Gallagher, Rory - Live! In Europe (1972)
1. Messin' With the Kid (6:25)
2. Laundromat (5:12)
3. I Could've Had Religion (8:35)
4. Pistol Slapper Blues (2:54)
5. Going to My Hometown (5:46)
6. In Your Town (10:03)
7. What in the World (CD bonus) (7:40)
8. Hoodoo Man (CD bonus) (6:02)
9. Bullfrog Blues (6:47)
Obsazení:
Rory Gallagher: vocal, guitars, harmonica
Gerry McAvoy: bass
Wilgar Campbell: drums, percussion
Rory je viac cenený naživo a po vzhliadnutí jeho videoprodukcie chápem prečo. Musel to byť nezabudnuteľný zážitok. Live in Europe načne svižný blues rock Messin’ with the kid. Nastupuje vrcholná vec, Laundromat, v živom prevedení o niečo brutálnejšia. Harmonika sa lenivo rozoznie, predznamenávajúc tiahly blues I could’ve had religion. Ak by niekto chcel vedieť ako hrať na španielke parádne sóla, tak Pistol slapper blues je priam učebnicový príklad. Toto je prvá skladba, ktorú som od Roryho počul a videl (z Beat clubu, myslím) a dodnes z nej padám na zadok. To je pesničkár a nie Dylan! (Nič proti Bobovi) Naživo je Rory viac upnutý k blues než na albumoch, kde dáva voľnosť svojim rockovým chúťkam (aspoň v prvej polovici 70. rokov), takže nasleduje Going to my hometown, hraná na mandolíne. A elektrický blues In your town tiež nemôže chýbať. Koncertne patrične natiahnutý. Dvojica bonusov sa nesie v pomalom bluesovom tempe, What in the world v úvode rozozvučí harmoniku a potom sa pridá skupina prinášajúca pohodu do rozbehaného života. Album zakončuje svižná bluesovka Bullfrog blues, jedna z najlepších Roryho interpretácií tradicionálov vôbec.
Parádny živák, ale ja mám radšej Roryho štúdiovky, preto za 4,5 so zaokrúhlením dole.
P.S. Mimo recenzie, bubeník Wilgar Campbell je mojim favoritom zo všetkých, čo kedy hrali s Rorym.
reagovat
Jarda P @ 28.01.2009 14:38:13
Někdy v roce 1972 jsem objevil v tehdejší Melodii nenápadnou zprávu, že nejlepším kytaristou roku 1972 se stal dle Melody Makeru jakýsi Rory Gallagher. Jelikož mi coby tehdejšímu deváťákovi, zrovna s bigbítem začínajícímu, to jméno nic neříkalo, začal jsem se po něm pídit. Kolegovi zrovna v té době přišlo Live In Europe, takže jsem musel uznat, že ocenění bylo oprávněné. Živák je to skvělý a mám k němu vřelejší vztah než k Irish Tour, i když byl ještě bez kláves. Postupně jsem si pořídil většinu studiovek, ty novější z konce 80. let mě už však moc nebraly. Někdy v roce 1974 nebo 75 jsem měl navíc to štěstí, že jsem Roryho viděl živě v Katowicích, a byla to bomba. Můj první velký koncert západní kapely, což v tehdejší ČSSR bylo nemyslitelné. Mistrovská kytara, hraná navíc v neustálém běhu na pódiu, skvělá rytmika podpořená klávesami, v té době nezapomenutelný zážitek.
hejkal @ 28.01.2009 15:00:20
V dobrom závidím.
martin69 @ 06.02.2012 09:42:07
Souhlasím s recenzí.Live alba moc nesbírám.Ale tohle byla výborná volba.
@ 10.02.2012 19:27:46
Ac mam taky radsi studiovy alba nez zivaky, tak Roryho povazuju za jednu z mala vyjimek, kdy je tomu presne naopak. Osobne se mi RG libi mnohem vic zive, pricemz jeho studiovky naopak osobne nijak moc nemusim - na muj vkus vetsinou dost obycejnej, nemastnej neslanej bluesrock - ani ryba ani rak (ale osobne nejsem fanda bluesrocku). Nektery jeho studiovy alba jsou lepsi nektery horsi (z kazdyho jeho studiovyho alba bych si udelal vyber - z nekteryho polovinu songu, z nekteryho treba jen 2).
Tenhle zivak je podle myho taky to nejlepsi co kdy RG udelal. Snad jedine tady je do morku kosti slyset ta jeho proslula irska syrovost a divokost! To, jak mu jeho studiovy nahravky jedna nejmenovana nahravaci spolecnost po leta komercne "upravovala" povazuju naopak za zlocin. Ostatne to samy jsou nektery alba taktez irskejch Thin Lizzy, jejichz produkce mela evidentne za ukol "vyrobit" pouze libivej a podbizivej odpad.
Ostatne pod. pripad je treba Gary Moore - jediny jeho album co stoji za poslech je jeho rannej zivak "Back On the Streets". Ostatni jeho alba je podle myho nazoru poze komercni kupa sracek majici za ukol jediny - bodovat v US hitparadach - zvednout zisky nahr. spolecnosti ktery se kdysi upsal (penize jsou holt penize).
Moje hodnoceni alba "Live in Europe" = jako jeho jediny = opravdu poctivejch 5*
Petr Gratias @ 11.02.2012 07:27:41
Nejsem velký příznivec živých koncertů (preferoval bych možná dva nebo tři.... THE CONCERT FOR BANGLA DESH (1972), MADE IN JAPAN (1972) a BURSTING OUT (1978) a pak LIVE! IN TOUR od Roryho Gallaghera.
Tohle album jsem koupil v r. 1981 na burze desek za pouhých 200 Kč a dokonce bylo album zapečetěno.
Vynikající album, strhující výkon a muzika nadupaná pořádnou porcí energie, v níž se Rory obnažuje až na kost, stejně jako jeho rytmika.
Znovu jsem si uvědomil, jak tenhle malý Ir vládne takovým muzikantským potenciálem a oddaností hudbě, že to bylo až té měř na hranici sebedestrukce!
Vynikající!!
Petr Gratias @ 11.02.2012 07:32:19
Zdravím JarduP....
podobně jako Hejkal, ale se zpoždění m Tui upřímně závidím i já. Musel to být famózní zážitek, vidět Roryho na pódiu.
V letech 1974 nebo 1975 byla naděje na koncertování tohoto bluesrockového génia u nás totálně mizivá.
Tak leda Plavci, Zelenáči a sterilní československá pop-music..
Blahopřeji Ti k tomuto nezapomenutelnému zážitku!
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x