Saga - 10,000 Days (2007)

Tak konečně jedno album Sagy co tu má taky pár recenzí, nedalo mi to a všechny jsem je přelouskala, vesměs vlice pozitivní reakce na desku, která měla být Michaelovou poslední (nestalo se tak, tomu jsem moc ráda) a co tedy napsat vlastně víc, fakta jsou jasná, známá, tak snad jen emoce.

Už od úvodních tónů písně Lifeline deska doslova dýchá lehkostí a nepřebernou mírou svěžesti, skladby většinou ve středních tempech, nikam se nespěchá, melodie jsou hnacím motorem rozmanité a bohaté kolekce, kde každá skladba stojí na pevných základech a hudebními finesami naplnění hráči dodávají písním na zdařilé působivosti.
Klávesová Book Of Lies i překrásné melodie v Sideways, to vše jsou smylně orientované artové pecky. Zvláštní pozornost zaslouží i Sadlerův, v několika polohách písně Can't You See Me Now? proplouvající vokál.Corkentellis (instr.) je technicky velmi zdařilá instrumentálka, kterou se pánové pěkně blízknou.
Balada More Than I Deserve a jako vždy se tento typ písně hudebníkům povedl velmi slušně. V Sound Advice se kytarové melodie lámou pod náporem Michaelových výškových akrobacií. Hymnická 10,000 Days je vlastně oslavou života kapelníka a člena hudební družiny, jež za svou kariéru dokázala mnohé, píseň má vřelou atmosféru a dokonalou instrumentaci.

A jak zní moto závěrečné písně, nikdy to nekončí, zatím rozhodně ještě ne, Saga válí dál a dodnes!

reagovat

Jarda P @ 23.08.2016 12:06:53
Sagu jsem přestal poslouchat po desce Worlds Apart. Navnaděn zdejšími recenzemi jsem si vzal na dlouhé cestování k testování novější desky od roku 1999 a zrovna 10 000 Days se zařadila mezi favority. Kromě ní ještě Full Circle, Trust, House Of Cards a 20/20, naopak mě naprosto zklamaly Marathon, Human Condition a Sagacity. Generation 13 a Network na mě působí nevyrovnaně. Škoda, že 10 000 Days není momentálně k sehnání (v e-shopech kde nakupuju ani v ruských hypermarketech ve flac).

kamila @ 24.08.2016 06:07:08
Jarda P: tak to je snad poprvý co má práce zde nese i ovoce, jsem až rozechvělá :) z toho že se moje doporučení Saga bandu a jejich alb líbí. Favority chápu, zklamání Marathon a Sagacity bylo na začátku i u mě, chce to naposlouchat a uvidíš že i tady se bude spokojenit. Nevyrovnanost Network mě překvapuje a u Generace 13 to chce víc než jen obyčejný poslouchání, čistá hlava a otevření se, pochopení příběhu rozhodně napomůže. Ale jak řekl klasik, nemusí zrovna pršet, stačí když kape:) Tak další Saga pozitivec, paráda

Jarda P @ 24.08.2016 10:59:02
Kamilo, Saga má velkou zásluhu, protože s její hudbou na uších mi pomohla přežít dlouhou cestu autobusem po Skandinávii. A její spojení s krásami Norské přírody jsem si náramně užíval.

kamila @ 24.08.2016 11:03:49
Tak může být silnější spojení než příroda a krásná hudba, dobře to znám a užívám na plno, Saga forever

horyna @ 24.08.2016 11:35:08
Od The Security of Illusion umělecká a kompoziční práce kapely přerostla do vyšších pater, 80-tkový odér se vytratil, zmizel a zůstalo krásno muzicírování a kvalitní nápady. Recenzovaná deska patří k jejich určitě nejlepším pracem, mám ji opravdu rád.

kamila @ 24.08.2016 11:59:15
Security jsou připravený v přehrávačce, teď jen mít čas na psaní

Mělo to bý poslední album Michaela Sadlera v řadách Ságy. Dnes už dávno víme jaká je situace a že navrátivší se zpěvák stihl se svými přáteli vydat další dvě desky, ovšem v roce 2007 byla situace diametrálně odlišná. Unaven neustálým pracovním vytížením a kolotočem deska, turné, rozhodl se, po domluvě se svými kolegy po třiceti letech z kapely vystoupit.
Deska příznačně nazvaná 10 000 Days, je napěchovaná energií a skvěle svojskou hudbou jakou neprodukuje žádná jiná parta, od prvních tónů je okamžitě poznáme a jelikož to měla být rozlučková deska, je slyšet že si na ni dal Michael pěkně záležet. Není nejmenších pochyb, že by snad odcházel kvůli nějaké hlasové únavě, nebo snad indispozici, ba naopak, jako by zde chtěl dokázat v jaké špičkové formě je a že důvod odpočinku je zcela jiného rázu.
Zkuvově je vše dotaženo do maxima, kapela šlape jako dobře namazaný stroj, jen ve vzduchu vysí otázka, co bude potom až skončí turné a nedílná součást a poznávací znamení souboru, se zcela spicifickou barvou hlasu, technikou a emocemi v něm, za sebou zavře dveře. O tom že se pojede i bez něj se vědělo, ale jaký bude jeho nástupce a jak se s touto úlohou popasuje už si nikdo nedovedl představit.

