Schenker, Michael - Built To Destroy [Michael Schenker Group] (1983)

Nemá smysl asi dnes pitvat, jaký díl viny přisoudit komu za naprosto zničený zvuk této nahrávky. Michael Schenker vydal 4 LP během čtyř let, podnikl dlouhé koncertní šňůry, neustále v konfliktu s managementem, vydávající firmou, ostatními členy kapely, kteří odcházeli kvůli jeho konfliktní povaze jak na běžícím pásu, zmožení únavou, neúspěšná protialkoholní léčba, stav vyhoření...... to vše zmiňoval dobový tisk...

A jako červená nit se vine všemi alby touha firmy Chrysalis procpat MSG na US trh. Proto se vymýšlí stále nové obchodní strategie, neustále mění producenti, členové kapely a s nimi i výsledný zvuk alb.

Na předchozí desce Assault Attack zaplatila firma TOP producenta Martina Bircha – nikoho lepšího pro MSG a v hard and heavy stylu obecně snad ani tehdy zvolit nešlo. Přesto Amerika album odzívala, i když v Anglii, Japonsku a obecně v Evropě se desce dařilo.

Proto management vynaložil neuvěřitelné, až heroické úsilí ke zdolání US trhu. Byl najat hlavní šéf mixu Louis Austin, který jako zvukový technik v režii u jiných alb dokázal solidně nazvučit nástroje, ale v navíc svěřené roli producenta bez kontroly nad svou prací zvuk Built to Destroy zprznil neuvěřitelným způsobem – kytary výrazně potlačil a zjemnil, naechoval bicí, zpěv zní jak ozvěna ze sklepa a naprosto zjednodušil aranže, takže celková nahrávka působí jako mix Suzi Quatro a Sweet.

Další změny mi připadají z dnešního pohledu až komické. Pro americký trh se měnily názvy písní, byly natočeny dokonce speciální US verze, kde byl již zprasený zvuk ještě více zprzněn sbory, opět ztišeny kytary a zvýrazněny klávesy. Dokonce byl v jedné vybrané skladbě pro US trh vyměněn zpěvák Barden a part nazpíval najatý umělec Derek st. Holmes (kytarista T. Nugenta). Byl přizván další spoluautor mimo okruh kapely, 6 písní z 9 má jiného autora, což pro Michaela, jako dosavadního skladatelského leadra muselo být hodně hořké.

To jsou takové veletoče, že už je to dle mého na hranici lidské důstojnosti. Nedivím se, že Michael opět sáhnul po flašce.

Netvrdím však, že jsou všechny písně špatné. Třeba úvodní Rock my Night Again má odpich, instrumentálka Captain Nemo potvrzuje kytaristovy kvality, v Red Sky je vystavěn dramaticky klenutý oblouk v refrénu. Celkově je pro mne ale nahrávka pohřbena v nesnesitelném obalu z pouťové cukrové vaty. Poslech vydržím, ale nikdo mě nedonutí investovat do této nahrávky nějaký peníz.

Z výše uvedených důvodů nemohu dáti více, než dvě hvězdy, nebylo by to ode mne upřímné. Ti co nemají problém s melodickým pop rockem jednoduchého střihu, mohou klidně přidat k mým další dvě.

Soutěžní kvíz nakonec. Jak uspěl po všech těch nechutných peripetiích tento precizně vytvarovaný proamerický prefabrikát na US trhu ?

reagovat

Poslední studiové album Michael Schenker Group před jejím rozpadem je zároveň asi mé nejoblíbenější. Za mikrofonem je zpět Gary Barden (což je sice po tom, co na minulé placce předvedl Graham Bonnet, poněkud škoda - ale na druhou stranu zpěvák MSG s velkým Z byl pro mě vždycky právě Barden) a kapela zde završuje svůj přechod od hardrockových začátků k chytlavému 80´ metalu. Dosud naprosto dominující Schenkerova kytara zde získala protiváhu v podobě širokých klávesových ploch Andyho Nye a také bicí už zde mají typický osmdesátkový zvuk.

Album otevírá hopsavá veselice Rock My Nights Away, následovaná powerbaladou I´m Gonna Make You Mine - obojí velice vydařené kousky z dílny nové klávesové akvizice Schenkerova souboru. Další skladba v pořadí, Dogs of War, už nese typický Schenkerův rukopis a dostatek místa pro kytaru, v prvních dvou kouscích spíše upozaděnou. Už takto slibný průběh desky vygraduje v následující geniální trojici. Nejprve příjemná klávesová záležitost Systems Failing, která se ve druhé polovině změní v Schenkerovu kytarovou exhibici. Ta pokračuje i v nadupané instrumentálce Captain Nemo, kde Schenker naplno ukazuje svou výjimečnost. Tohle všechno ale bohatě přebije následující, neskutečně vymazlená, frajersky drzá dynamitová nálož jménem Still Love That Little Devil. Takovouhle divočinu bych si mohl pouštět od rána do večera a stejně bych jí neměl dost. Slabší Red Sky střídá další povedená skladba Time Waits (For No One) - škoda že čas nepočkal a hádky rozložily kapelu dříve, než mohl přijít studiový následník této velmi povedené placky. Epitaf si tak kapela napsala v dojímavé baladě s velmi případným názvem - Rock Will Never Die. Kapela sice na dlouhou míří do propadliště dějin, rock ale bude žít dál v tisících a tisících dalších výborných skupin.

Built to Destroy je podle mě vůbec nejpovedenější deskou Michael Schenker Group. Kromě Red Sky mě nenapadá v podstatě nic, co bych kapele mohl vytknout, takže nebudu skrblit. Vrcholné dílo Schenkera a věrných mi do čtyřhvězdičkové škatulky pasuje výtečně, tak tedy šup tam s ním.
reagovat

pito63 @ 15.01.2011 20:39:19
Veľmi pekné čítanie! Nemám čo dodať, mám rovnako rád tento album. Vydarená, vyrovnaná a výborná porcia hudby od Schenkerovej družiny.
vmagistr, vďaka za recenziu!
Trošku som asi zazmätkoval svojou prosbou o opravu. Netušil som, že neskoršími vydaniami sa názov poslednej skladby "Walk The Stage" zmenil na "Rock Will Never Die (Walk The Srage)".

vmagistr @ 15.01.2011 20:54:42
nic se neděje pito, jsme jenom lidi :)
mně osobně je název Rock Will Never Die bližší (zní tak nějak více vznešeně), takže jsem si ho zvykl používat - i když, jak jsi správně naznačil, v původním vydání se skladba jmenovala Walk The Stage.

pito63 @ 15.01.2011 21:02:43
vmagistr, ospravedlňujem sa!
Prvýkrát som sa s tým stretol až teraz. Nakoniec, ako pozerám, tak som to ešte aj "po-srage-oval". :-)

Mohyla @ 16.01.2011 09:56:38
S recenziou aj hodnotením súhlasím, pekne spracované.

martin69 @ 17.01.2011 09:27:15
K recenzi není co dalšího dodat.S tvým hodnocením souhlasím.