Sir Lord Baltimore - Kingdom Come (1970)

Americkou kapelu Sir Lord Baltimore znám podle názvu už léta, ale jak to tak bývá, ne všechno se člověku podaří sehnat do své sbírky a tak prostě některá alba (a některé kapely) ke mně jednoduše nedoputovaly. Proto chci Hejkalovi moc poděkovat, že mi tuhle raritní kapelu věnoval jako dárek. Spolu s těmito americkými rockery jsem se dokázal sblížit na první poslech. Nejsem si jistý, jestli povědomost o téhle kapele je plošně široká a proto vítám příležitost o jejich albu Kingdome Come trochu „zameditovat“ na Progboardu….

KINGDOME COME – od prvního tónu máme co dělat se syrovým hardrockem typickým pro počátek sedmdesátých let. Nekompromisní sound elektrické kytary, baskytary a bicích je doprovázen mocným hlasem zpívajícího bubeníka Johna Garnera. Hudba zní velmi drsně a dravě a vychází z nejlepších tradic zmíněného stylu. Samozřejmě, že je zde cítit vliv jiných inspirací – možná Black Sabbath, ale podle úvod ní skladby se nedá soudit a tak je to jenom pocit po první skladbě. Kytarové sólo je očekávané. Nepřináší sice nijak převratnou koncepci, třebaže svědčí o hráčské suverenitě, ale tímto způsobem hrálo a hraje dodnes hodně jiných kytaristů a tak by se asi těžko mohl stanovit jeho nositel. Dobrý nástup!

I GOT A WOMAN – úvodní riff přináší pulsující základ skladby. Když začnu vedle sebe stavět Hard Stuff, Budgie, Armageddon, Groundhogs, Blue Cheer, Andromedu, Babe Ruth, Warhorse, Tucky Buzzard… mohl bych se asi snadno splést (bez ohledu, jestli některé jmenované kapely mají nebo nemají klávesy). Energické porce pořádně zahuštěného hudebního materiálu v silovém pojetí s poměrně jednoduchou hudební strukturou…

HELL HOUND – sabbathovský model hudby je zde hodně čitelný, dokonce i s použitým riffem, ale zpěvák se pouští ještě dál než Ozzy Osbourne. Kytarista Louis Dambra zde má hodně práce s doprovody a v mezihře s kytarovým sólem. Ekvilibristicky je rychlé a rockově nekompromisní, ale jeho vynalézavost má svoje mantinely. Bicí nástroje ovšem jedou jako složité strojové ústrojí a jízda na plný plyn je samozřejmostí….

HELIUM HEAD (I GOT A LOVE) – zajímavý úvod. Zejména rytmicky. Bicí zde hrají zajímavé polyrytmické struktury, trochu se zde ztrácí baskytarová linka v tom překotném hukotu, ale kytarové party střídají doprovody, sekané akordy a zrychlený kytarový mlýn posluchače strhává k zemi. Také zde zaznívají pokusy o rockový chorál. V určitém momentu, jakoby se do skladby vmísil tak trochu úderný riff z legendární první „hardrockové“ skladby vůbec You Really Got Me od Kinks. Prozatím asi nejkomplexnější ukázka hardrocku se vším všudy, kde se udržují napětí, dynamika a drsnost od začátku až do konce…

AIN´T GOT HUNG ON YOU – ani další skladba není výjimkou. Tady kupodivu vystupuje z „anonymity“ baskytara Garyho Justina a se dostává více do popředí a ruku v ruce jede se syrovými kytarovými party, kde se to mísí škrabáním strun a rychlými kytarovými begleity a protahovanými tóny úderného riffu. Unisona baskytary a kytary jsou až superpřesná a také bicí nabízejí vpravdě ďábelskou hru podle nejlepších pravidel.

MASTER HEARTACHE – jak už bylo mockrát jinde řečeno: hardrock stojí a padá s chytlavě sestaveným a vypilovávaným riffem, případně s větším počtem riffů. Tady tato formulace platí bezezbytku. Jako milovník klasického rocku tuto okolnost dokážu docenit, ale na druhé straně bych už v šesté skladbě uvítal nějakou pronikavější změnu a zjistil, co je skupina schopna vymyslet ve studiu. Na koncertě (aniž bych je viděl naživo) asi byli nedostižní svým energetickým potenciálem, otázkou je, jak by dokázali pracovat třeba s hardrockovou baladou, případně s hostující akustickou kytarou nebo klávesami (?!) Skladba je ovšem na vysoké úrovni a ve svém žánru patří mezi výkladní zboží…

HARD RAIN FALLIN´ – další hardrockový kousek. Prostor pro kytarové vyjádření je téměř neomezený a pokud není zvuk dodatečně ve studiu upravován, tak se ve vypjatých okamžicích kytarista svými superrychlými běhy po krku svého nástroje dostal na samotný vrchol vystavěného mrakodrapu. Předvádí tady opravdu ďábelské kousky. Kapela má můj obdiv, který jde ruku v ruce s hudební prezentací. Mírně nahallovaný interpretační způsob zpěvu vrací zpěváka do doby nejdravějšího rock and rollu. Tohle je hudba pro pravé drsňáky a svou nekompromisní formou si je schopna zajistit úspěch i u dnešního posluchače, třebaže pro někoho bude znít „archaicky“.

