Van Halen - F.U.C.K. (1991)

Deváté studiové album vydávají Van Halen v létě roku 1991. Po velkém komerčním úspěchu předchozích nahrávek, se i tentokrát od kapely očekávají velké věci. Ještě s Rothem vypuštěná deska 1984 boduje po celém světě, stejně jako její pokračovatelé 5150, respektive OU812. To už je v kapele nový zpěvák Sammy Hagar a skladatelská a koncertní chuť souboru pokračuje dál. Kapela si v půli osmdesátých let našlápla hodně vysoko a ve svém nadšení nechce polevit.

Deska debutovala rovnou na první příčku v Bilboardu 200 a svou pozici si udržela celé tři týdny. Byla zkráceně pojmenovaná F.U.C.K. a od svých předchůdců se výrazně liší. Samotné album bylo uváděno jako návrat k tvrdým rockovým kořenům Van Halena, většina písniček byla řízena kytarou a syntetické zvuky byly vypuštěny úplně. V přímém porovnání se starší tvorbou (snad vyjma debutu) nestvořili do té doby Van Halen tak ostré, útočné a energií napěchované album.

Kapela se smířila s producentem Tedem Templemanem, který už produkoval jejich dřívější nahrávky. Ten desce ušil ocelovější kabát, ze kterého přehledně vykukují všechny nástroje. Od zvonivé Eddieho kytary, přes důrazné bicí jeho bráchy, až po mohutný vokál Sammy Hagara.

Bezprostředně nasazená úsečná rocková maska nebyla jen zlatým pozlátkem schovávajícím soubor za nově se rodící kapely americké obrozenecké scény. Měla etablovat Van Halen do nového desetiletí jako zkušené rockové matadory, kteří budou těm mladým ukazovat cestu. Jejich vedoucí pozice zůstávala i nadále velice silná.

V tomto případě jde o nahrávku, která musí všem rockerům, kteří se po celá osmdesátá léta snažili neutopit v syntetickém bahně, působit velkou radost. Momentální TOP skladba: Pleasure Dome
reagovat

horyna @ 08.06.2018 12:37:43
NENÍ MOŽNÁ?? Od časů, co odtud odešlo pár lidiček, kteří měli v oblibě klasický rockec a občas tu nějakou takovou desku zrecenzovali, mám pocit, že "obyčejnému" neobyčejně kvalitnímu rocku na Progboardě odzvonila hrana. Myslím si, že je to strašlivá škoda. I v této oblasti se najde několik skutečných svostů, vyjimečných kapel a inovativních alb. Prosím pinkmana o jeho pokračování v této oblasti :-)

Van Halen mám rád. Ne všechno, ale určité etapy (hlavně pozdní Hagarovu) řadím do kvalitní škatule.
Hard rock poslouchám ve chvíli, kdy už mám artu a progu plné uši. To potom účinkuje dvojnásob. Klasický rock mi z 90% vytlačil metalovou produkci, se kterou jsem tako mládežník začínal. Díky bohu za ty dary :-)

VaclavV @ 08.06.2018 13:35:27
Když už zmiňuješ úprk některých lidí... Měl jsem radost, když jsem tenhle web objevil. O to víc mě zklamala cenzura ze strany vedení webu a podivná ortodoxnost některých diskutujících. To mě mrzí... Vlastně jsem na jiných stránkách nic podobného nezažil. Samozřejmě nehážu všechny do jednoho pytle, ale pár jedinců dokáže zastínit zbytek. Znáš to :-) Takže tolik jeden upřímný pohled od dnes již pouze občasného návštěvníka...

horyna @ 08.06.2018 13:48:01
Zdravím Václave. Je škoda že se z tebe díky podobným nepříjemnostem stal pouze občasný návštěvník. Pamatuji si dobu, kdy jsem tě tu ještě registroval celkem pravidelně.

Za sebe můžu pouze říct, že zhruba před nějakými šesti roky, jsem tento web vůbec neznal a tak přesně nevím, co za "hanebnosti" se tady napáchalo. Něco jsem se samozřejmě dočetl a některé škůdce sám zaregistroval. Jde o to, jestli ona cenzura a ortodoxnost nebývala často vyvolávána snahou "hojičů/honičů eg" o vykonstruované spory.

EasyRocker @ 08.06.2018 14:16:28
Tak někteří potřebují adrenalin, bez toho nemají baterky a takříkajíc nefungují. Někdo si střihne maraton či bungeejumping, někdo si jde nechat dát do nosu za provazy, někdo leze na osmitisícovku a někdo holt vyvolává spory :)

pinkman @ 09.06.2018 08:24:32
Rockovou muziku poslouchám přes třicet let. Určitě budu postupně přidávat další alba, jen mě dělá problém, kterou desku upřednostnit, kterou vybrat, abych dokázal někoho alespoň trochu oslovit. Doma mám tisíce rockových nahrávek, takže je z čeho vybírat.

Původně jsem chtěl začít srovnáním dvou období kapely ve spojitoti s působením jejich pěvců Rotha versus Hagara. S poslechem desky jsem ale došel k faktu, že tento pěvecký titán, si má slova úcty zaslouží krapet víc a tak svou definici a obasáhlejší pohled skrz jejich tvoru si nechám na někdy příště. Pro mne je Sammy Hagar jedním z ne mnoha gigantů rockové scény, kteří se ještě ve zralém věku potulují po hudebních pódiích, aniž by jakkoli ztratil na síle a charizma svého projevu, či snad svým vzezřením působil trapně a ony hlasové dispozice se stali spíše indispozicemi. Tento mohutně klenutý, nádherně barevně vyvedený, silový, jasně rozpoznatelný a tím správným rockovým odérem vonící hlas, řadím do těsného sledu vedle velikánů typu Gillana, Planta a třeba Hughese. Naprostá většina alb které stihl vydat ať už s Van Halen, Chickenfoot, nebo za poslední roky na sólové dráze, mne oslovují svou intenzitou, poctivím muzikanským přístupem a neutuchající vášní, jakou dokáže do písní propašovat právě Sammy. Je tydy navýsost jasné kdo je pro mne tím jediným a správným držitelem mikrofonu u této kapely, byť bych jakkoli chtěl shazoval Rothovy zásluhy či um.

