Blue Effect - 33 (1981)

Čas již uzrál a já si opět pouštím album, které se pro mě stalo snad hned po prvním poslechu absolutní srdeční záležitostí. Ač mám ráda bluesrockový Effect s Mišíkem na albu Meditace, i expresívní projev Oldřicha Veselého na albu Svitanie, 33 mě k sobě připoutalo natolik, že se z něj stala má vůbec nejvzácnější deska a, jak už jsem říkala, srdeční záležitost.

Blue Effect v tříčlenné sestavě Hladík – Semelka – Čech nám triumfálně ukazuje, že i v totalitním Československu se dá vytvořit prvotřídní art rockový opus. Plno zvratů i jemné prvky jazzrockové fúze, do duše se vrývající Vrbův text a samozřejmě Hladíkovy mocné kytarové tóny, které často nenechají jedno oko suché. Semelka mi v titulní Třiatřicet jako zpěvák velmi sedí, ba dokonce i více než fanoušky velmi oblíbený Veselý. Syntetizéry jsou do skladby „nasázeny“ vkusně, čímž hudba dostává úplně nový rozměr. Třiatřicítka by na mém pomyslném žebříčku byla hodně vysoko. Skvostná široká kompozice s procítěným zpěvem a velmi kvalitním textem, který, ač není příliš dlouhý a komplikovaný, dodává skladbě jistý punc vyjímečnosti dané doby. Čtrnáct minut je příliš málo...
Avignonské slečny z Prahy mají nádhernou strukturu, kde se prolínají syntetizéry s kytarovými sólovými exhibicemi. Akustické kytary hrající rozložené akordy jsou pěkným zpestřením, i když hrají „pouze“ podklad. Refrén má pěkně promyšlenou melodickou linku, přičemž u mě dochází vždy ke „stržení“ do děje skladby. Nádherná hudba, prostě nádherná hudba.
Melancholicky začínající Občasná pánská jízda je další bezchybnou skladbou. Syntetizéry hrají tentokrát hlavní melodickou linku a určují další „směr“. Zasněné akordy a kytarové vyhrávky tvoří perfektní základ, který už nepotřebuje dalšího doplnění. Semelka a Hladík ... se asi prostě hledali. Naprosto vyvážené vlivy obou interpretů dávájí posluchačům pocit naprostého hudebního souznění. Zvrat v čele s basovým syntetizérem se do skladby hodí, a je jasným důkazem toho, že hudebních nápadů mají tito pánové požehnaně. Hudba plyne dále a už se přidává Semelka s dalším poetickým textem, který se rozhodně vymykal průměru dané doby. Pavel Vrba odvedl vynikající práci, a dovolím si tvrdit, že s naprostou lehkostí. Jednoduchost a přímočarost je na textové stránce celé desky právě to nejkrásnější, protože zní přirozeně a přitom to má hlavu a patu, jak se říká. Hladík preluduje jako o život, jako by snad tušil, že to bude poslední řadová deska. Semelka v syntéze s kytarovým kozlením předvádí to, čemu já říkám Blue Effect. Toto je pro mě Blue Effect. Občasná pánská jízda končí mírně dramaticky, vygradovanými explozemi kytarových vyhrávek a témat z minut již uběhlých.
Kohoutek kamarádství dokapává začíná zádumčivým Semelkovým zpěvem, a ve stejné náladě pokračuje dál. Basový syntetizér hraje jednoduchou opakující se linku, během níž Hladík již klasicky předvádí své kytarové ambice. Nálada se překvapivě trochu lepší a ... zvrat. Vygradovaný nástup dalšího motivu nastiňuje výtečný bubeník Vlado Čech. Nastává zvláštní kytarová exhibice, a poté návrat k původnímu melancholickému projevu Leška Semelky. Velmi procítěně pak prezentuje posluchačům další excelentní Vrbův text. Hladíkova kytara je zkrátka balzám na duši. Celou skladbu završuje a nám dává tušit, že kohoutek kamarádství už nadobro dokapal.

Myslím si, že není nutné rozebírat každou ze skladeb na tomto albu detailně, už jen proto, že ten vzácný požitek z hudby si každý musí zažít sám. Na každého také 33 nemusí mít stejný vliv jako na mě a může se tudíž minout účinkem. Já tuto desku však považuji za nejdotaženější a na nápady nejbohatší v celé diskografii Blue Effectu. Je pro mě výš než Svitanie i Svět Hledačů, než Nové syntézy i Benefit. Je pro mě absolutní špičkou české art rockové scény.

Říká se, že v nejlepším se má přestat. A tak to bylo, zdá se, i u spletité tvorby M. Efektu. Velmi důstojné rozloučení a tečka za celou kariérou tohoto legendárního seskupení, které celému národu ukázalo cestu vpřed.
reagovat

PaloM @ 15.05.2013 16:41:20
Nemá zmysel opakovať sa, všetko som už povedal v reakciách na staršie recenzie. Kristýna, vnášaš na naše fórum "ženský rozmer" v tom najlepšom zmysle slov. Skrátka, je to citlivé vnímanie a počúvanie srdcom. Vďaka Ti za vyznanie, fandím mladým ľuďom, ktorí rozumejú "starej hudbe".
Predsa len zopakujem, že som koncert Blue Effectu s programom 33 zažil v r. 1981 (možno r.1980? - skleróza...) na internáte (koleji) Mladá garda v Bratislave, ako študent elektrotechniky.

tykeww @ 03.01.2024 14:56:52
Třiatřicítku jsem míval kdysi rád, řekl bych dokonce hodně rád, jenže... Jenže. Netuším, na kolik se moje slechy proměnily za ten necelý rok, co jsem 33 slyšel poprvé, leč dneska už si ji nepouštím vůbec a upřímně, ať to bude znít jakkoli rouhavě, byl bych možná radši, kdyby nevznikla (ale samozřejmě lepší než Záhady jmelí a současní Blue Effect). Cosi jako recenzi jsem už spáchal, a jsem si vědom toho, že je tak o druhou mocninu tří tříd níže než tvoje. Mně se tahle deska neuvěřitelně vzdálila a přiblížily se mi právě jazzové Syntézy se Svítáním a Světem hledačů. 33 mi připadá úžasně zahraná, ale chybí mi zde autorský i interpretační vklad "třetí osoby", čili mistrů Freša nebo Veselého. I tak ale moc děkuji za recenzi, tu tvoji "špičku artrocku" bych ale hledal jinde, omlouvám se.

