Ritual - Think Like A Mountain (2003)

Jedním z největších hudebních dobrodružství které může posluchač zažít, je společná cesta s čerstvě pořízenou nahrávkou od prvních vzájemných poslechových krůčků až plnému pochopení a ztotožnění se s obsahem díla. Pokud si vše sedne jak má, je vzájemná přitažlivost takřka magnetická, takřka hmatatelná. Člověk od ní nemůže odtrhnout uši, poslouchá ji každičký den, tak často jak to jen jde a její krása se mu pomalinku zařezává do hlavy a do srdce. Ten těžko popsatelný pocit je někdy decentní závislostí každého z nás na té které nahrávce, ať si to chceme přiznat, nebo ne.

Velmi podobné výše popsané pocity jsem posledních několik dnů zažíval s třetím albem švédských Ritual - Think Like a Mountain. Je to přesně ten typ nahrávky, od které jsem nic nečekal a dostal všechno. Nebo přesněji řečeno - čekal málo a dostal strašlivácky moc.

S touto kopelou jsem si potykal teprve nedávno prostřednictvím posledního alba The Hemulic Voluntary Band. To mě okamžitě okouzlilo a znovu potvrdilo, že švédi na progresivních kolbištích zkrátka válí. Jejich zdroje jsou takřka nevyčerpatelné a dost často také velmi originální. Bylo jen otázkou času poohlédnout se trochu nazpět do minulosti kapely. A k tomu mi mělo posloužit album recenzované. Po právu pětihvězdičkové Hemulic teď bledne závistí vedle monster klenotu Think Like a Mountain. Na něj je každá banálně bodovací stupnice krátká, jelikož tohle je jedna velká neskutečná progresivní časovaná bomba.

Že je zvuk, instrumentální výkony, zpěv Patrika Lundströma a vzájemné nástrojové pro-aranžování znovu dotaženo k hranici dokonalosti netřeba zmiňovat. Ale právě na tuto desku se podařilo přinést tolik neskutečně precizních, svěžích a originálních motivů, že nad tím zůstáva "běžný progresivní" :-) rozum stát. Zřejmě tu vzájemná chemie mezi hráči a jejich nasazením zafungovala nejlépe jak mohla. Nápady se jen řinuly a společný pobyt ve studiu musel působit na všechny vskutku blahodárně. Vzájemnou provázanost, vyzařující energii a osobitého ducha cítí posluchač v každé z dvanácti kompozic.

Arabský rozujuchaný úvod před What Are You Waiting For se mi nelíbí, ale trvá sotva 20 sec. a tak se dá vydržet. Vzápětí mě už první tóny skladby samotné katapultují do těch správných progových výšin. Akustiky zlověstně duní, Patrik artikuluje jako king a v refrénu je slyšet navíc podpora buzuki, čímž tu originalita dostává patřičně na frak. Po druhém chorusu ještě připluje trocha romantiky, ale tempo skladby a energie se zlomnit nedají. Hned druhá Humble Decision je mojí top skladbou alba i poslední dnů. Celé to kouzlo je v atmosféře. Malebně bloudící akustika, mellotronové stěny a do rozvolněné romantické podoby hozený zpěv s ozvěnami-to je orgasmická slast nejvyššího stupně. Pokračujeme s temnou a tempově pochodující neučesanou Explosive Paste. Opět bezbřehá nápaditost v kytarách, v harmoniích i refrénové lince + energie jako hrom. Once the Tree Would Bloom je akustická zeppelinovská dupárna podložená severským folkovým základem. Další věc co vás musí zákonitě chytnout za hercnu je pátá Mother You've Been Gone for Much Too Long. Překrásný melancholický kus s něžným Patrikovým vokálem i zvláštně poskládanými kaskádami akustických kytar. A to se v půli skladba ještě rozběhne k dalším progrockovým obzorům. Titulka Think Like a Mountain je správně seversky drsná a depresivní. Ale pořád skýtá velkou porci zábavy a nápaditosti. Na způsob Flower Kings i Kaipa a malinko potrhle začíná sedmá Moomin Took My Head. Tak trochu balada, tak trochu experiment. V Infinite Justice jsou hned zkraje cítit Anekdoten, ale jak to spadne do akustik, slyším pravé Ritual. Refrén je až hard rockově šťavnatý a druhá půle spaceově dobrodružná. Zajímavě progresivně aranžovaný song. Po instrumentálním kuse On a jediné maličko slabší Shamanarama se dotyk s progrockovým nebem děje ještě jednou a prostřednictvím skladby Breathing. Vaše emoce tentokrát drhne naproto odzbrojující, jen ladně klouzající kytarová melodie, klávesový, nebo dle Luka snad mellotronový opar a ten nejněžnější vokál jaký si jen může divák v podobně citem elektrizující skladbě představit. Stejně jako při předchozích zastaveních tu musím podotknout myšlenku, že progresivní rock snad nemůže být kouzelnější a sugestivnější. A o určitou sugesci se ještě pokusí změť nezařaditelných tónů volně putujících závěrečnou instrumentálkou Off.

