Schenker, Michael - Assault Attack [Michael Schenker Group] (1982)

17.05.2018 jirka 7200 | #

Jelikož stálá sestava je pro MSG zcela neznámý pojem, na další studiovém počinu Assault Attack narazíme na tři nové spoluhráče.

Jedinej basák Chris Glen uhájil svoji pozici, ostatní místa byla obsazena do té doby v hard rockovém ranku neznámým Ted McKennou, který usedl na stoličku za bicí a jeho dlouholetým kolegou, klávesistou Tommy Eyrem (hráli spolu u Grega Laka z King Crimson nebo Alexe Harveyho).

Na post frontmena si vyhlédl Michael již dobře známého Grahama Bonneta, který působil u Rainbow a zrovna v té době vydal svoji solovou desku s názvem Line up, na které se podíleli Micky Moody, Cozy Powell and Jon Lord.

Pop rockové songy a melodický zpěv však Graham po angažmá u MSG nekompromisně odložil a zpět se převtělil do razantního hard rockového shoutera. Rovněž si i nové songy otextoval.

Fandové zpočátku tonuli v nejistotě, co od nového seskupení mohou očekávat, ale vydání desky Assault Attack (sakra, neznamenají ty dvě slova to samé?) bylo zřejmé, že se Michaelovi s družinou podařilo natočit opravdový klenot hard rockové muziky.

Obrovskou zásluhu na úspěchu alba měl Martin Birch, který je podepsán pod zvukovou produkcí většinou legendárních alb Deep Purple, Black Sabbath či Whitesnake. Mnoho z toho, co vytvořil se skupinami ve studiu se pozděli měnilo ve zlato.

Birch pracoval na desce Assault Attack ihned po dokončení metalového milníku od Iron Maiden - The Number of the Beast. Bylo to znát a když si pustíte prvních několik taktů úvodního songu MSG, kde zní zápřah dvou kytar, jako by na vás Železná Panna zarachotila. Ale nebojte, dále je to již nadupaný hard rock nejvyšší kvality s řezavým Bonnetovým projevem, který v přímém porovnání svého předchůdce Bardena těžce válcuje.

Změna producenta je jasně slyšitelná i v písních samotných - ubylo melodických refrénů a klávesových inter a hlavně otravných sborů v pozadí. Jedinou úlitbou rádiím je skladba Dancer, která mě hodně připomíná tvorbu Van Halen z následujích desek. Jinak albu nemám co vytknout - nachází se zde nesmrtelné a přímočaré hity typu Samurai, Broken Promises, Searching for Reason nebo Desert Song.

Náročnější kompozice zastupuje úvodní Assault Attack nebo blues načichlá a temná Rock You To The Ground. Michael své kvality naplno předvádí v instrumentálce Ulcer.

Škoda tak časného "odejití" Bonneta, kterému bránila k plnému pracovnímu nasazení nemírná konzumace alkoholu.

Jedna z vyjímečných desek světového hard rocku.
reagovat

Jarda P @ 17.05.2018 13:07:45
Attack=útok, spojení assault attack zdůrazňuje násilnost útoku.
Ted McKenna není neznámý, hrál mimochodem už předtím s Rorym Gallagherem.

horyna @ 17.05.2018 14:55:44
Baví mě tento Jirkův seriálek. Doufám, že budeš pokračovat dál. Assault Attack je velice slušná deska s několika dobrými a několika výbornými skladbami. Zvláštní, tuhle desku zvučil Birch a první Glover, přesto mi právě debut zní jako IM. Tohle je šťavnatý hard rock, na kterém se G. Bonnet překonává. Právě on, je pro mě největším lákadlem alba. Díky za prima čtení.

jirka 7200 @ 17.05.2018 15:03:22
Diky Jardo, že jsi mi osvětlit pojem Assault Attack, dlouho jsem si nad tim lámal hlavu a dle Google i mnoho jiných.

O hraní Teda McKenny jsem psal v recenzi, že nebyl znám v hard rockové oblasti, jinak to byl jistě ostřílený hráč.

11.01.2011 vmagistr | #

Assault Attack je v diskografii MSG v jistém slova smyslu unikátním počinem. Pro toto jediné album se totiž hlasem desky stal charismatický chraplák Grahama Bonneta. Ten se o tři roky dříve ukázal ve velmi zajímavém světle u Rainbow a ani zde má očekávání nezklamal. Právě jeho účast je pro mě největším tahákem celé desky.