PaloM @ 15.05.2013 16:49:07
Tridsaťtrojka je najemotívnejšie zahraný a naspievaný album skupiny, je plný citov a pocitov s vynikajúcimi textami, presiaknutými človečinou. A asi preto je ženskému uchu najbližší.
Jazzrockové Syntézy sú úplne o niečom inom. Osobne za umelecky najvyššie považujem Novú syntézu 2, najpočúvanejší album u nás doma je ale "33" (od tejto skupiny, samozrejme).

tykeww @ 15.05.2013 17:11:28
Bože, já musím být schizofrenik. Jak jsem jen mohl napsat, že bych si přál, aby 33 nikdy nevzniklo? To je takový blábol... Jakkoli album nemám rád, do naší kostrbaté hudební historie patří a to zaslouženě... Vím, že teď vypadám jako kdosi, kdo nemá názor, nebo kdo nějaký zárodek čehosi jako názor obměňuje každou minutu, ale odpusťte mi to, prosím.

PaloM @ 15.05.2013 17:14:34
budiž ti odpuštěno :-))

Cossack @ 15.05.2013 18:43:15
Naprostý souhlas, jak už jsem zde ostatně uváděl o něco níž…

Cossack @ 23.12.2011 21:33:43
Tak to já mám „Třiatřicítku” ještě o kousek výš, než „Hledače” i „Svítání” (i když je to pro mě hodně vyrovnaná trojice); určitě v tom hrají roli i skvělé Vrbovy texty (byť ty na předchůdci rovněž stály za to).
Zejména titulní skladba je „bomba” (textově i hudebně).

Také pro mne naprosto srdeční záležitost (a oblíbil jsem si ji už v čase, kdy mi do „Kristových let” chyběla ještě dekáda a půl)…

Kristýna @ 16.05.2013 16:40:03
PaloM: Děkuji za naznačenou poklonu a v duchu doufám, že tady na dlouhou dobu nebudu jediná. Ten "ženský rozměr" je i tady potřeba a já stále nerozumím tomu, proč je ho na fóru o kvalitní hudbě tak málo...
Jinak jsem se samozřejmě neubránila jisté závisti, která mě popadla v momentu, kdy jsi zmínil svou účast na koncertním provedení 33. Je mi líto, že už tady taková možnost není. I kdyby to měla hrát současná sestava, Blue Effect už asi navždy bude sázet na jejich mírně provařené "best of". Je to škoda.

tykeww: Každý to nemusí vidět stejně. Akceptuji tvůj názor a je dost dobře možné, že jej jednou budu i sdílet. Ale dnes je to jinak, a Třiatřicítku skutečně nazývám špičkou českého (československého) art rocku - nehodlám to odvolávat.

Cossack: Je to skvělá deska. Co víc dodat.

Cossack @ 16.05.2013 18:50:32
Kristýno, určitě je. A líbí se mi navzdory tomu, že nejsem ženská, podobně jako mnozí z mých kamarádů a známých, kteří to s tímhle albem mají stejně (takže Palova teorie nebude 100% platná :-D)…
„Druhý dech mám v nádechu…”

PaloM @ 16.05.2013 19:09:41
Ahojte diskutéri.
Kristýna, nemáš prečo ľutovať, to je normálny život. Ja zase závidím súčasníkom Johanna Sebastiana Bacha, ktorí ho počuli naživo hrať na organe :-)
A bola to z núdze cnosť, lebo skupiny ako Collegium Musicum, Vláďa Mišík a Etc..., brnenský Progres, či Hladíkove Blue -, Modré - a M efekty chodili za nami, na študentské internáty a tam hrali. Maximálne sme muselí ísť na druhý koniec mesta do PKO pri Dunaji (Niemen, Neckář a Bacily, Petr Novák, atď). Zažil som to v r.1976-81 a mnoho iných, lenže západná hudba mi nanajvýš "šumela" z magneťáku alebo "praskala" z LP platní.
To je ako rozprávanie starčeka z domova dôchodcov a teba, mladá slečna, čaká úžasná budúcnosť. Prajem ti veľa krásnych zážitkov, hudba ťa nikdy nesklame.

Cossack: zasmial som sa, lebo som žiadnu teóriu ani hypotézu nenahodil a netvrdil som, že "33" je len pre ženy, slečny, dievčatá... to si trošku prekrútil :-)
Ale nechem sa sporiť o prkotiny, aby z pokračovania nevzišla nejaká obluda.

Cossack @ 16.05.2013 19:20:44
Palo, jasná věc… Byla to jen legrácka (a reakce na Tvé „A asi preto je ženskému uchu najbližší.”)…
A nakonec, když o tom tak přemýšlím, asi máš pravdu (alespoň v mém případě), neboli – já mám nejspíš taky „ženské uši”, protože v nich mám náušnice (2 + 1)! :-D

Cossack @ 20.07.2013 21:56:39
Chtěl jsem (už dávno) upozornit na jednu chybu, která postihla hned první vydání alba „33” na vinylu (v roce 1981) a následně pak i to na CD s bonusy (z roku 2001).
Na druhé straně desky je uvedeno opačné pořadí skladeb, než jak jsou skutečně nahrány (na CD tedy pořadí 3. a 4. skladby).
Nejdříve je
„Kohoutek kamarádství dokapává” 11:15
pak až
„Občasná pánská jízda” 8:40;
tahle chyba obou nosičů je přejímána a uváděna skoro všude, přitom se stačí podívat na texty, které jsou jak na LP, tak na CD otištěny.

