Johnson, Eric - Souvenir (2002)

"To je docela dobrá hudba. kdo to je?" Zeptala se mě Oli v roce 2004, když jsem u ní strávil noc a pustil si čerstvě pořízeného Johnsona a jeho Souvenir.

Při poslechu Venus Isle lítám někde ke hvězdám a v myšlenkách nevím co je gravitace, tančím, hraju na imaginární kytaru.... při poslechu tohoto alba se vracím střemhlav k zemi a zpět do reálu. Album otvírá bluesová Get To Go. Celkem fajn. Ani se nedivím Oli jak reagovala. Následuje taková magická kytarová plocha se synty a pravidelnými bicí, instrumentálka. Paperback Writer je jediná, co Eric na tomhle albu nesložil. Tento song je dílem Lennon/McCartney a Eric ho moc krásně s covervesoval. Je to dle mě nejsilnější moment alba. 4 písen je akustická kytarovka a zpěv. Má krásnou melodii. Tady platí hláška méně znamená více. Další song je opět zpívané blues, solo je zahrané tak nějak jinak, než běžně Eric hraje, asi pocta někomu. Následují opět dva akustické kytarové tracky, zpěv a silné melodie. Další písnička instrumental a je tak trochu ve westernovém duchu. Přeskočím zvukovou koláž a hurá na poslední vocal song s názvem Virginia. Tady je ten Eric, co ho znám. Zde hraje jako z jeho super alb. Poslední dvě věci jsou kytarové akustic a jediná výhoda je ta, že nejsou příliš dlouhé.

Album Souvenir jsem v té době poměrně komplikovaně sháněl. Bylo ke koupi pouze na jeho stránkách a moje zdroje Cd přes internet vyschly. Ale podařilo se. A ted hodnocení. Když jsem ocenil debut třemi hvězdami, tohle mi příjde o něco slabší, musím dát dvě a půl. Je prostě slabší než Tones, ale pořád je to Eric Johnson, záruka kvality.


reagovat