Stejně jako u jejích předchůdců se Schenker na úvod pokouší nabídnout nabroušený kytarový nářez, s titulní písní však hřebíček na hlavičku netrefil ani v nejmenším. Skladba mě spíše odpuzuje, Michaelova kytara tu má jakýsi divný "chrochtavý" zvuk a ani Bonnet tu nezní nijak přesvědčivě. O stupínek lépe je na tom následná loudavá tvrďárna Rock You to the Ground. Bonnet tu tůruje hlasivky vskutku impozantním způsobem a jinak průměrné skladbě tak dodává ten správný šmrnc. Dancer je asi nejpopovější věc na albu, zároveň však i moje nejoblíbenější. Je to možná trošku s podivem, ale právě takováto poloha Schenkerovi a spol. dle mého názoru seděla nejvíce. Narozdíl třeba od osmdesátkových Rainbow tu MSG dokážou pořád znít relativně tvrdě, zároveň ale produkují pekelně chytlavé melodie - a tenhle mix já prostě můžu. Ještě drsněji se pak tváří klusavý Samurai, perfektní to návrat do hardrockového konceptu alba. Co ale od Schenkera absolutně neberu, je následný nedovařený pokus Desert Song. Naprosto okatě vykradený riff z Love to Love asi nikdy nezkousnu, a když navíc kromě Bonnetova (mimochodem naprosto úchvatného) zpěvu kapela nepřihodila nic navrch, postarala se tak o mého kandidáta na nejhorší song od MSG vůbec. Broken Promises a Searching for a Reason jsou průměrné skladby s vynikajícím (asi už to vypadá jako klišé, ale on tu zní vážně fantasticky) Grahamem Bonnetem za mikrofonem, no a na závěr si pak Michael připravil vcelku slušnou sólovou jízdu Ulcer - ta fade-outem ukončuje tento rozporuplný počin.

Kdyby se jednalo o sólové album Grahama Bonneta s účastí Schenkera, případně někoho dalšího z MSG, hvězdičkami bych určitě nešetřil. To, co tu Bonnet skoro po celou desku předvádí, je něco jednoduše úchvatného. Ale kde zůstal zbytek kapely? Schenker se sice v několika momentech taky slušně blýskne, ale na jeho jindy divoké řádění je to zoufale málo. Jinak ticho po pěšině. Suma sumárum mi vychází asi nejslabší album MSG z osmdesátých let, sorry Grahame...
reagovat

pito63 @ 11.01.2011 23:20:47
Mne sa "Desert Song" páči, neriešim podobnosť riffu. Graham Bonnet spieva na celom albume skutočne výborne.
vmagister, vďaka za recenziu!

vmagistr @ 14.01.2011 17:15:24
pito: Já prostě takovéto recyklování písniček neberu. Něco jiného je, když třeba Blackmore při nahrávání The Battle Rages On využil pro titulní skladbu vcelku nenápadný přechodový riff ze své skladby Fire Dance na desce Bent Out of Shape, dotvořil jej a postavil na něm novou skladbu - to mi nijak nevadí.

pito63 @ 14.01.2011 17:46:36
vmagister, ja Ti predsa nič nevyčítam. Jednoducho, neriešim tieto veci. Ak by si to nenapísal, tak sa tým nezaoberám. Každý vykráda každého, aj sám seba...
Pustil som si tie dve porovnávané skladby za sebou, aj prerušovane. Áno, je to tam, ten riff. Môj názor je taký, že v celkovom vyznení tie piesne nemajú nič spoločné. Som však amatér, "počúvam" ušami, ale hlavne srdcom.

vmagistr @ 14.01.2011 18:02:16
pito: Promiň, můj poslední příspěvek už byl asi zbytečný. Máš pravdu, nemá to cenu tolik rozvádět, muzika má být hlavně o zábavě :)

pito63 @ 14.01.2011 18:20:29
vmagister, nemáš najmenší dôvod ospravedlňovať sa. Nič nie je zbytočné, práve naopak. Je dobré, že si zareagoval. Kvôli tomu tu chodím, porozprávať sa, vymeniť si skúsenosti, názory na hudbu s ľuďmi, ktorí o to stoja. K recenzii by som sa bol vyjadril aj bez tohto pohľadu na "Desert Song". Obdivujem Tvoju schopnosť zapamätať si také veci, ako rovnaký, podobný riff.
...a teším sa na ďalšie recenzie!

Mohyla @ 16.01.2011 10:12:00
vmagistr: Pri hodnotení Built To Destroy sme sa zhodli, tu sa v hodnotení nezhodneme, ja by som album ako podpriemerný nevidel. Čiastočne si to naznačil už vo svojom vyjadrení: " To, co tu Bonnet skoro po celou desku předvádí, je něco jednoduše úchvatného." Myslím, že už len za to by si album zaslúžil ako celok priemerné ohodnotenie a tri hviezdy. Ale to je môj pohľad, každý má svoj:-)

vmagistr @ 16.01.2011 11:25:08
Mohyla: ono je to hvězdičkování dost ošemetná věc. Ano, Bonnet je zde skvělý, ale já se snažím hodnotit desku jako výtvor celé kapely (což jsem naznačil i v recenzi) - a z tohoto "měření sil" vycházejí pro mě první dvě alba lépe. Když od nich chci Assault Attack rozlišit, musím prostě jít o stupeň níž.
Pro mě má recenze samotná vždycky větší výpovědní hodnotu, než hrubý přibližný nástřel v podobě hvězdiček. Hvězdičky nepřipouští žádné "ale", je to prostě hodnota, která sama o sobě moc nevypovídá. V recenzi naproti tomu lze vysvětlit všechna "proč" či "za jakých podmínek".

Jako deska Grahama Bonneta za čtyři hvězdičky, jako deska MSG za dvě - tohle jsem tedy možná do recenze mohl doplnit.

Mohyla @ 16.01.2011 16:00:19
vmagistr: Je to jasné, rozumiem.