Progres 2 - Mozek (1984)
Stran A
01. Inzerát (4:40)
02. Neznámý Génius (4:50)
03. V útulku mudrců (6:16)
04. Co je život I (3:47)
05. Co je život II (3:36)
Strana B
06. Pod generátorem (4:35)
07. Radost a štěstí (2:53)
08. Čistý štít u firmy mít (5:13)
09. Vzpoura otroků - počítačů (2:40)
10. X.A.Z. (2:22)
11. Kdo je tam? (4:00)
TOTAL TIME 44:52
Obsazení:
Peter Peteraj - kytara
Aleš Bajger - kytara, zpěv
Zdeněk Kluka - bicí, zpěv
Pavel Pelc - baskytara, klávesové nástroje, zpěv
Po druhém rozsáhlém audiovizuálním projektu Třetí kniha džunglí bylo jasné, že pokud Progres 2 budou chtít zůstat vnímání jako „progresivní“ skupina, bude se muset řada věcí dělat jinak a ještě lépe, protože osmdesátá léta už nechtěla žádné rozmáchlé grandiózní projekty…
V jistém slova smyslu na tom Progres 2 byli podobně jako Synkopy Oldřicha Veselého, které stály po svých artrockových albech na křižovatce, kudy se vydat dál…
Střídání hudebníků na svých postech bylo jasnou věcí, i když ne vždy to asi prospívalo záměrům. Změny jsou vždycky riskantní a nejisté, ale v hudebním pojetí jaksi logické, má-li docházet k přílivu nové hudební transfúze.
Kytarista Miloš Morávek a klávesový hráč a zpěvák Roman Dragoun se rozhodli odejít založit novou skupinu (Futurum) s novými trendovými postupy osmdesátých let a na jejich uprázdněná místa nastoupili noví hudebníci.
Kytarista, zpěvák (klávesový hráč) Aleš Bajger byl lokálně známým pojmem na Ostravsku, ale také Peter Peteraj – vynikající slovenský kytarista (byl členem skupiny Collegium Musicum), který byl velkým přínosem pro kapelu.
Album Mozek se vydalo úplně jiným směrem… Tam, kde je tradiční obdivovatelé a příznivci kapely neočekávali. Bylo to velké riziko stát na hranici minulosti, přítomnosti a pohrávat si se svou budoucností….
INZERÁT – už od první skladby lze cítit přímočarost a také… vliv Pražského výběru. To je nezpochybnitelné. Pražský výběr v té době byl sice na indexu, ale jeho kult v národě kvetl. Také zde cítím vliv King Crimson kolem alb Discipline a Beat…. Kytarová přediva jsou mrštná a elastická a mají těkavý charakter. Klukovy bicí nástroje mají pregnantní schopnost reagovat na nové trendy svou přesností a kreativností. Hraje úplně jinak než na předešlých albech – velmi dobrý signál pro kapelovou přestavbu. Pelcovy basové linky jsou vyprecizované a kromě toho se baskytarista ujímá i role vypravěče a výrazněji slyšíme i jeho zpívání. Na rozdíl od kytaristy Bajgera – se mně Bajger zpěvák nezdá příliš vhodným adeptem na pěvecký post.
NEZNÁMÝ GÉNIUS – tato teorie se mně potvrzuje i v další skladbě, kde je Bajger svrchovaným zpěvákem. Má čistou interpretační schopnost, jeho srozumitelnost je nezpochybnitelná, ale zároveň vnímám příliv výrazných popových tendencí. Pelcova výrazná melodie se inspiruje u amerických kapel „urozeného rocku“. Možná zde někdo ucítí i postupy jako u skupiny Asia (?) Diametrálně odlišná skladba od předešlé, ale zároveň i návrat k čitelnější a přehledné písňové formě.