Cossack @ 05.09.2013 20:40:22
Musím se vrátit k mé předešlé poznámce a upřesnit ji (přesněji – opravit jednu mou mystifikaci):
Výše uvedené platí pouze pro CD z roku 2001 (s bonusy), nikoliv pro původní vydání na vinylu.
Takže tracklist uvedený nahoře neodpovídá pořadí na LP, kde bylo (a je) pořadí skladeb následující:
1. Třiatřicet (14:23)
2. Avignonské slečny z Prahy (6:58)
3. Občasná pánská jízda (8:42)
4. Kohoutek kamarádství dokapává (11:16)

Mohyla @ 26.07.2014 16:27:47
Kristýnka napísala peknú recenziu na posledný radový album Efektov. Album pokladám za dôstojnú rozlúčku s ich fanúšikmi. Aj keď nezdieľam až také nadšenie pre tento album, pokladám ho stále za kvalitný, podľa mňa 4*!

b.wolf @ 27.07.2014 09:27:44
Blue effect mám celkem v oblibě, nejvíc samozřejmě Svět Hledačů a Svitanie, zejména kvůli O. Veselému, jehož nejlepší fošny, tj. Synkopy 61-Sluneční hodiny a Křídlení, poslouchám alespoň 2x za měsíc. Album 33 jsem kdysi viděl ve formátu CD na koncertu unplugged prý Blue Effectu; šel jsem tam tehdy se smíšenými pocity, co tak R. Hladík sám předvede. Zklamání, bohužel, nechápal jsem, že si Hladík nemůže sehnat kvalitní hudebníky, prostě slabota. To CD jsem taky nevzal, jelikož ten "obchodník" za něj chtěl 599,-, tak jsem se mu vysmál... A k desce samotné? Je to dobré, ale já prostě Semelku nesnáším, a to dodnes, nejenom za ty popové s..ky; jeho hlas mně do BE nepasuje, toť vše. Deska je to dobrá, ty 3/5 jsou určitě namístě.

PaloM @ 27.07.2014 11:34:56
b.wolf: asi som mal šťastie, lebo som Semelku 1.raz počul na LP Nová syntéza 2, kde podľa mňa podal 100%-ný výkon. Inak, o novom Blue Effect mám podobnú mienku a je škoda, že sa Radim tak rozhodol.

V prvé řadě bych chtěl pochválit grafickou stránku alba, má to nápad a na zadní straně jsou sepsány texty Pavla Vrby, což oceňuji, protože jsou (zejména titulní Třiatřicet) opravdu skvělé a v té době na ně málokdo měl.
Titulní skladba začíná cinkáním zvonečků, což možná není úplně originální, ale je to příjemný úvod do skvěle zaranžované skladby. Na albu ji považuji za nejsilnější a čtrnáctiminutová kompozice mi vždy uteče jak nic.
Pak jsou Avignonské slečny z Prahy s akustickou kytarou a příjemnými melodickými proměnami, které se dobře poslouchají, samozřejmě i díky Vrbově kvalitnímu textu, ke kterému se Semelkův přednes skutečně hodí.
I když je pod oběma skladbami podepsán Radim, Semelkův vliv je zcela zřejmý.
Celá první strana je pěkná a dobře poslouchatelná, kdyby tak taková byla i druhá strana!
Tu totiž považuji za viditelně slabší. Občasná pánská jízda začíná těžkým klávesovým riffem a následně přejde v dlouhou kompozici kde Hladíkovým kytarovým exhibicím sekunduje Semelka s moogem, ale neposlouchá se to moc dobře, a vlastně se nemůžu dočkat až bude konec.
Kohoutek kamarádství dokapává výsledný dojem z druhé strany moc nespasí. A co mě na této skladbě nejvíc irituje, je ten hrozný zvuk moogu, který je zde slyšet ještě víc než na předcházející skladbě (hlavně během klidnější části při Semelkově zpěvu). Radim hraje dobře, ale nepřináší nic nového a vlastně opakuje několikrát omletou formuli, a kdo jeho hru zná, okamžitě ví, jaký bude další tón.
Ale i tak tahle skladba v sobě má něco víc než ta Jízda, ale ten moog... Chápu, že tehdy z té věci museli být všuchni nadšení, ale já ji fakt nemám rád.
A také musím zmínit Vlada Čecha, domnívám se, že tak schopný a kreativní bubeník tady dosud chybí.

Takže druhou stranu považuji za výrazně slabší, i když instrumentálně skvěle zahranou.
Vychází mi to na čtyři hvězdičky a na docela solidní de facto rozloučení Blue effectu, nějaké pokusy s Kellnerem a Křemenákem mě už moc neberou.
reagovat

Zdeněk @ 11.12.2012 22:29:55
A co teprve pokusy s tou současnou partou co si říká hrdě Blue Effect - to je teprve katastrofa.

Jarda P @ 12.12.2012 07:08:32
U současné sestavy mi vadí jen zpěvák a chybějící klávesy, což ale dokáže pohřbít celou kapelu.Naživo jsem je viděl jednou a nikdy více.

tykeww @ 12.12.2012 12:35:01
Já jsem je neviděl nikdy, jen pár live záznamů, ale už mě to nebere, hlavně ten zpěv se k BE vůbec nevadí, kam se hrabe Křížek na Veselého!

tykeww @ 12.12.2012 14:43:31
Pardon, chtěl jsem napsat nehodí...

Petr Gratias @ 12.12.2012 16:53:01
Odmítavým postojům všech recenzetů rozumím. Na Blue Effectu / Modrém Efektu jsem vyrůstal a ctím klasiku.
Nicméně zde byl Radimův záměr propojit jeho kytarové principy s novým myšlením a také zde funguje cílená snaha získat nové, mladší publikum třicátníků a (jemně výš)a proto ta funky rytmika Křížkův dryáčnický projev a zpěv, který hodně lidí spojuje s Walk-Choc-Ice....
Artrockový Modrý Efekt by tuhle generaci asi nudil a kapela by přestala mít svoje publikum....
Mě spíš vadí, že kapela hraje už od r. 2003 a dosud nevydala vlastní autorské album a nevymanila se z repertoáru, který hraje stále dokola a také název Blue Effect neměl být použit. Je to legendární název a ten bude vždycky vonět po nostalgii.
Nedělám kapele advokáta, i když jsem měl možnost se s těmi kluky seznámit a jsou to dobří kumpáni do společnosti. Jsou sebevědomí, ale mají svůj názor a smysl pro humor....
Radim je stále famózní kytarový hráč a pořád je česká extraliga: Hladík+Andršt+Pavlíček... a nedoceněný Makovský.
Blue Effect prostě boří mýty o nedotknutelnosti české rockové klasiky a má svoje příznice a odpůrce.
Víc se s tím asi nedá dělat.....
Zdravím!

