Barclay James Harvest - Octoberon (1976)

Deska Octoberon, je další výbornou nahrávkou kapely Barclay James Harvest. Může se zdát, že má ještě obroušenější hrany a výraznější melodiku, než například alba z let 74,75, ale je to spíše klam. Softové podání pánové praktikují od svých začátků a málo komu sluší lépe, než právě této kapele.

The World Goes On je vskutku překrásná, svou tesknou melodií mi částečně připomíná Beatles. Druhá, důraznější May Day, vsadí na pompéznější aranžmá a ve své druhé půli zhudební historickou chorální fresku. Nesporně výbornou skladbou je staroegyptským bohem Ra inspirovaná záležitost stejného názvu. Položena v tišší dynamice, opředena mystickými vícehlasy a tajemnou aurou. Přesto, že název písně Rock N' Roll Star může zavádět k jakési vlezlosti, opak je pravdou, jde o další velice jímavou, malinko přístupnější věc. Za pozornost stojí jistě i poslední dojemná záležitost Suicide?

Octoberon patří spolu s přístupnějším Gone to Earth k posledním velkolepým výtvorům BJH sedmdesátých let a pro mnohé je i posledním kvalitním albem této kapely.
reagovat

Snake @ 04.07.2017 07:59:04
Řečeno krátce, ale výstižně. Album se těžko popisuje, především "Red Side" na mě působí svou zvláštní, až aristokratickou vznešeností...

S hodnocením víceméně souhlasím, za nejslabší skladbu považuji pátou a trochu nevýraznou "Polk Street Rag". Ale jesti čtyři hvězdičky, nebo pět, je celkem jedno. Já dal čtyři a půl :)

steve @ 04.07.2017 11:13:50
Trestuhodně nedoceněná kapela. Octoberon rozhodně nepatří mezi jejich poslední velké práce, velice novátorsky působí například deska Eyes Of The Universe.

Album Octoberon od poetických art-rockerov Barclay James Harvest je dosť špecifický kúsok v ich diskografii. Veľmi výrazné symfonické aranžmány vytvárajú spolu s hudbou umelecký majestát, ktorý má hĺbavú a takmer až smútočnú atmosféru. Album obsahuje dnes už klasické skladby a nebojím sa nazvať toto dielo opus magnum britského rocku. Bol nahratý v slávnom Strawberry Studios, ktoré vlastnili aj členovia skupiny 10cc a zvuk je skutočne nenapodobiteľný. Názov Octoberon je odvodený od Shakespearovej hry Sen noci svätojánskej, v ktorej bol aj istý Oberon kráľ víl. Navyše doska vyšla symbolicky prvého októbra s krásnou prednou obálkou od neznámeho autora. Mala veľmi dobré umiestnenie v rebríčkoch a v UK obsadila 19. miesto, dokonca sa prekvapivo mihla aj v americkom Billboarde ale len na 174. mieste. Američania nemali pre takúto hudbu pochopenie, pretože ich viac zaujímala prvoplánová provokácia alebo divokosť. To je v protiklade s harmóniou a súzvukom Barclay James Harvest. Aj bez týchto úspechov za veľkou mlákou si toto britské kvarteto získalo status nesmrteľnosti vďaka albumom, ktoré patria do zlatého fondu progresívneho rocku.

Red Side
The World Goes On otvára akustická gitara a jemný hlas Lesa Holroyda. Jeho falzet je neodolateľný a podmanivý zároveň. Symfonické plochy vznešene sprevádzajú pekné Leesove gitarové sóla. Skladba hovorí o tom, aby človek roztiahol krídla a našiel svoje šťastie v živote. Pri zemi sa držiaci vokál Johna Leesa zdobí song May Day, ktorý spočiatku spája silnú melódiu s nevtieravou rockovou rytmikou. Zhruba od piatej minúty prichádzajú mohutné chorály v orchestrálnych aranžmánoch. V skutočnosti je to šesť anglických tradičných piesní, ktoré sú na seba navrstvené. Netypické riešenie, ale o to zaujímavejšie. Woolly Wolstenholme priniesol jednoducho nazvanú skladbu Ra. Jeho kompozície sú mierne odlišné a práve to je nečakaným spestrením. Na začiatku a na konci sú monumentálne symfonické podklady, v istých miestach až mierne chaotické. Pomedzi to sa nachádza mystická melódia odkazujúca na časy starodávneho Egyptu. Práca s tichými a dynamickými nápadmi je vskutku obdivuhodná.