LADY OF FIRE – zajímavé kytarové vyhrávky a vůbec komparace kytarového sólování a divokých begleitů je hraná velmi sebevědomě a nekompromisně. Nabízí se otázka, jak tohle všechno mohlo znít naživo, když byl v kapele jeden kytarista se dvěma rukama a logicky „zajistit“ komplexní sound totožný se studiovou nahrávkou nebylo technicky možné (!?) Asi bych mohl zase jmenovat inspiraci zvenčí, ale nechce se mi do toho. Výsledný produkt je přesvědčivý.

LAKE ISLE OF INNERSFREE – pozor! Velká změna! Kovový zvuk cembala (harpsichordu)
Na mě působí jako balzám a přesvědčuje o tom, že kapela je schopna velmi výrazné proměny. Hlas zpěváka je vroucnější a hlubší a cembalo pracuje ve všech historických souvislostech mezi renesancí a barokem. Hlas zpěváka se teď kupodivu přibližuje v protahovaných koncovkách k Jacku Bruceovi. Nádherná balada. Nechybí zde ani vokál (ženský host?). Jako bych se ocitl v zámeckých komnatách, na hlavě mám alonžovou paruku, rozmařile se povaluji na lenošce a čekám, kdy mi sluha přinese moje oblíbené víno a zvažuje jestli bude pokračovat moje rozmařilé lenošení, a nebo se vypravím na projížďku kočárem po svém lesoparku….. Velmi, velmi příjemná odbočka!

PUMPED UP – konec snění! Zase jsme zpátky na nekompromisní hardrockové půdě. Kde se opět prolíná forsírovaný syrový vokál s dravými kytarovými běhy, dunícími basy a pulsujícími bicími. Kytarové sólo opět vévodí skladbě, ve které opět slyšíme technické vybavení strojové hry do posledního detailu a kapela hraje, jakoby upsala svou duši ďáblu. Nažhavená hudební prezentace v tom nejlepším slova smyslu. Nikdo se tady nešetří a nikdo nehraji ani „při zdi“ ani nijak „napůl“, prostě se vysvlékají z kůže až do konce.

Sir Lord Baltimore jsou hardrockovými reprezentanty první ligy – chce se mi říci – že v daném pojetí místy i extraligy. Pravda – termín „Kingdome Come“ je zavádějící. Jmenuje se tak album Arthura Browna a jmenuje se tak i skupina, která navázala v osmdesátých letech na odkaz Led Zeppelin…. Milovníkům nekompromisního rockového soundu mohu album vřele doporučit. Občas si suice vzpomenete na jiné svoje oblíbence daného hardrockového žánru, ale albu to neubližuje a vám snad taky ne. Ano, za to nasazení mohu dát plný počet hvězdiček. Energetický potenciál je na velmi vysoké úrovni a o tom se po poslechu určitě necháte přesvědčit, nehledě na suverénní ovládnutí nástrojů a komplexnosti podání…

Poznámka: pořadí skladeb na albu ovšem totálně neodpovídá seznamu uvedenému na Progboardu (!?) Za to ale nemůže kapela, ale produkce a vydavatel. Jinak to seřadil label Mercury a jinak label PolyGram. Zase jeden vydavatelský šlendrián, který nás sběratele uvádí do zbytečných zmatků a pochybností (k čertu s nimi!).


reagovat

gunslinger @ 10.03.2013 12:09:50
Perfektná recenzia. Je to môj absolútne najobľúbenejší album aký som zatiaľ počul.

Jardo @ 10.03.2013 13:11:47
Vynikajúca recenzia na jeden z najlepších hardrockových albumov a z čias kedy bol hardrock skutočne hardrockom. Do čerta s tými dnešnými rammsteinami, slipknotami, mansonami... Toto môže byť dnešným "hardrockerom" vzor.

Petr Gratias @ 10.03.2013 15:47:23
Zdravím Vás, pánové... díky za uznání.
Ano, tohle je klasika a položené základy, na kterých se dá dodnes stavět.
Myslím, že ta nejmladší generace rockerů by měla mít příležitost se s takovou hudbou seznámit. Rammstein, Marilyn Manson a podobné produkty... to je cesta do slepé ulice. Tady dostávají věci pravá jména.
Díky a zdravím!
Apropos - Gunslingere - nevíš, prosím Tě, kde by se dal sehnat
originál booklet obalu CD (nebo kvalitní barevná kopie)
SIR LORD BALTIMORE: Kingdome Come / Sir Lord Baltimore?