Zdeněk @ 12.12.2012 17:09:41
ad Petr Gratias/ zdravím Tě Petře, dryjáčnický Křížkův projev? Viděl jsem Blue Effect na koncertě v létě letošního roku ale nic takového jsem nezaznamenal, spíše to byl koncert pana kytaristy s doprovodným ansámblem s úrovní o dvě třídy níž. Byl to smutný pohled a poslech. Nevěřím, že by Radim nemohl vybrat do svého Blue Effectu kvalitou odpovídající muzikanty. Srovnejme s Vláďou Mišíkem, v jeho ETC byli vždycky páni muzikanti.

nowhere_man @ 12.12.2012 19:40:29
Petr Gratias: S tou extratriedou gitaristov súhlasím, akurát ja si tam ešte pridávam Standu Kubeša, zaujímal by ma tvoj názor na neho.

PaloM @ 12.12.2012 20:01:32
Petr Gratias, prepáč, nemôžem si pomôcť, ale mám neodvratný pocit, že osobné zoznámenie sa s terajšími členmi Blue Effectu a asi príjemné posedenie v ich spoločnosti mimo muziky, ktorú produkujú, uškodili tvojmu objektívnemu zhodnoteniu.
Síce konštatuješ, že Hladík chcel a chce osloviť aj mladú generáciu, preto si vybral koho si vybral. Ale nehodnotíš to, len konštatuješ. A možno nepriamo to schvaľuješ a hodnotíš kladne tým, keď konštatuješ, že stará forma art rocku, akú produkovala táto skupina v 70. rokoch, by už dnes nezabrala.
No toto je ale veľmi vážne tvrdenie práve od teba, ktorý neustále obhajuješ starú kvalitu, staré hodnoty, nemennosť názorov na starú špičkovú muziku. No prepáč, ale tomu sa hovorí dvojaký meter.
Vzhľadom na to, že tieto svoje tolerantné názory na reunion Blue Effectu si tu viackrát opakoval, prestávam rozumieť, či ide len o subjektívny názor ovplyvneného publicistu alebo o stratu schopnosti rozlíšiť kvalitu od balastu.
Nie je reč o vývoji a napredovaní pri udržaní stále vysokej kvality (viď Mišík, Šeban, Prokop, Marian Varga, alebo Al Di Meola či nebohý Miles Davis).
Reč je o tragikomike osudu jedného špičkového kapelníka a skladateľa, ktorého prečúrali sopliaci, zatlačili ho v kapele do úzadia.
Ak tento poľutovania hodný vývoj a osud špičkovej superskupiny nie je schopný objektívne posúdiť renomovaný hudobný publicista - tak kto má potom vychovávať mladú generáciu, kto ich má učiť rozlíšiť humus od kvality ?
Fakt tomu nerozumiem, prečo Petr takto píšeš.
A ešte - prečo nenahrali nový album ? No lebo všetko, čo bolo povedané na margo karikatúry bývalej osobnosti je jasnou odpoveďou prečo.
Najväčším sklamaním pre mňa bolo tak dlho a túžobne očakávané live 2DVD z výročného koncerte v Lucerne. Vlastne 2.dvd ma potešilo, sú to samé staré záznamy.

Proč jen čtyři? Přikláním se k většině a uděluji 5 hvězdiček.
Pro mne je toto bohužel poslední významné album Blue Effectu jakousi nadpřirozeností, ke které vzhlížím s úctou, neboť se navzdory trhlinám ve skupině podařilo účinkovat s repertoárem ještě tři roky a k ještě tomu natočit desku. Hrát živě s těmito ekcelentními kytarovými opusy mistra Hladíka pouze v triu považuji za nadlidský výkon, live nahrávky jsou toho dokladem. V neposlední řadě ničím neošizená Vrbova poezie.
Sice Svět hledačů je Svět hledačů, ale zase zde jsou vyvážené kompozice obou stran desky.
Uděluji plný počet hvězd za neskonalou píli, která bohužel netrvala a nemohla logicky trvat věčně, jež naštěstí nevyústila v křeč... V nejlepším se má odejít. Bohužel. Mimo jiné, Blue effect měl vždycky výborné tenory, což se o dnešní sestavě bohužel říci nedá. No ale což, jsem rád, že i malá, nepatrná jiskřička z této dávné doby se opět rozzářila...
reagovat

S touhle deskou mám trochu problém. Podle mého názoru je výborná... ale.
Vždycky, když 33 poslouchám, tak si říkám, že tohle už není BE. Přesto, že u skladeb na první straně je uveden jako autor Hladík, tak je zřetelně slyšet, že Semelka ho převálcoval. Což není nutně na škodu. Vím, že spousta rockových fanoušků Leška nemusí a zazlívá mu koketování a nakonec i odchod k mainstreamu, nicméně jako autor a interpret byl vždycky velice slušný. Možná jsem měl štěstí, že jsem na koncerty začal chodit v 80. letech, a proto jsem rozpad BE sledoval jako jednu z prvních velkých událostí svého fanouškovského života. Takže když jsem šel na koncert Leškových SLS a poté porovnával s tím, jak se hudebně hledal Hladík, tak SLS mi z toho jednoznačně vyšla jako nástupce BE. Klásek byl schopný vždycky zvládnout to, co Hladík a Čech s Kavalem byla výborná rytmika.
Celkově si pro sebe hodnotím jako skoro 5 hvězdiček, ale je pravda, že úplně vyjímečné tohle album není, takže nakonec jen 4.
reagovat

Mohyla @ 21.01.2012 18:33:18
V každom prípade album pokladám za veľmi dôstojnú rozlúčku s " aktívnou" činnosťou, teda tvorením radových albumov, tie štyri * sedia!

PaloM @ 22.01.2012 09:31:31
Výborný album, doma najpočúvanejší od Blue Effect či M Efekt. Nikdy ma nenapadlo, žeby tu niekto niekoho prevalcoval.

Zdeněk @ 22.01.2012 10:27:15
Poslechl jsem dnes asi po 10 letech a musím uznat,že je to výborné album. Škoda, že poslední v téhle klasické sestavě.