V ÚTULKU MUDRCŮ – synthesizerový sound se rozlévá jako mazlavá hmota s mírnou ponurostí prostorem – střídání Klukova a Pelcova vokálního podílu je zajímavé. Posluchač musí vnímat dvě roviny, interpretační a textovou, která přednáší tematický příběh, který se prolíná celým albem (škoda, že tehdy nebylo zvykem vedle hudebního záznamu připojovat na videu i vizuální záznam – zejména na tomto albu by to bylo více než důležitým aspektem). Harmonie není komplikovaná a krásně se dá do ní vstupovat. Peterajovo drásavé kytarové sólo je hodně rozostřené a zhutnělé
CO JE ŽIVOT I – další skladba má spíše popový charakter. Je ovšem zajímavě zaranžovaná a přináší zadumaný pohled s lyrizujícími prvky básnivého pojetí. Náladotvorné, melancholické s tajemnými kosmickými zvuky (kytara nebo synthesizer?). Méně čitelné v době výrazného nástupu synthesizerů a dokonce i kytarových synthesizerů. Rozjímání a ztrácení sebe sama v písňové poloze…
CO JE ŽIVOT II – nevím jestli, Progres 2 cíleně usilovali o novou vlnu, ale myslím, že tady se o ni nejenom otřeli, tady ji chtěli v nějakých proporcích dostat do souvislostí. Nejsem si jist, jestli tahle poloha kapele vyloženě sedí. Hledání nového hudebního rozměru ale kapela měla ve svém erbu a tak se zde musíme smířit s velkým rozkročením přes hudbu osmdesátých let. Strojově znějící rytmus, melodika a celkový dojem je hodně chladný, roboticky seřízený a možná odlidštěný, ale tohle bylo v prvním plánu……
POD GENERÁTOREM – výraznější rockovou přímočarost přináší další skladba. Má výrazné kytarové zázemí – Peteraj i Bajger zde dostávají příležitost vzájemně prolínat svůj hráčský potenciál. Vedle Kluky a Pelce je Bajgerův hlas výrazně odlišný, ale nemohu se smířit s jeho softovým cítěním, které mi zde vyznívá hodně nepatřičně. Žádná exprese a rocková emocionalita, tolik žádaná. Místy se mi zdá, jako bych zaslechl jemné inspirace od U.K. a od kláves Eddieho Jobsona…
RADOST A ŠTĚSTÍ – další strojově pojednané hudební schéma. Vyšívá jako šicí stroj anebo nějaký automat. Úžasná přesnost, údernost a vynikající souhra, vokální pojetí skladby jde ale tak trochu mimo mě. Patetický divadelně dramaticky zpívaný a deklamovaný přínos a do toho sborové zpěvy. Rychle natočené zpěvy jsou sice dramaticky výstižné, ale při poslechu je jejich obsah nečitelný….
ČISTÝ ŠTÍT U FIRMY MÍT – výtečný příspěvek – zase z autorské dílny Pavla Pelce. Výrazný příklon k funku. Výtečně preparovaná baskytara s prvky občasných slapových postupů a harmonická struktura se pohybuje ve zvláštních polohách. Zpívaná mezihra je velkou změnou ve struktuře skladby, ale páteřní základ spočívá v jednotlivých slokách. Mám problém vnímat jednoznačně vibračně blízce Čortovy texty – tady ovšem cítím, že se obojí dobře propojilo. Synthesizerová clona vznášející se nad rytmickým základem přináší i dobře vystavěné kytarové sólo. V jistém slova smyslu zde cítím podobné postupy jako u Franka Zappy a podobnou ústřední atmosféru…..
VZPOURA OTROKŮ-POČÍTAČŮ – vypravěčské spojnice mezi skladbami propojují tenkými i silnými vlákny jednotlivé aspekty. Novovlnné postupy nelze zastřít ani v téhle skladbě. Přímočarost, nekomplikovanost a ironický nadhled propojená se základní myšlenkou. Rockové téma běsnících kytar rozsekává skladbu na drobné kousky za hypnoticky strojových rytmů bicích a baskytary…
X. A. Z. – minimalistický začátek další skladby. Pelcův vypravěčský přínos se prolíná s tajemnými hlasy v pozadí a Bajgerovým jasným vokálem. Je zde zaklet Adrian Belew s pop-crimsonovskými postupy? Možná ano, ale proč ne? První polovinu osmdesátých let King Crimson výrazně ovlivňovali tehdejší progresivní rockové postupy…. Sci-fi téma je ukotveno v počítačové problematice a zde se podařilo oživotnit odlidštěnou podobu světa matematických formulací a objektivně odzbrojující logiky….
KDO JE TAM? – dobře vymyšlený riff vrací Progres 2 na nekompromisnější rockovou platformu. Procítěný Klukův hlas se protíná s přesnými rytmickými postupy a prolínání Bajgerovy a Peterajovy kytary ve dvou rovinách je zdařilé. Návrat ke stručnější hudební formě se v téhle skladbě děje v dobrých základech. Žádná nuda, nebo opotřebení materiálu. Pregnantnost a dravost zde zůstává zachována. Pro finále na albu je podobný závěr důležitý, protože poukazuje na další životaschopnost kapely. Dramaticky zde působí explozivní rány v pozadí a poslední tematický projekt přestavěných Progres 2 je u konce…
Myslím, že čtyři hvězdičky albu náleží!