Mohyla @ 10.03.2013 16:08:38
Petr,pozri mail!

Parádní „prehistorická” pecka pro posluchače, neboli 5P…

O existenci téhle „první heavymetalové bandy na světě” ze zámoří jsem se dozvěděl teprve před pár lety, prostřednictvím Progboardu. (Voytusi, díky!)
Když jsem si jejich dvě alba ze 70. let o něco málo později poslechl, nemohl jsem jinak, než dát za pravdu místním recenzentům.
Taky mě „Baltimorova hudba”, zejména první z obou nahrávek, hodně oslovila a chytila. (Podobně, jako u jejich „ostrovních souputníků“ Wicked Lady.)

Co psát k výtečnému syrovému hard rocku, na kterém, přes množství těžce kovových pupenů, kořeny zapuštěné do tvrdé skály nelze přehlédnout (či lépe – přeslechnout), a neopakovat slova předchůdců?
Hutná, výživná a chutná porce bez zbytečných omáček, příloh a obloh… Pořádný kus polosyrového steaku na posilněnou před (možná posledním) bojem. To mám rád!
Sice si nemyslím, že by šlo o nejtvrdší muziku, nahrávku atd., na svou dobu to ale rozhodně síla je; a protože maximální, taky mé hodnocení je takové.

A teď odplouvám na korábu z kostí do divokých, drsných a bouřlivých vod (bez zbytečných grácií)…

reagovat

pito63 @ 16.12.2012 16:07:54
5P - Pekná práca pána profesora počtov. :-)
Aj ja som tejto kapele podľahol a som veľmi rád, že sa mi tohto roku podarilo zohnať debut a dvojku, hoci na spoločnom CD.
Cossack, díky za "Kingdom Come"!

Cossack @ 16.12.2012 17:08:18
Piťo, dík… Taky já letos (na sklonku roku) obohatím sbírku – jak jinak – o debut (zítra bych si měl tu vinylovou krásu jít vyzvednout). ;-)

Voytus @ 19.12.2012 10:14:32
Díky, Cossacku! Ani už nevím, jak jsem se k Sir Lord Baltimore dostal, asi nějaký blog, či co. A na progboard se dostali mezi všemi možnými raritami, které jsme sem jednu dobu přidávali s Hejkalem o 106. On pokračuje, já už rok nemám čas ani na ty recenze...Jednu dobu jsem se totiž zaměřil jen na ty interprety, o kterých se nedaly najít informace v češtině.

Cossack @ 19.12.2012 17:52:04
Voytusi, musím se opakovat, ale dík patří Tobě (stejně jako Hejkalovi v jiných případech)…
Myslím, že nejsem sám, kdo takovéto rozšíření obzorů vítá.
;-)

Neviem k čomu by som vedel prirovnať túto skupinu ...
Je taká iná ako ich kolegovia z ich doby. Takže môžem s čistím svedomím napísať že táto nahrávka je môj najobľúbenejší raritný album aký som kedy počul. desať zabjáckých piesní v každej cítiť iné zlo slabosť sa tu nikde nenachádza. traja (je dosť možné že ) psychicky narušený chlapci podpísali zmluvu na platňu prišli do nahrávacieho štúdia úplne všetky hlasitosti vytočili na maximum a začali....
Master Heartache basa alebo niečo také podobné začne ticho vybrnkávať prvé tóny keď však začujete tú gitaru a drsný spev... to sa musí počuť tak ako Louis Dambra dáva gitarové licky pri výkrikoch speváka som ešte nepočul.
Skladba začína údremi do bicií Hard Rain Fallin' hneď nato sa pridá basová gitara a solová výkriky speváka sú samozejnosťou.
Ďalšia silná skladba Lady Of Fire (akoby tu bola nejaká slabá) na tejto skladbe sa mi páči ten výkrik na začiatku FIREEEEEE znie to akoby to kričak samotný Jim Morrison.
Neviem ako sa do tohoto albumu priplietla balada Lake Isle Of Innersfree ale je tu a určite neurazí pekne je to zahrané.
To je už čo ? Pumped Up gitarista doslova pumpuje tú gitaru neuvertielné!!!!!!
Kingdom Come skladba po ktorej nazvali album je to pekné zlo . riff na začiatku je u fanúšikov kult bezprostredne.Ten zrnitý zvuk je úžasný .jedna s mojích najobľúbenejších pesničiek ktorú počúvam zriedka aby ma náhodou neomrzela.
I got a woman I got you čo dodať klasický textík.
Hell Hound Nastupuje ďalšie veľké zlo s takým riffom aký som v živote nepočul druhá najlepšia skladba po Kingdom Come,a je tu ešte veľmi drsné sólo.
Predposledná skladba.Tie ich názvy piesní ma prekvapili žiadne i love you girl podobné Beatlesoviny (nechcem si tu spraviť nepriateľov beatles počúvam a mám ich rád ) ale Helium Head opäť pieseň ako sa patrí Šum gitari sa tu dá počuť ešte viac.
A je tu posledná najkratšia skladba ktorá zakončuje asi prvý heavy metalový album v našej hystorí .
Zakončenie tohoto kultu a ideme hodnotiť.
Všetky skladby nahrali za krátku dobu to im blahoželám 9 úžasných metalových peciek 1 balada .
niekde cítiť punk niekde garážový feeling skoro všade zasa cítiť heavy metal po vypočutí som si hneď zohnal druhý album ktorý (aby som bol úprimný)ma trocha sklamal..
po istom čase som si pustil trojku ktorá sa im taktiež podarila.Moja najobľúbenejšia raritná skupina…