Blue Side
Je čas aj na nejaký ten hit a tak Rock 'N' Roll Star musí potešiť každého fanúšika tejto skupiny. Skladba patrí medzi nezabudnuteľné čísla Barclay James Harvest a textovo mierne evokuje kapelu The Byrds a ich So You Wanna Be A Rock 'N' Roll Star. John Lees tu opäť odohral citlivé gitarové sóla a vyhrávky. Ďalšia rockovejšia záležitosť Polk Street Rag má prekvapivo bezstarostnú a optimistickú auru. Efektná gitara a viachlasé vokály to na pomery Barclay James Harvest celkom pekne rozbalia. Krásny love song Believe In Me je stále o tej známej hre medzi mužom a ženou, v ktorej jeden buď vyhráva alebo prehráva. Koniec zaobstaráva jedna z najúchvatnejších kompozícii Suicide? s rajskou melódiou a ľubozvučnými gitarami. Skladba sa pozvoľne vytráca aj so scénickými klávesmi. Téma je to neveselá a od piatej minúty je počuť už len klopkanie topánok a tvrdý dopad.

Poznám toto dielo asi najdlhšie a najlepšie zo všetkých dosiek Barclay James Harvest. Je to aj spomienka na isté obdobie môjho života, preto tieto skladby u mňa fungujú aj ako návrat do minulosti. Octoberon je krásna emocionálna nahrávka s geniálne zloženou hudbou. Žiadne patetické výlevy, ale ušľachtilé pocity a predstavy. V mojom ponímaní je to ďalší vrcholný okamih tvorby Barclay James Harvest a myslím, že by si zaslúžil viac doceniť v kontexte svojho významu. Octoberon je pre mňa kultový album 70-tých rokov a päť hviezd už len logickou bodkou.
reagovat

zdenek2512 @ 05.08.2013 04:32:09
Ahoj Slavo, BJH znám pouze podle jména. V sedmdesátých mě totálně míjeli. Když jsem si přečetl Tvojí recku ta jsem nabyl dojmu, že na tom asi něco bude a když mi to vyjde tak si je poslechnu. Tradičně krásně napsané.:-). Nevím jestli to bude úplně můj styl, ale to zjistím až po poslechu na ulozto je několik jejich alb. :-)

Kristýna @ 05.08.2013 18:43:21
alienshore (nebo Slavo?), z tvé recenze mi naprosto stačila tato věta "Album obsahuje dnes už klasické skladby a nebojím sa nazvať toto dielo opus magnum britského rocku." - nádherně výstižná a všeříkající věta. Vím, že máš pro kvalitní hudbu napříč žánry ohromný cit, takže ti budu věřit. Díky. :-)

alienshore @ 05.08.2013 19:50:43
Zdeněk neviem či to bude tvoja parketa, no ale za vyskúšanie nič nedáš :-) ...

Kristýna kľudne ma môžeš volať aj Slavo ..., mám rád ľudí ktorý sú tzv. "open mind" :-) ..., to nadšenie z objavovania som kedysi prežíval aj ja a občas sa stane aj teraz, že nájdem niečo čo ma úplne pohltí, tvoja poklona ma veľmi potešila a je vidieť že máš sluch na správnom mieste :-) ...

