Magellan - Impossible Figures (2003)

Bratia Gardnerovci spôsobili v deväťdesiatych rokoch poriadny rozruch na progrockovej scéne nielen ako Magellan, ale tiež úspešným hviezdnym projektom Explorers Club a nádhernou rockovou operou Leonardo - The Absolute Man.

Album Impossible Figures páni vydali len rok po silnom Hundred Years Flood, ktorý venovali bratovi padlému vo Vietname. Po krátkom efektnom, skôr filmovom rozbehu je tu absolútny nárez - Killer Of Hope. Neuveriteľne nadupaná desaťminútovka je skvostnou ozdobou tohto albumu. Nie je náhoda, že vydavateľstvo InsideOut vybralo práve túto skladbu na svoju kompiláciu najlepších progmetalových vecí, aké kedy vydali. Ak by neznalý poslucháč chcel vedieť, čo je to progmetal, tak odporučil by som mu jednoznačne túto skladbu. Je to výstavný kúsok vhodný do výkladu. Bach 16 má oproti Killer Of Hope kontrastný efekt. Jemná klavírna vyhrávka postupne rastie a je zavŕšená mohutným zvukom organu. Late for Church je ďaľšia divočina plná zvratov a nečakaných zmien. Zaujme ešte sedmička A World Groove svojou etnopestrosťou a hravosťou. A zvyšok je už len povinná jazda bez výraznejších nápadov.

Impossible Figure je v podstate dobrý album s pekným obalom. Ale Magellan majú na konte aj lepšie kúsky, napríklad taký Test Of Wills (1997). Hodnotím za 3,5* a kvôli Killer Of Hope zaokrúhľujem na štyri.
reagovat

alienshore @ 09.06.2013 11:04:07
Magellan bola celkom nádejná kapela, ale časom jej začal dochádzať dych, prvé dva dosky Hour Of Restoration a Impeding Ascension majú atmosféru, ktorú sa im už podľa mňa nikdy nepodarilo dosiahnuť ... ešte aj Test Of Wills je dobrý album, vďaka za pripomenutie Brano, dnes asi oprášim nejaké staršie Magellan-y :-) ....

Brano @ 09.06.2013 11:50:35
Ďakujem.

Mohyla @ 09.06.2013 12:26:14
No, mne chutí skupina "furt"! Niečo viac, niečo menej, ale v hodnotení albumov by som pod tri hviezdy nešiel. V tomto prípade súhlasím s Braňom, štyri hviezdy sú primerané.

Brano @ 10.06.2013 11:58:31
Mohyla,ďakujem za reakciu.V podstate súhlasím s Tvojím názorom.

Po krátkém prelude Gorilla With A Pitchfork se na posluchače vyvalí zkreslený zpěv a riff, který by klidně mohl vzniknout v dílně King Crimson. Desetiminutová progmetalová oslava se symfonickou klávesovou stěnou začíná - Killer Of Hope. Poloviční stopáž by jí ale asi slušela víc. Klavírní instrumentálka Bach 16 mi sem nějak nepasuje. Late For Church je další hodně tvrdá věc, u které mě trochu ruší místy hodně zběsilé bicí. Ale ona je tak trochu zběsilá celá píseň. Další instrumentálka Confessors Overture se dlouho tváří jako čistě klavírní záležitost, ve druhé části však parádně vygraduje v to, o čem je toto CD. Podobně se tváří i následující Hymn For A Heathen, ta je ovšem zpívaná. A World Groove zaujme nezvyklými afrorytmy, kterými (řečeno s mírnou nadsázkou) má na chviličku ambice se zařadit k world music, ale zase z toho vyleze parádní nářez v tom dobrém slova smyslu. Pro mě vrchol alba Impossible Figures. Poslední tři skladby se nesou v duchu symfonického progmetalu této desky, ale už ničím zvlášť nepřekvapí (ani neurazí). Váhám mezi *** a **** ...
reagovat