Still Life - Still Life (1971)

21.08.2019 horyna | #

Still Life na mne poprvé promluvili svým okatě květnatým, oku lahodícím obalem. Když jsem jej však otevřel, pod nánosem okvětních lístků jsem objevil strašidelně vyhlíženící nažloutlou lebku. Že by jedna z těch kapel věnující se okultní tématice? Podobně jako třeba Atomic Rooster, nebo jde jen o námět, jež by měl šokovat...? Netuším, ale originalitu bych tomuto propojení neodpíral.

Každopádně nástorojové obsazení bez kytary jen s hammondy mi spíš než na Uriah Heep ukazuje k podobně znějícím Beggars Opera. Still Life sic nejsou tolik ovlivnění klasikou, ale zvukově, atmosféricky a především díky zpěvu Martina Cureho jde o svébytně originální jednotku. Šestice skladeb postavena na souhře hammond/rytmika/zpěv, zní půvabně i působivě zároveň. Kapele to výborně šlape a v nápadech a aranžích může směle konkurovat i těm nejvyšším z nejvyšších.

Pro mne čistá čtyřka.
reagovat

pinkman @ 21.08.2019 07:58:10
jestli mají být Still Life jako náplast za Helloween a Scorpions pak ses trefil. Parádní fošna, na kterou si dneska už málokdo vzpomene. Sice v úsporném stylu, ale i to se počítá.

horyna @ 22.08.2019 13:41:42
Žádná náplast, jen si pinkmane pěkně užij dederóny i stiláče:-)

17.04.2017 Snake | #

CD Vertigo - REP 5100, Repertoire Records - REP 5100 /2006/
This 2006 re-issue is a limited edition with only 3000 copies pressed. It comes in a gatefold replica with a fold-out poster, with the other side of the poster having liner notes written by Chris Welch.

Limitovaná edice v počtu 3000 kusů ? Tož se na ni podívejme :

Rozevírací mini vinyl replika z lesklého tvrdého papíru, s růžovými květy a malým logem Still Life na "titulce" a lidskou lebkou vzadu. Jedno z "křidélek" ukrývá složený booklet, druhé obálku se samotným kotoučkem. Je to pěkný kousek do sbírky, který si v ničem nezadá s podobně balenými produkty italských Vinyl Magic, nebo AMS a tak si mnu tlapky radostí a vrním spokojeností.

Šest skladeb, jednačtyřicet minut dobového, lehce psychedelického a především klávesově orientovaného hard/prog rocku. V bookletu cédéčka se píše o inspiraci kapelami Deep Purple, nebo Uriah Heep, ale já tu slyším i stopy souputníků Beggars Opera, či Cressida. V tomto případě však bez jediného kytarového sóla, vše je podřízeno masivnímu a dominantnímu Hammond organu Terryho Howellse. Ten se představuje jako dokonalé "druhé já" pánů Lorda a Hensleye, servíruje nám hotové klávesové hody a garantuji vám, že milovníci tohoto nástroje si tady přijdou opravdu na své.

Trocha kytary, flétnička a procítěný vokál, zprvu se to tváří jako selanka. Jenže sotva se v čase 2:40 ozve baskytarové tata tata tata tata a připojí se Hammond organ v pěkném, melodickém sóle, zaplaví mě vlna euforie. A jestliže mě první dvě pecky dokážou rozehřát na provozní teplotu, teprve úderem osm minut dlouhé October Witches to dostává ty správné grády. Netvrdím, že je tu všechno dokonalé. Občas to zaskřípe a především druhý hlas sem tam "zatahá za uši". Na druhou stranu to zní velmi autenticky a nahrávka - v některých pasážích opravdu surová - překypuje nespoutanou energií. Doba vzniku z ní přímo dýchá a zvuk ? Ten je výborný.

Skladby se nahrávaly v druhé polovině roku 1970, samotné album pak vyšlo u progresivně zaměřeného labelu Vertigo v roce 1971. Doba téhle hudbě přála a podobně orientovaných kapel přibývalo, jako hub po dešti. Některé zazářily, jiným se podařilo aspoň nakrátko uchytit a další - a to je případ i Still Life - zapadly, aby se z nich po několika desítkách let zrodil kult. Inu, osud...

reagovat

Balů @ 18.04.2017 12:01:44
Jó to byl ještě hudební svět v pořádku...

18.11.2010 hejkal | #

Niekedy pred piatimi rokmi som naďabil na skupinu Still Life a vďaka Repertoire a jej reedícii z roku 2006 môžem aj ja vlastniť CD.