Maximálně typická pecka hned na začáte Lifeline- začíná úderným Crichtonovvým riffem, s prvními slovy písně se dostavuje pocit naplnění, Saga opět tvoří na vrcholné úrovni, klávesová melodie podepřena tepající rytmikou vhání posluchači úsměv do tváře a skvělé melodické sólo ještě tyto smysly podporuje. Pozitivní náboj vychází hned z následující Book Of Lies- která je prodchnuta kytarovými finesemi a krutě pohodovým zpěvem. Klavír ve společnosti hravé kytary otevírají Sideways- a milovník Ságy nemůže být nespokojen, Sadler si pomáhá efekty a tím jeho expresivní vokál dostává dalších rozměrů. Can't You See Me Now?- z potemělé melodie vytriskuje na povrch krystalicky hravý vokál a stojí tak v opozici instrumentální části, která se pomocí refrénu pročišťuje za podpory Crichtonových melodií. V půli alba na nás číhá zběsilá instrumentální šílenost, tak technicky nehráli pánové snad na žádném albu. Balada má pořadové číslo šest a jmenuje se More Than I Deserve- vždy jsem podobé skladby u této kapely vyhledával a i zde se hudebníci plně trefili do mého vkusu. Po hymnické Sound Advice, nás Gilmourovi klávesy uvádí do titulní skladby, plné akustických kytar, zasněné atmosféry a osobitého projevu pana zpěváka, jež prostřednictvím textu líčí svoji muzikantskou pouť. Loučíme se v It Never Ends- její oduševnělá melodie, originálůní zvuk sekundujících kláves a zpěvákovi intonační schopnosti, plně ukazují skladatelský potenciál kapely opírající se o pět hudebně vyspělých individualit.

Famózní rozlučka, za pár let ale naštěstí ještě jednou vstoupí Michael do téže řeky.
reagovat

alienshore @ 18.04.2016 19:27:19
viac preferujem predošlý album Trust, vo viacerých smeroch mi príde premakanejší, 10,000 Days je tradične kvalitná nahrávka od Sagy, asi najlepšie songy sú Sideways a It Never Ends s krásnymi melodickými nápadmi, postupne ale vychádzajú remastrované edície od The Beginner´s Guide To Throwing Shapes až po 10,000 Days u earMUSIC, a konečne je k dispozícii aj predtým nedostupný The Security Of Illusion aj s peknými bonusmi v digipackovom prevedení ...

horyna @ 18.04.2016 19:46:41
alienshore: Trust považuji za jeden z vůbec nej albumů Sagy. Ona vůbec etapa počínaje Full C. je nesmírně vyrovnaná. Co říkáš na poslední dvě desky s navrátivším Michaelem ?

alienshore @ 18.04.2016 20:39:31
horyna, mám napr. rád aj The Human Condition, je tam niekoľko skvelo naaranžovaných songov, čo sa týka nasledujúcich s Michaelom Sadlerom, tak 20/20 bola trochu nuda, obohraté postupy a únava, Sagacity dopadla rozhodne lepšie, v oboch prípadoch mi chýbajú výrazné hity akými v minulosti boli The Flyer, Only Time Will Tell, Along Again Tonight, Money Talks alebo napr. aj Step Inside s Robom Morattim u mikrofónu ...

Brano @ 19.04.2016 08:22:09
alienshore: Nedostupný The Security of Illusion?V roku 2013 som bez problémov kúpil pôvodné vydanie na supershope- >> odkaz za 7.54 euro.K dispozícii bolo dokonca niekoľko kusov na sklade.CD bolo nové,žiadny second hand.

horyna @ 19.04.2016 13:32:16
Alienshore: mě naopak přijde 20/20 vcelku hitové, ale Sagacity se mi zdá vyzrálejší. Jinak Human C. je dost progres, po hudební stránce se mi líbí rozhodně víc jak po vokální, ne že by byl Rob špatný, jen těžko konkuruje.

alienshore @ 19.04.2016 15:54:54
Brano: kupujem väčšinou len z britského Amazonu a tam je pôvodné vydanie The Security Of Illusion v inej cenovej kategórii, slovenské portály veľmi nekontrolujem ...

