Pallas - The Sentinel (1984)

Skotští Pallas byli mezi prvními nástupci z druhé vlny britských kapel, kteří toužili obnovit zašlou slávu art rocku sedmdesátých let a znovu připomenou nezpochybnitelný význam takových velikánů, jakými byli Genesis, nebo Yes. Jejich legendární debut The Sentinel je doslova přeplněn geniální muzikou. A jestliže posluchači nedělá problém překlenout možná až propastný zvukový hábit osmdesátých let, na povrchu tohoto diamantu se zaskví špičkové muzikantské výkony, velice zajímavý textový koncept o bájném kontinentu Atlantida a ucelené a velmi poutavé aranžmá, které drží jednotnou linii a celou hodinu diváka v příjemné extázi.

Energickou sprchu dostaneme hned ze začátku, píseň Shock Treatment v sobě spojuje nahromaděnou energii, vzdor i zvláštní scifi náboj. Pře branami Atlantidy se ocitneme s Cut + Run a velmi vzrušující jsou obě atmosférické části Rise And Fall. Podmanivý vokál prvního zpěváka kapely Euana Lowsona, nejcharizmatičtěji promlouvá na pozadí přelétajících akustických tónu v čarovné, černooké nádheře East West.

V druhé půli kapele přidává na smyslnosti, přicházejí patetické, ne však zbytečně nabubřelé motivy a sytější, symfonický výraz. Emocionální přitažlovost a důraz na posluchačovi pocity, se odráží v písních Heart Attack, nebo Atlantis. Se závěřečnou Ark of Infinity, se naše bájná kniha uzavírá a Euan Lowson v roli vypravěče, nás bravurně doprovází i v poslední epizodě této překrásné pohádky. Na obzoru vidím jen vzdouvající vlny střpitícího se moře. Slunce zapadá za horizont a v hlavě mi problesknou mylšenky, bortícího se kontitent do propastí a hlubin širého oceánu.

Deska The Sentinel od skotských Pallas je výpravné, koncepční dílo, plné nádherné a strhující muziky, která vás svým temperamentem a duchaplností obejme a pohltlí, právě tak, jako mořská hladina onu Atlantidu.



A jako bonus, přikládám konkrétní teze o tomto kontinentu z Wikipedie:

Atlantida je legendární kontinent, na kterém měla sídlit vysoce vyvinutá civilizace, kterou zničila mohutná přírodní katastrofa přibližně v roce 9600 př.n.l. Přestože existence tohoto kontinentu nebyla nikdy přesvědčivě potvrzena, vedou se dodnes debaty o její existenci a možné poloze. Jediným zdrojem informací jsou Platónovy spisy, v nichž popisuje atlantskou kulturu, státní zřízení a polohu; měla ležet někde za Héraklovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv).
Atlantida měla být velice úrodná a hustě zalidněná země. Hlavní město měřilo na obvodu 3000 krát 2000 stadií, okolo centrálního chrámového pahorku byly vystavěny tři soustředné kruhové vodní kanály spojené s mořem, které sloužily jako přístav. Duchovním centrem Atlantidy byl Poseidónův chrám uprostřed města.
Jako stavební materiál sloužil přírodní kámen, který se zde vyskytoval v bílé, černé a červené barvě. V Atlantidě byly dva prameny, jeden s horkou a druhý se studenou vodou. Díky tomu bylo možné zřídit pro všechny vrstvy obyvatelstva početné lázně. Vzkvétal také obchod s dalšími vyspělými civilizacemi v zahraničí.
reagovat

dan @ 11.06.2017 10:01:33
Jestli se nepletu, jsou tyhlety stránky prvotně určený progresivní muzice. Že tady o základním kamenu progmetalu a progrocku(albu Sentinel)třináct let nikdo nenapsal ani řádku, by mě tolik nevadilo. Že nedávno administrátoři zakázali vytvořit profil jedné velké blackové kapele chápu, to je jenom dobře. Ale že se tu teď objevili(sice dnes)progresivnějí Enslaved, kteří s černou magií měli ve svých začátcích hodně společnýho, je dost zarážející. Pokud chce někdo psát o podobné muzice, proč nejede do Metalopolis-u? To už tu za chvíli budou i Dimmu zlořil a Cradle of hnus???????????

