Blue Öyster Cult - On Your Feet Or On Your Knees [2LP, live] (1975)

Blue Öyster Cult patrí k tým skupinám, ktorých dielo ma baví, pretože je hudobne pestré, inštrumentálne skvelé, imidžovo neobvyklé a skladateľsky veľmi originálne. Skrátka je to zaujímavá hudba, ktorú si rád občas vypočujem. Pravda, najlepšie to kapele hralo na prvých troch albumoch, potom nastal rýchly ústup z temnej rockovej sféry do prízemných komerčných vôd. Stále si zachovala istú romantickú náladu, ktorou sa vymykala sivému priemeru, ale že by som o nej túžil písať po hudobných serveroch, to veru nie! Prvý koncertný (dvoj)album On Your Feet Or On Your Knees z roka 1975 zhrnul to najlepšie z prvej etapy kapely a ponúkol to v tvare, ktorý mi vyhovuje najviac – naživo.

Záznam z amerického turné z roka 1974 ponúkol z každého albumu po tri skladby, pridal dve coververzie a nechýba ani nealbumová Buck’s Boogie, perfektná inštrumentálna skladba, ktorú hrávali hádam celú svoju kariéru. Album vyšiel 27.2.1975 a umiestnil sa na 22. mieste rebríčka Billboard, čím sa stal najúspešnejším z celej diskografie kapely. Ani tie najkomerčnejšie diela jeho pozíciu neprekonali, tak bol (a je) žiadaný. Prečo?

Pretože preteká parádnymi skladbami, divokými náladami a majstrovskými inštrumentálnymi výkonmi. Kapela v pôvodnej (a najlepšej) zostave hrá o dušu, niektoré tempá sú vražedné, Bouchard bol veľmi dobrý bubeník. Debutový album zastupujú tri klasiky. Before The Kiss (A Redcap) je originálny kúsok, ktorý v dejinách modernej hudby prakticky nemá obdoby. Last Days Of May je príjemný slaďáčik, no a Cities On Flame? To je skrátka geniálna hardrocková vec. Milujem ju! Z Tyranny And Mutation vybrali muzikanti to najlepšie, The Red And The Black, Hot Rails To Hell a Seven Screaming Dizbusters sú všetko svižné pecky, jedna lepšia ako druhá. Secret Treaties obsahuje osem perál, takže sa nedá vybrať zle. Subhuman, Harvester Of Eyes a M.E.262 potešia, ale asi by som bol ešte nadšenejší, keby zahrali Astronomy. Kapela bola vtedy tak namakaná, že si mohla dovoliť túto ultimátnu pecku nezahrať a nie je to mínus! Oba záverečné covery Maserati GT (I Ain’t Got You) a Born To Be Wild sú pre mňa troška prekvapivými voľbami. Nie sú zlé, ale ani z nich nie som úplne paf. Najmä hit od Steppenwolf dokázala kapela nahrať v štúdiu spôsobom, ktorý pred ňou i po nej nezopakoval nikto! Koncertná verzia je „iba“ klasická variácia na známu vec.

On Your Feet Or On Your Knees ma napĺňa radosťou, nemám preto veľmi nad čím váhať, má u mňa plnú päticu hviezd. Plus má dnes výročie, gratulujem!

Apache @ 28.02.2024 05:16:34
Pozice na žebříčku Billboardu byla sice nejlepší, ale o žádanosti více vypovídá prodejnost, a v té tohle album překonaly hned dvě následující desky (Agents of Fortune a Some Enchanted Evening) dokonce dvojnásobně. Obě byly platinové (milión prodaných kopií jen v USA). On Your Feet or On Your Knees se prodalo půl miliónu (tzn. zlatá deska), stejně jako alb Secret Treaties, Spectres a Fire of Unknown Origin.
Pro zajímavost: Druhé koncertní album Some Enchanted Evening zůstalo na žebříčku Billboardu za prvním živákem dokonce o dvacet míst, ale prodalo se ho 2x více. A takové Extra Terrestrial Live se dostalo Top 30, přitom je ze všech jmenovaných alb nejméně úspěšné, protože prodeje nedosáhly ani půl miliónu. (Odhaduju ale, že jen těsně.)
I když všechny výše jmenované desky myslím můžeme považovat za komerčně úspěšné, ani jednu z nich bych nenazval komerční v tom pejorativním smyslu, v jakém se u nás tohle označení obvykle používá.
Paradoxně ta alba, které jsou za komerčně zaměřené označovány nejčastěji, ať už více (Club Ninja) nebo méně (Mirrors) oprávněně, byly v jejich diskografii největšími komerčními propadáky.

