Helloween - Master of the Rings (1994)

Přesně si vybavuji dobu kdy zmíněná věcička vyšla, šel jsem tehdy do jednomo prťavýho hudebninovýho obchůdku na okraji Brna a tam si pořídil originál kazetu (tenkrát ještě frčeli). Deska mě okamžitě lapila a já za pár dnů běžel pro cédo. Spokojenost byla na místě, aby také ne, v době kdy se kvalitní metalová hudba vážila zlatem (rok 94- rok plný grunge všude okolo).
Vztah k Helloween: za hodně, hodně mladých let byla nahraná kazeta Walls of Jericho jedna z prvních metalových vlaštovek co přistála v mém obydlí a vlastně odstartovala onu hudební mánii. Z Keeperů- jsem vždy upřednostňoval jedničku (dvojku až o hodně let později), Pink jsem snad nikdy neslyšel celé a Chameleon mě tehdy nezajímal. Naopak ve věku "starého kmeta" tuhle kolekci hodnotím jako nejvíce povedenou a nejzajímavější z historie kapely. To co přišlo po recenzované fošně- Time... a Better.. - snad ještě snesou srovnání s těmi lepšími alby dýní. Zastávám názor, že po odchodu Uliho Kusche i Rolanda Grapowa, šla kvalita kapely rapidně dolů, všechny alba už neznám, ale například Keeper III. mi příjde hrůzostrašný (i když i jemu jsem kdysi naslouchal), snad jen 7 Sinners byl docela našlapán zajímavými melodiemi. Momentální stav v kapele a (doprovodní) hráči na kytaru a bicí, mi připadaj do počtu Weikimu a Derisovi. Ale to je v tomto případě podružný názor.

Zmíněná fošna jednoho intra a deseti, tenkrát bych řekl perel, dnes prostě písní, je zajímavým návratem do dob největší slávy kapely a opravdu svěží, nevypočitatelnou a nápaditou kolekcí. Ať se jedná o dva úvodní pestré kusy, které nás náležitě navnadí, Derisovu krásně odzpívanou Why?, táhnoucí se Mr. Ego, singlového gentlemana, výškovou zteč Secret Alibi, opravdu provotřídní baladu In the Middle of a Heartbeat, nebo závěrečnou pěkně našlapanou jízdu Still We Go, posluchač se nudit nemůže, spíše naopak. Navíc průzračný zvuk, opět z dílny Tommyho Hnasena a nový, jasně čitelný vokál, zde s minimem "falešného" akcentu nás doslova vtahuje do této nahrávky. Z alba vyšly dokonce čtyři singly, to také mluví samo za sebe.


Velká chuť tvořit, nová sestava plna velkých jmen a dostatek invence zapříčinili vznik (dle mého) poslední velké desky této kapely, jež kdysi tvořívala dějiny moderní hudby. 3,5*
reagovat

První album s Andi Derisem.Jestli plnohodnotně nahradil Michaela Kiskeho se nedá říct.Jeho zpěv je přeci jen něco jiného.Album jsem slyšel poprvé v obchodě s cd.Šel jsem si pro něco jiného,ale jak to občas bývá,nové cd Helloween opouštělo prodejnu se mnou.
Po nezbytném intru se spustí kvalitní speed/power metal.Sole Survivor,Mr.Ego,Perfect Gentleman a Still We Ego jsou výborné skladby.Zbytek je neméně kvalitní.A dělá z Master Of The Rings výbornou desku,určitě jednu z nejlepších z vokálem Andi Derise.
Vlastním první vydání bez bonusů.
reagovat

miguel7 @ 27.01.2011 19:18:34
martin69: Asi tak nějak to vidím i já. Sice tomu již chybí odlehčenost a ten ultrarychlý tah na branku jako na prvních 3 deskách, ale s Derisem je to nejlepší deska (nepočítám onu loňskou výběrovku, ze který jsem nadšený). Můj favorit byl kdysi Gentleman, ale tahle skladba se mi rychle ohrála a teď ji již moc nemusím. Mými favority jsou Rains Grow, Mr. Ego a Midlle of heartbeat. Poslední týden dost poslouchám Chameleona, o něm si myslím že je místy naprosto geniální a vnímám ho i tak trochu jako vrchol skladatelskéhoi muzikantského umění kapely, jen se jí bohužel nevedlo a dodnes je dost opovrhována a zapomínána...ale stejně první tři desky již nikdy nepřekonají

martin69 @ 28.01.2011 06:55:29
miguel7 : možná by to chtělo nesrovnávat s prvními alby.Vyšli v jiné době atd.Pro mě pořád dělají alba které si rád poslechnu.Bomba už to určitě nikdy nebude.Ale i tak si pořád drží určitou kvalitu.
Chameleon je zvláštní deska.Svůj názor na ni jsem se pokusil k ní napsat.

miguel7 @ 28.01.2011 18:31:11
martin69: Já je v podstatě ani nesrovnávám, ale když si řeknu, že mám chuť na nějaké Helloween, tak jako první mi vyvstanou na mysli právě ona trojice. Já mám dosud problém trochu s Derisem. Není špatné, ale mému uchu je jeho hlas jakoby neuchopitelný, a proto mám i problém s Helloween po odchodu Kiskeho. I když jak jsem zmínil, album Master of the Ring je výborné album. Mám také první vydání, stříbrný 3D nápis Helloween:) no není to pěkné:)
Na druhou stranu jsem opravdu nikdy nestrávil králíka z klobouku, Jukebox, Better Then Raw a z třetího dílu se mi líbí pouze první půlka, ta je našlápnutá. Desku z 2007 jsem slyšel asi jen 2x až 3x, na což na ni nemůžu ještě udělat názor a jejich poslední je prý hodně dobrá, tak uvidíme až se k ní dostanu.
Jinak s tebou souhlasím

Apache @ 28.01.2011 22:43:23
Kromě často zmiňovaných Sole Survivor a Perfect Gentleman, mě tu hodně dostává ještě svižně chytlavá rozvernost The Game Is On a nádherně baladická In The Middle Of The Heartbeat.
(Gentleman a Heartbeat jsou jasné singlovky s výrazným komerčním potenciálem.)
Deris je pro Helloween dobrá volba a mnoho lidí jeho civilnější projev neirituje tolik, jako Kiskeho ječák. Kdyby vzali někoho, kdo se snaží napodobit právě Kiskeho, vyznělo by to v té době už sebeparodicky.
Helloween se po rozpačitém Pink Bubbles Go Ape a experimentujícím Chameleonu (jakkoliv zajímavá ta alba jsou, v jejich diskografii budou vždy vnímána jako klopýtnutí) konečně zase našli.