Cossack @ 22.01.2012 16:46:56
Pro mě minimálně za 5 (viz níže)...

PaloM @ 22.01.2012 17:00:50
Mám pocit, že tu sa im podarilo zložiť a zahrať muziku, ktorú znesú aj uši, čo zrovna neholdujú progres či art rocku. Máme suseda o 2 poschodia v paneláku nižšie, ktorý v lete otvorí okná a na plné gule pustí LP "33". Inú platňu asi nemá :-)
Vždy keď si spomeniem na môj posluch albumu, vynárajú sa mi úryvky Hladíkových partov, tak zrejme je aranžovanie nástrojov vcelku dobre vyvážené. Nemám pocit, žeby to Semelka prehlušil. Všetci traja odviedli vynikajúcu prácu. Škoda Vlada Čecha, pre mňa to bol taký domáci Bonzo.

Jestliže bychom měl hovořit o domácím art rocku, tak historické souvislosti nám říkají, že na počátku osmdesátých let se tento grandiózní umělecký tvar přestěhoval z Prahy do Brna, o čemž svědčí projekty Progres 2, Synkop Oldřicha Veselého, později i Futurum a částečně i Taxi Miloše Makovského….
Album 33 od M. Efektu bylo završením artrockové orientace téhle kapely. Proto si tohle album poměrně hodně lidí pamatuje jako vydaný titul v r. 1981, třebaže na něj zdaleka nejsou jednoznačně stejné pohledy. Část příznivců album vnímá jako skutečný majstrštyk, část má pocit, že autorsky, aranžérsky a hudebně se album samo recykluje a část posluchačů vytýká triu M. Efekt, že zde už nepůsobí Oldřich Veselý, který mohl album okořenit svým skladatelským přínosem a pěveckým podílem, který byl ve spojení s touto sestavou na předešlém albu opravdu zajímavý a osobitý…. Vývoj byl ale jiný.
M. Efekt zatoužil po změně a do kapely se měla vrátit po několika letech standardní baskytara. Když kapela zkoušela na Šumavě nový repertoár, zúčastnil se dvou zkoušek přizvaný baskytarový fenomén domácí scény – Vladimír „Guma“ Kulhánek. Nakonec z toho nic nebylo – protože „Gumova“ bezpražcová baskytara byla orientovaná na jazz, blues a funk a s těmito styly v dané době neměl M. Efekt nic společného. Proto nakonec Hladík-Semelka-Čech zůstali jako trio a Semelka musel zpívat, hrát na synthesizery a ještě basovat. Nicméně moje zvědavost, jak decimované trio M. Efekt obstojí na novém albu byla logická, protože jsem cíleně skupinu sledoval už od jejích začátku na podzim r. 1968…

TŘIATŘICET – cinkání zvonečků čeřených elektronikou může upomínat na King Crimson (Larks´ Tongues In Aspic), ale jen do okamžiku, než zazní mocné entrée synthesizerů a přiškrcený tenor Leška Semelky. Patetický nástup, do něhož se prudce vklíní divoká eskapáda bicích Vlado Čecha, který ovládne prostor divokou jízdou a neurotickými breaky v jazzrockovém duchu. Radim Hladík na kytaru se drží poněkud v pozadí, přesto jsou jeho výjezdy více než čitelné. Sound ovšem zůstává klávesový a navzdory snaze udělat krátkou píseň, zde máme opět yesovské postupy v duchu delší kompozice a závažné velké téma…. Ostré staccato kláves ale přináší přímočarost a Semelka dostává kýžený prostor jako vokalista, ale i jako klávesový hráč. Skladba má známky původnosti, ale v aranžmá se sází na nejmenované zahraniční inspirace. Hladík vloží do skladby dumavé kytarové sólo s vlastním rukopisem. Žádné divoké běsnění po pražci, ale přehledné melodické kouzlení…
Playbacky umožňují nahrávat kytarové party přes sebe, což musely na koncertě vyvažovat klávesy. Muzikantsky suverénní, ale přesto místy chladné a nevývojové. Artrockový koncept zdá se byl tímto albem zcela vyčerpán a tak zde přicházejí ke slovu opět dlouhé instrumentální plochy – místo aby se sem vložily vokály a akustické kytary, klavír nebo cembalo. Čech se zde rozmachuje k opravdu perfektnímu bubenickému výkonu, což albu prospívá. Vrbův text má svou metaforickou básnickou rozpínavost, ale při přehuštěných aranžmá instrumentace se občas přistihuji, že jej nestačím hlouběji sledovat (což je asi moje chyba). Závěr má mocný pompézní závěr, jak je ostatně v art rocku zvykem….

AVIGNONSKÉ SLEČNY Z PRAHY – akustickou kytaru jsem si přivolal. Další klávesové instrumenty zde mají roli dokreslování atmosféry, což se daří a Semelkův projev získává na větší věrohodnosti, stejně jako kreativní text Vrbovy poezie. Bicí nástroje dodávají nutný tepot a nástupy elektrické kytary ve stupňované harmonii se dotýkají mahavishnovských postupů. Přesto jsou tyhle vrstvy pod kontrolou a nepůsobí nijak ohlušivě nebo rigidně a tak střídání nálad za aplikace synthesizerů, elektrické kytary a přitlumené akustické kytary dostává zajímavý tvar. Osobně se mi tahle skladba líbí víc než ta úvodní, která dala albu název. Jsou zde zajímavá subtilní místa a práce s dynamikou je hodně citlivá. Spousta rytmických a melodických kreativních míst, které se dobře poslouchají.

OBČASNÁ PÁNSKÁ JÍZDA – výrazný rockový nástup v úvodu. Poté se skladba vnitřně uvolní a vnímáme vrstvení klávesových instrumentů a kolorování kytarových tónů. Tohle mi už přijde tak trochu jako vyčerpané téma – trochu Yes, trochu Genesis, trochu Focus…. Opakující se schematické plochy, které jsme slyšeli už tolikrát předtím. Je zde ovšem změna a agresivnější nápor, ale jak kdysi poznamenal Ondřej Konrád – M. Efekt zde hraje hudbu, o které prohlašoval, že už hrát nechce. Semelka se vracel v létě 1977 do kapely s tím, že budou dělat krátké písničky. Nějak se to nedařilo a ten okázalý sound se s kapelou táhl dál jako zátěž. Dokážu proto pochopit, že žízeň rockového publika slyšet něco nového a jiného doslova vyvolalo vzkříšení Pražského výběru…. Radim Hladík je stále suverénním kytarovým mistrem, ale ten výsledný tvar postrádal nějakou jednotící myšlenku a více aranžérských nápadů….

