Juicy Lucy - Juicy Lucy (1969)
1. Mississippi woman (3:45)
2. Who do you love? (2:49)
3. She’s mine (4:28)
4. She's yours (1:17)
5. Just one time (4:31)
6. Chicago North-Western (4:20)
7. Train (5:49)
8. Nadine (2:46)
9. Are you satisfied? (6:13)
Obsazení:
Glen „Ross“ Campbell: steel guitar
Ray Owen: vocal
Chris Mercer: sax
Keith Ellis: bass
Neil Hubbard: guitar
Peter Dobson: drums
První – eponymní album Juicy Lucy jsem poprvé slyšel na podzim 1971. Bylo to na jednom z poslechových pořadů UNDERGROUND. Pořad normalizačně ztratil anglický název a za necelý rok poté byl z důvodů „nezájmu“ širší veřejnosti zrušen… Jak typické pro onu dobu!
Album vlastnil jeden můj kamarád, který uvažoval, že by ho prodal. Já jsem horečnatě dával peníze dohromady, ale nakonec to dopadlo jinak. Kamarád se natolik zahleděl do alba Fireball od Deep Purple, že ho za něj vyměnil. Vtip byl v tom, že sehnat Deep Purple bylo relativně jednodušší, ale Juicy Lucy – jako by se s tímto albem do země propadli. Dlouhá léta jsem na něj nenarazil, až po listopadové revoluci, když jsem v r. 1990 vyrazil do Vídně, tak blízko známé Mariahilferstrasse na Lindengasse jsem album uviděl v nějakém polobazaru a tak jsem na něj na CD dosáhl. Po letech jsem si tuhle hudbu zase jednou užil…
MISSISSIPPI WOMAN – důrazně šlapající rozjezd v první skladbě s důraznými basy. Vévodí jí od počátku Ray Owen s jeho drsně zabarveným hlasem, který se do podobného typu hudby velmi hodí. Kytarové party nám naservíruje Neil Hubbard, známý sideman, který se objevil v doprovodné skupině na slavném projektu Jesus Christ Superstar, ale hrál i u Grahama Bonda a ve skupině Bluesology Long Johna Baldryho. Z rocku se zde přechází do blues a emocionálně rozezpívaný Owen dodává svobodomyslné vyjádření pocitů.
WHO DO YOU LOVE – pořádně rozběhnutá rocková skladba, známá z mnoha dalších zpracování. Zatímco Ronnie Hawkins ji kdysi pojednal ve stylu rock-a-billy, tady se pracuje s tímto materiálem mnohem drsněji. Myslím, že Juicy Lucy se s ní vypořádali velmi dobře. Owenův hlas výtečně frázuje a jeho chraplavý timbr mu dává chlapsky drsnou podmanivost. Pete Dobson hraje strojově přesně společně s baskytaristou Keithem Ellisem (dříve Van Der Graaf Generator). Hubbard servíruje svoje kytarové předivo za asistence Campbellovy kvílívé steel-kytary. Myslím že kapela tuhle skladbu zpracovala ještě zajímavěji než např. Quicksilver Messenger Service a instrumentaci lze přirovnat k supící parní lokomotivě, která má pořádně zatopeno pod kotlem. Výtečná coververze!
SHE´S MINE SHE´S YOURS – správně drsné blues ve středním tempu. Vedle Owenova vokálu se zde výtečně projevuje Glenn Campbell na elektrickou steel-kytaru, výtečně protahující tóny za asistence Hubbardovy sólové kytary. Chris Mercer (známý ze spolupráce s Johnem Mayallem) se zmocňuje výtečných saxofonů, ale je to hlavně Campbell, který ovládá celou skladbu. Skladba má správný drive od začátku až do konce a patří k silným okamžikům na albu. Po chvilkové odmlce se celé téma zase vrací do hry a zúčastnění hráči mají příležitost se v ní patřičně seberealizovat. Mercer v závěru drží dlouhé tremolo na hammondky a skladbu rázně ukončuje…. Muzikantsky velmi dobře pojednaná záležitost!
JUST ONE TIME – tajemně znějící skladba s vyrovnává s psychedelickými ozvěnami Přeznívání jednotlivých nástrojů v tónových variacích opakuje základní hudební téma. Mercer aplikuje elektricky preparovaný saxofon a Dobson hraje na marimbu a používá i další percussion. Tříštivý zvuk hammondek spíš dokresluje celkový obraz skladby, která má v sobě odér jakési nespecifikovatelné opojnosti, při kterém je z hudby cítit vliv psychotropních látek v její rozpínavosti. Owen přenechává pěvecký projev Glennu Campbellovi, který má spíše vypravěčsky tajemný hlas. Skladba je odrazem doby a jejích souvislostí a na albu přináší nový hudební názor…..