Už s úvodním vírem zvuku "kytarové vrtačky" písně Poundcake- mi naskakuje ono pověstné a krásné mrazení, pojí v sobě parádní kytarovou prací mistra Eddieho, řemeslně dotažené údery bicí baterie a energický projev parťáka u mikrofonu, lepší otevírák si kapela snad ani vybrat nemohla. Po melodických a spíše standardních pložkách, hitové Judgement Day a basovým předivem podepřené Spanked, je tu má oblíbená Runaround -zvonivé bycí, nenejvýš simpatický riff, plno melodií a zkušeností hýřící Hagar, mi vlévají životodárnou tekutinu do žil plnými proudy. Pleasure Dome -patří k nejtvořivějším položkám alba, tempo se mírně uklidní, upoutává bohatou bubenickou technikou a činorodou insrumentální prací vůbec, její nesourodá stavba si zaslouží vylký obdiv. Vysoce návykovou melodií a kytarovo sólovou výzdobou vůbec je prošpikována In 'n' Out. Mezi další stěžejní kusy bych rozhodně přidal Eddieho pardičky v průběhu písně Man on a Mission, to co tu se svým nástrojem mistr předvádí je obdivuhodné. Naopak The Dream Is Over- se zdá být zcela rytmicky ohraničena, ženou ji nespoutané melodické brejky a oduševnělý vokální projev. S Right Now- v úvodu přichází změna, klavírní melodie sebou přináší pozitivně rozvibrovanou náladu nakukující do minulé dekády, ovšem kytarový tok nás nenechá na pochybách že zde se koketuje na jiném hudebním poli, písni proplouvá jasná basova linka, kterou koření skvělá bubenická technika bráchy Alexe. Po instrumentální kytarové nminiaturce 316, album uzavře melodická Top of the World.

Tuto a následující kolekci Balance mám vlastně z celého katalogu amerických Van Halen nejraději, krom samotných písni co mne zaručeně vždy dostává do kolen, je absolutně dotažený a skutečně dravý zvuk nahrávky pocházející z dílny Andyho Jonese a Teda Templemana, známka je tudíž nad slunce jasná.



reagovat

Semy @ 24.06.2016 16:37:40
Tady horyna zase střílí ostrými, nicméně podle mého soudu zbytečně.Zajímala by mě horynova sbírka a kdyby si měl vzít na pustý ostrov jen deset desek, jestli by tam tuhle bídu vzal taky. Tady chrlí plnou palbou bez rozmyslu. Tohle F.U.C.K. tak za půl bodu.

F.U.C.K.For Unlafwul Carnal Knowledge.Sammy Hagar tehdy prohlásil,že název alba našel v zákoníku USA,tedy tak se nazýval nějaký zákon který platil snad v předminulém století a bylo jasné,že se ujme spíše zkratka F.U.C.K.
Ale prý když tehdy VH prodávali kolem sedmi milionů nosičů v USA tak to u vedení vydavatelské firmy projde,což se také stalo.
Deska má od začátku mohutný zvuk,klávesy jsou pryč a první čtyři skladby jsou jasné koncertní tutovky.Proto bylo pro mne trochu zklamání když jsem poslouchal nebo se díval na DVD jejich koncertu a moje oblíbená "Runaround" byla hraná spíše pomaleji než na desce.Obvykle to bývá opačně.
Následující trojice skladeb se zdá slabší,v kontextu alba, ale od "The Dreams Is Over" až do konce je to jízda par excelance.
Výborná věc.Jen je škoda,že VH jsou spíše americkou skupinou a do Evropy moc nejezdí a to jak s Hagarem tak nyní s Rothem.
Pravda,větší evropské turné proběhlo a to s Gary Cheronem ale to bylo údajně fiasko.
Ale zpět k desce F.U.C.K.
Nemyslím si,že tato deska byla nějaký rock'n roll sound ale byla to a je,řízná rocková deska která se dá poslouchat i dnes.
reagovat

alienshore @ 04.05.2014 09:55:54
Na tomto albume mi niečo zásadné vadí. Sú tu skladby, ktoré sú vynikajúce, ale ako celok vôbec nespĺňa svoj účel. Pravdepodobne je asi hodne preprodukovaný. Za mňa slabé tri hviezdy.

martin69 @ 04.05.2014 12:23:01
Dobré album. Nic víc, nic míň.

stargazer @ 28.01.2023 10:52:14
Absolutně kompaktní album. Jako celek drží pohromadě a přitom nezajíždí do těch vod, kdy si říkám " to je na jedno brdo ". Jak by taky mohlo, když z 11ti písní, 7 se vydalo na singlech. Rekord v diskografii skupiny. Já začal s Van Halen s albem 5150 /original WB, nahrané na kazetu v roce 1986/ a s Hagarovy éry považuji 5150 a F.U.C.K. za to nejlepší. V roce vydání F.U.C.K. /1991/ jsem si koupil original kazetu. V té době jsem netušil, jak skvělý materiál, prověřený časem, poslouchám.