Barclay James Harvest - Barclay James Harvest (1970)

Hejkalovi recenzentské práce pro tento web i pro "posluchačské podivíny" všeobecně si velice vážím. Jeho přehled v hudbě sedmdesátých let je obrovský a nabídka alb kterou zde prezentuje, se určitě nejen pro mne stala nesčetněkrát inspirativní. Je samozřejmostí, že shodnout se s osobou naprosto cizí v názorech na určité umělecké spektrum prostě nelze. Jeho čtivý rozbor nahrávek kapely Barclay James Harvest je zadobře si prostudovat, avšak výstupní názor si udělá každý jedinec vlastní. I když u valné většiny jsem s ním za jedno, u desky debutové mě jeho bodovací střídmost překvapila. Nevěřil jsem že by první BJH byli natolik jiní nebo snad výrazně slabší.

Svůj styl plně definují až s druhou deskou Once Again, ale už tahle práce snese přívlastek výborná. Jde cítit, že si kapela takříkajíc otrkává terén a místo a čas odkud chlapci vyšli, jsou se šedesátými roky ještě pevně spjaty. Nic to však neubírá na kráse a bezprostřednosti této umělecky vyprofilované sbírky.
Při nádherně naléhavé Mother Dear máte pocit že kytaru svírá sám velký George Harrison a příjemná melancholie The Sun Will Never Shine najisto míří ke čtyřem hošíkům z Liverpoolu. Vůbec celá deska je hravostí a písňovou formou uštrikovanou v letech šedesátých provoněna. Kvanta něhy přimíchané v šesté The Iron Maiden, nemá posluchač současné muziky v dnešní produkci šanci vystopovat. A změť strašidelných výkřiků v děsu plné tečce Dark Now my Sky navíc podepřené orchestrálním partem, je rovněž vysoce působivá.

Jsem toho názoru, že Barclay James Harvest ve své první desetiletce slabá alba neprodukovali. Střízlivým pohledem není jejich debut dokonalý ani natolik rozmanitý jako některá díla další. Nestal se ani kasovním trhákem, ale půda už byla rozorána a pokud v tom dnešním šíleném světě hledám záchytný bod a místo ve kterém se potřebuji schoulit a schovat před okolím, jejich hudba mi budiš skvělým průvodcem. 4,5*



reagovat

Debut Barclay James Harvest je pevne usadený v 60. rokoch. Čo to znamená?

Nuž, ide o príjemnú muzičku na pomedzí psychedelického popu, orchestrálnych cukroviniek a podobných javov. Občas reflektuje nástup dobových tvrdších smerovaní, a preto nečudo, že mňa osobne oslovujú najmä skladby ako Talking some time on. Tá je rázna, gitarovo vyhrotená, skrátka, skvelá! V záplave sláčikových slaďákov a pomalších skladieb vo všeobecnosti vyzdvihnem najmä, na pomery kapely, prirýchlu a ráznu pieseň Good love child a záverečnú bombu s názvom Dark now my sky. Orchestrálny úvod pretne nádherná plačlivá gitara, kapela tak prvý raz ukazuje svoju monumentálnu rockovú tvár, s ktorou sa bude v slušnej spoločnosti často pretŕčať v nasledujúcich rokoch. Je to miestami priam baletné predstavenie, doslova si predstavujem tancujúce divožienky so širokým rozkrokom (ehm). Tá skladba je dlhá, takpovediac do tuctu minút, avšak nie je tuctová, to ani omylom!

Orchestrálna selanka. Osobne dávam prednosť iným albumom.

P.S. Moje CD ponúka navyše rovno trinásť skladieb predstavujúcich kapelu v rokoch 1968-1969, singlovo alebo v rámci BBC Sessions. Nie, že by neboli príjemné, ale nič extra sa nekoná, popík á la 60. roky ovládali Beatlesáci a zástupy ich napodobovateľov. Barclay James Harvest z davu nevybočovali. Je ale pravda, že melódie sú to niekedy naozaj chytľavé.
reagovat

Snake @ 20.11.2015 16:20:56
Hejkale, bereš ty Barclay James Harvest pořádně z gruntu :) Nijak zvlášť nastudované je ještě nemám, do sbírky jsem zatím zařadil pouze kousky Time Honoured Ghosts (1975) a Octoberon (1976), přičemž druhá jmenovaná zdá se mi býti o chlup lepší. Jak si tak pročítám ty tvoje recenze, zraje ve mně přesvědčení, že si s nimi vystačím...

Jarda P @ 20.11.2015 17:42:23
Nenech se ovlivnit recenzema, chce to si všechno poslechnout svýma ušima. Podle mě minimálně do XII stojí za to si BJH pořídit. Kdybych vycházel z Hejkalových recenzí třeba Beatles, neměl bych od nich dodnes nic :-),

hejkal @ 20.11.2015 18:25:51
Snake - presne tak, rozhodujúce je vlastné vnímanie, pre mňa to nie je srdcovka, ale je to príjemná muzička. Pokiaľ sa neorientuješ podľa hviezd, ale čítaš texty, tak si si azda povšimol, že sa o hudbe BJH vyjadrujem pozitívne. Najlepší kúsok som si ešte nechal v zásobe, Live z roku 1974 je podľa mňa aj pre teba veľmi zaujímavá položka. :)