Album Mozek vzniklo na základech literární předlohy z oblasti science-fiction, které zejména Zdeněk Kluka hodně miloval a bylo také posledním tematickým projektem Progres 2. Ten rozdíl mezi Dialogem s vesmírem a Třetí knihou džunglí je více než patrný. Skupina si zakázala jakékoliv návraty do minulosti a její ambicí bylo oslovit zejména nově uvažující posluchače s odlišnou estetikou cítění. (Nic, co by připomínalo Pink Floyd, Genesis, Yes…. A už vůbec žádné spojení s ještě starším obdobím, jako byli Beatles, Vanilla Fudge nebo Cream).
reagovat
Asi takto: Mozek je lepší než Třetí kniha džunglí v každém případě, ale na Dialog s vesmírem nemá. Chvilku jsem podlehl tomu klamu, ale po vystřízlivění se prakticky zopakovalo to, co na Dialogu s vesmírem: po vynikajícím startu už na druhou polovinu pořadu nezbyly hudební síly. Navíc na Mozku se nápady dost opakují: Rozhovor s centrálním mozkem versus Pod generátorem - stejný fór ve střídání hlasů a Kluka už musel býti z těch robotů dost zblblý: nejprve Hymna robotů, na Mozku Vzpoura robotů. Prostě všeho moc škodí a je zřejmé, že Progres 2 se svými monotématickými pořady značně vyčerpal. První čtyři písně a závěr v podobě dovětku X.A.Z a vypalovačka Kdo je tam? se povedly. Poctivé tři hvězdy.
reagovat
Apache @ 08.11.2010 22:46:50
Bobíku, ty ses pořád ještě nenaučil psát? I děti na prvním stupni základní školy by to zvládly lépe.
Borek @ 09.11.2010 07:42:20
Apache: V příspěvcích od bobíka se nevyžívám, dnešní školáky nepodceňuju, ale nemyslím si.
Apache @ 09.11.2010 07:53:35
Borek: Ano. Teď když někdo bobíkův příspěvek upravil tak, že za tečky za větou a za čárkami ve větách vložil mezery, vypadá bobíkův příspěvek úplně jinak a bude se dokonce dát i číst.
Otázkou je, zda toho dobrodince bude bavit to dělat pokaždé, když sem bobík něco napíše.
Óin @ 09.11.2010 07:59:44
Přiznávám se, byl jsem to já. Bobík tady naštěstí nepíšeš tak často, snad to budu stíhat opravovat :-)
PaloM @ 09.11.2010 08:53:46
Díky Óin za precedens, nabudúce, keď vyplodím neaký blábol, mám istotu, že to niekto po mne opraví :-)) Stačilo by, keby si k svojim opravám dodal niečo podobné ako napísal Apache.
bobík @ 09.11.2010 12:13:30
Díky Óinovi.*****
Hodně lidí zastává názor, že je Dialog s Vesmírem vrchol tvorby Progressu. Nemůžu souhlasit. Dialog s Vesmírem je sice dobré album, ale nedá se poslouchat od začátku do konce - je tam hodně skladeb, které se nedají poslouchat - prostě se u nich nudíte - spíše ty songy, které nenudí, jsou dobré, ale ne celé album od začátku do konce. To samé u Knihy Džunglí. Když mě omrzela tato alba, pustil jsem si Mozek. Po několika posleších tohoto alba jsem se rozhodl napsat recenzi sem na progboard. Hned u první skladby jsem zaregistroval změnu. Skvělé kytarové intro následoval jednoduchý kytarový riff a Zdeňkův zpěv, jakožto v roli Kraftstudta. Druhá skladba má dobrou melodii, sólo zahrané s citem, pokračuje příběh k "Inzerátu", zpívá to Aleš Bajger jakožto Profesor Rauch. Třetí a čtvrtá skladba jsou klidné skladby ve stylu skladeb Dialogu s vesmírem. Pátá skladba je doplnění příběhu a přechod z klidnější části do agresivnější. Koncem pátou skladbou skladbou už pomalu začíná moje oblíbená část celého alba.