Brano @ 19.04.2016 18:29:03
Slavo,pravdu máš,Security Of Illusion (pôvodné vydanie 1993) je na amazone za túto neskutočnú sumu: >> odkaz

Čirou náhodou se mi přes Vánoce dostal do rukou tenhle kotouček; abych pravdu řekl, Sagu jsem důsledně poslouchal až do placky Steel Umbrellas-tu jsem dodnes nerozdýchal a vpodstatě jsem zasklil i skupinu. Po prvním poslechu tohoto alba jsem zmáčkl play znovu a znovu a znovu... prostě paráda. První track mně v refrénu trošku připomněl Foreigner (Night Life ze Čtyřky), skvostná instrumentálka Corkentellis, Sound Advice. Zkrátka tato fošna se velice povedla a poslední dobou se mi málokdy stává, aby se tak dlouho nějaké CD točilo v přehrávači.
reagovat

Mohyla @ 09.01.2011 09:48:53
b.wolf: Súhlasím, veľmi vydarená, dôstojná rozlúčka speváka Michaela Sadlera so skupinou.

Náhodou jsem narazil na tyto stránky, tak se chci podělit o svůj pohled na toto album i na tvorbu skupiny Saga.
Poslední album jsem stejně jako kolega stále poslouchal (a vlastně stále často poslouchám). Je to opravdu skvělá věc. Dokonce provádím osvětu téměř každému, koho např. vezu v autě. Většinou to má velice kladný ohlas.
Této partě jsem propadl v prvním ročníku studií na střední škole. Je mi přes 40 let a ač mám mnoho oblíbených kapel, po Franku Zappovi mám právě Sagu v největší oblibě. Vítězí i dnes, kdy to je moje number one v práci i na cestách. Zvláštní je, že mnoho mých známých rockerů (a to i aktivních) tuto skupinu moc nezná a ani neposlouchá. Dokonce ji jsem několikrát prosazoval do různých pořadů radia Beat s dovětkem, že ji málo pouští. Velice mě mrzí, že jsem se nedostal na žádný živý koncert, neboť již asi neuvidím toho, kdo mě zejména uchvátil a to je Michael Sadler.
Vlastním téměř všechna CD jejich tvorby a některá DVD (zrovna tento pátek jsem neodolal dalšímu DVD). Všem doporučuji poslech celého díla této bezvadné kanadské kapely.

PS: Nedávno jsem prohlížel videa na You Tube a našel jsem tam lahůdku v podobě skladby skupiny Asia v provedení právě party Saga! Hostem byl zpěvák skupiny Asia John Weston! Mě to zaujalo zejména proto, že se jedná o Sagu a na jaře jsem byl v Praze na koncertu skupiny Asia, což je další z mých oblíbených kapel.

reagovat

Poslední Saga se zpěvákem M.Sadlerem ??No snad k tomu nedojde.Jako by chtěl v této poslední desce ukázat ,co v něm vlastně je.Deska je našlapána od začátku do konce.Jediné slabší místo se mi zdá instrumentálka ,místy překombinované a opakující se pasáže jakoby chtěly dokazovat virtuositu hráčů.
Mohu doporučit všem příznívcům dobrého art rocku.
reagovat

Abych zbrusu nové album pouštěl s téměř chorobnou závislostí nepřetržitě dokola a ostatní desky díky němu dočasně odsunul na druhou kolej, tak to se mi opravdu už dlouho nestalo. To, že se bude jednat o dobrou desku jsem tušil dávno před jejím vydáním, ale že mě to dostane takovým způsobem jsem fakt nečekal.
Profesionální práce každým coulem. Hudba nová, svěží a přitom dobře známá. Hodně z toho, co je na téhle placce jakoby připomínalo to nejlepší, co Saga za svou existenci nahrála. A není toho málo. Nějaké slabé místo? Žádné tady není!
Přemýšlím, kolik hudebních uskupení na současné progresivně-rockové scéně si dokázalo po celou svou existenci udržet takhle vysokou a přitom neuvěřielně vyrovnanou kvalitativní úroveň svých desek? Mnoho jmen mne nenapadá.
Má-li to být poslední album (doufám že ne), tak je skutečně po všech stránkách důstojnou tečkou.
reagovat

NeFFaJZ @ 25.11.2007 03:03:47
Málo k tomu co dodat. Svým způsobem jsem čekal hudební lahůdku, a jelikož 10 000 days je opravdu výroční album, bylo o důvod víc toto CD tak napjatě a s mrazením v zádech dávat do přehrávače. Posadilo mě to na zadek už v prvních pár tónech skladby Lifeline. Pak ten refrén....!!! Album jako by čerpalo sílu a inspiraci v prvních pěti albech Sagy, ale je také podobné skladbám na House Of Cards či Marathonu, což je dobře. Je cítit vývoj, ale to se pouze tradice utvrzuje a jde s dobou. Současně kdyby mi někdo tuto desku "naslepo" pustil a zeptal se mě, kdy bylo nahrané, tipnu 80. léta, obzvlášť pro ta neuvěřitelná kytarová "retro sóla", pro Sagu tak typická. Situace s odchodem Michaela je hodně zajímavá, jsem zvědavý, jak to všechno dopadne.