Satriani, Joe - Super Colossal (2006)
1. Super Colossal – 4:14
2. Just Like Lightnin' – 4:01
3. It's So Good – 4:14
4. Redshift Riders – 4:49
5. Ten Words – 3:28
6. A Cool New Way – 6:13
7. One Robot's Dream – 6:15
8. The Meaning of Love – 4:34
9. Made of Tears – 5:31
10. Theme for a Strange World – 4:39
11. Movin' On – 4:05
12. A Love Eternal – 3:33
13. Crowd Chant – 3:14
Obsazení:
Joe Satriani - Guitars, Basses, Keyboards
Jeff Campitelli - Percussion and Drums except on tracks 6, 7, 8, 9
Simon Phillips - Drums on tracks 6, 7, 8, 9

V roce 2006 už dávno nemusí Joe nikomu dokazovat jaký je profesionál, na Strange ... se vrátil k dříve osvědčenému konceptu, deskou Is There Love... představuje světu neuvěřitelně variabilní a barevné album, aby další v pořadí a to touto, zahrál na poklidnou až melancholickou strunu. A je to skutečně tak, písně plynou v rozvláčnějším duchu, nikam se nespěchá, vše se promýšlí a hlavně se pánové hrou baví. První a poslední píseň za pomocí roztleskávání či skandování fans mají nakažlivě pohodovou atmosféru, sice se mi úvod alba příliš nezamlouvá, myslím že energičtější věc by zde slušela lépe, naštěstí hned další v zápětí, mne baví mnohem více. S Redshift Riders přichází první větší nášupovka a že stojí za to od prvních tónů je zcela zřejmé, její měnící se stavba zasluhuje uznání, kaskády sól směřují přímo do středu posluchačova dění. Přes romanticky malebnou Ten Words, hravě najazzlou A Cool New Way, moderně jímavou One Robot's Dream, se pomalými kroky proplétáme středem alba. Progresivní přístup v Made of Tears nás přetaví do další šlapavě údernější věci Theme for a Strange World- Satch vyluzuje čarovné zvuky za pochodového tempa kde rytmika nezaostává pozadu. Snít můžeme prostřednictvím A Love Eternal- v oparu teskně jímavých tónů. Poslední riffojízdu Crowd Chant mám asi nejraděj, když Satriani urve své schopnosti ze řetězu za doprovodu chrámových varhan, je to ten pravý požitek.
Sice ne tak inspirativní jako předchozí dvě fošny, pořád ale hodně pozoruhodná sbírka.
reagovat
alienshore @ 10.04.2016 17:59:51
tomuto albumu by som ja osobne maximum nedal, je to však určite lepšie ako predošlý či nasledujúci, aj tu je počuť že Satriani akosi spohodlnel, žiadne progresívnejšie erupcie či nejaký heavy-song, to aby tu človek hľadal s lupou, je to samá harmónia, láska a mier :-) ..., Simon Phillips mal nabubnovať celý album, bolo by to ešte lepšie, predsa len Campitelli má dosť monotónny štýl, u mňa za štyri ...
Snake @ 11.04.2016 07:54:27
Na pět hvězd bych to taky neviděl, ale album je to velmi dobré a mám ho rád. Líbí se mi ty dvě placku rámující a všemu, co bylo předtím se vymykající stadiónové halekačky "Super Colossal" a "Crowd Chant", nebo takové ty klasické balady "Ten Words", bo "The Meaning Of Love". Faktem je, že prostřední část desky je hodně baladicky laděná a trochu mi tam chybí nějakej pořádnej kytarovej vodvaz.
Zkrátka, je to Satrianův standart a ty čtyři - výborný přírůstek do každé rockové sbírky - jsou tak akorát.
horyna @ 11.04.2016 08:25:42
Snake: vidím, že až na malou hvězdu (přiznávám určitou neobjektivnost u satcha-oblíbence) :-) se v pohledu na desku vcelku shodneme, pravdou zůstává že kdyby se v půlce místo dvou pomalých věcí objevili šlapavější kusy, poslechu by to přidalo na poutavosti, ale asi to takhle nějak Joe v dané době chtěl a cítil
Snake @ 11.04.2016 09:07:04
A co říkáš na obal ? Docela škaredej, že ?
horyna @ 11.04.2016 09:58:31
Myslím že většina jeho obalů neskýtá příliš nápaditosti, naštěstí to překonává hudební stránka věci :-) Snake: ty jsi satchofil?? :-) kompletní sbírka? oblíbená alba?
Snake @ 11.04.2016 10:13:29
Mám dojem, že už jsme se o tom bavili, každopádně tady mám i pár recenzí. Satche mám komplet od debutu, po Professor Satchafunkilus and the Musterion of Rock. Jako první jsem koncem osmdesátých let slyšel Surfing With The Alien a mým vůbec nejoblíbenějším je Flying In A Blue Dream z roku 1989. Těch desek z první - zhruba poloviny - Satchovy diskografie si cením víc.
Já tenkrát na kytarové hudbě frčel a kupoval si sólová alba těch nejlepších čarostřelců. Vai, Friedman, Vinnie Moore, Becker, Greg Howe, MacAlpine, Sharman, Tafolla a pod.
horyna @ 11.04.2016 11:10:10
Máš pravdu, zrovna na to koukám, právě Surfing With The Alien mi chybí a pořád si říkám zda-li do něj jít, vadí mě krapet syntetickej zvuk.
Snake @ 12.04.2016 07:05:46
Zvuk syntetickej je, ale nevadilo mi to tenkrát a nevadí mi to ani teď. Melodie jsou to excelentní...
horyna @ 12.04.2016 07:24:11
Tak asi se přes to taky přenesu :-) , navíc ji nabízí za až směšnou cenu. Zahlédl jsem že jsi včera dával Wild O. od Hacketíka, taky se na tu nádheru chystám, jak píšeš- velké hudební dobrodružství, to je panečku hudba.
Snake @ 12.04.2016 07:43:38
To je. A ta stará Satchova alba se opravdu prodávají doslova za "hubičku"...
Abych to nějak uzavřel, za nejlepší ze Satrianiho tvorby považuji triumvirát alb Surfing With The Alien, Flying In A Blue Dream a The Extremist.
horyna @ 12.04.2016 08:04:01
Díky Snake za zajímavé postřehy a tvůj názor na "jeho" hudbu
kamila @ 16.04.2016 20:47:23
Jako ctitelka Satrianiho kytary vlastním skoro komplet jeho sbírku. Nikdy jsem nepřemýšlela o tomto albu jako pohodovém,ale ono takové opravdu je, mám ho moc ráda.
horyna @ 27.09.2016 08:34:08
Když už jsme u těch kytaristů, proč nepokračovat výbornou Satchovou pohodičkou.
stargazer @ 13.09.2019 17:52:34
Super Colossal je fakt pohodové album, jak se píše v recenzi. U Satrianiho mám dojem,že všechna jeho práce je vyvážená a standartně kvalitní. Tím chci říct to, že až Joe vydá další dílo, tak aniž bych ho slyšel, tak už předem vím o čem to asi bude. Proto se těším na nové věci třeba od Steva Vaie. Vždycky mě překvapí. Albu dávám 4 hvězdy.