Málokedy sa pred poslucháčom zjaví skupina hrajúca melodický hard rock bez gitary a pritom si to nikto ani nevšimne! Still Life to zvládajú v šiestich monumentálnych varhaních skladbách, ktoré môžu pripomínať (náladou) Uriah Heep v čase jej najväčšej slávy. Už úvodná People in black preteká dokonalosťou a to ani nie je najlepšou skladbou albumu. Vokálne orgie v Don’t go sú podkreslené tu mohutnými klávesovými nástupmi, tam jemným klavírom, a melodično z toho vyteká po hektolitroch. Aj to je však „nič“ oproti vrcholnému dielu na albume, skladbe October witches. Tá má mierne znepokojujúci úvod a následne sa vlastne nepohne od gradovania „refrénu“. „Look very closely in my eyes, can you see me as I am, can you see through my disguise?“ ma uhranulo! Hammondy nikdy nezneli lepšie. Pecka, pecka, pecka! Nasleduje slaďáčik Love song no.6 (a čosi v zátvorke), ktorý predsa len sprvoti obsahuje aj niečo ako sprievodnú gitaru. No, slaďák... Skôr je to pomalá mohutná hard rocková hymna. To svižnejší hard rockový kúsok Dreams má v sebe niečo diabolské, tvrdé, zlovestné, a predsa si uchovávajúce melodickosť, to je málokedy zvládnutá kombinácia. Záverečná Time akoby vypadla z Demons and wizards, niet čo dodať.

Jeden z najlepších albumov, aké som kedy v živote počul.

reagovat

luk63 @ 18.11.2010 07:38:52
Já znám a mám toto dílo díky italské Akarmě asi tři roky a jsem také velmi spokojen. K recenzi nemám co dodat, díky za ni.

PaloM @ 18.11.2010 07:52:06
Ako iné rarity, mám to kdesi na externom hardisku iba v mp3, stiahnuté z neznámeho blogu...a tu občas niekto pripomenie - to si znova vyhľadám, hodím na USB kľúč, počúvam a som rád, že som znovu objavil pre seba dávno objavené :-) Vďaka za pripomienku.

merhaut @ 18.11.2010 12:57:08
Kdybych měl počátkem sedmdesátých let jmenovat jedno jediné LP, po kterém marně bažím, bylo by to právě tohle...

Druhá (!) reedice Repertoire je absolutní, jak výbavou, tak zvukem, o dost lepší než extradrahá japonská verze i pirátská verze od Akarma. Vřele doporučuju, dokud je!

hejkal @ 18.11.2010 15:23:58
Máš na mysli to, čo mám, 3000 kusovú limitku alebo to vydali aj niekedy teraz nanovo?

merhaut @ 18.11.2010 15:55:18
Tu limitku 3000 kusů: REP5100.
Ani jsem nezaregistroval další vydání, na stránkách Repertoire žádné jiné nemají, v nabídkách Tonis taky nic.

PaloM @ 18.11.2010 19:42:13
Práve mi to dohralo (20:34 hod) a vôbec som nebol a nie som schopný rozoznať, ktoré skladby sú slabšie a ktoré lepšie. Tak vynikajúce použitie Hammondu na celom albume som asi ešte nezažil. Napadlo ma tiež prirovnanie k Uriah Heep, ale tu na rozdiel od nich je oveľa menej pátosu (napr. Sunrise)- akosi to celé plynie veľmi prirodzene a nevtieravo. Snáď mi rozumiete, Uriah Heep s Byronom je pre mňa posvätená muzika, ale toto treba veľa krát počuť, aby sa človek vedel optimálne vyjadriť. Je to nádherný album.

hejkal @ 19.11.2010 07:30:38
merhaut - super, to som chcel počuť. :)

pito63 @ 26.10.2012 18:08:31
Som potešený, na druhej strane zaskočený, že aj 6 rokov po vydaní limitovanej edície na mňa zvýšil jeden kúsok...
Hejkal, vďaka za recenziu na "Still Life"!

@ 24.11.2012 13:34:24
pito63
Tato limitovaná edice se dá běžně koupit zde:
>> odkaz
Co už téměř nikde nekoupíš jsou vydání od Akarma - mini lp a japonsou mini lp cd. Co se kvality zvuku týče... mně víc vyhovuje japonský remaster než hodně ostrý německý. Ale to je otázka vkusu.

pito63 @ 24.11.2012 13:44:42
mix
Možno som sa vyjadril trocha nejasne, ale ja som limitovanú edíciu kúpil v čase, keď som pridal svoj príspevok.
Napriek tomu Ti ďakujem za snahu o pomoc!

merhaut @ 24.11.2012 15:25:51
Kvalita druhého vydání Repertoire (REP5100) je výrazně nejlepší ze všech ostatních vydání – mám je ve sbírce komplet. Nejedná se o žádný ostrý německý remaster, remasterovalo se citlivě (žádné no-noise mazadla šumu a detailů, ani procesorová zdobidla) z původních pásů – a je to slyšet.
Kdo REP5100 verzi nemá, neváhejte pokud někde zahlédnete. Bude to větší a větší vzácnost. Repertoire jako samostatná firma s vlastní filozofií už bohužel neexistuje, spousta titulů byla vyřazena, nová vydání pamětihodností jsou všelijaká...

@ 25.11.2012 08:59:53
;-)

pito63 @ 09.12.2012 16:32:32
Pozerám na svoju limitku od Repertoire Records (2006) - Vertigo, 1970. Asi to bude klasický príklad toho, keď sa počítalo s vydaním v decembri 1970 a zrejme to vyšlo až začiatkom roku 1971. Príhovor Chrisa Welcha neprečítam - nevidím, roky nezastavíš.
Nevadí, hudba je fantastická a to je podstatné!

martin69 @ 16.09.2013 12:54:10
Výborné album. Vlastním, díky Borkovy cd od Akarmy. Co dodat více....