Šestá skladba - Pod Generátorem - Hodně chytlavý kytarový (a klávesový) riff, skvělý zpěv Zdeňka a Aleše, přemlouvání Raucha Kraftstudtem pro vstup pod generátor mozkových impulzů. Radost a štěstí je další rychlá skladba, opět dobrý kytarový riff, tentokrát silně výrazný příběhový vklad v textu - víc, než u ostatních skladeb. Konec skladby a přechod do pomalejší, blues funkové skladby (doufám, že se za toto škatulkování nikdo neurazí, ten styl se přesně nedá určit) Čistý štít u firmy mít, který jsem jaksi příběhově nepochopil, vlastně jen ten konec, který patří dá se říct další skladbě, ale doufám, že budete mít více štěstí, než já :)
Vzpoura otroků - počítačů znovu vyplňuje příběh, kdy se otroci zlého Kraftstudta rozhodnou, že ho již nebudou poslouchat a že zničí útulek Mudrců. Jako na Dialogu byla "úletová" skladba Planeta Hieronyma Bosche II, která byla Heavy Metalová, tady to je Vzpoura otroků, skladba která je punko-hard rocková (taky doufám, že tu nikoho tímto škatulkováním neurazím, není to úplně přesné). Další skladba - X.A.Z. - převzetí zpěvové linky z Inzerátu a klidný zpěvový začátek Aleše pro skladbu Kdo je tam, kterou zpívá Zdeněk. U Hard rockové skladby Kdo je tam jsem pravděpodobně znovu nepochopil příběh, ale zase má dost jednoduchý a chytlavý kytarový riff a dobré licky. Dobré zakončení alba, které je podle mého názoru nejlepším albem od skupiny Progres 2.
Kdybych měl komentovat bonusy, které se objevily na remasterované verzi alba, nejvíce se mi asi líbí skladba "Nech je být" pro dobré klávesové a kytarové zpracování a chytlavou zpěvovou melodii, pomalejší skladba "Normální je závist" se mi líbí hlavně zpracováním, ale skladba "Máš svůj den" mi připadá hrozně popová, nemá to ve tvorbě Progresu co dělat. Když jsem slyšel skladbu "Co se děje u Matěje" tak jsem si říkal ,,Ale ale, Progresáci si dali inspiraci z Pražského Výběru", nejen podle textu, ale i podle hudební stránky.
Když vynechám bonusy, je pro mě toto opravdu vyjimečné album, protože s takovou radostí si žádné jiné album nepustím.
Toto album vydržím od začátku do konce pokaždé, co si ho pustím.
reagovat
MEK @ 16.11.2009 08:36:22
Taky si to myslím, a sice, že Třetí kniha džunglí je moc dlouhá, je na ní příliš vaty, a Dialog s vesmírem (když počítám ten kompletní, vydaný po revoluci, a mající opravdu švih.. čili ten živák) je moc fajn.. ale teprve na Mozku došlou Progresu, že míň je víc, a plocha jedné gramodesky je právě tak akorát. Hodně melodické písně, kytarové nářezy, výborně kontrastní zpěvy, pěkná nálada, jasný příběh. Jediný problém je, že deska vyšla jakoby pozdě, v roce 1984 už kolem zněla úplně jiná hudba, českou republikou cloumala Nová vlna napojená punkem reggea a lecčím, jen ne artrockem a monotématickými projekty. Ale dnes, zpětně, vidím jejich vrchol taky tady.
josef k @ 10.06.2010 10:53:44
Souhlasím s Tebou Vexome. Progres 2 mě nikdy nebral - Dialog + Třetí kniha mi nic neřekli. Ale tohle už je dobrý. Taky tam slyším vliv Výběru a to mě fakt bere. Skvělá deska. Dávám taky za pět bodů.
Jsem ročník 86 k albu jsem se dostal před rokem(stará sbírka LP od otce:)V každém případě mě album nadchlo a na to že jde o rok 84 sem si řekl klobouk dolu.Velmi prijemna zmena, opravdu mam moc rad alba ktere maji pribeh.Nejvetsi "pecka" je skladba pod generatorem.Jeste ted mam husi kuzi skutecna kvalita.Myslim ze sem ceske umelce podcenoval ale timhle albem se to zmenilo a zacal sem ceskou "undergroundovou" scenu vic vnimat.Nebo jinak najit vic materialu z let osmdesatych.
reagovat
PaloM @ 05.06.2009 18:30:00
Neváhaj začať už v rokoch sedemdesiatych: Flamengo - Kuře v hodinkách, Blue Effect - Svět hledaču, Nová synteza 2, Synkopy 61, Oldřich Veselý, Progres 2 - Dialog s vesmírem, Třetí kniha džungle. Najlepšie Ti poradí Tvoj otec.