Timto titulem se u mne Ritual zařadili mezi nesmrtelné. Think Like a Mountain hodnotím jako jedno z vůbec nejlepších alb vzešlé ze severské progresivní líhně.
Jeho místo je po boku děl jako jsou Remedy Lane, Space Revolver, Notes From the Past, From Within, Imaginary Friends, či Pale Communion.

Zkrátka padesát minut intenzivních prog-rockových rozkoší.


reagovat

Mayak @ 06.07.2019 17:12:17
Obdivujem Tvoj pisateľský potenciál, Marku.
V tomto prípade si pri tej "správnej kapele".
Všetky štyri štúdiové albumy sú čarovné, ale už teraz som zvedavý, čo napíšeš o ich kultovej prvotine (Ritual 1995).
"Solitary Man" rulezzz ...

Brano @ 06.07.2019 18:03:39
Prvý album,ktorý som od skupiny Ritual počul ešte v roku vydania 2003.Okamžite ma heglo z ukážky v relácii "Frndžalica"(uvádzal ju Raymond Kaňa) na vtedajšom rádiu Nitra,ktoré pre podporu hzds sme volali rádio mečiar :-))).Práve Frndžalica bola jediná relácia,ktorá sa na tomto "rádiu" dala počúvať.Výborný album!Horyna,ďakujem za recenziu.

Brano @ 06.07.2019 18:16:13
Horyna,citujem Tvoju poslednú vetu:

"Zkrátka padesát minut intenzivních prog-rockových rozkoší."

...a to si ešte nepočul BRIGHTEYE BRISON-V(2019)

horyna @ 06.07.2019 19:22:09
Miro nechceš mi tím snad naznačit, že bych měl ještě nakupovat:-)? Pomalu se to začíná podobat případu Iluvatar-tam jsem také zprvu předpokládal, že si vystačím jen s deskou Children a posléze s From the Silence. A jaká je teď spokojenost s komplet discografií.

Brano: jen slepý by si nevšimnul tvé urputnosti v propagaci BRIGHTEYE BRISON-V. Už dávno jsem na toto téma chtěl reagovat, ale není profil, tak jsem to nechával a říkal si, měl by ses jim podívat na zoubek. I když podobné monster kompozice nemusím a navíc jsem ještě úplně nestrávil jeden z novinkových tipů - Kinetic Element-Travelog-hodně nevýrazný hlavní hostující zpěvák.

Mayak @ 06.07.2019 19:55:53
... Marku, je to jednoduché, najprv počúvaj ...

Ritual - Ritual (1995)

>> odkaz

Brano @ 06.07.2019 20:05:36
Tak sorry,už som s tým Brighteye Brison otravný...

Brano @ 06.07.2019 20:06:53
...už ich tu nikdy nespomeniem,už nikdy viac!!! :-)

Tvrdé, vypjaté, melodické, folkové - to jsou základní crossoverové příměsi, jimiž švédští Ritual ochutili toto parádní dílko, kterému dominuje výrazný vokál kytaristy Patrika Lundströma.

Najdeme zde hodně zakalené kusy, např. Explosive Paste, Infinite Justice (za ústřední riffy v těchto obou by se nemusel stydět ani Robert Fripp), What Are You Waiting For (povedená kombinace s akustickými nástroji), titulní Think Like a Mountain (se zastřeným zpěvem) a Shamanarama (jede jako buldozer).

Uslyšíme i pomalejší písně: tklivou Humble Decision (s melotronovou stěnou), složitěji vystavěnou Mother You've Been Gone for Much Too Long, další smutnou Moomin Took My Head (s kontrastními úvodem a jednou vložkou a v polovině přitvrzenou kytarou a nad ní trochu nervním sólem) či Breathing (tvrdá (ne)melodická balada, opět výrazný mellotron).

Jsou tu i dva převážně akustické kousky: Once the Tree Would Bloom a On (vliv skandinávského folku). Off je příjemná zvukohra na závěr.

Ritual na této desce zvládli kombinaci pořádné dávky hard s dalšími vlivy s velkou dávkou nápaditosti a grácie, kterým jsem podlehl. Nad to mám hodně rád Patrikův zpěv. Za pět
reagovat