CHICAGO NORTH WESTERN – přemístíme se za oceán na americký Středozápad. Skladba má countryový náboj v celkovém pojetí písňového charakteru, do kterého přesně tikají bicí nástroje a percussion, ale je tu hlavně Campbellova klouzavá steel-kytara s ostrými protahovanými tóny. Vedle toho si i v této skladbě Cambell sólově zazpívá. Ve refrénu skladba získává na větší průbojnosti a člověku nedělá problém si představit zakouřenou hospodu v daném prostředí, kde se povalují různí pitoreskní lidé, kteří v modrém dýmu pozvedávají svoje sklenice, kývají se do rytmu a sborově zpívají. Velmi stylotvorný počin – jak se britská hudební parta vyrovnala s ryze americkým tématem máme možnost posoudit a nedělají to vůbec špatně……
TRAIN – další skladba zní rockově nekompromisněji. Hubbardova elektrická kytara sešlapuje wah wah pedál a silný vokál ve vyšších polohách rozezpívává otevřenou melodii za doprovodu saxofonů a důrazných basů a přesně vystavěných i když nijak nekomplikovaných bicích nástrojů. Ve dvou tematických rovinách se tu rozbíhá skladba s dobře proaranžovanými pasážemi, které mají rockovou údernost, ale i jazzovou naléhavost. Dobson rozčeří hudební hladinu několika breaky a skladba se zase rozbíhá vpřed…
NADINE – je rockandrollová klasika od Chucka Berryho a ani Juicy Lucy nezaváhali si s tímto tématem pohrát a dát mu novou podobu. Patřičná údernost a správné frázování podpírá nejen správně posazený hlas, ale i Mercerovy saxofony a Hubbardovy akordické výměny a dusavá rytmika. Skladba šlape ve velkém stylu od začátku až do konce. Docela by mě zajímalo, co na to velký Chuck Berry tehdy poznamenal…
ARE YOU SATISFIED? – rozehrávané tma pro percussion a bicí nástroje, ke kterým se přidává elektrická kytara s vibrátem a kreativní baskytara. Z pozadí zaznívají sborové hlasy a emocionálně uchopené téma se neustále rozvíjí v opakujících se schematických obrazech. U mikrofonu tentokrát stojí baskytarista Keith Ellis. Kam vlastně tuto hudbu zařadit? Prolíná se v ní hodně prvků a svádí to k srovnávání – napadá mě, že by skladba mohla být klidně zařazena na album Let It Bleed od slavných Rolling Stones a nijak by tam nevyčnívala. Zase z ní cítím odér psychotropních látek jako při nějakém soukromém večírku, kde se uvolňují vášně a emoce…
Už před lety mě fascinoval obal alba, na němž nahá kyprá žena ležela obložená tropickým ovocem a vzbuzovala různé blíže nespecifikovatelné pudy, aniž by odkrývala intimní místa. O to to bylo ještě více erotičtější. Nedomnívám se, že šlo o nějaké laciné podbízení se posluchači, hudba samotná byla navýsost muzikantsky sofistikovaná, že hovořila opravdu za sebe. Velmi zdařilý albový projekt… těch pět hvězdiček mu udělím!
reagovat
Otikk @ 03.06.2020 23:14:29
Petr - i když je recenze stará devět let, tak se musím pod vše podepsat. I s úvodem a závěrem. Výborná rozsáhlá recenze, vystihuje i mé pocity z alba. Juicy Lucy jsem prvně viděl a slyšel na Beat Clubu, někdy v zimě 1970. Tenkrát jsem každý BC nahrával přímo z televize na B4. Každou druhou sobotu v 16.00 hodin.
Ročně 12 hodin hudby, o které nemělo 98% lidí, v tehdejším Československu, ani páru. JUST ONE TIME jsem přehrál na první český kazeťák A3 a seznamoval s touto hudbou i ostatní občany města. Někdy 1974 jsem sehnal i LP, ale tenkrát se vše jen nahrálo a prodalo, aby bylo na další. Do dneška ji na tom pásku stejnak jako ty Bet Cluby mám v krabicích na skříni. CD mám první německé vydání 1992 ,koupené ve slevě někdy 98,jelikož jsem do 97. cd odmítal a nechtěl jsem žádný cd přehrávač. A LP jsem zařadil znovu do sbírky, toto úterý, po padesáti letech. Deska ve výborném stavu, nádherný zvuk , výtečná hudba a mnoho vzpomínek na ta študácká léta a A3.
Krásný rozevírací obal, se zralým melounem a dalším ovocem.
Výborné album a já dávám za pět.
Výrazná bluesová skočná skladba Mississippi woman s chrapľavým spevom hneď v úvode ukáže, že Juicy Lucy je skupina, o ktorú je radosť sa uchádzať. A to vzápätí nastupuje mega hit Who do you love v svižnom tempe, slide gitarka úplne ovládla zbesilú jazdu, právom sa z tejto interpretácie stal najväčší „hajlajt“ skupiny. Mohutne odychovaná ťažkotonážna She’s mine je opäť perfektná, možno aj najlepšia vlastná vec na albume. Platí aj o dovetku She’s yours. Zadumaná bluesovka Just one time nemá chybu. Slideovka Chicago North Western je tak americká, až je to k neviere. Vymakaný cover Train má trošku sexy atmosféru, čo nie je na škodu. V závere albumu sa mihne živelná Berryho Nadine a hlavne dlhá Are you satisfied, o ktorej sa dá v pohode povedať, že je to také gradujúce country blues ponorené v snivom rockovom opare. Myslím si, že táto skladba by sa nestratila na niektorom z albumov Rolling Stones.
Debut Juicy Lucy je vynikajúci a pre fanúšikov blues dokonca esenciálny.
reagovat
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x