KOHOUTEK KAMARÁDSTVÍ DOKAPÁVÁ – jak příznačný název pro poslední skladbu na albu! Jakoby Mistr Vrba tušil věci příští…. Popravdě řečeno, mi předešlá skladba v lecčems splývá v jednu. Dlouhé plochy a kouzlení se synthesizery. Pak ovšem přichází baladická část, kdy dochází k výraznému ztišení a Semelka melancholicky deklamuje obsah zpívaného textu, než Čech rozběhne bubenickými běhy další fázi skladby. Vymyšlený riff na basový moog drží ve skladbě napětí a otevře se prostor hladíkovským kytarovým náletům. Má jasný a čistý tón a Čech rozehrává bubenické ekvilibristiky s jazzrockovými postupy. Jeho rytmická práce je na albu více čitelná, než na předešlém projektu Svět Hledačů (!). Instrumentální část ve skladbě vykazuje hodně postupu z fusion music, od které se M. Efekt dost výrazně v sedmdesátých letech distancoval, ale pak se skladba vrací do artrockového schématu. Melancholické nálady nakonec získávají konkrétnější tvar a album se blíží ke svému závěru…..

V době, kdy album 33 vyšlo, už bylo všechno jinak. Semelka a Čech společně se Stanislavem Kubešem a Janem Kavalem založili skupinu S.L.S. a tak si posluchači M. Efektu mohli vychutnat kapelu, která už v dané sestavě neexistovala a třebaže bylo podniknuto několik resuscitačních pokusů jak M. Efekt oživit a dosadit na scénu osmdesátých let, tyhle pokusy (s Oldřichem Kellnerem, Lubošem Mandou, Lubošem Pospíšilem a Davidem Kollerem) se minuly účinkem. Radim Hladík zůstával stále kytaristou par excellence, ale větší pozornost na sebe v osmé dekádě strhával Luboš Andršt a zejména Michal Pavlíček…
Ještě poznámka:
když jsem se pozorně zadíval na obal alba, tak jsem si najednou vzpomněl na obal druhého alba skupiny West, Bruce And Laing. M. Efekt má ve třech motýlcích znázorněn osobnostní profily členů kapely – Hladík jako milovník rychlých aut, Semelka jako pohodlný bonviván ležící ve vaně obklopený reprodukovanou hudbou a konečně Čech – milovník ženského pohlaví…. Tohle mělo americké trio na obalu alba Whatever Turns You On v přetransformované podobě také, ale někdy v r. 1973…
Osobně si myslím, že album 33 je vyzrálým hudebním projektem, nicméně jsem toho názoru, že alba Svitanie (1977) a Svět Hledačů (1979) nepřesahuje. Byla zde zachována vysoká interpretační úroveň, ale absence jiných invenčních postupů už v řadě případů zanechává drobné trhliny, které jsou pro mě místy čitelné. Proto dávám čtyři hvězdičky.




reagovat

Cossack @ 23.12.2011 20:33:43
Tak to já mám „Třiatřicítku” ještě o kousek výš, než „Hledače” i „Svítání” (i když je to pro mě hodně vyrovnaná trojice); určitě v tom hrají roli i skvělé Vrbovy texty (byť ty na předchůdci rovněž stály za to).
Zejména titulní skladba je „bomba” (textově i hudebně).

Posledný album Blue effect patrí do kategórie albumov, ktoré ukončili kariéru kapiel na ich vrchole. V preklade - lepšiu rozlúčku si BE ani nemohli nahrať. Oldo síce odišiel, ale Lešek tu ešte neprejavoval vôbec svoje pop tendencie a skvelý artrockový počin vznikol aj jeho zásluhou. A tentoraz neviem vybrať jednu skladbu ako vrchol. Prvé dve skladby si môžem púšťať stále a stále. To však neznamená, že druhé dve sú horšie, práveže nie. Jednoducho ako celok bezchybné album. O to viac ma potešila vynikajúca skladba Avignonské slečny z Prahy v dlhšej live verzii ako bonus. Krása... Hladík, Semelka, Čech - klobúk dolu, toto je jednoducho majstrovský kúsok. Celá 33-ojka. Hoci mám najradšej album Modrý efekt a Radim Hladík, tento album považujem za ich vrcholné dielo.

Bonusy zo singlov (83,86,89) sú vskutku príjemné. Taká skladba Nežná je ozaj krásne nežná a veľmi potešil aj remake Čajovna, aj keď automatický bubeník... no, čo už. A za zmienku stojí aj nádhernú náladu evokujúca Kampa. Škoda, že kapela skončila, ešte mohla povedať svoje, uvidíme, či povie svoje aj dnes.
reagovat

Petr Gratias @ 14.10.2011 14:04:10
Zdravím Mirka Kostlivého....
vyjadřil jsi to veli lapidárně s těmi odchody
Vládi Mišíka a Oldy Veselého.... ten příměr se
skvělými alby je opravdu velmi výstižný.
Někdy jsou i méně příjemné věci strůjci mimořádných záležitostí a tady to platí jednoznačně!!

Mirek Kostlivý @ 16.10.2011 16:24:15
I já zdravím, Petře. To je pravda, on by asi Olda ty skladby nahrané na LP Sluneční hodiny u Blue Effectu ani všechny neprotlačil. Podobně jako nedostal na LP Svět hledačů svoji výbornou akladbu "Prosím". A tu už bohužel znovu nenatočí. Aspoň tak mi na můj přímý dotaz v lednu 2010 z Rádia BEAT odpovídal ...

