Therion - Sirius B (2004)

Tuto severskou metalovou bandu znám také už nějakou tu neděli...
A celkem mne mrzí, že jsem od nich znal ještě donedávna pouze dvě fošny, a to jest "Sirius B" a "Lemuria".
Ovšem nedávno jsem se tento nedostatek rozhodl napravit, nažhavil svoje stereo a sjel si postupně celou jejich diskografii (a soused mohl potom zase směle nahodit novou zed').
A nemůžu si pomoci, tohle "skoro dvojalbum" z roku 2004 se mi jeví zkrátka pořád jako nejlepší, co tito Švédi doposud natočili.

Je až neuvěřitelné, jak se hlavnímu mozku Christoferu Johnssonovi podařilo přetvořit zprvu zabijácké death metalové těleso v tento, sice stále metalový soubor, ale libující si v symfonii, opeře, různých názvucích severské tradiční hudby, krásných orchestrálních a akustických pasážích atakdále, atakdále...
To vše najdete nejen ta tomto albu, ale vlastně na všech deskách vydaných po drtičce "Lepaca Kliffoth".
Jinak si myslím, že na této desce i společně s "Lemurií" skupina naplno otevřela stavidla svého potenciálu, který na předchozích albech ještě nebyl úplně využit...
Však už hned první dvě kompozice "The Blood of Kingu" a následující "Son of the Sun" řadím mezi jednoznačně největší albové hitovky... i když, těžko říct - pro mne je celé tohle dílo jedna velká hitovka, jejíž poslech vás opravdu, si myslím, jen tak neomrzí, za to dám obě uši na špalek!
Třeba už jen ten úžasný varhanní úvod, podporovaný nadpozemským chorálem ve skladbě "The Wonderous World of Pun" bych si mohl pouštět stále a stále dokola, a to nejen proto, protože mám pro tento "královský nástroj" velkou slabost...
Upřímně, na varhanách, at' už na ně zahrajete cokoli, zní snad vše úžasně...
Věřím tomu, že i kdyby zmateným babkám na nedělní mši varhaník s kocovinou vystřihl na tento nástroj místo obvyklé "Sláva Pánu Ježíši" třeba "Kupředu levá, zpátky ni krok!" tak by to znělo stále nadpozemsky! Ale to už jsme trochu jinde...

Jak říkáme my moravští intelektuálové - "Nářez jaxviňa!"
Pět hvězd, míň prostě dát nemůžu!

reagovat

b.wolf @ 13.01.2016 11:19:58
Therion je skvělá hudba. Pro mě sice začala od fošny Lepaca Kliffoth, ty první deathmetalové nemusím, a přestože vydali řadu výborných desek, Theli a Vovin jsou pro mě absolutní vrcholy. Jasně, rád si poslechnu i další desky, třeba Deggial nebo Tajemství run, leč na ty dvě jmenované jim kousek chybí...

V r.2004 vyšli súčasne CD „Lemuria“ a „Sirius B“, ktoré sa predávali pol roka spolu a potom len oddelene. Pre oba tituly obaly vytvoril Thomas Ewerhard a ja ich považujem za najvydarenejšie z celej diskografie. Názov albumu odkazuje na hypotetickú „Stratenú krajinu“ s názvom Lemuria.
Mne však oba albumy tvoria jeden celok a akokoľvek som sa snažil, neviem povedať, ktoré je lepšie či slabšie. Ani nemám v úmysle analyzovať jednotlivé skladby. Christofer Johnsson vytvoril nádherné dielo, doteraz neprekonaný vrchol tvorby Therion. Akoby si spomenul na svoje prvé albumy a preniesol do skladieb určitú tvrdosť v inštrumentácii i vokáloch. Všetko pri zachovaní zborov, operných vokálov, symfonizmu. Roztavené a odliate do nádherných skladieb, ktorým nechýbajú nápady a krásne melódie. Snáď by sa pri nich mohli stretnúť rozdelení vyznavači staršej a novšej tváre Therionu. Progboard neumožňuje spolu ohodnotiť 2 rôzne CD. Preto sa veľmi ospravedlňujem za spoločný text. Možno sa niekto nájde, kto sa vyjadrí k obom perlám metalu zvlášť.
Nemôžem inak, Lemuria a Sirus B sú za 10 hviezd, teda 2 x 5.
reagovat

Mohyla @ 10.08.2014 16:57:49
Vydarené spojenie metalu, prvkov symfonickej hudby, sólo spevu i vokálov, fakt sa to podarilo!

PaloM @ 10.08.2014 18:28:57
Mohyla, stále mám rovnaký názor ako som napísal v reakcii pod "Lemuria" pred 3 rokmi. Hudba, musím uznať, je naozaj pekná.

Petr87 @ 17.12.2015 12:19:53
To spojení symfonické-operní hudby s metalem je tady naprosto dokonalé...
Škoda, že společně s deskou "Lemuria" jsou to zatím jediná díla, co jsem od tohoto pozoruhodného švédského seskupení slyšel. Tento nedostatek ovšem musím co nejdříve napravit!