hejkal @ 07.03.2024 17:00:27
Ďakujem za doplnenie informácií. Na tému nepriamej úmery komercie vs kvality sme sa tu už bavili toľkokrát, že nemá zmysel opäť verklíkovať známe postoje, a tak to nechám tak. :)

balu @ 28.02.2024 08:45:20
Je to můj oblíbený živák z klasického období.

hejkal @ 28.02.2024 09:04:15
Nečudujem sa. :)

Apache @ 28.02.2024 10:59:31
Můj nejoblíbenější živák BÖC je Extra Terrestrial Live. Ten podle mě to klasické obdobi skvěle završuje.
Je samozŕejmě otázkou, co je u BÖC "klasické období". Někdo tím může myslet první alba (tzn. "černobílou trilogii + tenhle živák), někdo (např, já) celou éru původní sestavy (tzn. od debutu až po Fire of Unknown Origin). Pro většinu je klasickou písní kapely Don’t Fear the Reaper. Já říkám období prvních alb rané. Klasikou nemám problém nazvat v podstatě cokoli od debutu až po ETL.

hejkal @ 07.03.2024 17:00:27
Aj môj najobľúbenejší je Extraterrestrial Live, bol mojim zoznamovacím albumom a je z toho láska na celý život. Tento tu je však prakticky rovnako skvelý. Nemám problém s tvojim širokospektrálnym pohľadom na klasickú éru, ja som však v tejto recenzii uvažoval v mantineloch prvého úzkeho vymedzenia. Preto, lebo prvé tri albumy a tento živák vnímam ako prvú a zároveň najlepšiu etapu skupiny. Agents Of Fortune je síce komerčný prelom, ale ako to už býva, hudobne je pre mňa polovičný, ten ústup z dravosti na úkor uhladenosti sa s komerčným úspechom stáva prakticky zákonným javom.

Jarda P @ 28.02.2024 14:06:06
Pamatuji se, že jsem koncem 70.let tento živák přinesl z burzy a naprosto mě zklamal. Tehdy jsem neznal žádnou z jejich studiovek a nevěděl, co od nich čekat. Dnes mám od nich vše, ale přiznám se, že v jejich diskografii dávám přednost deskám od čtvrtého alba, považovaným za komerčnější. Dávám přednost studiovým album, z živých mám jen Some Enchanted Evening a u toho asi zůstane.

Apache @ 28.02.2024 14:27:48
Jarda P: Dej šanci ETL - tamní verze Dominance and Submission je boží!
Na debutu je zase pro mě jedna z jejich top věcí - Cities on Flame (na rozdíl od hejkala ji mám absolutně nejradši v podle mě dokonalé studiové verzí). A na trojce je totální hymna Astronomy.
Co se týče živáků, mně se třeba vyplatí mít první tři, protože na každém z nich je aspoň jeden song, který je lepší v koncertní verzi. (Občas dokonce mnohem.) A některé živé verze jsou dost jiné než studiové a ta jiná podoba je vždycky zajímavá.
V tomhle asi máme shodný názor s hejkalem, i když on upřednostňuje většinou úplně jiné songy. :-)
V čem se blížím k tvému pohledu, je to, že mám hodně rád ty tzv. komerčnější studiovky. Fire of Unknown Origin je pro mě absolutní vrchol jejich tvorby. A ETL (tzn. třetí živák) mám tak moc rád mj. i proto, že je složený z koncertů právě kolem tohoto alba.

Apache @ 28.02.2024 14:35:47
hejkal: Ta větší uhlazenost mi k té mysteriozní romantice jejich textů absolutně sedí. Dravost je fajn, ale nedá se jí vyjádřit všechno. BÖC museli najít i jiné polohy, aby to pokrylo celou tu škálu možností. Kdyby to neudělali, byli by sice pořád zajímaví, ale nebyli by pro mě tak atraktivní. Zrovna v jejich případě oceňuju tu pestrost, která zároveň není jako u jiných na úkor ztráty tváře. Pořád jsou to oni. A to málokdo dokáže.

hejkal @ 28.02.2024 15:19:23
Nemám problém rešpektovať obe vyjadrenia od predrečníkov.

Na margo Cities Of Flame, štúdiová verzia tejto pecky mi príde zakríknutá, naživo rozkvitla. Osobitne si cením bubnovanie na živákoch, na štúdiovej verzii je také... čosi mu chýba. A je tam jedna stopkovitá pasáž, ktorú na Extraterrestrial Live hrajú ako shuffle a nie rovné noty, čo je geniálne, a (aj) preto si tú verziu cením najviac.