Po Dialogu s vesmírem a Třetí Knize džunglí se Progres obměnil dost zásadně v obsazení. Po dříve odešlých Pavlu Váněm, Miloši Morávkovi a Romanu Dragounovi, kteří založili Futurum, zůstali v sestavě Pavel Pelc a Zdeněk Kluka. Přizvali ke spolupráci Petera Peteraje z Bratislavy a hlavně Aleše Bajgera z Ostravy. A v Bajgerovi se podařilo nalézt zpěváka s velmi solidním rozsahem a pěveckou technikou, což v Progresu vždycky nebylo normou. Oproti trošku rozvláčné a dle mého soudu zbytečně dlouhé Knize džunglí se podařilo na Mozku několik velmi chytlavých a zajímavých melodií. Námět sice může mít své odpůrce, ovšem je nutno přihlédnout k datu vzniku.
reagovat
PaloM @ 11.10.2008 14:08:37
Na toto LP si spomínam v dobrom, ako posledné počúvateľné od Progres 2. Práve gitarista urobil
kus dobrej práce. Na spev si spomínam, že mi trochu vadilo zvláštne frázovanie a intonácia - možno to bolo súčasťou zvukového vyjadrenia filmového deja.
Progres 2 s tromi tématickými titulmi určite patrí
k tomu najlepšiemu rocku, čo vznikol v Československu.
Tuším je avizované i vydanie neakého CD a DVD Progres 1968 - 2008, čo by stálo za to bližšie preskúmať.
b.wolf @ 13.10.2008 15:00:27
tak podle poslední informace od P. Váněho (koncert v Semilassu jsem bohužel nestihl-ale podle kámošů super akce) vyjde tenhle koncik jako živák v asi 50ti min. záznamu na ČT a jako 2CD a DVD na vánoce. To se sakra těším; dokoupil jsem už všechno, co se Progres podařilo v reedici vydat od Barnodaje až po Mozek/Změna, takže ani tady nebude váhat.
PaloM @ 13.10.2008 17:27:53
Na to 2DVD sa i ja veľmi teším. Pevne dúfam, že vyhrabú z archívov aspoň časť Dialogu s vesmírem,
ktoré som mal to šťastie vidieť naživo.
Blue effect, Synkopy a Progres si zaslúžia, aby všetky staré video záznamy mali na DVD - snáď sa do penzie dožijem...
Zabak @ 23.10.2008 19:36:40
Zdarec souhlasím s Potokem i když už dnes aktivně dělám jinou muziku..... kdo neviděl v té době a nežil v ní ....jen stěží pochopí.... dodnes je to pro mne kult....Zabak
Nevím, proč je Mozek tak slabě hodnocen?! Ve své době to bylo (a pro mě dodnes je) super album s dobrými rockovými peckami. Je div, že komáři vůbec něco takového dovolili vydat a mám za to, že kdyby původní myšlenka koncepce Mozku nebyla od "sovětského" autora, tak by se kluci nechytli. Viděl jsem její pódiové provedení a dodnes na něj vzpomínám s těžkou nostalgií, protože od té doby jsem nic takového neviděl a neuvidím. Média a shopy jsou plné rádoby hudebních blitků rádoby hvězdiček, o kterých za měsíc nikdo neví, ale o pořádnou muziku nezakopnu, všechno abych sháněl po známých.
reagovat
To je zajímavé, nejdřív jsem si napsala pár poznámek k albu, a když jsem si teď přečetla, co napsal můj předchůdce, zjišťuji, že si vypsal skoro stejné skladby. Taky mě zaujaly Co je život I, Pod generátorem + Radost a štěstí. Trochu mám ale výhrady ke skladbě Neznámý génius - strašně mi připomíná jednu písničku, co v té době hráli Van Halen, a jen čekám, kdy se tam ozve: Jump! Ta shoda ve výběru ale bude mít nejspíš velmi jednoduché vysvětlení. Jak mi připadalo, že album Třetí kniha džunglí je jen slabým odvarem Dialogu s vesmírem, tak tady ten sestup bohužel pokračuje. Zdá se mi, že tu už není dost nápadů ani pro klasické LP. Stačilo by to tak na takový ten v dávných dobách oblíbený supraphonský formát, říkalo se tomu tuším "mini LP" a vešla se na to necelá půlhodina záznamu. Jestli by na to vůbec nestačilo EPíčko.
Na předchozích albech, Mauglím počínaje, si skupina nelámala příliš hlavu s nějakou těsnou návazností textů a nijak zvlášť to nevadilo. Zatímco sborovou recitaci ve skladbě Hlasy stínů můžeme brát jako ozvláštnění Dialogu, tak tady to je úplně jiné, přiznám se, že mě že mi ta "užvaněnost" silně vadí. Pokud chtěli dodat nějaký vysvětlující text, tak to měli uvést na obalu a na vlastním albu se soustředit na hudbu. Takhle to teda žádná sláva není. Ale bohužel to není to nejhorší, co nám skupina Progres 2 předvedla...
reagovat
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 7x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x