PaloM @ 16.10.2011 20:34:27
Môžte mať akékoľvek dôvody nemať rád alebo zhadzovať Semelku, podľa mňa najlepšie spevácke výkony podal on v skupine R.Hladíka. Na Novej syntéze 2 je absolútna špička. Súčasne musím uznať, že svojim ďalším vývojom - príklonom k popu - premrhal obrovský talent rockového speváka. Olda Veselý je iný typ speváka, preto otázka nestojí, kto z nich bol lepší a vhodnejší pre Blue Effect. Obaja boli ideálni.

Alba Třiatřicet a Svět hledačů jsou obsahem truhly, kde jsou uloženy poklady československého rocku. Vinyl 33 byl pak mým průvodcem svatební nocí. Dlužno dodat, že je LP to poslední, nač bych chtěl v té epizodě vzpomenout. Je věčná škoda, že tato kapela už spolu nemůže nic zahrát. Taky je škoda, že Olda Veselý tak záhy odešel zpět do Brna, aniž mu bylo umožněno realizovat něco z jeho mistrovství. Tak těchto dalších pět hvězd posílám do nebe Vlado Čechovi.
reagovat

PaloM @ 15.08.2009 15:09:27
Pekne si to napísal. Z toho mála rockového, čo som mal šťastie za komoušov zažiť, patria koncerné programy Svitanie, Svět hledaču a "33" k tomu najlepšiemu. Práve "33" bol na internáte Mladá Garda v Bratislave, kde som býval a na to sa nezabúda. Odchod Oldřicha Veselého z kapely nebol dobrý krok, no bolo príliš veľa "kohútov na jednom smetisku", presilu talentov unesie máloktorý spolok, výnimkou boli Yes.

Mirek Kostlivý @ 17.08.2009 18:28:46
Však toho později Hladík litoval, že rozhodl o odchodu Oldřicha Veselého a nechal si ve skupině raději Semelku. Zajímavé je i to, že podobně postupoval v případě Vladimíra Mišíka, kterého Semelka "vytlačil" z Blue Effectu.
Ale vlastně je to dobře, protože díky tomu mohly vzniknout skvělé desky "Sluneční hodiny" a "Kuře v hodinkách".

b.wolf @ 17.08.2009 21:22:00
Blue Effect mám ve velké oblibě, ale bez L. Semelky. Olda Veselý je pro mě pan zpěvák, třeba jeho výkony na plackách Sluneční hodiny či Křídlení jsou skvostné. Semelku jsem nikdy nemusel a když jsem zakoupil Svět Hledačů, tak CD přehrávám pouze bez tzv. bonusů, které si tam zřejmě L. Semelka protlačil; dle mého naprostá zbytečnost a když už, tak půl na půl - Olda tam mohl mít třeba něco z alba Svitanie

Petr Gratias @ 14.10.2011 14:02:36
Zdravím Poustevníka.....
ten odchod Oldy Veselého od kapely měl několik rovin a úhlů pohledu.
Pokud si chceš přečíst postoj jeho - přímého aktéra, nahlédni do knihy ČERNÝ RACEK (Vakát 2009), distribuuje Kosmas po celé republice, kterou jsme oba spáchali a díky za zájem!

Korunovace v tónech.Stejně tak severští EMPEROR završili svoji cestu absolutně geniálně.Tato výsada patří jen několika málo vyvoleným.Smekám před PANEM Pavlem Vrbou a jeho texty, které zde tak výjimečně a výtečně Semelka prezentuje.Co Čech předvádí na bicí nelze ani komentovat.Mistra Hladíka kometovat nebudu,jako vždy excelentní!Vystoupit na pomyslný Olymp je snem každého nejen muzikanta,ale i člověka.Zde se to podařilo několika lidem najednou.Pánové,ještě jednou děkuji.**********
reagovat

Mohyla @ 14.10.2011 11:32:08
Wenzl, tak ako si to napísal, pod to sa podpíšem bez výhrad! Veľmi dôstojné ukončenie nahrávania, na vrchole síl.

Vynikající album, které se mi dostalo do rukou s dvouletým zpožděním v roce 1983, kdy mi bylo 15 let.
Podstatně dříve jsem za registroval kapelu v tehdejším pořadu ČST "Hudební studio M", kde mě jejich muzika (jako asi 10 - 12 letého) ihned oslovila. První album bylo "Svět hledačů", které jsem tak "ohrál", že jsem musel koupit ještě jedno...No a pak jsem zjistil, že existuje ještě "33", ale nebylo lehké ho sehnat, v obchodech už nebylo a tak jsem si napsal do Supraphonu.
Škoda, že se tato sestava už nedala dohromady, byť bez vynikajícího Vlado Čecha....Myslím, že především se tomu bránil L.Semelka.Byl jsem v roce 2005 na koncertě nového Blue Effectu v Mikulově a musím říct, že Hladík vynikající a i ti mladí kluci kolem něho jsou výborní, škoda že z alb Svět Hledačů a 33 zahráli jen Aviňonské slečny z Prahy.
Bonusy na albu s vyjímkou živé verze Aviňonských slečen z Prahy se nebudu vyjadřovat, podle mě k tomuto albu nepatří...Zapomněl jsem zdůraznit VYNIKAJÍCÍ texty P.Vrby, pro tuto hudbu jako stvořené....
reagovat

Dle mého názoru je to skutečný vrchol "Blue Efect".
Po předchozích seskupeních se sestava kapely zmenšila na tři muzikamty, což nebylo v žádném případě na úkor kvality. Měl jsem možnost několikrát navštívit "živou" verzi alba "33", (v této době to bylo běžné) a můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že živá verze byla ještě lepší než nahrávka. Koncerty "B. Efektu" jsem navštěvoval pravidelně od počátku sedmdesátých let a mnohokrát jsem měl možnost slyšet koncertní verze předešlých alb, takže můžu dobře porovnávat. Po přečtení všech předešlých recenzí mě napadá jeden názor - chtěli jsme mít svoji kapelu "YES" a my, myslím tím samozřejmě nás "ART ROCKOVÉ" milovníky, tímto albem částečně dostali. Kytarové "rify" Radima Hladíka možná trochu připomínají kytaru S. Howe, ale jeho kytarová sóla a technika, to je osobitost a skvost.
Při poslechu si všimněte, jak jeho sóla gradují. S touto jeho virtuozitou nádherně koresponduje hlas Leška Semelky a velmi přesná bicí Vlado Čecha a nádherné texty Pavla Vrby. Vřele doporučuji všem.
reagovat

