Coldplay - Viva La Vida Or Death And All His Friends (2008)

Na třetí poslech jedno z nejzajímavěgších hudebních alb poslední doby. Oetvírá jej dokonale vygradovaná instrumentálka Life in Technicolor (která též album uzavírá) a bez přestávky na něj navazuje úžasná Cemeteries of London se zajímavou melodií. Potom následue série několika skladeb, která jsou ukázkou toho, co ColadPlay jde - spojení více písní do jedné. Úžasný nápad. Skladby Violet Hill a Viva La Vida jsou dalšími vrcholy alba. Konec už se nese v klidném duchu. Celkově rozhodně velmi kvalitní deska, která si zaslouží víc než jeden poslech.
reagovat

Na první pohled trošku z jiného soudku, než o čem tu jinak píšu, ale vše je jinak. Pryč je to opakování se Coldplay, kdy poloakustická mírně rychlá skladba střídá tu velmi pomalou akustickou, pryč jsou ty zpěvákovy falzety, ta prudérní melancholie (všeho moc škodí).
Živote buď podraven.

Už první skladba naznačuje, že Brian Eno coby producent zapracoval na výbornou.
Instrumentální Life in Technicolor je fakt bomba. Po úvodním elektronickém cvrlikání se probouzí první tóny nějakého mnou neodhalitelného strunného retronástroje (pozná někdo?), přidají se bicí. Těžko popisovat- je to jedna z těch silných melodií, které uchvátí při každém dalším připomenutí.
Na ni volně navazuje zpívané Cemeterie of London a Chris Martin dává skutečně tušit, že prošel stejně jako celá skupina další etapou svého vývoje a vystoupil z kruhu.
Neuvěřitelně chytlavá skladba. Lost!, která začíná cyklicky se opakující melodií na varhany, do nihž se ozývá tleskot ala We Will Rock You. Dohromady to působí docela dramaticky, nafoukle a honosně. A krátké kytarové sólo to vše jen podtrhne.
Další skladba 42, hmm první náznaky posmutnělosti a staženosti do sebe. Ale ne! Z nenadání přechod, zrychlení, které mi připomíná Manic Street Preachers. A já nemůžu odtrhnout sluch.
Lovers in Japan/Reign of Love- první ze tří složených dvojskladeb. Především se mi páčí část druhá- asi nejrozkošnější moment celého alba- křehounká skladba,jen zpěv, piáno,slavnostní napjatá a poklidná nálada.
Yes/Chinese Sleep Chant. Se smyčci a zpěvem ve kterém bych Chrise Martina těžko poznal. Trochu jiná- jakoby zastřená poloha jeho hlasu. Druhá část patří kytarám.
Viva La Vida. Rovněž smyčce, do toho trochu taneční rytmus, podbízivá, ale vkusná skladba, která neurazí a do celku zapadne. Typická záležitost pro rádia (jsem rád, že to zcela nudnou rádiovou produkci trochu oživí).
Violet Hill mi tu nějak nepasuje. Možná na album předešlém. Mezi takovou lehkostí okolo může někomu včetně mě připadat poněkud těžkopádná. Docela dobrá věc, ale hlava mi klesá...
Brusinkový swing. Folkový nádech, který mu dovává staroanglický začátek, dělá z této písničky něco co ještě víc probarví celé album. Druhé poloviny mnoha alb co v poslední době vycházejí mi splývají v jeden chuchvalec, jako by skupina vyčerpala všechny nápady a hledá jen něco čím zaplnit místo (ať má posluchač za ty prachy aspoň 40 minut:-) ). Tady to nehrozí.
Death and All His Friends. Loučení. Táák, další hudební orgasmus. Vše končí jak začalo... A jak dál?

Pro mě je Viva La Vida Or Death And All His Friends asi nejlepší album roku. Ne nebudu šetřit superlativy. Mám ho docela naposlouchané. je mi docela jedno po bok kolika nenáročných posluchačů se tímto názorem zařadím. Jen za první den si ho koupilo něco kolem 310 000 lidí. Je to nádhera a doporučuju.
reagovat

PaloM @ 24.05.2009 07:09:45
Počúva sa dobre, konečne som si našiel čas na celé CD, nielen hity z rádia. Možno mám skreslené vnímanie po pár dňoch rôznych super fusion, no nepočujem tu nič extra zaujímavé a mimoriadne. Prvé 2 CD majú výborné, odvtedy mi ich sound splýva s mierne nadpriemerným štýlom Travis, Keane či U2 posledného 10-ročia. Proste príjemný pop-rock, ako kulisa, čo neruší rodinnú pohodu OK, a nič viac. Objektívne treba povedať, že popri prevahe humusu a odpadu, čo sa valí z rádií, menované kapely vždy potešia.

redrocker @ 24.05.2009 10:16:45
TO:PaloM - souhlasím, myslím, že nic nového nepřináší.

Beriq @ 24.05.2009 18:22:21
V tvorbě Coldplay přináší nového dost. A musí všechna nová alba něco nového přinášet? Nestačí, že je to prostě na poslech příjemné a přitom ne prvoplánově plytké a povrchní?

PaloM @ 24.05.2009 19:06:12
Žiadna kapela nechce byť prvoplánove plytká a povrchná, ale mnohí proste na viac nemajú. O Coldplay to netvrdím, je to proste "neškodný" poprock, ktorý mi nevadí z rádia, ani keď si pustí cédéčko moja rodina. Podobne ako väčšina amerických filmov - po vypočutí Viva La Vida (pozretí filmu) som zabudol obsah a netúžim si to pripomenúť :-)