reagovat

pito63 @ 12.07.2011 11:26:57
"Gunslík"
Sme na tom prakticky rovnako, tiež som donedávna tvorbu Sir Lord Baltimore nepoznal.
Gunslinger, si pre mňa jedno z najväčších a najmilších prekvapení Progboardu, nech Ti to "péro" nevyschne!

Sir Lord Baltimore mám dva albumy na jednom CD a majú iné poradie skladieb, ale to nevadí.

Keď som prvýkrát počul absolútnu surovosť zvuku skladby Kingdom come, zostal som v nemom úžase. Svojho času som počúval dosť skupín typu Cannibal Corpse a pod. (kvôli rozšíreniu hudobných obzorov), ale ani jedna z tvrdých metalových odnoží sa nechytá ani zdiaľky.

Ak by som mal vybrať skutočne metalový zvuk (t.j. kovový), rozhodne by som udal túto dosku. Celá uteká v rýchlom tempe, jedno zverské kvílenie strieda druhé a nemám slov...

Pre mňa jeden z najtvrdších albumov vôbec. A vlastne unikát.
reagovat

gunslinger @ 12.03.2011 17:35:29
čo ? 1970 neverím.... ten škriekajúci spev drsná gitara,je to čistý heavy metal... v niektorých piesňach cítiť až "trash" nadčasová záležitosť. chlapci predbehli svoju dobu, a to veľmi .

moonySK @ 12.03.2011 17:47:16
Gunslinger - zase a tým "trashom" to nepreháňaj, bolo to proste viac ako len hard-rock, ale trash určite nie. Inak geniálna záležitosť, druhý eponymný album sa na tento zďaleka nechytá.

gunslinger @ 12.03.2011 17:51:11
v niektorých piesňach cítiť až "trash" nenapísal som že to je...pozor

Mirek Kostlivý @ 12.03.2011 19:19:25
Tak vědět, že je to trash metal, tak to bych si před pár lety toto skvělé album (na vinylu) ani neobjednal :-). Naštěstí tam ten trash neslyším. Já tam cítím něco na pomezí hard-metalu. Ale kam patří nádherná balada Lake Isle of Innersfree >> odkaz tak to opravdu nevím ...

Cossack @ 12.03.2011 21:11:39
Už to tu bylo uváděno několikrát (nejen mnou)...
"Trash" je smetí, odpadky, brak apod., mj. taky vynikající album od Alice Coopera.
"Thrash" je ten metalový styl, který máte všichni tři na mysli (znamená to bít, tlouci atd.); no a zrodil se zhruba o dekádu později... :-)

pito63 @ 12.07.2011 11:22:43
Musím sa poďakovať kolegom z Progboardu!
O tejto skupine som donedávna nemal ani "šajnu". Už prvý kontakt ma utvrdil v tom, že je to skutočný unikát. Nádhera!

bloodfrozen @ 29.10.2011 19:12:21
Kto sa ešte nestihol zoznámiť s týmto klenotom, tak nech tak urychlene urobí do 24 hodín:-) Neskutočne prirodzene surový hard rock so živelným soundom plný zmien tempa, šialených vokálov, nadupaných bicích a chytľavých melódií = heavy hard rock no. 1. Najlepšie pesničky (highlights): Hard Rain Fallin', Ain't Got Hung on You

gunslinger @ 29.10.2011 19:38:50
moje obľúbené sú Master Heartache , Pumped Up, Kingdom Come ,I Got A Woman , Hell Hound Helium Head (I Got A Love)

bloodfrozen @ 29.10.2011 19:44:30
Máš pravdu, zabudol som na Helium Head (I Got a Love), neskutočný riff...