitě také dobrá volba.
Kromě těch tří mám slabost ještě pro Spark In The Dark (video z koncertu Trashes the World je díky backvokalistkám hodně sexy. :-) a titulní Trash.
Jinak právem comebacková deska, která jako mnoho jiných komerčně mimořádně úspěšných "mejdanových alb" z 80. let (např. 5150 od Van Halen, eponymní album Heart z roku 1985, Lap of Luxury od Cheap Trick, atd) doposud nevyšla v remasterované podobě.
Ostuda!

Jinak Alice na svých nejlepších deskách (od Love It To Death po Welcome To My Nightmare) je určen pro ty, kteří hledají něco mezi alternativní muzikou a rokenrolem - to je Alice rockový revolucionář a avantgardista. Alice v druhé půli 80's už přenechává experimenty mladým - je z něj excelentní mejdanový bavič. Obě tyto podoby chutnají jinak, a ne všem sednou stejně. Já si vychutnávám obojí, ale přiznám se, že nebýt té prvně jmenované, nejspíš by pro mě Alice zdaleka neznamenal tolik, co znamená. O tom, že rocková historie to vidí stejně, asi ani nemá cenu se zmiňovat. Desky jako Love It To Death, Billion Dollar Babies nebo Welcome To My Nightmare jsou jednoduše nepřekonatelné. To jsou klenoty, které budou vždycky jmenovány na prvním místě. Trash, Raise Your Fist nebo Constrictor jsou zase perlami 80's pop/heavy metalu.

Nebylo by ovšem košér, jmenovat pouze tyto dvě podoby Alice Coopera a jeho muziky. Za prozkoumání určitě stojí i new wave parádičky z počátku 80's (Flush The Fashion, Special Forces, DaDa), stejně jako industriálně-metalové počiny z přelomu milénia (Brutal Planet, Dragontown, případně skladba Hands Of Death vzešlá ze spolupráce s Robem Zombiem - verze na kompilaci Life And Crimes je dokonalost).
Kariéra Alice Coopera nabízí tak širokou a pestrou repertoárovou paletu, že by bylo škoda, zabývat se pouze jedním jeho obdobím. Každému sedne každé jeho období jinak, ale nakonec jen jedno může být to nejlepší. A o tom, které to je, má rocková historie zcela jasno.