Jarda P @ 06.08.2013 10:56:58
Já jsem si nakonec kromě Ring Of Changes a Victim Of The Circumstation pořídil nakonec i desky od Face To Face nahoru a přišel jsem jim na chuť. Stěžejní jsou samozřejmě ta 70. leta a Octoberon a Time Honoured Ghosts považuji za nejlepší. Mimochodem méně známe sólovky Wooly Wolstenholma jsou rovněž vynikající a patří do sbírky skalních Harvestologů.

b.wolf @ 06.08.2013 12:52:29
Takovou sáhodlouhou recenzi tady k BHJ, to klobouk dolů. Ale samozřejmě nemá chybu, BHJ poslouchám pravidelně až do fošny XII, po tomto albu už mně jejich další desky bohužel neoslovily.

zdenek2512 @ 06.08.2013 13:23:37
Ahoj Slavo, stáhl jsem si prvních sedm alb včetně tohoto. Čekal jsem trochu něco jiného, ale je to přesně kombinace Beatles s Moody Blues a možná i trochu Floyd. Neurazí to dovedu si představit, že to poslouchám s manželkou. :-)

Mayak @ 06.08.2013 13:58:31
..skutočne britské kapely, ako Strawbs, The Moody Blues, Barclay James Harvest, Gryphon, Greenslade atď. ... v ranných 70. rokoch predstavovali menej komplikovanú alternatívu (k "náročnejším" Yes, Genesis, ELP, KC, VDGG) britského art rocku...a sú o niečo menej známe a akože "menšie legendy" ...
Na druhej strane, sú jemnejšie, pocitovejšie, často melancholickejšie a straviteľnejšie pre emotívnejších poslucháčov, čo netúžia po príliš "komplikovanej" hudbe. Majú svoje pevné miesto v histórii (art/prog) ROCKU, nielen britského. A je dobré, že sa o nich píše a ešte lepšie, keď čo najviac :-)

zdenek2512 @ 06.08.2013 14:52:57
Ahoj Miro, velice pekne jsi to shrnul. Oni totiz tyhle kapely hraji takovy pohodovy bigbit, ktery nikoho neurszi ani nedeprimuje. Je to takovy predchudce symfo progu, je to plne smyccu a klaves. :-)

Snake @ 17.03.2014 08:54:46
Výborná muzika. O něco víc líbí se mi úchvatná "Red Side", ačkoliv z těch překrývajících se sborů v závěru druhé May Day bývám krapet nervózní :) "Blue Side" je trochu přímočařejší, ale její skóre značně vylepšuje závěrečná skladba Suicide? Úžasná věc, při jejímž poslechu tají se dech...

alienshore, Octoberon koupil jsem si na základě tvojí recenze a rozhodně nelituji. S Barclay James Harvest jsem se dosud míjel a byla to chyba. Jejich tvorbu neznám a nedokážu album ohodnotit v rámci celé diskografie, dám tedy na pocity a ty jsou jednoznačně pozitivní. 4,5 a při pohledu na nádherný obal zaokrouhlím nahoru.

alienshore @ 17.03.2014 20:48:01
Ahoj Snake! Som potešený, že práve tento album ťa zaujal. Pre mňa je to klasika a zároveň aj spomienka na určité obdobie môjho života. Tóny skladby Rock 'N' Roll Star vo mne prebudzajú každý jeden detail, mám vtedy zimomriavkový stav :-).

kali @ 18.03.2014 10:43:58
Já na Harvesty nedám dopustit už od konce 70.let, kdy jsem se k nim na burze v Praze dostal náhodou, výměnou za "něco". Od té doby jsem je sledoval, muzika výborná, neotřelá, nápaditá, mám rád jejich koncerty "Live Tapes" nebo ten berlínský. Skončil jsem u "Victims Of Circumstance", to mě už zklamalo.
Jinak "Octoberon" jasná 5.

Jarda P @ 18.03.2014 11:54:37
One taky Victim Of Circumstances je jejich nejhorší deska. Ale následující věci od roku 87 do 99 už zase stojí za poslech. Ještě více se mi líbí sólová alba Wooly Wolstenholma. Tam je ten duch starých BJH patrnější.

Po mnoha a mnoha letech se mi minulý týden dostal do ruky kotouček s tímto albem. Parádní dílko hodné mistrů. Znal jsem od BJH jenom první placku a samozřejmě Once Again a Everyone Is Everybody Else. Octoberon se mezi ně může klidně zařadit. Všechno to perfektně vystihl v recenzi na posledně jmenované album Borek, takže bych vlastně jenom nosil dřevo do lesa. Skvělá věc.
reagovat