Tak tohle album mám od B.Efekt nejraději.Už při prvním poslechu mě doslova uchvátila titulní skladba "Třiatřicet",která celé album rozjíždí až při tom jezdí mráz po zádech a přesto že tato skladba zabírá místo na celé první straně původního Lp,tak se nemusí posluchač obávat že se bude nudit.Skladba je nabitá energií od samého začátku až do konce.Instrumentálně výborně udělaná a zahraná věc ve které se svou hrou na bicí obzvlášt vyjímá Vlado Čech.Ale abych nezůstal jen u úvodní skladby,nelze opomenout i zbývající skladby z původního Lp.Myslím že celá druhá strana desky naplňuje jak energií a melodií,tak i suverenitou všech tří členů.Tuhle desku považuji za jeden ze skvostů českého bigbítu a jak zde dokazují pánové R.Hladík,V.Čech a L.Semelka i v trojčlenné sestavě se dá dělat kvalitní muzika.

(původní datum recenze: 28.10.2004)
reagovat

Tento skvelý album som si založil do svojej zbierky v svojich gymnaziálnych časoch.Považujem ho za absolutný vrchol M-Efektu,a škoda,že po ňom už nevydali žiaden album.Mám ich všetky na LP aj na CD.Remastrované CD verzie majú podstatne lepší zvuk.Táto hudba pôsobí veľmi súčasne,ako mnohé albumy podobných kapiel,ktoré vzniklii len nedávno,a nik by nepovedal že je táto hudba už viac než 3O rokov stará. Títo páni /klobúk dolu/ predbehli v dobrom slova zmysle svoju dobu o dobrých pár rokov.A akú hudbu pri komponovaní tohto albumu sami počúvali je celkom jedno.Či snáď je málo anglických a US kapiel,ktoré sa navzájom kopírujú,resp.aspoň ovplyvňujú ? Album môže smelo konkurovať aj kapelám zvučného mena ,ktoré hrajú podobnú muziku.Absolútna jednička!!!

(původní datum recenze: 27.10.2004)
reagovat

PaloM @ 22.10.2008 15:27:51
Úplne súhlasím s hodnotením i komentárom. Tento koncert, ako i éru Svitanie či Svet hľadačov som mal možnosť naživo vidieť. Práve 33 bolo trochu zatracované príklonom k pesničkárstvu, čo si ja ale nemyslím.
Mám komplet diskografiu teraz už na CD (originálnych, okrem "nekúpiteľnej" Novej syntezy 2), najčastejšie si púšťam 33, je to relaxačná hudba v najlepšom zmysle.

Vždy, keď si pustím toto, podotýkam skvelé album a počujem úvodnú titulovku " Třiatřicet" je prvé, čo ma napadne, že pri skladaní a aranžovaní tejto kompozície sa cítili Radim, Lešek a dnes už nebohý Vlado Čech ako RUSH. Po odchode Olda Veselého zostali traja, akurát, že Lešek nehral basové linky na basgitare, ale na synťákoch (a snáď vždy vážil raz toľko, ako Geddy Lee...). Ťažko ma dnes niekto presvedčí, že v období nahrávania titulnej skladby nepočúvali páni z Blue Effect dosku "Hemispheres" od geniálnych Kanaďanov...
"Avignonské slečny z Prahy" je ďalšia pecka, ale na cédéčku si ju vždy vychutnám radšej v plnej, rozvinutej a živej verzii. (Pre neinformovaných - skrátená verzia vyšla na LP z dôvodu časového obmedzenia vinylovej kapacity).
"Občasná pánská jízda " i "Kohoutek kamarádství dokapává " sú ukážkou vyzrelosti Radima i Leška (jeho snáď životný skladateľský a aranžérsky výkon) a v pozitívnom slova zmysle, sú to vlastne súboje Radimových gitár a Leškových kláves...
Zvyšné bonusy na CD verzii (mimo kúsku "Čajovna") sú prakticky zbytočne doplácané (asi kôli využitej minutáži), ďalším negatívom alba je typicky socialistický plochý zvuk nahrávky - daň dobe a kvalite nahrávacích štúdií kedy sa album u nás (v Československu) lisovalo...
Pre mňa je však toto album úplne rovnocenné s jeho art rockovými predchodcami LPs "Svitanie" a "Svět hledačů "...
...vžby som mal radšej z domácej, progresívnej tvorby priamočiarejší výraz Radima Hladíka a zvlášť Olda Veselého (geniálne "Sluneční Hodiny" od jeho kapely Synkopy), ako akademicky studené Collegium Musicum...

(původní datum recenze: 20.08.2004)
reagovat

Jan @ 22.12.2005 00:00:00
Ohledně bonusů: Dají se přece přeskočit, ne? Například já si ale rád poslechnu singly, které bych dnes už asi těžko někde sehnal. Kromě toho jejich zařazení nijak nezvyšuje cenu cédéčka.

(původní datum reakce: 09.01.2005)

Ivo Ambrož @ 01.10.2007 19:29:46
Nemohu souhlasit. Toto album jednoznačně představuje ústup z rockových resp. artrockových pozic a čpí Semelkovým zamýšleným přestupem do pekla popu. Konečně tato cesta se ukázala jako zničující pro celý soubor, kdy Hladík již nebyl schopen nikdy pořádně navázat na slavnou historii kapely, Semelka se chvíli vypjal v SLS a teď se ztrapňuje někde v naňáskovském divadle, no Vlado Čech ten bubnuje v nebi.

pepa @ 18.05.2010 20:31:49
Semelka opruz všech opruzů-tfujtajfl to je zmiják.

luk63 @ 19.05.2010 05:43:17
Co ti Semelka provedl pepo, že ses snížil k této reakci? Nebo se ti jenom nelíbí jak zpívá a hraje? To se dá vyjádřit i jinak, nebo si ho prostě nevšímej, ale toto...

Rýpák @ 17.02.2011 19:57:38
Labutí píseň Efektů, koho by napadlo že to nebude mít pokračování, Lešek nebyl jediný zpěvák ani klávesák, Hladík to asi promanažeroval, první dva bonusy a pak už mělo znít ticho.