Emerson, Lake & Palmer - Emerson, Berry & Palmer - To the Power of Three (1987)
1. Talkin' Bout
2. Lover To Lover
3. Chains
4. Desde La Vida
5. Eight Miles High
6. Runaway
7. You Do Or You Don't
8. On My Way Home
Obsazení:
Keith Emerson - keyb
Robert Berry - bg, g, s
Carl Palmer - dr
aj na tuto platnu sa akosi zabuda, hoci je to 66.6% ELP. Kto nema rad sound 80tych rokov, nebude mat rad ani tento. Spevak a basgitarista berry kuzli typicky americky hlas, bez ktoreho by som mohol existovat. Aranze su emersonovske, s napaditymi solami a suitovymi vlozkami. Zvuk syntakov je priserny - poplatny dobe. vsetko cinka ako DX7. pre mna najlepsie pesnicky 1,2 a 4. zvysok priemer. ale stale dobry..
aspon vidiet, co na aranzoch urobilo, ked mal Lake dovolenku...
reagovat
PaloM @ 28.12.2009 06:03:06 | #
ELP mám rád len v 100,0% zložení a len to, čo zložili v 70. rokoch (mimo Works 2 a Love Beach).
O existencii tohoto som ani netušil a tu ším mi to nechýbalo....:-)
Lothian @ 28.12.2009 16:50:42 | #
Velmi slabé,až rozplizlé album. Jediná jakž takž poslouchatelná skladba je On my way home.
catcher @ 28.12.2009 18:06:59 | #
dal bych taky 3 ... na to datum vydání je to docela snesitelná deska ... Berry je typický komerční yankee slizoun, ale Keith se tady docela snaží. On My Way Home je dobrá, ale pro mě je vrcholem alba třídílná minisuita Desde La Vida.
Olaf @ 29.12.2009 15:52:31 | #
Bez lejka 0.
stargazer @ 28.04.2026 14:00:09 | #
Srovnával jsem tuto desku a albem pod názvem Emerson Lake & Powell. Emersonovi nelze upřít jeho obrovský přínos pro obě alba. Hraje fantasticky na obou plackách. Velká změna přichází na druhém postu, tedy basa a zpěv. Jak Lake tak i Berry nejsou žádní velcí zpěváci, tady to vidím fifty-fifty, ale rozdíl je ten výsledný zvuk. 3 je jasně americky znějící hudba, takového toho stadionového typu, Američan Berry si jako autor a spoluautor a producent přišel nejspíš na své, kdežto album EL&Powell rozhodně tak komerčně nezní a nemá skoro žádný hit. To ovšem neznamená, že ta deska je nuda. Není. Rozdíl je i v bicích. Cozy Powell - hard rockový bubeník hraje přímočaře a spíš silově, kdežto Palmer se dává tu práci a do svě rytmiky přidává zajímavé bubenické kudrlinky. Obě alba se mi líbí a kdysi jsem je měl na cd-r. Byl to dobrý nápad, si to po letech opět připomenout.
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