Snake @ 12.06.2017 14:59:40
Ono to s Pallas nesouvisí, ale jak nedávno přidaní Ulver, tak Enslaved figurují aj na progarchives. Z mého pohledu je tak všechno v pořádku.

john l @ 13.06.2017 12:14:53
Pallas mám mnohem radši s Alanem Reedem. Takové desky jako Beat the Drum, nebo Cross a.t.Crucible, ve které to středověkem jen praská, jsou mistrovská díla nejen žánru. A první zpěvák E.Lowson je klasickým šoutrem poloviny osmdesátých let. Od přecitlivělé hlasové formy, až po dost komické hábity, které na sebe navlíkal.

horyna @ 14.06.2017 09:37:08
Pallas s A. Reedem je jiná liga, ale tohle album k osmdesátým prostě patří a je kouzelné, to mi nikdo nevymluví. Co se týká hábitů, kdo je tenkrát nenavlíkal? Gabriel s liškou na čumáku vypadal o desetiletí ještě směšněji a Fish měl občas taky pěknou malovací perdu:-)

exte @ 15.06.2017 11:05:01
dan: to, že se tu recenzuje muzika, která je všemožnejm hloupejm náboženskejm fanatikům (jakýhokoli odstínu) jako jseš evidentně i Ty, proti srsti, je jenom dobře.. jen tak dál.. Černá magie?? LOL, o čem to mluvíš ty pomatenče? Kdo na tyhle nesmysly dneska věří????

john l @ 15.06.2017 12:33:49
Když se dřív zpěváci líčili a převlíkali, bylo to kvůli atmosféře, tajemné a okouzlující. Dnes se maluje každý druhý šáša, aby někomu nahnal strach a hrůzu. Pochopím, že to může ve dvaceti přitahovat, ale v mentální dospělosti před tím člověk raděj utíká, nebo mávne rukou. Je to k smíchu i pláči zároveň.

PaloM @ 15.06.2017 12:40:11
Keď tu majú bez povšimnutia moderátorov priestor arogantné indivíduá ako exte voľný priestor, rovnaké právo na názor má aj dan. A nemá nikto právo mu nadávať do náboženských fanatikov.
Ani neviete, či je alebo nie je veriaci.

Kultová kapela PALLAS začala fungovať v rovnakom období,ako spriaznené (aj konkurenčné) skupiny Marillion a Twelfth Night. Obdobne, ako Marillion (Script For A Jester Tear) a Twelfth Night (Fact & Fiction) aj PALLAS svojou štúdiovou prvotinou položili jeden zo základných stavebných kameňov druhej vlny progresívneho rocku.
A nezvyklé a mimoriadne odvážne bolo aj to, že hneď prvé ich štúdiové LP/CD je koncepčné dielo. A podarilo sa nad všetky očakávania tak dobre, že ani dnes, v dobe podstatne modernejších hudobných technológií PALLAS svoj debut, napriek tomu, že sú stále skvelá kapela, pravdepodobne neprekonali...
Podarilo sa im na ňom snáď všetko: Dej albumu, textovo venovaný povestiam o mýtickom, legendárnom, stratenom kontinente Atlantída, scifistický obal dosky (aj booklet CD) ktorého autor je Patrick Woodroffe, ako keby vypadol z ateliéru povestného Rogera Deana a producent albumu - Eddie Offord, ktorý v tom čase bol už preslávený spoluprácou na najlepších štúdiových počinoch YES a E.L.& P.!
Hlavné atribúty tohoto koncepčného diela sú : hutné, až pompézne znejúce klávesové party Ronnieho Browna, excelentná gitarová hra Nialla Mathewsona, agresívne bicie Dereka Formana, výrazne sýty vokálny prejav speváka Euana Lowsona (žiaľ, jeho labutia pieseň v kapele...) a nad tým všetkým sa skvejúca mimoriadne invenčná basgitarová exhibícia (neoficiálneho šéfa skupiny) Graeme Murraya . Inteligentné, pomerne náročné scifistické texty silne propomínajú Neila Pearta (RUSH) z času, keď písal "libreto" pre rushovské superdiela "2112" a "Hemispheres"...
Jednotlivé kompozície nemá zmysel podrobnejšie popisovať, keďže vytvárajú organický celok. CD verzia je na rozdiel od pôvodného vinylu (kapacitné obmedzenie) kompletná tak, ako to v čase vydania PALLAS pôvodne zamýšlali.
Album JEDNOZNAČNE odporúčam vyznavačom "klasického" britského (PALLAS sú Škóti) progresívneho rocku , u tohoto albumu ide skutočne o vedomostne (hudobne) "povinnú literatúru"...

reagovat