Kiss - Carnival of Souls (1997)

Carnival of Souls: The Final Sessions je 17. studiové album KISS, které bylo nahráno na přelomu let 1995 a 1996. KISS jej původně neměli ani v plánu vydat, když se původní členové Paul Stanley a Gene Simmons opět spojili s odpadlíky z originální sestavy Peterem Crissem a Acem Frehleyem. Celá tato událost byla nazvaná Reunion, po které KISS opět začali vystupovat v typických černobílých maskách. Proto se také rozhodli, že Carnival of Souls, na kterém se podíleli Eric Singer a Bruce Kullick, nevydají. Kopie se však dostaly ve velké míře k fanouškům skupiny a kapela nakonec album v roce 1997 oficiálně vydala.

Deska Carnival of Souls je pro mě zvláštním počinem KISS, o kterém jsem vlastně pořádně ani nevěděl. Tohle album šlo úplně mimo mě a když jsem si jej poprvé stáhl, nevěděl jsem, co si o něm mám myslet. Deska je laděná trochu do temna, některé části písní jsou nazpívané velmi pomalým tempem, což je pro KISS hodně netypické. Carnival of Souls rozhodně nepatří mezi moje oblíbená alba. Viděl bych ho spíše na opačném konci tohoto žebříčku. Z dvanácti skladeb mě zaujeli jen tři. První z nich je Jungle, což je skoro sedmi minutový rockový nářez, který na mě celkem zapůsobil. Určitě bych zmínil i pomalou Paulovu baladu I Will Be There. Není to sice nějaká superhitovka, Paul nahrál daleko lepší, ale neurazí, jste-li fanoušky Stanleyho pomalých skladeb. Největší dojem na mě bezpochyb zanechala poslední písnička I Walk Alone, která je tou první a zároveň i tou poslední písní, kterou Bruce Kulick během svého působení v KISS nazpíval. Bruce patří mezi moje velké oblíbence, je to můj nejoblíbenější kytarista, který kdy v KISS působil, a proto není divu, že mi tahle skladba dobře sedla. Pro mě je to vrchol tohoto alba.

Z mé recenze je jasné, že mi Carnival of Souls úplně nevoní. Tento styl mi zkrátka nesedí. Avšak respektuju, že někteří fanoušci tohle album mají rádí, třeba jen proto, že se tak liší od těch ostatních nebo jeho temnějším pojetím. Ale když budu mluvit za sebe, musím říct, že Carnival of Souls na mě velký dojem neudělo.
reagovat

vmagistr @ 24.08.2012 12:33:25
Carnival of Souls se od zbytku albové produkce KISS opravdu liší. Osobně ale s tímhle směřováním nemám problém a album si čas od času rád poslechnu. (rozhodně jej mám radši než následující studiovku Psycho Cirkus). Carnival of Souls vnímám jako náznak, jak se mohli KISS na přelomu tisíciletí dále vyvíjet, kdyby nedošlo k reunionu.

V poslední době se kloním spíše k myšlence, že pokračování v této sestavě by pro KISS bylo hudebně přínosnější, než oživování slávy ze 70. let. Ale na druhou stranu - nebýt reunionu, možná bych se o existenci KISS dověděl mnohem později (nebo třeba vůbec) a nedokázal si k jejich hudbě vytvořit trvalejší vztah. Je to celé zamotané, jak nad tím tak přemýšlím...

Každopádně je pro mě Carnival of Souls tříhvězdičkovým albem, které neodsuzuji, poslouchám a mám radost, že existuje.

To je skvele album ! Kapela pusobi z obalu velmi sympaticky, a hudebne mi dokazali, ze v sobe maji jeste potencial vymyslet docela zajimavou hudbu ( i kdyz myslim, ze to je predevsim Kulickova prace ) a ne jen porad dokola vydavat uz stokrat vydane skladby v nekonecnych vyrocnich edicich, zarucene nejlepsich vyberech, "golden big hits" apod. Bohuzel k tomuto schematu se zase vratili, a tak poslednich deset let mame neustale co docineni s tim "opravdu nejlepsim z toho opravdu nejlepsiho..." Ale "Carnival of Souls" je velmi prijemne zpestreni v jejich tvorbe, pri prvnim poslechu jsem neveril vlastnim usim, po heavy metalovem Revenge to znelo zvlastne a jinak, zvuk mi vyrazil dech a deska se mi libila pisnicku od pisnicky stale vic az po "Jungle", tady sem opravdu zapochyboval jestli to jsou Kiss, naprosto neuveritelna rytmika dela z tehle pecky asi vrchol alba, skoro sedm minut vyborneho narezu. Pak jsem z nadseni trochu vystrizlivel, ale i tak se az do konce desky vubec nenudite. Dve Simmonsovky ve druhe puli mne ujistili, ze to opravdu hraji Kiss. V "I wil be there" Stanley pevecky trochu exhibuje, ale kdo ma tyto jeho balady rad, bude potesen (a urcite si koupi jeho posledni solovku, kde je podobneho materialu habadej). Srovnani se zvukem grungeovych kapel se sice nabizi, ale neni to zas tak horke. Nazivo bych dal kapele v teto sestave, s timto repertoarem a s touto vizazi urcite prednost pred naslednym "reunionem". Moje hodnoceni nekritickeho fanouska KISS berte ne jako "excelentni prirustek do kazde sbirky", ale "excelentni prirustek do kazde sbirky alb KISS".
reagovat

Mohyla @ 16.09.2012 14:09:14
Murphy, Tvoje videnie albumu mi je veľmi blízke! Vystihol si to najmä vetou: " ...je velmi příjemné zpestřeni v jejich tvorbě." Na hviezdičky by som to videl niečo málo cez tri.

KISS po ukončení "Convention tour" dostali chuť natočit nové album. Natočili jej v Grinder studios v Hollywoodu, v domáckém prostředí studia pracovali na albu které je pokusem o temnější pojetí rokenrolu. Jedná se o písničkové album ale přesto je v KISS tvorbě jiné. Pánové Stanley, Simmons, Kulick a Singer došli k názoru že mají-li dále pokračovat potřebují změnu zvuku a přístupu k tvorbě. Carnival Of Souls je na KISS poměry náročnější album hlavně pro netypické vedení melodií ale i zpěv má složitější strukturu. Líbí se mi že jde o dílo všech členů, s výrazným podílem Bruce. Ten zpívá poslední píseň I Walk Alone. Gene a Paul zpívají své party pro ně netypickým valivým až pomalým tempem. Snad jen refrén v Paulově I Will Be There je typický pro jiné jeho balady. Album je velice kompaktní, ač melodicky náročnější i tak se dobře poslouchá. Mám z něj dobrý pocit. Bohužel kapela se po jeho natočení rozhodla pro reunion s Peterem a Acem. A tak tento zajímavý titul byl doslova opuštěn. Dokonce jeden blízký Geneho přítel prohlásil:
"Carnival je komerční sebevražda"
Původně toto album nemělo ani vyjít. Naštěstí skupina změnila názor a album vyšlo, i když až po dosud poslední KISS řadovce Psycho Circus.
Na CD je vidět jeho skromné "vybavení", booklet je jen strohým uvedením jmen autorů a názvů skladeb. Je to i poslední album s Brucem. Je to dobré album. Muzikantsky dobré, i díky Bruceově vynikající instrumentální bravůře stojí zato si poslechnout. Dát albu šanci. Pro mne je tento titul černým koněm. Ne na první nebo druhý poslech ale postupně až se složitější melodická linka prodere do podvědomí. Dávám tři hvězdy za týmovou práci a radost z tvorby kterou z hudby cítím.....
reagovat