Johnson, Eric - (& Alien Love Child) - Live and Beyond (2000)
1. Zenland (Johnson)5:54
2. Last House on the Block (Johnson, Maddox) 11:13
3. Rain (Maresh) 4:08
4. Enzo Shuffle (Johnson) 3:01
5. Once a Part of Me (Johnson) 7:16
6. Don't Cha Know (Vaughan) 3:53
7. The Boogie King [Tribute to John Lee Hooker] (Johnson) 4:29
8. Elevator Sky Movie (Johnson) 2:34
9. Shape I'm In (Johnson) 5:36
10. World of Trouble (Johnson) 3:38
Obsazení:
Eric Johnson - guitars, vocals
Bill Marsh - drums
Chris Maresh - bass
Malford Milligan - vocals (5, 6)
Především tohle album není pod hlavičkou Eric Johnson, i když se tak tváří. Jedná se krátkodobý projekt jménem Alien Love Child, který existuje pouze v koncertním provedení. Eric Johnson / člen uskupení ALCh / zde zajištˇuje jakousi obchodní značku a jméno, propagující tento projekt. Proto ten divný název Eric Johnson - Alien Love Child - Live And Beyond.
Album je zachyceno živě v lednu roku 2000 v americkém Texasu.
Zenland je otvírák jako prase. Rozjíždí se pomalu a klidně, pak přechází v opravdovou kytarovou divočinu, Eric zde kombinuje zvuky kytar, zní to jako kdyby vedle něj hráli další dva borci.
Druhý track, Last House On The Block je zpívaný blues song v texas stylu, ale uprostřed tohoto tracku Eric opouští zavedené blues stupnice a vydává se se svojí kytarou na úžasný jazzový výlet. Potom opět návrat do zavedené šablony Last House... Album se dál nese v duchu jižanského bluesového pojetí hry a těší na srdci i na poslechu.
V pátém songu se představí host koncertu, zpěvák Maldorf Milligan. Jeho hlas mi připomíná Joe Cockera, ale jen velmi vzdáleně. Tenhe doják na pátém postu desky se jmenuje Once A Part Of Me, je to top song na albu.
Skladba č.7 je taky zajímavá. Začíná blues tributem John Lee Hookerovi a končí fantastickou kytarovou exhibicí.
Jdeme do finále!
Koncert uzavírá rokenrol jménem Shape I'm In zpívaný Ericem Johnsonem. Zapoměl jsem dodat, že tohle album je v trio obsazení: basa, bicí a kytara.
Hendrix ... Nirvana ... Cream ....Johnson and many many more.
Na závěr alba nám Eric uvařil studiovku jako z partesu. World Of Trouble.
reagovat
stargazer @ 26.12.2023 10:28:02
Potvrzení kvality, jak po hudební, tak po zvukové stránce. Tohle album je plné jak divokých kytarových orgií převážně v bluesovém podání, tak je z něj cítít i neuvěřitelná jemnost /všechno živě, žádné studio dotáčky/. Johnson umí pracovat s náladou a jeho kytara "hovoří" jasně. Poslední píseň World of Trouble je parádní instrumentální studiové blues se vším, co k tomu patří. Prostě mu to věřím.
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x